Německo a konec doby uhelné: Kompromisy, výzvy a vliv Greenpeace

V sobotu nad ránem došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé "uhelné komise", který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035.

Avšak přesto je to zcela zásadní zlom. Vzhledem k významu Německa nová dohoda urychlí celkový odklon Evropy od uhlí. Stejně jako celé Německo napnulo úsilí k tomu, aby dosáhlo tohoto kompromisu, mělo by napnout úsilí, aby svého cíle dosáhlo dříve. Sílící klimatické hnutí v Německu bude proto nepochybně dál aktivní, aby tento proces urychlilo.

Kompromisy a dotace

"Uhelné" spolkové země chtěly rozsáhlé dotace na restrukturalizaci ekonomiky (60 miliard euro během následujících třiceti let). Komise se nakonec shodla na 40 miliardách. Původní návrh byl ukončit těžbu a spalování uhlí postupně do roku 2040. I to bylo sice výrazně dříve, než jsou plány uhelného průmyslu. ale pro splnění Pařížské klimatické dohody a zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni to nestačí.

Ekologické organizace a progresivní průmysl naopak hájily odstavení uhelných elektráren do roku 2030. To je podle propočtů respektovaných odborníků z Fraunhofer-Institut für Energiewirtschaft und Energiesystemtechnik realistické i při odstavení jaderných bloků v roce 2022.

Protesty a demonstrace

Jednání "uhelné komise" od začátku provázely velké demonstrace, na nichž lidé žádali co nejrychlejší ukončení závislosti na uhlí. Největší bylo shromáždění padesáti tisíc lidí u velkolomu Hambach u Kolína nad Rýnem, kde by těžba uhlí zničila i cenný les.

Čtěte také: Tipy pro kempování v přírodě

Právě teď probíhá zatím největší demonstrace za zachování Hambašského lesa u Kolína nad Rýnem. Na pole poblíž ohroženého lesa dorazilo již 50 tisíc lidí, aby odmítli zničení 12 000 let starého lesa kvůli rozšíření povrchového velkolomu na hnědé uhlí, který provozuje firma RWE. Účastnice a účastníci demonstrace zároveň slaví významný úspěch, kterým je včerejší rozhodnutí soudu v Münsteru. Ten vyhověl žádosti ekologické organizace BUND (Friends of the Earth Germany) a předběžným opatřením zakázal kácení lesa. Kácení - navazující na vyklizení stromových příbytků ochránkyň a ochránců lesa - přitom mělo začít již 14. října. Jestli ke zničení lesa a vytěžení uhlí dojde, rozhodně soud v hlavním přelíčení.

Kampaň za záchranu Hambašského lesa a ukončení těžby a spalování uhlí probíhá i přímo v ČR. Ve středu 3. října spustilo Greenpeace ČR s podporou Hnutí DUHA a iniciativy Limity jsme my českou verzi mezinárodní petice - www.hambach.cz. Jen v Německu během necelých dvou týdnech podepsalo tuto výzvu vládě k zastavení plánů na destrukci Hambašského lesa přes 750 tisíc lidí, nyní se přidávají desítky tisíc lidí z dalších států Evropské unie.

Ekologické organizace upozorňují, že prales je starý 12 tisíc let a je domovem mnoha chráněných druhů rostlin a živočichů. Dřívější těžbě uhlí navíc už padla za oběť většina jeho původní plochy. Hambacher Forst je tedy také symbolem občanských protestů proti bezohledném ničení krajiny kvůli těžbě hnědého uhlí. Nejde však jen o ničení vzácné přírody, ale také o to, že těžba a pálení uhlí produkuje znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů, které jsou hlavní příčinou změny klimatu přinášející sucha a extrémní vedra.

Dopady na Českou republiku

Česká republika trpí tak jako Německo problémem se závislostí na hnědém uhlí. To je v obou zemích hlavním zdrojem znečištění ovzduší i emisí skleníkových plynů. Sice zatím vůbec nevyužíváme možnosti růstu obnovitelných zdrojů tak jako naši sousedé, ale uhelné elektrárny můžeme začít zavírat díky velkému přebytku výroby elektřiny. Podle výpočtů expertní energetické firmy Energynautics může ČR realisticky odstavit i zbylé uhelné elektrárny do roku 2030, pokud využije slibné možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů.

