Nesouhlas s výstavbou hřiště: Ekologické argumenty

V současné době se stále častěji setkáváme s diskuzemi ohledně výstavby nových hřišť. Zatímco pro někoho se jedná o vítané zpestření volnočasových aktivit a zlepšení životního stylu, jiní vyjadřují obavy z negativních dopadů na životní prostředí. Tento článek se zaměří na ekologické argumenty proti výstavbě hřišť, které je důležité zvážit před realizací takových projektů.

Právní rámec a ochrana životního prostředí

Spolky jsou tedy oprávněny k podání návrhu na zrušení rozhodnutí správního orgánu v případech, kdy jde o věcně nezákonné rozhodnutí, zasahující do hmotných veřejných subjektivních práv spolku, k jejichž ochraně se členové spolku sdružili, tedy primárně práva na příznivé životní prostředí. Podmínkou je přímý a nezprostředkovaný vztah spolku k určitému území, který je dán např. sídlem spolku, vlastnictvím nemovitosti v této lokalitě anebo aktivitou vyvíjenou v dané lokalitě.

Z výše uvedeného tak plyne, že ekologickým spolkům nenáleží účast v řízení podle stavebního zákona na základě zmocnění v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Tímto způsobem mohou bránit právo na příznivé životní prostředí, zakotvené v čl. 35 Listiny.

Dle čl. 41 Listiny se lze práv spadajících pod čl. 35 Listiny dovolávat pouze v mezích zákonů, které toto právě provádějí. Právo na příznivé životní prostředí tak musí být upřesněno prováděcím zákonem.

Spolky založené za účelem ochrany přírody a krajiny se však mohou dovolávat obecně práva na příznivé životní prostředí tak, jak jej vymezuje čl. 35 Listiny. Nikoliv tedy pouze dle zákona o ochraně přírody a krajiny, ale také podle jiných právních předpisů, provádějících citovaný článek.

Čtěte také: Řešení problémů s umístěním kontejnerů

Specifické případy nesouhlasu s výstavbou

My, níže podepsaní občané, ve smyslu zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, v platném znění, vyjadřujeme svůj zásadní nesouhlas se záměrem obce Březno vybudovat betonový skatepark na pozemku parc. č. 334/1, katastrální území Březno u Chomutova, obec Březno. A vyzýváme obecní zastupitelstvo, aby projekt výstavby zastavilo a revokovalo, nebo zrušilo usnesení č. 7/20/2025/ZO, přijaté na zasedání Zastupitelstva obce Březno dne 13. 10. 2025.

Výsledkem plánované stavby betonového skateparku je tedy likvidace ovocných stromů i další zeleně, zhoršení životního prostředí v celé lokalitě i kvality života občanů žijících v okolních domech. Záměr nepředstavuje nezbytné zázemí pro obec Březno v podobě, jak je to deklarováno v žádosti o dotaci.

V tomto kontextu a při faktu, že v území SHP v minulosti zmizely statisíce hektarů zemědělské půdy, lesů, vodních ploch a přes stovku sídel, je taková lokalizace „na zelené louce“ nepochopitelná a diletantská, odporující minulému snažení po zahlazení negativních důsledků těžby a po obnově tamní přírody a krajiny.

V tomto prostoru je umístění takových plochou i výškou obrovských objektů nejen hrubým zásahem záborem přírodě blízkých ploch ZPF a porušením krajinného rázu, ale vnese do území a sousedících obcí při stavbě i budoucím provozu další dopravní, tedy i hlukovou a emisní zátěž. Bude to spojeno nejen s negativními důsledky na životní prostředí a zdraví tamních obyvatel, ale sníží to atraktivitu tohoto území pro bydlení i rekreaci a sníží to rovněž cenu nemovitostí v těchto obcích.

Nesouhlasím s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu. Záměr tímto porušuje závaznou Strategii rozvoje ústeckého kraje do roku 2027 (viz Strategie str. 121, 123). Kraj ve zmíněné Strategii preferuje pro podobné stavební záměry tzv. "brownfields", a nikoliv pozemky "na zelené louce". Brownfieldů je v kraji nadbytek na výběr. Stát, kraje i obce musí se zemědělským půdním fondem udržitelně hospodařit, aby republika byla v zemědělské produkci co možná soběstačná.

Čtěte také: Hřiště a životní prostředí

Argumenty proti výstavbě plavebního stupně Děčín

Své odmítavé stanovisko k výstavbě plavebního stupně Děčín (PSD) zveřejnila Komise pro životní prostředí AVČR poměrně nedávno a to v dubnu 2016. V něm konstatovala, že snahy o výstavbu PSD jsou problematické z ekonomického i environmentálního hlediska.

