Emise skleníkových plynů v Německu a srovnání s EU

Graf zobrazuje vztah mezi celkovými ročními emisemi jednotlivých států EU a jejich přepočtem na obyvatele. V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO2 a N2O, CH4, HFCs, PFCs, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Výběr států pro graf: zobrazení všech států EU by bylo nepřehledné a zásadní rozdíly by nebyly dobře vidět. Vybrali jsme tedy vedle ČR šest dalších států tak, aby byly zastoupeny sousední země i určité extrémy v Evropě, a celý vzorek tak byl co nejvíce reprezentativní.

Německo se svými cca 83 mil. obyvateli vyprodukovalo 935,8 mil. tun CO2eq. Pro srovnání, Francie se svými cca 67 mil. obyvateli 475,4 mil. tun CO2eq, Velká Británie se svými cca 66 mil. obyvateli 516,8 mil. tun CO2eq a Itálie se svými cca 60 mil. obyvateli 438,2 mil. tun CO2eq.

Česká republika jako stát s cca 10,5 mil. obyvateli a emisemi 131,3 mil. t CO2eq je v přepočtu na obyvatele 4. největším emitentem EU a má 2× vyšší emise na obyvatele než srovnatelně velké Švédsko (cca 10 mil.). Z vybraných zemí má ČR nejvyšší emise, což ale odráží i pozici ČR v EU.

Průměrné emise na osobu v Evropské unii jsou 8,7 tun CO2eq. Oproti tomu světový průměr emisí na osobu je 6,51 tun CO2eq na rok. Pokud by každý člověk na zemi vypouštěl tolik emisí jako průměrný obyvatel Evropské unie, vzrostly by celosvětové emise o více než 30 %.

V přepočtu na obyvatele vypouští nejvíce skleníkových plynů Lucembursko (20 t CO2eq ročně), kde více než 60 % emisí pochází z dopravy, dle platformy Votum Klima je to způsobené nafto-benzínovým turismem. Druhé Estonsko (15 t CO2eq) a čtvrtá Česká republika (12,4 CO2eq) mají vysoké emise kvůli energetickému mixu založenému na uhlí a třetí Irsko (13,6 t CO2eq) kvůli zemědělství. Naopak nejnižší emise na osobu má z Evropských států Malta (5,1 t CO2eq), následovaná Švédskem (5,6 t CO2eq). Švédsko má zavedenou uhlíkovou daň již od roku 1991, dnes nejvyšší z celého světa - 127 $ / t CO2.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi - ovšem vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. V rámci této infografiky jsou v údajích o emisích zahrnuty emise z letecké dopravy a zobrazené hodnoty odpovídají emisím vyprodukovaným z letů z letišť v dané zemi. Hodnota tedy nemusí odpovídat přesnému množství emisí, které obyvatelé daného státu způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do emisí ČR jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí). Všechny údaje jsou zaokrouhlené na jedno desetinné místo, ale velikosti plochy odpovídají přesným hodnotám.

Rozdíly v emisích dle sektorů

Rozdíly ve výrobě elektřiny a tepla: Státy, které k výrobě elektřiny a tepla využívají z velké části hnědé uhlí, mají emise z energetiky okolo 3-4 tun CO2eq na osobu a rok. Rozdíly v emisích z průmyslu souvisí s typem průmyslu dané země. Emise skleníkových plynů v průmyslu vznikají zejména při spalování fosilních paliv (typicky pro zahřívání - destilaci, sušení, tavení apod.) a jako vedlejší produkt různých procesů, např. při výrobě cementu, zpracování železné rudy nebo při používání chladicích plynů.

V emisích z dopravy se státy liší výrazně méně než ve výrobě elektřiny a tepla. Většina států EU má emise mezi 1,5-3 tuny CO2eq na osobu na rok, průměrná hodnota v EU je 2,0 t CO2eq na osobu na rok.

Průměrná hodnota emisí z budov (topení, ohřev vody a vaření pomocí fosilních paliv v domácnostech, kancelářích a institucích) je v EU 0,8 t CO2eq na obyvatele na rok, přičemž většina zemí je v rozmezí 0,2-1,2 tun CO2eq na osobu na rok.

Rozdíly v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (metan) a z obdělávání půdy (průmyslová hnojiva produkují N2O). Téměř všechny státy v EU mají emise ze zemědělství mezi 0,6-1,5 t CO2eq/osoba na rok.

Čtěte také: Umweltplakette

Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan.

Německé cíle v oblasti snižování emisí

Německo dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2045, tedy o pět let dříve, než se očekávalo. Do roku 2030 pak země sníží emise skleníkových plynů o 65 procent v porovnání s rokem 1990. Rovněž plánovaný závazek uhlíkové neutrality chce Berlín splnit o pět let dříve než Evropská unie.

„Německo chystá ambicióznější cíle při snižování uhlíkových emisí. Cílem je snížení o 65 procent do roku 2030 a o 88 procent do roku 2040,“ řekl ve středu vicekancléř Scholz, který je zároveň ministrem financí.

Zdůraznil, že veškerý budoucí výkon hospodářství závisí na dostupnosti obnovitelné energie, proto je nezbytné urychlit výstavbu alternativních energetických zdrojů. Německo počítá s budováním větrných parků na moři i na souši, ale také s rozvojem solární energetiky, která se stane součástí výbavy novostaveb.

Větší důraz na klima označil Scholz za cestu k větší mezigenerační spravedlnosti a prostředek, jak ekologickou zátěž nepřenášet do budoucnosti.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Návrh zákona je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten minulý týden nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.

Klima se v posledních letech stalo v Německu klíčovým tématem a za prioritu ho označují i jednotlivé regionální vlády ve spolkových zemích. Bavorský premiér Markus Söder tento týden oznámil, že uhlíkově neutrální by se jeho spolková země měla stát již do roku 2040, tedy o deset let dříve proti původním plánům. Do roku 2030 chce Söder snížit emise v Bavorsku nejméně o 65 procent. Dosažení neutrality nejpozději do roku 2040 chce nově i sousední Bádensko-Württembersko, kde místní klimatický zákon stále ještě udává snížení emisí o 90 procent k roku 2050. Porýní-Falc předpokládá neutralitu mezi lety 2035 až 2040, již do roku 2030 chce tato západoněmecká spolková země krýt energetickou potřebu výhradně obnovitelnými zdroji.

Německé sdružení automobilového průmyslu (VDA) v této souvislosti upozornilo, že průmysl místo zákazů potřebuje volnou soutěž a technologickou otevřenost místo řízeného hospodářství.

tags: #německo #emise #skleníkových #plynů #na #obyvatele

Oblíbené příspěvky:

• Informace o Janu Lacinovi
• Udržitelnost v kovovýrobě
• Dopad polystyrenu na životní prostředí
• Hodnocení košů Antic Line od Bonami
• Více o kriticky ohroženém nosorožci bílém