"Rok 2038 se může českým energetikům jako velmi brzký termín, ve skutečnosti je to ale v případě rozvinutého evropského státu pozdě na účinný boj se změnami klimatu. "Německo prošlapává cestu v nezbytné modernizaci energetiky. Můžeme se poučit, co dělat jinak a třebas i lépe.

Čtěte také: Umweltplakette

Nová německá vládní koalice dnes zveřejnila koaliční smlouvu, na níž se tři strany shodly. Smlouva obsahuje mimo jiné závazek ukončit spalování uhlí ideálně do roku 2030. “Nová německá vládní koalice plánuje zrychlit odstavování uhelných elektráren a skončit s uhlím v roce 2030 místo roku 2038, který byl stanoven před dvěma lety. Důvodem je však nejen silnější důraz na ochranu klimatu oproti předchozí německé vládě, ale také čistý pragmatismus. Podstatně se zkrátil totiž také ekonomický výhled uhlí. Česká republika by se měla rozumným rozhodnutím u sousedů inspirovat.

Vliv Greenpeace a dalších organizací

Základní omyl v jeho úvahách vidím v tom, že Česká republika se opravdu nemůže spolehnout na uhlí. I v případě prolomení limitů ho už nemá dost a zásoby nebudou pro produkci elektřiny stačit. Dále pak pan Březina nebere v úvahu emise (a teď nemám na mysli emise oxidu uhličitého), které mají prokazatelně značně negativní dopady a bylo by rozumné je v regionu, tedy i v Německu a Polsku, omezovat. A jak ukazuje příklad Francie, Švédska a dalších států, lze vhodným a efektivním využitím kombinace jádra a obnovitelných zdrojů značné množství fosilních paliv v elektroenergetice ušetřit.

Co už však zapomněl dodat, je skutečnost, že stejně silně, ne-li více, než lobbisti těžebních společností, ovlivňují hlavně německé politiky také kampaně Greenpeace a dalších zelených protijaderných aktivistických skupin. A také, že současná vysoká a předpokládaná rostoucí spotřeba fosilních paliv v elektroenergetice v Německu i Polsku je do značné míry dána německou Energiewende a protijadernou kampaní Greenpeace.

V Německu se před více než čtrnácti lety nastoupila, právě i vlivem intenzivní kampaně Greenpeace, cesta k bezjaderné energetice. Odstavení prvních osmi jaderných bloků v jejím rámci vedlo k tomu, že i při intenzivních dotacích do větrných a fotovoltaických zdrojů se produkce elektřiny z fosilních elektráren v Německu nesnížila. Právě naopak.

Poslední více než čtvrtstoletí dodávají jaderné elektrárny v Evropě zhruba čtvrtinu elektřiny. Podmínky pro ústup od rozvoje jaderné energetiky v Evropě do značné míry vytvořila právě intenzivní kampaň Greenpeace. I tak však v minulém roce (2013) se pomocí jádra v zemích Evropské unie vyprodukovalo pomocí jaderných zdrojů okolo 27 % elektřiny, pomocí klasických tepelných elektráren (uhlí a plyn) pak 50 %, vodní zdroje 12 %. Větrné zdroje vyprodukovaly pouze 8 % a na zbývající typy zdrojů včetně solárních připadla pouze 3 %.

Čtěte také: Německá řešení pro jaderný odpad

Za zákaz jaderné energetiky bojuje Greenpeace i u nás, na Slovensku a v Polsku. Ekologické dopady nastavení priorit v energetice u Greenpeace. I když se to podaří, tak jen velmi těžko tyto zdroje nahradí zdroje jaderné. Využívání fosilních paliv pro produkci elektřiny se tak při úspěšném boji Greenpeace proti jádru jen těžko sníží, spíše naopak.

Dnes oficiálně startuje masivní kampaň Evropa po uhlí (Europe Beyond Coal), v níž spojily sílu spolky, občanské iniciativy a neziskové organizace z 28 různých zemí. Cílem jejich snažení je omezit těžbu a spalování uhlí, zmírnit nebezpečné změny klimatu, nastartovat energetickou transformaci a vyčistit vzduch, který v Evropě dýcháme. V České republice je v této kampani aktivní především organizace Greenpeace a podporuje ji taktéž Klimatická koalice - sdružení ekologických a rozvojových organizací.