Z ekonomického hlediska ohrožuje vklad veřejných prostředků do tohoto projektu jejich velmi pravděpodobná nenávratnost, z ekologického hlediska pak hrozí znásobení společenských škod nevratným poškozením dotčených jedinečných pobřežních ekosystémů Labe, jejichž zničení nelze na území ČR nijak ekologicky kompenzovat.

Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí byl ustaven vyhláškou č. 7/1993, o zřízení přírodního parku "Prokopské a Dalejské údolí" a o vyhlášení stavební uzávěry pro tento park. V příloze vyhlášky č. 7/1993 jsou vymezeny jeho hranice.

Zeměloď v Kutné Hoře: střet zájmů a ekologické myšlení

„Scházíme se zde nad určitou ideovou vizí, proto možná nebudu umět odpovědět na všechny vaše otázky," upozornil Ptáček v úvodu. Zároveň doplnil, že myšlenka Zemělodi jako takové pochází od amerického architekta Michaela Reynoldse a je zhruba čtyřicet let stará.

Jedním z argumentů Libora Ptáčka pro stavbu zemělodi je podpora ekologického myšlení u dětí. „Zeměloď by měla být prostorem zasazeným do přírody. Tím můžeme vychovávat děti k tomu, že vyrůstají v přírodě a zároveň je tak můžeme vést k ekologickému cítění už od samého začátku," uvedl Ptáček.

Čtěte také: Golfová hřiště v ČR

V rámci své prezentace dále Ptáček představil způsob vytápění zemělodi, kořenovou čističku, která funguje na principu biologického odpadu, a v neposlední řadě také materiál, ze kterého je zeměloď postavena. „Pláště z pneumatik se používají jako skelet, na vyplnění se pak používají různé typy lahví, plechovky, pet lahve, takže především druhotně využívaný odpad," uvedl Ptáček.

Starostovi Starému tak byla okamžitě položena otázka, zda v zemělodi bude sídlit lesní školka. Ještě v rámci prezentace zaznělo z úst člena Denemarku Pavla Nováka vyjádření ohledně čistoty vody na Bylance.

„Udělali jsme všechno proto, abychom zákon neporušili. Je to skleník, není to obytná stavba," uvedl Pavel Novák. S tím však zásadně nesouhlasil jeden z žižkovských a zároveň člen petičního výboru Pavel Křeček.

„Máme nějaké územní plánování. Z něj jasně vyplývá, že tento pozemek je určen pro sport a vy jdete a říkáte, že na něm budete stavět skleník. V tom plánu ale zároveň stojí, že je nepřípustná pěstitelská a chovatelská činnost," uvedl.

Nový stavební zákon a obavy z oslabení práv

Vláda při přípravě stavebního zákona nerespektuje vlastní pravidla a ignoruje připomínky klíčových aktérů. Návrh také ignoruje nové výzvy, kterým společnost čelí v souvislosti se změnou klimatu.

V době akutní potřeby řešení problémů spojených se změnou klimatu návrh zákona odnímá odborným pracovištím veřejné správy v oblasti ochrany životního prostředí důležité kompetence. Nově bude o kácení stromů nebo vyjmutí půdy ze zemědělského fondu rozhodovat stavební úřad.

V rozporu s věcným záměrem se oslabuje právo samospráv spolurozhodovat o výstavbě na svém území. V praxi to znamená, že vláda bude moci umístit téměř jakoukoli stavbu (nejen infrastrukturní) prostřednictvím nově zaváděného Územního rozvojového plánu bez toho, že by stavba byla v územním plánu obce či kraje.

Konkrétně je bez náhrady zrušen institut zástupce veřejnosti při přípravě územního plánu. V rozporu s věcným záměrem se také zvyšuje riziko korupce, zejména kvůli kumulaci mnoha kompetencí v případě Nejvyššího stavebního úřadu.

Je třeba si uvědomit, že developer není žádný zločinec a čekat na povolení i víc než deset let, to prostě musí skončit. A pokud zastřihne křídla dětem země a dalším, tak je to jen dobře.

tags: #nesouhlas #s #výstavbou #hřiště #ekologické #argumenty

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pytlů na odpad
• Upíři, zombie, lidé a mimozemšťané: Hříčky přírody
• Přírodní divy USA
• Aktuální situace v Karviné
• Výzvy spalování nebezpečného odpadu