Německo a Celodenní Obnovitelné Zdroje Energie

23.03.2026

Německo se aktivně snaží o přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE), což se projevuje mnoha iniciativami a změnami v energetické politice. V posledních letech se v Německu konaly aukce na podporu výstavby pozemních fotovoltaických elektráren.

Aukce na Podporu Fotovoltaiky v Německu

Německé aukce na podporu výstavby fotovoltaických elektráren zaznamenaly v loňském roce prudký růst zájmu. Poslední kolo, které proběhlo v prosinci, přilákalo bezmála o pětinu více výkonu než předchozí rekordní aukce z července. Díky dalšímu posílení konkurence se podařilo stlačit vysoutěžené ceny, oproti červencovému kolu v průměru o pětinu. V letošním roce by opět měla proběhnout tři kola aukcí pro pozemní fotovoltaiky, avšak oproti loňsku nabídnou větší objem. Zatímco první loňské kolo zaznamenalo relativně vlažný zájem, následující kola přilákala rekordní objem nabídek.

Na vyšším zájmu investorů v druhé polovině roku se mohly podepsat zkušenosti ze začátku loňského léta, kdy ceny elektřiny na spotových trzích vlivem silné výroby z fotovoltaických a větrných elektráren zcela zkolabovaly. Účastí v aukci si totiž pro své projekty mohou zajistit garantovanou minimální prodejní cenu.

Již v druhém loňském kole převýšil objem přihlášených projektů celkový objem aukce bezmála trojnásobně. Do prosincové aukce, ve které developeři soutěžili o 1611 MW výkonu, byly podle tamního regulátora přihlášeny projekty o souhrnném instalovaném výkonu 5845 MW, čímž aukce přepsala předchozí rekord.

V aukci dle regulátora nakonec uspělo 124 projektů s celkovým instalovaným výkonem 1613 MW. Vysoutěžené ceny dosahovaly od 44,4 do 54,7 EUR/MWh, jejich vážený průměr poté činil 51,7 EUR/MWh.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

V Německu na začátku září proběhlo druhé a zároveň poslední kolo inovativních aukcí. V těchto aukcích soutěží developeři obnovitelných zdrojů vybavených akumulací. Po dvou předchozích kolech, které skončily fiaskem, se situace diametrálně změnila. Do aukce developeři přihlásili projekty o téměř dvojnásobku jejího objemu, díky čemuž se vysoutěžil veškerý nabízený výkon.

Jedním z faktorů, které mohly napomoci přilákat další investory, bylo rozšíření pásma okolo dálnic a železničních tratí, ve kterých mají obnovitelné zdroje zjednodušené povolovací procesy. Dříve mohli developeři obnovitelných zdrojů umístěných ve vzdálenost do 200 metrů od těchto staveb čerpat výhodu v podobě zjednodušené přípravy stavebního povolení, kdy obce nemohou výstavbu blokovat pouhou nečinností v tomto řízení. V letošním roce bylo toto pásmo v Německu rozšířeno na 500 metrů. V poslední inovativní aukci si z vysoutěžených 408 MW podporu zajistilo 21 projektů o výkonu 175 MW, kterou budou vybudovány právě v těchto pásmech.

K vyššímu zájmu investorů rovněž mohly přispět zkušenosti z letošního léta, kdy ceny elektřiny na spotových trzích opakovaně padaly do záporných hodnot. V případě inovativních aukcí sice provozovatelům těchto zdrojů není v období záporných cen vyplácena žádná podpora, mohou však využít svou akumulaci pro omezení dodávek elektřiny do sítě právě během hodin s nejnižšími cenami.

Energetická Politika a Výzvy

V souvislosti s dramatickou situací v jaderné elektrárně Fukušima rozhodla německá vláda dočasně pozastavit provoz sedmi reaktorů. Kancléřka Angela Merkelová po dohodě s pěti ministerskými předsedy dotčených spolkových zemí vyhlásila v polovině března tříměsíční moratorium na provoz sedmi nejstarších německých jaderných elektráren.

Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft (BDEW) provedl analýzu německého dovozu a vývozu elektřiny v průběhu března 2011. Z grafu je jasně patrné, že s platností moratoria od 16/17 března se výsledné saldo přesunulo ze záporných hodnot (vývoz) do kladných hodnot (dovoz) a Německo stalo čistým dovozcem elektřiny s průměrným denním dovozem cca 50 GWh, což převyšuje celodenní výrobu obou temelínských bloků. Z dílčích bilancí vyplývá, že v druhé polovině března se dovoz z Francie do Německa zvýšil oproti první polovině března o 97% a z České republiky o 104%. Zároveň se snížil vývoz z Německa do Švýcarska o 61% a do Holandska o 46%.

