Nezákonné spalování odpadu v kamnech: Dopady na zdraví a životní prostředí


08.03.2026

Nezákonné spalování odpadu v domácích topeništích představuje závažný problém s negativními dopady na lidské zdraví i životní prostředí. I když se spálení odpadu může jevit jako bezstarostná a rychlá forma jeho likvidace, v žádném případě tomu tak není. Pálením odpadu vytváříme množství velmi jedovatých látek, které následně ohrožují naše zdraví i zdraví naší rodiny nebo sousedů.

Jedna čtenářka se na nás obrátila s dotazem: »Naši sousedé používají jako topivo lakovaná okna, lakovaný a lepený nábytek, dřevotřísku a zamořují ovzduší okolo. Máme malé děti a rozhodně nechceme, aby onemocněly v důsledku bezohlednosti sousedů. Několikrát jsem s nimi hovořila a vysvětlovala jim, že škodí také sobě. Marně. Předpokládáme, že za dvěma muži, kteří rozvážejí "topivo" obyvatelům naší i přilehlé ulice, stojí nějaká firma, která se tímto způsobem snaží nelegálně zbavit odpadu. Jak bychom měli postupovat v tomto případě? Na koho se máme obrátit o pomoc? Co pro nás může udělat naše obec?«

Dopady spalování různých druhů odpadu

Při spalování různých druhů odpadu vznikají specifické nebezpečné látky:

  • Plasty: Při jejich pálení vzniká nejvíc jedovatých látek. Např. při spalování PVC unikají do ovzduší dioxiny a sloučeniny chlóru.
  • Nápojové kartony: Jejich pálení produkuje chlororganické látky a těžké kovy.
  • Celobarevné letáky a časopisy: Tiskařské barvy často obsahují velké množství těžkých kovů (např. olova nebo kadmia), které se při spalování uvolňují.
  • Rozbitý nábytek, palety, chemicky ošetřené dřevo, natřená prkna, dřevo z demolice: Při jejich spalování se uvolňují dioxiny (až v 500x větším množství než při použití palivového dříví) a formaldehyd.
  • Pneumatiky: Při jejich pálení vznikají polyaromatické uhlovodíky (PAU) a další jedovaté látky.
  • Nebezpečné odpady jako zbytky léků, barev, baterie atd. Tyto odpady je nutné odevzdat do specializovaného sběru ve vaší obci.
  • Nekvalitní uhlí: Může při spalování produkovat množství oxidu siřičitého, dusíme-li palivo v kamnech či máme špatně průchodné spalinové cesty, může vznikat jedovatý oxid uhelnatý.

Právní rámec a možnosti řešení

Danou problematiku řeší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který upravuje základní povinnosti každé fyzické či právnické osoby. Každý je povinen omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek. Zákon zakazuje používat jako palivo odpad (jak je definován podle zákona o odpadech).

Podle § 11 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se ve zdrojích znečišťování ovzduší nesmí používat paliva, které neurčil výrobce. Lakované odpadní dřevo a mnoho dalších materiálů (například odpadní PET lahve a podobně) by se mohly v kamnech spalovat jen v případě, že by to výrobce výslovně uvedl v návodu k provozu.

Čtěte také: Propan-butan a jeho vliv na ovzduší

V případě, že sousedé jako fyzické osoby používají kamna, kotel či jiné spalovací zařízení (tedy zdroj znečišťování ovzduší), jsou povinni dodržovat shora uvedené povinnosti. Provozovatelé malých stacionárních zdrojů jsou povinni dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Nedodržení těchto povinností je pak přestupkem. Lze tedy podat podnět na příslušný obecní úřad, který může uložit pokutu za nedodržování povinností provozovatele malého stacionárního zdroje.

Podle občanského zákoníku (zákon číslo 40/1964 Sb.) je též možné využít cestu soudní, to znamená obrátit se s žalobou na příslušný soud. Podle paragrafu 127 odst. 1 se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi.

Postup v případě podezření na nelegální spalování odpadu

Osoby nabízející či prodávající odpad k pálení v domácnostech porušují zákon o odpadech, eventuálně obecně závaznou vyhlášku obce (pokud takováto vyhláška je vydána). V takovém případě je možné se obrátit s podnětem jak na příslušný obecní úřad, tak na Českou inspekci životního prostředí.

S odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy. Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených, odděleně ho shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí. Pálení v kamnech však není využitím odpadu podle zákona o ochraně ovzduší.

