Třídění odpadu v New Yorku: Nákladnější než skládka?

Recyklovat kovy, papír, plastické hmoty a sklo je v New Yorku daleko dražší než prostě poslat všechen odpad na skládku nebo do spalovny. A to ani v případě, že by se obyvatelé města znovu naučili vracet použité obaly k novému využití. S touto informací přišla analýza Nezávislého rozpočtového úřadu města New Yorku (IBO).

Tvrzení IBO vychází z detailního porovnání nákladů, které odbor veřejné hygieny vynaložil na odstranění jedné tuny odpadu. Porovnávaly se varianty, kdy se odpad vyváží na skládku a kdy se roztřídí a znovu využije. Druhá studie zkoumala, nakolik by se zvedla cena za zneškodnění městského odpadu, kdyby New York omezil svůj systém separovaného sběru.

„Zkoumáme teď ta čísla a lidé vědí, že se tím chceme zabývat", říká Douglas M. Turetsky, tiskový mluvčí IBO. "Chceme nabídnout lidem možnost vybrat si z nezávislých informací."

Podle IBO utratila radnice za rok 2003 o 35 milionů dolarů více než v roce předchozím, kdy se likvidace odpadů prováděla běžným způsobem. Podobná zpráva v minulém roce vyvolala silné kontroverze a zastánci recyklování ji odsoudili jako nepoužitelnou. Zástupci ekologických organizací se již ozvali s tím, že zpráva je podle jejich názoru chybná.

Recyklace odpadů v New Yorku je dlouhodobě citlivou záležitostí, která vyvolává vždy vášnivé debaty. V minulosti však ochránci životního prostředí argumentovali tím, že separovaný sběr například papíru nebo umělých hmot nechrání jen lesy a přírodní zdroje, ale je také finačně efektivní. Tento argument měl přesvědčit městskou radu a primátora Michaela R. Bloomberga, aby znovu spustil program vybírání skleněných obalů, který byl přerušen v roce 2002 v rámci úsporných opatření. Ochránci životního prostředí poukazovali na to, že omezení recyklace bude stát město více peněz za likvidaci odpadů, což potvrdila kontrolní zpráva z minulého roku.

Čtěte také: Funkční odpadkové koše: Inspirace New York

Nová studie IBO zjistila, že v roce 2002, kdy obyvatelé města třídili kolem 20 % domovního odpadu, zaplatilo město za tunu odvezeného materiálu od 34 do 48 dolarů více za separovaný sběr, než když všechen odpad směřoval na skládky nebo do spaloven. Vyšší náklady jdou především na úkor dopravy, neboť odpadové vozy musejí jezdit na stejná místa vícekrát pro různý materiál.

Neznamená to, že by rozpočtový úřad prosazoval konec recyklace materiálů, ale po skončení prvních dvanácti měsíců během nichž program probíhá, je čas rozvrhnout budoucí podobu městské odpadové politiky.

Systémy třídění odpadu v zahraničí

Systémů třídění odpadu je vícero - například v České republice máme tzv. integrovaný odpadový systém, který umožňuje třídit do barevných kontejnerů obalové i neobalové složky odpadu. Do kontejneru na papír tak můžeme třídit společně noviny, časopisy, krabice i papírové sáčky.

V některých státech naopak mají tzv. duální systém třídění odpadu, při kterém probíhá třídění separovaně - neobalové a obalové odpady jsou tříděny zvlášť (takový systém funguje například v Německu).

Pokud holdujeme cestování po Evropě, určitě nám nějaké ty třídicí návyky neunikly. Setkat se s tím, jak se třídí u našich sousedů, můžeme na frekventovaných místech, jako jsou benzínové pumpy nebo dálniční odpočívadla.

Čtěte také: Bezdotykové koše New York: Detaily

Například ve Francii se právě zde můžeme setkat se speciální třídicí nádobou na odpad, která umožňuje oddělený sběr skla, plastů a směsného odpadu.

Třídit odpad bychom měli vždy a všude - i na cestách.

V ČR máme mobilní aplikaci Kamtřídit.cz, která nám ukazuje na mapě nejbližší kontejnery na třídění, sběrná místa v okolí můžeme pomoci přidávat. Součástí je i online rádce tříděním Kam patří.

Třídění v Itálii

V Itálii se můžeme setkat s tříděním do sběrných nádob dle jednotlivých tříděných komodit, ale také s multikomoditním sběrem odpadu, podobně jako u nás.

Na samolepkách, kterými jsou nádoby označeny, se dozvíme, jaký odpad můžeme do konkrétního kontejneru třídit.

Čtěte také: Ekologické stánky s jídlem

Ve větších městech, jako je Řím, najdeme obyčejně větší i menší kontejnery, které jsou určeny pro společné třídění plastového a kovového odpadu.

Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí!

Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. V Česku jsme za uplynulý rok průměrně vytřídili na obyvatele 15,2 kg skla. Je také třeba brát v potaz, že ČR má 10,51 milionu obyvatel, kdežto Itálie 58,6 milionu a dle počtu obyvatel je třetí nejlidnatější zemí EU.

V Itálii je třídění odpadu legislativně povinné od roku 2015 - ovšem systém třídění se může lišit region od regionu, ačkoli i mezi nimi lze najít podobná pravidla (a pověřené agentury se o unifikaci v třídění napříč Itálií snaží): to platí třeba pro mastné papírové krabice od pizzy, které patří do směsného odpadu a netřídí se (stejně jako u nás), ale i pro jiné druhy odpadu.

Co se týče třídění skla, v Itálii by se do nádob na jeho sběr neměla na rozdíl od ČR třídit víčka (kovová ani plastová) a sklenice by se před tříděním měly vymývat. Ale stejně jako u nás platí, že do skla nikdy netřídíme keramiku, porcelán ani zrcadla.

Třídění v Chorvatsku

Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko. I tam se samosebou třídí odpad!

Záleží na tom, kde zrovna jsme - v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí.

V ubytovacích zařízeních soukromého typu (jako jsou apartmány či ubytování typu Airbnb) bývají koše či pytle na třídění odpadu standardem (na nás tak je dle instrukcí ubytovatelů pouze příslušný odpad třídit, dále se o něj stará pronajímatel).

V Chorvatsku najdeme jak žluté kontejnery na plasty, tak žlutě značené multikomoditní kontejnery, kam lze třídit společně plasty i kovy.

Systém se i zde liší místo od místa - některé obce, například na ostrovech, umožňují třídění odpadu pouze rezidentům a kontejnery na třídění jsou dostupné pouze na speciální kartu, stejně jako možnost vytřídit odpad v malých sběrných dvorech (tak to funguje například ve vesnici Martinštica na ostrově Cres).

Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek.

Obaly, které lze vracet do zpětného odběru, poznáme podle označení „povratna naknada“, a jde především o lahve od vod, minerálek a plechovek od sycených nápojů. Tyto obaly se vykupují za 7 eurocentů.

Chorvatsko se snaží naplňovat povinné evropské normy v odpadovém hospodářství, které mají definované povinné cíle, jako například zvýšení míry recyklace a vhodného využití odpadu.

Třídění v Peru

V Peru najdeme na ulici ve větších městech dostupné koše na různé typy tříděného odpadu. Většina kontejnerů a košů je tu vybavena kromě španělských také anglickými nápisy, a tak není těžké zjistit, co kam patří.

Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením - barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Například na plasty můžeme najít kontejnery bílé barvy.

Obecně se plasty třídí zvlášť a na některých místech je shromažďují v kovových klecích, které mají tvar láhve - docela zábavný způsob, co?

Pro třídění kontaminovaného odpadu, jako jsou roušky a rukavice, používají speciální kontejnery.

Třídění v USA (New York)

V New Yorku jsme narazili na technologickou novinku, která nás nadchla: systém košů na třídění odpadu se scannerem, který umí rozlišit nejčastější typy odpadu a podle toho určí, kam je vyhodit.

Narazili jsme také na koše na třídění, které shromažďovaly společně různé typy recyklovatelných obalů a odpadů.

Jde o nádoby určené na multikomoditní sběr odpadu, kam se v podstatě hází vše kromě směsného odpadu! Na těchto koších najdeme nápis „mixed recycling“ a znamená to „recyklovatelná směs“, tedy vše, co lze dále využít v recyklačním procesu.

Do „recyklační směsi“ patří petky, nápojové kartony, skleněné láhve i čistý papír.

Závěr

Pokud chceme třídit odpad i v zemi, kterou navštívíme při svých cestách, pak je na místě se informovat, ať už na ubytování, nebo v turistickém infocentru, o tom, jak se v příslušné zemi, regionu či obci s odpady nakládá a jak funguje systém třídění.

Že není radno orientovat se podle barev kontejnerů, to víme i ze zkušeností u nás, vždy bychom se měli řídit informacemi na samolepkách - ty si v zahraničí můžeme případně přeložit pomocí překladače.

Důvodů, proč neházet odpad do jednoho koše, je mnoho, proto je důležité najít způsoby, jak umožnit efektivní využití odpadu, který jsme vyprodukovali.

Má to smysl, třiďme odpad i na cestách!

tags: #new #york #odpad #třídění

Oblíbené příspěvky:

• Monitoring ovzduší Vysočina
• České lidové tradice
• Vývoj obchvatu Frýdku-Místku
• Inspirace pro trávení času venku s dětmi
• Stavební suť a odpadové hospodářství v Bělé