Čtěte také: Umweltplakette

Porovnáním údajů z energetické burzy v Lipsku (EEX) ke dni 31. března oproti 10. březnu můžeme konstatovat navýšení cen elektřiny „Baseload“ a „Peakload“ o 12-15% a setrvání na těchto zvýšených hodnotách. Je zřejmé, že subjekty německého trhu s elektřinou se budou snažit při první možné příležitosti přesunout ekonomickou zátěž zvýšených cen nakupované elektřiny na koncové spotřebitele.

Obnovitelné zdroje (OZE) v Německu sice zažívají v posledních patnácti letech neuvěřitelný rozvoj, ovšem stále jich není dost a jejich skladba není natolik propracována, aby mohly převzít na svá bedra hlavní zátěž německé elektroenergetiky. Údaje EnBW za rok 2008 uvádí podíl OZE na výrobě elektřiny 15%, na jádro připadá 23%, fosilní paliva 56% a zbývajících 6% připadá na tzv. ostatní zdroje.

Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že značná část OZE je instalována v severní části Německa, zatímco odstavené jaderné elektrárny se nacházejí na jihu. Takže i v případě dostatku OZE a dlouhodobě optimálních klimatických podmínek pro zajištění dostatečné výroby je nutné elektřinu přivádět ze severu na jih po linkách velmi vysokého napětí. Podle studií DENA v Německu chybí pro radikální navýšení podílu OZE (plánováno 39% v r. 2025) cca 3400-3600 km vedení VVN. Němci nejsou schopni investičně připravit a postavit delší vedení VVN za méně než dvanáct let.

Evropští operátoři sítí využívají systémy tzv. automatického frekvenčního odlehčování zátěže, což v reálu znamená nucené vypínání spotřebitelů v případě převážení spotřeby nad výrobou elektřiny. Nicméně blackout bezprostředně nehrozí. Rozhodně lze ale konstatovat, že operátorům sítí na jihu Německa se zúžil prostor na řešení nenadálých přechodových stavů - např. výpadku některého z kriticky zatížených vedení, včetně silně zatížených přívodních linek ze zahraničí, které nemají pod svoji přímou kontrolou. Lze očekávat, že se jedná pouze o začátek dlouhodobějších potíží, protože na květen jsou plánovány pravidelné odstávky dalších 8000 MW uhelných a jaderných elektráren.

Podle deníku Wirtschaftswoche v Německu v současné době roste počet lidí, kteří hledají nového dodavatele elektřiny, a stále víc se jich rozhoduje spíš podle ceny, než podle způsobu, jak byla elektřina vyrobena. Jako krytí pro takový tarif použijí např. certifikáty zelené elektřiny nakupované z vodních elektráren v Rakousku nebo Norsku, ale zároveň obchodují i s proudem z německých uhelných a jaderných elektráren. Německo v současnosti vyrábí téměř 40 % elektřiny z uhlí a je největším producentem CO2 v Evropské unii.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Plány do Budoucna

Německá vláda proto nyní připravuje rušení nejen jaderných, ale i uhelných elektráren. Speciálně ustavená „uhelná komise“ by měla ještě letos předložit návrh, do kdy by bylo možné odstavit všechny německé uhelné elektrárny. Podle poradenské společnosti Frontier Economics jsou reálné termíny 2040 nebo 2050. Přijetí toho bližšího by znamenalo zvýšení ceny elektřiny v Německu o 25 eur za megawatthodinu, u vzdálenějšího o 16 eur. V obou případech ale Němci musí počítat také s dalšími náklady, které se odhadují až na téměř 30 miliard eur. Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW) ale tento týden přišel se studií podle které je odstavení všech uhelných elektráren, pro které se v Německu začíná používat výraz „kohleausstieg“, reálné už v roce 2030.

Německá kancléřka a bývalá ministryně pro životní prostředí Angela Merkelová vyzvala na události pořádané CDU/CSU, k tomu, aby se občané pro Energiewende více nadchli a měli z ní radost. Klíčovým problémem jsou podle ní především rychle se měnící podmínky, které prakticky není možné předpovídat. S tím souvisí z hlediska legislativy zejména problém rychlého přizpůsobení zákonů k aktuálním podmínkám na trhu. Vyzvala proto vládu, aby se zrychlilo přijímání důležitých zákonů. Němci totiž stále podle průzkumu BDEW považují Energiewende za důležitou nebo velice důležitou (93 % celkem).