Neutralizace Kyselého Kompostu a Využití Čajových Sáčků v Zahradě

Rutinní přípravu čaje každý zná: dát do hrníčku, zalít, chvíli nechat, vyndat, vyhodit do koše. Ale uvažovali jste někdy nad tím, že vylouhovaný sáček nemusí skončit ve směsném odpadu? Může pomoct vašim malým záhonkům a květináčům a ještě z toho budete mít dobrý pocit. Recyklujte čajové sáčky jako hnojivo zdarma!

Vylouhované čajové sáčky v sobě mají živiny, které vaše rostliny ocení i poté, co si na čaji pochutnáte vy. Jak potvrzují studie, čajové lístky obsahují vysoké množství dusíku, draslíku a fosforu, což jsou přesně ty látky, které přirozeně podporují růst rostlin. Zbytky čaje také zlepšují strukturu půdy a podporují v ní mikrobiální život.

Využití Čajových Sáčků v Zahradě

Pokud používáte čaje se sáčky z přírodního papíru (nikoliv z plastu), můžete je do půdy zakopat celé - přímo na záhon nebo do květináče. Buďte obezřetní - některé obsahují nylon nebo polypropylen, které by se v půdě nerozložily. V takovém případě je rozstřihněte a použijte jen samotný vysypaný obsah. Použitý čaj můžete přimíchat i do kompostu nebo rovnou přisypat do truhlíku - třeba k bylinkám na balkoně.

Stejně dobře poslouží i vašemu trávníku - rozsypte obsah sáčků přímo na něj. Dusík a fosfor podpoří růst a zelenou barvu.

Tekuté hnojivo z čajových sáčků

Na sociálních sítích jsou trendy zahrádkářská videa, kde lidé vyrábí z použitých čajových sáčků také tekuté hnojivo pro své pokojové rostliny.

Čtěte také: Vše o kompostování

Čaj jako odpuzovač škůdců

Možná jste to netušili, ale použitý čaj může na vaší zahradě fungovat i jako přírodní odpuzovač škůdců. Babské rady říkají, že slimáci, kteří běžně devastují saláty, jahody nebo mladé sazenice, se právě čaji vyhýbají. Neexistují pro to žádné rozsáhlé studie, jen praxe zahrádkářů. Čajové sáčky nebo vysypaný čaj kolem rostlin zkrátka snižují výskyt plžů.

Důvodem může být kombinace tříslovin, kyselého pH a zbytkových olejů, které slimákům zjevně nevyhovují. Ale čaj není jen „nepřítelem slimáků“. Některé druhy mohou působit odpuzujícím dojmem i na hlodavce - zvlášť pokud čaj obsahuje přírodní silice jako hřebíček, skořici nebo mátu. Tyto aromatické látky jsou pro citlivý čich myší a potkanů výrazně nepříjemné. Zároveň má čaj i mírný antifungicidní účinek - v půdě omezuje růst některých plísní a hub, což pomáhá udržet kořenový systém rostlin zdravý. Věděli jste, že čaj vadí slimákům a houbám?

Jak Vybrat Správný Čaj pro Hnojení

Pozor, ne každý sáčkový čaj je vhodný pro ekologické hnojení. V ideálním případě takto recyklujte jen čaje bez umělých příměsí - tedy takových, které obsahují pouze přírodní ingredience bez barviv, aromat a konzervantů. Právě tyto látky by se do půdy dostávat neměly, protože mohou narušit přirozenou rovnováhu půdních organismů.

Mezi nejlepší možnosti patří černý a zelený čaj, které jsou čisté a přirozeně rozložitelné. Dobrou volbou jsou i jednodruhové bylinkové čaje - jako například heřmánek, máta, meduňka, šalvěj nebo kopřiva. Nejlepší jsou přírodní čaje, ne ochucené.

pH Půdy a Jeho Vliv na Růst Rostlin

Stupnici pH vytvořili vědci před více než sto lety za účelem měření kyselosti. Při pěstování rostlin ovlivňuje pH prostředí vstřebávání živin a další procesy nezbytné pro jejich výživu. Stupnice pH vyjadřuje kyselost nebo zásaditost roztoků a pohybuje se od 0 (kyselé prostředí) po 14 (zásadité prostředí). pH čisté vody je blízké neutrálnímu, tedy hodnotě 7. Hodnoty nad 7 znamenají, že koncentrace iontů H+ je nižší než při neutrálním pH a roztok je zásaditý (je v něm přítomno více záporně nabitých hydroxylových iontů OH- než iontů H+).

