Neposlaná hlášení o odpadech: Pozor na sankce a kontroly!

Nevíte si rady s odpady? Obecnou povinností nás všech je, abychom vzniku odpadů předcházeli. V praxi však nastávají situace, kdy tomu v rámci podnikání nelze zabránit, a v takových případech se musíme soustředit na to, aby byly odpady využity či zlikvidovány způsobem, který neohrožuje ani lidské zdraví, ani životní prostředí. Pomoct tomu má primárně zákon o odpadech a jednotlivé právní předpisy, ze kterých pro podnikatele vyplývají určité povinnosti.

Aby se minimalizovalo jejich porušování, existují subjekty, jež jsou oprávněny ke kontrole. Jedná se například o Českou inspekci životního prostředí, krajské úřady nebo obecní úřady obcí s rozšířenou působností, kdo monitoruje, jak jsou ze strany podnikatelů dodržována ustanovení předpisů a rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. Pokud některý z výše zmíněných subjektů zjistí, že daný podnikatel porušuje své povinnosti, může přistoupit k uložení sankce. Zde je zapotřebí zbystřit, jelikož výše pokut může dosahovat vysokých milionů korun. Kromě sankce umožňuje zákon také zakázat činnost způsobující vznik odpadů.

Pokuty a sankce v odpadovém hospodářství

V České republice je nakládání s odpady regulováno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje povinnosti pro původce odpadů, provozovatele zařízení k nakládání s odpady a další subjekty, včetně vedení evidence o odpadech a podávání hlášení příslušným správním úřadům. Nedodržení těchto povinností může vést k uložení sankcí, včetně pokut. Tento článek se zaměřuje na problematiku sankcí za pozdní podání hlášení o odpadech.

Na co si dát pozor?

Na co by si tedy měly dát právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání pozor? Ke zbytečnému riskování dochází, pokud:

• Nezařadíte odpad podle Katalogu odpadů
• Předáte odpad osobě, která k převzetí není oprávněna
• Nezabezpečíte odpad před únikem, odcizením či znehodnocením
• Nevedete v plném rozsahu a žádoucím způsobem evidenci odpadů
• Nesplníte ohlašovací povinnost - roční hlášení o produkci a nakládání s odpady
• Nezajistíte zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru
• Nestanovíte odpadového hospodáře, pokud je to ve vašem případě povinné
• Nakládáte s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu daného úřadu

Co se týče konkrétní výše pokuty, správní úřad vždy přihlíží k závažnosti ohrožení životního prostředí, případně k jeho poškození. Na co dalšího by podnikatelé měli brát zřetel - kromě porušení povinností při nakládání s odpady se můžou vystavit také trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti.

Čtěte také: Vzor Hlášení SKS

Právní rámec

Zákon o odpadech definuje odpad jako každou movitou věc, které se osoba zbavuje, má úmysl se jí zbavit nebo má povinnost se jí zbavit, a která spadá do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem.

Sankce za porušení povinností

V případě agend náležejících do režimu zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, může být dle §122 odst. 5 písm. b) uložena pokuta až do výše 1 mil. Kč. Pokud původce nebo oprávněná osoba nepodá příslušné hlášení ve stanoveném termínu, hrozí jí pokuta.

Daňová uznatelnost pokut a penále

Zákon o daních z příjmů výslovně vylučuje pokuty a penále z daňově uznatelných výdajů s výjimkou smluvních pokut a úroků z prodlení. Konkrétně, § 25 odst. 1 písm. f) ZDP uvádí jako nedaňové výdaje penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. Příkladem pokuty uložené orgánem státní správy, která není daňově uznatelná, je pokuta uložená podle zákona o odpadech.

Judikatura

Městský soud v Praze se zabýval případem, kdy žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 66 odst. 3 písm. b) zákona o odpadech, kterého se dopustila tím, že předávala odpad osobě, která k jeho převzetí nebyla dle zákona o odpadech oprávněna, a přestupku podle § 66 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech, kterého se dopustila tím, že v evidenci o odpadech za rok 2018 chybně vykázala předání odpadní škváry.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Soud se zabýval mimo jiné otázkou, zda žalobkyně splnila povinnost podle § 12 odst. 4 zákona o odpadech tím, že zjistila, že osoba, které jsou předávány odpady, je k jejich převzetí oprávněna podle veřejného registru.