Obecně platí, že ČIŽP není oprávněna kontrolovat fyzické osoby a vstupovat do jejich obydlí a prostor nesouvisejících s podnikatelskou činností. Fyzické osoby může kontrolovat jen obec, např. podle § 80 odst. 1 písm. a) zákona o odpadech, nebo podle přestupkového zákona. Občan však může požádat obec o prošetření toho, kde fyzické osoby přišly k odpadu, který nabízejí. Pokud by obec svým šetřením zjistila a zaprotokolovala, že konkrétní fyzické osoby převzaly odpad od jiných subjektů, pak obec může předat inspekci kompletní spis v této věci s návrhem na uložení pokuty za neoprávněné převzetí odpadu podle § 69 zákona o odpadech. Česká inspekce životního prostředí pak uloží pokutu za přestupek.

Čtěte také: Energie z biomasy: dopady na ekologii

Vedlejší produkt dle zákona o odpadech

Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, obsahuje i vymezení pojmu vedlejšího produktu, který umožňuje některé „odpady“, vzniklé při výrobním procesu, považovat za něco jiného než odpad (za vedlejší produkt). To může mít velký vliv na to, jak s nimi dále nakládat. Pokud nejsou považovány za odpad, nespadají pak na ně povinnosti stanovené pro odpady (např. evidenci, hlášení, oprávněnost pro převzetí, povolení ...).

Vymezení vedlejšího produktu (§ 8):

Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud:

  • vzniká jako nedílná součást výroby,
  • je její další využití zajištěno,
  • je její další využití možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,
  • je její další využití v souladu s jinými předpisy (například zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie (například nařízení REACH, nařízení CLP) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
  • jsou splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění podmínek podle písmen a) až d), pokud jsou stanovena prováděcím právním předpisem (např. vyhl. 273/2021 Sb. pro zeminu/kamení, recyklát z SDO a výstupy ze zařízení pro BRO, vyhl. 283/2023 Sb. asfalty) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie a je vypracována průvodní dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní dokumentace, je povinen jej předat další osobě s průvodní dokumentací.

Požadavky a podmínky pro vedlejší produkt:

  • Vznik ve výrobě: věc musí "nově" vzniknout při výrobě (stavba se považuje také za výrobu, demolice ale už ne). Zásadní podmínka je, že věc vznikla při výrobě, ale nebyla primárním cílem této výroby. To znamená, že například odpadní materiál, výřez či zbytková látka může být považována za vedlejší produkt, pokud splní další podmínky.
  • Využití bez dodatečného zpracování (nebo jen minimální úpravy): Proces využití vedlejšího produktu nesmí vyžadovat zásadní úpravy - pouze běžné úpravy, které nevybočují z rámce běžné činnosti výroby. VP musí být použitelný pro další účely bez nutnosti velkého zpracování či úprav. Jinými slovy: musí mít smysl ho využít jako materiál nebo komponentu, nikoli jen po dalším dlouhém zpracování.
  • Legální užití: (při využití nesmí dojít k porušení výše uvedených předpisů, a to ani u nabyvatele VP): Použití vedlejšího produktu nesmí vést k nepříznivému dopadu na životní prostředí či lidské zdraví. Také musí být v souladu s právními předpisy (technické normy, limity, hygienické požadavky apod.).
  • Dokumentace / průvodní dokumenty: K tomu, aby bylo možné věc považovat za vedlejší produkt, je nutné vést dokumentaci, která prokáže splnění uvedených podmínek.

Pokud některou z těchto podmínek nelze splnit, nelze věc považovat za vedlejší produkt a podléhá běžnému režimu odpadu.

Čtěte také: Ochrana Ovzduší a Spalování Odpadu

Doporučení: Pokud se rozhodnete pro vedlejší produkt, tak si vždy dobře ujasněte, že jsou splněny všechny podmínky § 8 zákona o odpadech. V případě jakéhokoliv nesplnění VP padá a jde o odpad se vším všudy. Doporučujeme, aby jste vždy s partnerem, který bude VP využívat, uzavřeli písemnou smouvu, kde si partner uvědomí, že má zásadní povinnosti. V případě nesplnění podmínek pro VP hrozí oběma stranám značné pokuty. Doporučujeme řešit přiměřenou průvodní dokumentaci (povinná je v případě VP dle § 8 odst. 1 písm.

Závěr

Obce by se měly snažit odstranit problém spalování odpadů nejen vydáváním svých vyhlášek, ale i adekvátní reakcí na stížnosti a vytvořením podmínek pro snadné třídění odpadů. A také v dialogu s občany se snažit vysvětlit, proč se odpad spalovat nesmí.

tags: #nezákonné #spalování #odpadu #v #kamnech #dopady

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]