Jak správně zasadit rostliny do kompostu

Kompostování se v posledních letech stalo obrovským trendem, díky kterému nejen šetříte životní prostředí, ale také kvalitně vyživujete svoji zahrádku, tedy, pokud to děláte správně. Kompost je velmi výživná hmota, a pokud máte zahrádku, je kompost skoro nutností. Je to skvělý způsob, jak zrecyklovat všechny zbytky ze zahrady i kuchyně!

Kdy přidávat kompost rostlinám

Pro přidávání kompostu rostlinám je třeba především vědět kdy. Ideální čas je ve vegetačním období, čili od jara (resp. již předjaří) až nejpozději do pozdního léta. Určitě to neděláme na podzim a v zimě. V době vegetačního klidu rostliny odpočívají a hnojivo v podobě kompostu (humusu) by nevyužily. Určitě na podzim a na začátku zimy nehnojíme větším množstvím kompostu, rostliny v chladném období roku téměř vůbec nepřijímají živiny.

Výjimku představuje aplikace kompostu na záhony se zeleným hnojením, tedy hlavně před jeho výsevem.

Jak aplikovat kompost

Kompost zásadně nezarýváme do půdy, jako se to dělá s organickými hnojivy, nýbrž jej jen rozhazujeme po povrchu půdy a trávníku a přihrnujeme k rostlinám včetně dřevin. Možné je pouze mělké zapravení do ornice. Při hlubším zapravení by se především minerální látky rychleji vyplavovaly do spodiny, což by mělo za následek riziko hniloby.

Kompost pro trávníky

Trávníky odčerpávají z půdy ohromné množství živin a neustálým sekáním zatravněných ploch spotřebu živin ještě zvyšujeme. Trávníky navíc koření jen mělce, intenzivní hnojení a také zavlažování, pokud zrovna neprší, je proto důležité. Kompost přitom trávníku pomáhá s provzdušňováním a schopností udržet vodu. Stačí si jen dát práci s proházením kompostu přes síto (kátro, přesívač) na jaře a poté kompost po trávníku rozházíme.

Čtěte také: Dub ze žaludu: Návod

Buďto jej můžeme rovnoměrně rozhazovat lopatou anebo po ploše rovnoměrně zahradním kolečkem rozvozíme a rozsypeme hromádky, které pak roztáhneme hráběmi. Ihned po aplikaci (kompost přidáváme po posekání trávníku) z černající hmoty trávník jen lehce vykukuje, ale již za pár dnů přestává být kompost vidět. Půdní organismy jej totiž rychle zatahují do vrchní vrstvy půdy. Kompostovaná hmota musí být dostatečně bohatá na dusík, ten navíc můžeme ještě doplnit i v podobě anorganického hnojiva. A to samé pak po jaře zopakujeme i na konci léta. Aplikovaný kompost trávníku náramně prospěje.

Kompost na jaře prosejeme a rozhodíme jej v dávce asi 2 litry na 1 m² plochy trávníku. Již po několika dnech není kompost vidět.

Kompost pro dřeviny

Kompost využijeme především při výsadbě ovocných stromků a keřů. Obecně jej ale můžeme využít při výsadbě jakýchkoli dřevin. Stačí vykopat výsadbovou jámu a poté kompost smísíme s vykopanou zeminou. Dávat do výsadbové jámy pouze kompost se nedoporučuje, jelikož dřeviny by mohly dosti dlouho počkat, než se jejich kořeny budou z výsadbové jámy rozrůstat dál, do horšího materiálu. Nakonec pak můžeme přidat několik lopat zralého kompostu ještě navrch jámy při zahrnování sazenice zeminou.

Živiny z tohoto kompostu se budou splavovat níže ke kořenům. Stejně tak můžeme kompost přidat i později, ale úplně stačí takto přiživit mladé stromky a keříky, později již zůstaneme u hnojení anorganickými hnojivy.

Při výsadbě ovocných stromů bychom měli přimíchat několik lopat zralého kompostu do vrchní vrstvy půdy k zahrnutí jámy.