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Hodnota pH prostředí v okolí kořenů má zásadní vliv na výživu rostlin. Ovlivňuje dostupnost živinových prvků. Obecně se půda považuje za příliš kyselou, pokud má pH nižší než 5, a za výrazně zásaditou považujeme půdu s pH nad 7,5. Hodnota pH ovlivňuje vstřebávání živinových prvků v různé míře. Nejmenší dopad má pH prostředí na příjem dusíku (N), draslíku (K) a síry (S). Zásadně pH ovlivňuje vstřebávání fosforu (P), jehož ionty reagují při hodnotách pH nad 7,5 s vápníkem (Ca) a hořčíkem (Mg) za vzniku méně rozpustných sloučenin. Při nízkém pH reagují ionty fosforu s hliníkem (Al) a železem (Fe).

Především při hydroponickém pěstování je proto důležité pravidelně kontrolovat hodnotu pH živného roztoku i pěstebního média. Většina ostatních živin (především mikroprvků) je hůře dostupná při vyšším pH nad 7,5 a nejlépe dostupná v mírně kyselém prostředí 6,5-6,8 pH.

Živinové prvky, které rostliny vstřebávají kořeny, se v půdě jen tak volně nepovalují. Vyskytují se ve formě kladně nabitých kationtů nebo záporně nabitých aniontů. Za každý aniont, který rostlina vstřebá vyloučí také záporně nabitý hydroxidový iont OH- případně hydrogenuhličitanový aniont HCO3-. Podobně za každý kation vrátí rostlina do půdy kladně nabitý kationt (např. H+). Při výživě rostlin vždy přirozeně dochází ke změnám pH. Rostliny mají do jisté míry schopnost udržovat odpovídající pH půdy v okolí svých kořenů. Potíže s vysokým či nízkým pH nejčastěji trápí zahradníky, kteří používají vysoce účinná hnojiva s obsahem minerálních solí. Někdy ale mohou potkat i organické pěstitele, kteří používají kompost a další přírodní zdroje živin.

Kupříkladu kdykoliv zahradník přidá do půdy hnojivo s amonným dusíkem NH4+, přemění se působením půdních bakterií v dusičnany NO3-. Ve výsledku půdě „zůstanou“ tři kladně nabité ionty vodíku H+ a dojde ke snížení pH. Některá hnojiva mění pH půdy více než jiná. Všechny druhy dusíkatých hnojiv okyselují půdu, nejvíce pak hnojiva s amonným dusíkem NH4+ a nejméně hnojiva s obsahem nitrátu NO3-. O něco menší dopad na pH půdy mají fosforečná hnojiva, ze kterých je nejvíce okyselující kyselina fosforečná. Draselná hnojiva mají na pH půdy minimální dopad. Kompost pH půdy nemění, a tak je skvělým univerzálním hnojivem.

Hydroponicky pěstované rostliny vyžadují odlišné hodnoty pH než ty v půdních substrátech. Bez půdy totiž nemohou rostliny využívat interakcí mezi mikroorganismy, organickými látkami, vodou a minerály, které přirozeně regulují úroveň pH. Proto je na zahradníkovi, aby neustále monitoroval a upravoval pH živného roztoku.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Hodnota pH živného roztoku může kolísat z několika důvodů. Častým důvodem je malé množství vody v rezervoáru, proto udržujte nádrž neustále plnou. Na pH mají vliv také některá anorganická pěstební média, jako je keramzit, která mají vysokou pufrační kapacitu a způsobují zvyšování pH. pH v hydroponických systémech mohou ovlivňovat také nánosy řas a bakterií v rezervoáru nebo rozvodech živného roztoku.

Ať už pěstujete v půdě, nebo hydroponicky, nevhodné pH půdy či živného roztoku poznáte podle potíží s výživou rostlin. Podle závažnosti a povahy problému přestanou vaše rostliny přijímat některé živiny, což se projeví na jejich zdraví. První příznaky se začnou projevovat na listech. Užitečnou nápovědou, které živinové prvky rostlinám scházejí, je místo výskytu prvních příznaků. Podle mobility (pohyblivosti) prvků, se nedostatek projeví nejprve na mladých nebo naopak na starých listech rostliny. Velmi nízkou mobilitu mají bór (B), vápník (Ca), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) a nedostatky těchto prvků se projeví nejprve na mladých listech.

Jak Jednoduše Zjistíme Obsah Vápence v Půdě?

Obsah vápence v půdě můžete jednoduše zjistit následující metodou. Na misce necháme usušit malé množství zeminy. Na tento suchý vzorek zeminy nalijete osmiprocentní ocet. Pokud zemina zašumí že má dostatek vápna. Pokud zemina na misce nezašumí, je potřeba vápnit. PH půdy můžeme odhadnout i podle výskytu plevelů v trávníku.

tags: #neutralizace #kyselého #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Látkové vložky: Použití a údržba
• Ohrožené druhy čtení v ČR
• Léto bez odpadu
• Krajina Spojeného království
• Snížení emisí: Přehled možností