Klimatické regiony VÚMOP a jejich charakteristika

Klimatický region (KR) zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vyčleněny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu.

Tyto údaje byly vypracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950. Na základě zevšeobecnění uvedených podkladů bylo pro Českou republiku (souběžně stanoveno i pro Slovenskou republiku) vymezeno a na mapě 1 : 200 000 zobrazeno deset klimatických regionů (číselný kód 0 - 9) se základním členěním na oblast velmi teplou, teplou, mírně teplou, mírně chladnou a chladnou s podtříděním subregionů na suchý, mírně suchý, mírně vlhký a vlhký.

Data o klimatických regionech vychází z dat BPEJ, která jsou spravována Státním pozemkovým úřadem (SPÚ), který je zveřejňuje na svých webových stránkách od 3. 4. 2017. Data jsou aktualizovaná jedenkrát měsíčně, vždy k 1. Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v. v.

Data a jejich aktualizace vychází z metodiky: NOVOTNÝ, Ivan, Jan VOPRAVIL, Ladislava KOHOUTOVÁ, et al. Metodika mapování a aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. 4., přepr. a dopl. vyd. Praha: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, 2013. ISBN 978-80-87361-21-4.

Klimatické regiony byly vymezeny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu na základě mnoha kritérií. Mezi ty rozhodující patří: suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10º C, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období, průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %, výpočet vláhové jistoty, hranice sucha a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Bonitovaná půdně ekologická jednotka neboli BPEJ definuje v České republice vlastnosti půdy a stanoviště, ve vazbě na jejich produkční tj. ekonomickou hodnotu. BPEJ je charakterizována pětimístným číselným kódem. První číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu.

Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 227/2018 Sb., ve znění vyhlášky č. 33/2024 Sb.

Charakteristika klimatických regionů v ČR

Klimatický region VT zahrnuje jižní část Moravy (jižní a střední část Dyjskosvrateckého úvalu, Pavlovské vrchy, Dolnomoravský úval) a jeho rozšíření je totožné s rozšířením velmi teplé černozemní oblasti stanovištních jednotek (ČMt).

Klimatický region T2 je rozšířen ve středních Čechách (východně od Vltavy po Kutnou Horu), dále koncentricky kolem regionu T1 v severozápadních Čechách.

Klimatický region MT4 je z klimatických regionů plošně nejrozšířenější. Zaujímá všechny vyšší části pahorkatin a navazuje tak na region MT2: patří sem Tachovská brázda, Chodská pahorkatina, části Středočeské pahorkatiny, Brdská vrchovina, největší část Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina, Vizovická vrchovina, Nízký Jeseník, Žulovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina atd.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Klimatický region MCH zahrnuje všechna podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m; jeho plocha je zhruba totožná s vrchovinnou oblastí stanovištních jednotek. Zaujímá nižší části Krušných hor a Českého lesa, Šumavské podhůří, nejvyšší části Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny, značnou část Českomoravské vrchoviny, Bílých Karpat, Javorníků a Hostýnských vrchů, nižší část Moravskoslezských Beskyd, nižší část Nízkého Jeseníku, Orlické podhůří, Frýdlantskou pahorkatinu atd.

Klimatický region CH je v podstatě totožný s horskou oblastí stanovištních jednotek, která byla vymezena podle týchž kritérií.

Aktualizace klimatické regionalizace

V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

Náplní metodiky je inovované exaktní definování postupu vymezení klimatické rajonizace používané v rámci hodnocení produkčního potenciálu zemědělské půdy v ČR. Po vymezení konsekvencí termínu „produkční potenciál“ a uvedení jeho hodnocení do historických souvislostí, je hlavní pozornost věnována možnostem a limitům aplikace soudobých klimatologických dat, metod a přístupů. Výsledkem je pak zhodnocení možností aktualizace platné klimatické rajonizace v rámci systému bonitovaných půdně ekologických jednotek.

V rámci návrhu nové rajonizace klimatických regionů byly využity hodnoty potenciální (základní) vláhové bilance. Jako doplňující charakteristiky blíže specifikující jednotlivé klimatické regiony s ohledem na jejich klimatické poměry je vhodné v návaznosti na původní systém použít průměrnou roční teplotu vzduchu, TS 10 a průměrný roční srážkový úhrn.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #regiony #VÚMOP #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Dopady automobilové a lodní dopravy
• Charakteristika elementárních bytostí
• Žebříček migračního ohrožení
• Co je sociální ekologie?
• Emission and History of Czech Lion Stamps