Čtěte také: Dub z volné přírody: Jak na to

Kompost pro květiny a zeleninu

Kvalitním kompostem opovrhne i málokterá květina, tedy s výjimkou druhů, které si vystačí s málem a nadměrné hnojení jim naopak uškodí. Nejčastěji se přidávání kompostu vyhneme u skalniček a sukulentů. Obzvláště při výsadbě na živiny náročných cibulovin a trvalek je však dobré kompost přidat. A vůbec nemusíme šetřit. Navíc můžeme tyto rostliny kompostem později pravidelně přihnojovat. V případě růží pak přidávání kompostu dokonce pomáhá potlačovat škůdce. Přidáváme proto kompost při výsadbě růží i poté každoročně.

Jelikož samotné rostlinné zbytky ze sklizené zeleniny obvykle představují nejčastější součásti rozkládajícího se kompostu, můžeme opravdu hovořit o vztahu pokračujícím doslova až za hrob. Zelenina kompost ráda, kdykoli a v jakémkoli množství, obzvláště ta plodová. Kompost přidáváme na záhony před výsevem a výsadbou, při výsevu i později, když chceme materiál k rostlinám přihrnout, například k rajčatům, paprikám a okurkám.

I doporučované dávky kompostu jsou oproti ostatním rostlinám o dost vyšší. A nakonec lze třeba na nově založený vyvýšený záhon navézt na nerozloženou hmotu rostlinného odpadu jen překátrovaný kompost a nic se nestane. Obecně platí, jak které. Prostě rostliny náročné na živiny kompost ocení, sukulenty včetně kaktusů určitě ne.

Při výsadbě růží bychom měli zapravit do vrchní vrstvy půdy 4 až 6 lopat zralého kompostu na 1 m². Při výsadbě náročných cibulových květin a trvalek přimícháme do půdy určené k jejich zahrnutí polovinu zralého kompostu. Na jaře můžeme přidat kompost na celou plochu. Dodatečně lze použít zralý kompost do řádků při výsevu a výsadbě.

Využití kompostu pro výsev

Dalším možným využitím kompostu je výsevní substrát. 1 díl kompostu smísíme až s devíti díly písku a do stejného materiálu rostliny později přesadíme. Až teprve statným sazenicím poskytneme co nejvýživnější substrát.

Čtěte také: Bohatá úroda česneku

Co patří do kompostu

Do kompostu je vhodný téměř veškerý rostlinný odpad ze zahrady. Zda to je posečená tráva, drobné větve, výborné je listí. Hrubší větve je vhodné zpracovat zahradním drtičem, jinak budete čekat na jejich rozklad i několik let. Pokud chováte králíky, drůbež, můžete kompost jednou za čas obohatit i o hnůj a slepičince, ze kterých se může na podzim vytvořit i hnojivá zálivka na ovocné stromy.

Zelený materiál - je bohatý na dusík.

Hnědý materiál - je bohatý na uhlík.

Dále patří na kompost také vaječné skořápky, přírodní textilní látky ze 100% bavlny či konopí, zemina, houby, slepičí trus, včelí vosk, pecky z ovoce nebo papírové (!) čajové sáčky.

Co do kompostu nepatří

Nakvetlý plevel a nemocné rostliny: důvod je jednoduchý - v domácím kompostérů nebudete mít téměř jistě tak vysokou teplotu, aby zničila zárodky nemocí a nežádoucí semena.

Trus masožravých domácích zvířat: i když by do kompostu přijít mohl podobně jako lidské výkaly, nedávejte ho tam. Může obsahovat zárodky bakterií nebo cizopasníků, takže by hrozilo, že to ve vašem kompostu bude žít víc než je zdrávo.

Chemikálie a léky: jde o vysloveně nebezpečný odpad, který rozhodně nepatří ani do výlevky ve dřezu nebo toalety. Půdu ve vaší zahradě byste si jimi mohli nenávratně zničit.

Čistící prostředky a saponáty: láká vás vylít do kompostu vodu po mytí podlahy? Rychle na to zapomeňte, tedy pokud nepoužíváte jen lehký roztok vody s octem.

Dětské pleny, vlhčené ubrousky nebo dámské hygienické potřeby: do kompostu nedávejte nic z uvedeného, a to ani v případě, že kupujete “kompostovatelné” výrobky. Jejich rozložitelnost se totiž netýká domácích kompostů, ale specializovaných zařízení.

tags: #zasadit #rostliny #do #kompostu #jak

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti o pražské přírodě
• Letní večer
• Co s kávovými kapslemi?
• Škola v přírodě Jaroměřice: Aktivity a hodnocení
• Odpady v ČR