Průběžná evidence a roční hlášení

Evidence v oblasti odpadového hospodářství se vede a získává na základě zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, zákona č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí a příslušných prováděcích předpisů.

Evidence zahrnuje data o produkci a nakládání s odpady, výrobky s ukončenou životností, obalovými odpady, údaje o povinných osobách, lokalizaci zařízení určených pro nakládání s odpady, informace o nastavení obecních systémů, o systémech rozšířené odpovědnosti výrobců a další. Údaje ohlašují původci, zařízení pro nakládání s odpady, obchodníci s odpady, dopravci odpadů a zprostředkovatelé. Dále údaje poskytují kolektivní systémy na výrobky s ukončenou životností a autorizované obalové společnosti.

Na základě evidencí se ohlašují souhrnné evidence a zpracovávají agregovaná data prioritních odpadových toků: komunální odpady, obalové odpady, stavební a demoliční odpady, biologicky rozložitelné odpady, kaly z čistíren odpadních vod, nebezpečné odpady, odpady ze zdravotní a veterinární péče, odpady POP, PCB, odpady s obsahem azbestu, odpaní oleje, elektrozařízení, baterie, pneumatiky, vozidla s ukončenou životností a další.

Na základě plnění všech zákonných povinností jsou získávány údaje a informace, které jsou podkladem pro hodnocení stavu a vývoje odpadového hospodářství a kontrolní činnost orgánů veřejné správy. Data jsou využita pro vyhodnocování plnění cílů Plánu odpadového hospodářství, krajských plánů a plnění reportingových povinností ČR vůči EU.

Čtěte také: Termíny pro podávání hlášení o odpadech

V současnosti plní všechny povinné osoby své ohlašovací povinnosti prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Hlášení a zprávy se zasílají v datovém standardu, který je specifický pro každou ohlašovací povinnost v agendě odpadů. Hlášení v datovém standardu je možné vytvořit buď pomocí vlastního software nebo prostřednictvím HTML formulářů, které jsou k dispozici registrovaným uživatelům.

Jeden z oborů, které jsou v tomto smyslu nejčastěji diskutovány, je soubor povinností v oblasti životního prostředí. Plnění těchto povinností je možné zajistit interně s pomocí podnikového ekologa, nebo externě formou tzv. mandátní smlouvy s oprávněnou firmou, která tím přebírá odpovědnost za zákazníka před kontrolními orgány, sleduje nejen zákonné lhůty a jejich plnění, ale i novinky v legislativě, provádí pravidelné kontroly provozů klienta, věnuje se provozní dokumentaci, sleduje aktuálnost potřebných povolení, podává hlášení, atd. Tato společnost též klienta osobně zastoupí při kontrolách, které provádějí orgány veřejné správy (ČIŽP, Kraj, Město, Hygiena).

Zákon o odpadech řeší sankce, které tyto instituce mohou udělit za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona či navazujících právních předpisů. Výše sankcí se může pohybovat v řádech 10 tis. až 10 mil. Ve chvíli kdy provozovatel předává jakýkoli odpad, je povinen se přesvědčit, zda přebírající osoba je vlastníkem oprávnění pro nakládání s odpady, ať již ostatními nebo nebezpečnými.

Dle zákona o odpadech je původce a potažmo provozovatel povinen vést průběžnou evidenci produkce odpadů a vždy k 15. únoru podávat hlášení za celkovou produkci v minulém roce. Hlášení je podáváno v případě, že původce produkuje nebo nakládá s více než 100 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok. Od roku 2011 je hlášení podáváno elektronicky do tzv.

Změny v evidenci a hlášení odpadů

V důsledku nabytí účinnosti vyhlášky č. 445/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., dochází od 1. ledna 2023 ke změnám ve způsobu vedení průběžné evidence a podávání ročního hlášení, resp. zůstávají stejné jako doposud. Plánované změny se posouvají až na rok 2025.