Dopady znečištění ovzduší a snahy o snížení emisí

Více než 50 milionů lidí v 11 zkoumaných zemích žije v dosahu toxického znečištění z továren, které vyrábějí suroviny pro plast, vyplývá z nové zprávy Greenpeace International. Zmíněné provozy vypouštějí do ovzduší nebezpečné látky jako těkavé organické sloučeniny (VOC), oxidy dusíku a síry nebo pevné částice. Greenpeace v návaznosti na svá zjištění vyzývá k přijetí Globální plastové úmluvy, která by stanovila jasný cíl snížit celosvětovou produkci plastů o alespoň 75 procent do roku 2040.

Podle analýzy satelitních fotografií organizace Greenpeace jsou největším emitentem oxidu dusičitého (NO2) v Evropě uhelná elektrárna a uhelný důl Niederaussem v Německu. Ze získaných dat vyplývá, že největším znečišťovatelem jsou spalování fosilních paliv, zejména uhlí a ropy v elektrárnách a továrnách, a doprava. Tisková zpráva Greenpeace přímo říká, že největší koncentrace NO2 v Evropě je v okolí uhelné elektrárny v Německu.

Německá vláda chce metodou vyjít vstříc i firmám. V určitých odvětvích totiž není technicky možné neutrality dosáhnout a výroba se v některých případech bez emisí zkrátka neobejde. Pro majitele plynových elektráren by totiž podle předčasných závěrů měla platit výjimka a teoreticky by tak mohly tvrdit, že jsou klimaticky neutrální, protože ze vzduchu zachytí přesně tolik emisí, kolik jejich elektrárny vyprodukují. Podle organizace Greenpeace by metoda pouze uměle prodlužovala dosavadní praxi.

Lukáš Hrábek z Greenpeace ČR řekl:“Hambašský les je starý 12 tisíc let a po včerejším rozhodnutí německého soudu dostal další rok k dobru. Ještě ale není zdaleka vyhráno. Němečtí politici se k záchraně lesa zatím staví rezervovaně, a proto masivní protesty i petice pokračují.”

Uhlí zabíjí 19 500 Evropanů ročně. Sesterská kampaň Beyond Coal vedla k uzavření či ohlášení konce provozu již u 263, tedy zhruba u poloviny všech uhelných elektráren v USA. “Značná část Evropy se může uhlí jako špinavého zdroje elektřiny a tepla zbavit již do roku 2030 a my chceme dohlédnout, aby se s ním evropské státy rozloučily co nejdříve. Chceme, aby jednotlivé země plnily závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody a chránily zájmy a zdraví svých občanů. Proto je třeba zavírat staré a dosluhující uhelné elektrárny mnohem rychleji než dnes.

Od roku 2016 pomohly spolky a organizace, které jsou nyní sdružené v jedné koalici, odstavit 16 uhelných elektráren v různých místech Evropy, dalších 39 se již do důchodu chystá. Vlády Nizozemska, Velké Británie, Francie, Portugalska, Itálie či Finska již v minulosti slíbily, že se zbaví uhlí nejpozději do roku 2030. Česká republika přitom s uhlím a jeho podporou počítá mnohem déle. Česká Klimatická koalice sdružující ekologické a rozvojové organizace proto vyzývá tuzemské politiky, aby přijali nutná řešení pro postupné ukončení spalování uhlí i v ČR.

Studie německého Fraunhoferova institutu energetické ekonomie prezentovaná zástupci hnutí Greenpeace poukazuje na možnosti, jak lze splnit německé klimatické cíle do roku 2020. Německo totiž v jejich plnění značně zaostává a pravděpodobně je nesplní. Studie navrhuje snížit výkon uhelných zdrojů až o 15 %. Německo zatím směřuje k tomu, že cíl na omezení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2020 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 nesplní.

Kerkwitz (Německo)/Grabice (Polsko) - Tisíce lidí vytvořily odpoledne osm kilometrů dlouhý lidský řetěz ve spolkové zemi Braniborsko na německo-polské hranici. Mezi obcemi Kerkwitz a Grabice protestovali proti vzniku pěti hnědouhelných dolů, které by zlikvidovaly jejich domovy. Zúčastnili se lidé z takřka 30 zemí, kromě Evropy byli zastoupeni i dobrovolníci z Argentiny či Jihoafrické republiky. Akci podpořilo i 250 lidí z Česka.

tags: #německo #uhlí #greenpeace

Oblíbené příspěvky:

• Učebnice ekologie
• Provozovna tříděného odpadu Hostivice
• Zimní strava z přírody
• Klimatické změny v třetihorách
• Chalupy v Norsku