Ekologické faktory v Německu a jejich vliv na energetickou transformaci

06.03.2026

Měsíce vyjednávání mezi stranami německé vládní semaforové koalice o rozpočtu země na rok 2025 vyústily v rozhodnutí o rekordních investicích do obnovitelné energie, průmyslové dekarbonizace, elektromobility a rychlejšího přechodu v odvětví vytápění. Oznámili to představitelé německé vlády v čele s kancléřem Olafem Scholzem.

Jak? Tím, že se vydá na cestu oživeného růstu podpořenou úsilím o dosažení neutrality skleníkových plynů. Balíček je podle Clean Energy Wire navržen tak, aby využil úsilí země o dekarbonizaci jako páku pro oživení průmyslu. Strany německé vládní koalice dosáhly dohody o rozpočtu země na rok 2025 po měsících intenzivních jednání, která zkomplikovalo rozhodnutí nejvyššího soudu země z konce loňského roku, který označil miliardy eur určených na klimatické a transformační projekty za nezákonně zaúčtované. Zástupci všech tří stran se zároveň dohodli i na upraveném rozpočtu na rok 2024.

„Rozpočtová dohoda vytvoří bezpečnost a stabilitu v době, která je poznamenána nestabilitou a nejistotou,“ řekl Olaf Scholz. Ruská válka na Ukrajině, změna klimatu a ekonomická transformace směrem ke klimatické neutralitě a úplný přechod energetického systému směrem k obnovitelným zdrojům a vodíku patří mezi faktory, které nejvíce přispívají k tomu, že občané pociťují nejistotu ohledně své budoucnosti, uvedla kancléřka. Zatímco populistické síly se snaží využít těchto tendencí tím, že navrhují jednoduchá řešení, zodpovědná vládní opatření by musela přinést více než to, řekl Scholz. „Nepotřebujeme politiku buď-anebo, ale politiku založenou na ‚stejně dobře‘,“ argumentoval kancléř.

Rozhodnutí německého nejvyššího soudu v listopadu 2023 prohlásilo nedílnou součást vládního plánu financování klimatických a energetických programů za nezákonnou, čímž zasadilo Scholzově koalici velkou ránu. Scholzova vláda původně usilovala o to, aby se asi 60 miliard eur z nevyužitých prostředků z tohoto nouzového rozpočtu přesunulo do takzvaného Klimatického a transformačního fondu (CTF), který byl rozložen do několika let - což je přístup, který podle ústavního soudu porušuje podmínky opatření záchranné brzdy. Zatímco Scholz po vynesení rozsudku řekl, že vláda bude pokračovat ve svých plánech zelené transformace navzdory rozpočtové krizi, nedávno také obhajoval plánovaná úsporná opatření, před kterými výzkumné ústavy, průmyslová sdružení a ekologické skupiny varovaly, že zasáhnou energetickou transformaci země.

Olaf Scholz uvedl, že dohoda, které lídři stran dosáhli v uplynulém týdnu, bude nyní dále projednávána v parlamentu, než ministerstvo financí přijme oficiální rozpočet, který je naplánován na 17. července. Kancléř podotkl, že dohoda bude znamenat rekordní investice do klíčových klimatických a energetických oblastí, jako jsou instalace obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace průmyslu nebo efektivní modernizace budov. Nové půjčky by byly povoleny zejména pro financování obnovitelných zdrojů prostřednictvím zákona o obnovitelných zdrojích energie a pro transfery sociálního zabezpečení.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Ministr financí Christian Lindner uvedl, že solidní rozpočet zůstává základním kamenem stability země, a souhlasil se Scholzem, že jednání, při nichž byl „každý kámen v rozpočtu obrácen vzhůru nohama“, pomohla posílit vnitřní soudržnost koalice. Šéf FDP uvedl, že dohoda o upraveném rozpočtu na rok 2024 zahrnuje celkové výdaje ve výši 489 miliard eur a investice v hodnotě 52 miliard eur, zatímco půjčky budou činit 50 miliard eur. Ministr financí vysvětlil, že kromě peněz, které jsou již vyčleněny na investice v rozpočtu na rok 2025, by účelové financování CTF přineslo dalších 34 miliard eur, zatímco jiné zdroje financování mimo řádný rozpočet by zvýšily celkovou částku dostupnou pro investice na přibližně 100 miliard eur. „Zvýšení výdajů zaúčtovaných jako investice by jasně ukázalo, že toto není úsporný rozpočet,“ řekl Lindner, i když se ministerstvo financí muselo vypořádat s nižšími daňovými příjmy, vyššími výdaji způsobenými nízkým růstem, jako jsou transfery sociálního zabezpečení, a dopady plynoucími z energetických trhů, například kvůli nižším cenám energií, které prorazily díru ve financování obnovitelných zdrojů.

Ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že dohodnuté investice by měly v roce 2025 vést ke zvýšení růstu o 0,5 procentního bodu, což se rovná zhruba 26 miliardám eur. Robert Habeck také řekl, že vláda souhlasila se snížením poplatků za rozvodnou síť a s nalezením způsobu, jak je dlouhodobě udržet stabilnější. Habeck uvedl, že přechod ve financování obnovitelných zdrojů energie ze systému založeného na přirážce pro zákazníky elektřiny k systému, kde operátoři dostávají zaručenou odměnu přímo z rozpočtu, znamenal jedno z největších opatření na snížení nákladů za poslední roky. Ńěmecký ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck. Dodal, že nový mechanismus odpisů pro společnosti by přinesl nový tlak na zavedení elektrických vozidel, na který německý automobilový průmysl netrpělivě čeká. Zdrženlivý vnitrostátní výklad právních předpisů EU o dodavatelských řetězcích by zároveň poskytl společnostem další prostor pro překonání současných obtíží.

První reakce a hodnocení

První reakce na dohodu o rozpočtu vykreslovaly méně optimistický obrázek, pokud jde o dopad dohody o financování na vládní výdaje v klíčových oblastech. Moritz Schularick, prezident Institutu pro světovou ekonomiku (Ifw), podle Clean Energy Wire řekl, že dohoda o rozpočtu se ukázala být kompromisem, který „neodpovídá nejnaléhavějším výzvám, kterým země a Evropa čelí. Martin Kaiser, šéf německé nevládní organizace Greenpeace, konstatoval, že dohoda nenabízí žádné skutečné odpovědi na to, jak se vypořádat s velkými problémy budoucnosti. Energetické sdružení BDEW však dohodu o rozpočtu uvítalo. Šéfka lobbistické skupiny Kerstin Andreae uvedla, že mezi důležité prvky patří zaměření na bezpečnost a plánování bezpečnosti potřebných investic, a to i v energetickém průmyslu. „Energetický průmysl je připraven investovat velké sumy peněz, mimo jiné do rozšíření obnovitelných zdrojů energie, rozšíření a přeměny síťových infrastruktur, rozšíření domácí vodíkové ekonomiky a dekarbonizace vytápění a dopravy,“ uvedla.

Německo i díky epidemii koronaviru nečekaně splní své klimatické cíle pro rok 2020. Ještě nedávno přitom i němečtí vládní politici dosažení tohoto cíle považovali za vyloučené. Šéf Agora Energiewende Patrick Graichen v pátek v Berlíně řekl, že o dosažení 40procentního cíle už vlivem epidemie, která má široké hospodářské dopady, nemůže být pochyb. Je dokonce možné, že se emise skleníkových plynů podaří snížit až o 45 procent. Do konce loňského roku klesly německé emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 35,7 procenta.

Čtěte také: Umweltplakette

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

tags: #německo #ekologické #faktory