Při průběžné evidenci a ročním hlášení se obce do roku 2024 včetně ještě řídí původní vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Využívají však již nový ISPOP.

Průběžná evidence

To znamená, že průběžná evidence odpadů se do konce roku 2024 vede podle požadavků § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Počínaje 1. lednem 2025 mají původci odpadu povinnost, při vedení průběžné evidence, vycházet z požadavků nové vyhlášky č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, konkrétně § 26. Od roku 2025 se tak průběžná evidence povede podle listu 2 přílohy č. 13 této nové vyhlášky. Z hlediska četnosti se u obcí obvykle považuje za dostačující měsíční záznam provedených sběrů a svozů odpadů a dalšího nakládání s nimi. Průběžnou evidenci je obec povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení záznamu.

Roční hlášení - nový okruh původců odpadu

Na základě nového zákona o odpadech se změnil okruh původců odpadu, kteří jsou povinni podávat roční hlášení. Tito původci mají povinnost podat roční hlášení již za rok 2022, tzn. do 28. února 2023. Povinnost podat roční hlášení se vztahuje na obce, které v uplynulém roce splňovaly některou z následujících podmínek:

• vyprodukovaly nebo nakládaly s více než 600 kg nebezpečných odpadů,
• vyprodukovaly nebo nakládaly s více než 100 t ostatních odpadů,
• vyprodukovaly nebo nakládaly s odpadem perzistentních organických znečišťujících látek (POPs) vymezených ve vyhlášce,
• provozovaly zařízení určené pro nakládání s odpady (např. sběrný dvůr).

Nové formuláře pro podání ročního hlášení se poprvé použijí k vykazování za rok 2025, tzn. že MŽP musí být zaslány do 28. února 2026.

Souhrnné údaje z průběžné evidence, tj. roční hlášení, se budou vykazovat na formulářích, které tvoří přílohu č. 13 vyhlášky č. 273/2021 Sb., a to na následujících listech:

• list 1 - Identifikace,
• list 2 - Souhrnné údaje,
• list 5 - Údaje o obecním systému nakládání s komunálními odpady.

V případě nakládání s POPs, budou původci povinni vyplnit rovněž list 6 - Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1021 u odpadů zde vymezených.

Hlášení se zasílají prostřednictvím webové služby a online z formuláře ISPOP nebo datovou schránkou „ISPOP (Ministerstvo životního prostředí)„, ID: uednwmb.

Údaje o komunálních odpadech odevzdaných občany obce mimo její obecní systém

Počínaje letošním rokem jsou provozovatelé zařízení určených pro nakládání s odpady přebírající komunální odpady od fyzických osob, tj. občanů, povinni oznamovat obcím, na jejichž území tyto odpady vznikly, údaje o jejich druzích a množství za předchozí rok. Oznamován je jakýkoliv komunální odpad převzatý od fyzických osob, tedy např. papír, kovy, plasty, sklo, ale i směsný komunální odpad nebo objemný odpad. Místo vzniku odpadu, tj. konkrétní obec, sdělí provozovateli předávající fyzická osoba. Pokud jej není možné zjistit, je za příslušnou obec považována ta, na jejímž území se dané zařízení nachází.

Oznamovací povinnost se vztahuje na zařízení, která nejsou zapojena do obecního systému příslušné obce, proto se tyto odpady označují jako komunální odpady mimo obecní systém.

Provozovatelé plní danou povinnost vždy nejpozději do 15. ledna následujícího roku prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze č. 19 vyhlášky č. 273/2021 Sb. To znamená, že údaje za rok 2022 by obce měly obdržet do 15. ledna 2023.

Do 15. ledna 2023 by měly obcím údaje o druzích a množství odpadů předat rovněž školy nacházející se na jejich území, a to v případě, že v předchozím roce organizovaly školní sběry.

Je třeba zdůraznit, že odpady ze školních sběrů jsou součástí obecního systému a nejedná se tedy o komunální odpady mimo obecní systém.

Zařízení určená pro nakládání s odpady, při vedení evidence o převzatých komunálních odpadech od občanů podle vyhlášky č. 273/2021 Sb., budou od 1. ledna 2023 zařazovat odpady převzaté od občanů mimo nastavený obecní systém odpadového hospodářství pod kód nakládání A10 (do konce roku 2022 pod kód BN30).

V případě převzetí komunálního odpadu od občanů v rámci nastaveného obecního systému (zařízení je do tohoto systému zahrnuto), jsou tyto odpady zařazeny pod kód nakládání B00 a jako původce odpadu je označena obec, kde má občan trvalé bydliště.

Obdržené formuláře od provozovatelů zařízení mohou být pro obec vodítkem pro zjištění toho, jaká zařízení občané využívají pro odkládání odpadů nejvíce a pokusit se je zapojit do obecního systému.

Avšak hlavním smyslem zavedení této povinnosti pro provozovatele zařízení je možnost zahrnutí těchto odpadů do výpočtu plnění cílů pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek komunálního odpadu stanovených obcím v § 59 odst. 3 zákona o odpadech.

Níže uvedený vzorec výpočtu plnění cíle je součástí přílohy č. 18 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

V čitateli se uvádí celková hmotnost odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu, která se získá sečtením množství odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů sebraných v rámci obecního systému a množství odděleně soustřeďovaných recyklovatelných odpadů předaných občany mimo systém.

Ve jmenovateli stojí celková hmotnost komunálního odpadu, která představuje součet množství komunálního odpadu vznikajícího v rámci obecního systému a komunálního odpadu vznikajícího na území obce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, který není předán do obecního systému a je těmito osobami předán mimo tento obecní systém.

Zahrnutí komunálních odpadů mimo systém do výpočtu je na zvážení jednotlivých obcí.

Takto vypočítané podíly odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálních odpadů budou obce vykazovat v rámci ročního hlášení na listu 5 přílohy č. 13 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Poprvé tak budou povinny učinit v roce 2026, resp. do 28. února 2026, kdy budou podávat roční hlášení za rok 2025.

Údaje o komunálních odpadech mimo obecní systém za rok 2022, které by měly obce získat od provozovatelů do 15. ledna 2023, se do ročního hlášení podávaného za rok 2022, tj. do 28. února 2023, nezahrnují.

Komunální odpady mimo obecní systém se rovněž nezahrnují a nebudou zahrnovat do produkce odpadů dané obce vykazované v rámci ročního hlášení na listech 1 a 2 přílohy č. 13 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Zároveň komunální odpady mimo obecní systém nemohou být vykázány ve výkazech AOS EKO-KOM, neboť obec není jejich původcem. Problematice výkazů se budeme podrobněji věnovat v připravovaném článku.

Obce mohou do své produkce zahrnovat pouze komunální odpady, které byly občany předány v rámci jejího obecního systému. Do obecního systému lze zapojit pouze taková místa, kde obec plní povinnosti původce odpadů, a to buď samostatně, tj. prostřednictvím vlastních zaměstnanců, nebo smluvně převedením vlastnických práv k tomuto odpadu na oprávněnou osobu, tj. zařízení určené pro nakládání s odpady.

Doporučení

Pro naše klienty poskytujeme všechny služby, související s podávání hlášení prostřednictvím systému ISPOP po celou dobu bez přerušení. Pokud potřebujete podat hlášení nejpozději do 24 hodin, pak pro Vás zajišťujeme službu expresního podání hlášení. Pokud jste dosud nepodali příslušné hlášení ve stanoveném termínu, hrozí Vám pokuta. Můžeme Vám pomoci předejít této nepříjemnosti. Zpracujeme za Vás hlášení dodatečné.

Tabulka: Povinnosti a termíny pro obce

Pokud si nejste zcela jistí, zda v rámci nakládání s odpady děláte všechno v souladu se zákonem a předpisy, neváhejte se na nás obrátit.

tags: #neposlani #hlaseni #o #odpadech #sankce #informace

Oblíbené příspěvky:

• Dopady znečištění
• Plenky babylove nature: Recenze
• Přírodní tematika v retro plakátech
• Dopady nové směrnice EU
• Více o státních pokladničních poukázkách