Vymáhání neuhrazených poplatků za odpad

Veřejnoprávní pohledávky často řeší města a obce. Jsou to například neuhrazené pokuty za dopravní i jiné přestupky, které ukládá městská policie, nezaplacené místní poplatky za psy, za popelnice nebo za krmení holubů, ale také pokuty na úseku živnostenského oprávnění či životního prostředí.

Převod vymáhání na celní správu

Podle takzvaného celnického balíčku, který schválili i senátoři, má vymáhání těchto neuhrazených pokut spadnout do kompetence celní správy. Tedy až potom, co města a obce upozorní dlužníka, on nebude na výzvu o zaplacení reagovat a dluh neuhradí. Pohledávku pak obce podstoupí právě celníkům.

Ti se přitom dluhy zabývají čím dál víc. Už loni přibylo do jejich pracovní náplně vymáhání justičních pohledávek, což jsou například peněžité tresty, soudní poplatky, náklady související s trestním řízením či poplatky ve vězeňství.

Kritika soudních exekutorů

S předáním další dluhové agendy na celníky zásadně nesouhlasí soudní exekutoři, kteří doposud řadu těchto veřejnoprávních dluhů vymáhali. Exekutorská komora se tak řadu měsíců snažila na poslance i na senátory apelovat, aby novelu nepřijímali.

Komora argumentovala například tím, že státu hrozí miliardové ztráty. „Celní správa převzala již vloni vymáhání justičních pohledávek. Podle dat, o která jsme požádali, dosáhla úspěšnost vymáhání justičních pohledávek celní správou 3,19 % při odhadovaných nákladech na vymáhání 500 milionů Kč.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Tvrdí také, že nová pravidla budou mít negativní společenské dopady na dlužníka. „Zatímco soudní exekutoři vymáhají civilně a diskrétně, zásah uniformovaných celníků například při zpeněžování movitého majetku neúměrně společensky poškodí dlužníka. Ostuda ze zásahu 'finanční policie' nepomůže dlužníkům s návratem do řádného života,“ míní šéf exekutorů.

Kritizuje i absenci dozoru celníků, jejichž práce podléhá pouze interní kontrole, zatímco činnost soudních exekutorů kontrolují čtyři dohledové orgány. „A v neposlední řadě je tu riziko upřednostnění věřitelů: stát a samosprávy budou mít přednost při vymáhání dluhů celní správou, zatímco rodiče samoživitelé, zdravotní pojišťovny či oběti trestné činnosti zůstanou čekat na druhé koleji,“ je přesvědčený Mlynarčík.

Komora také varuje, že se znepřehlední rozsah vymáhacího řízení v Česku. Zatímco exekutoři mají centrální evidenci exekucí a komora je tak schopna poskytovat různá statistická data, celní správa žádnou veřejnou evidenci vymáhaných dluhů nevede.

Odpověď celní správy a ministerstva financí

Celní správa přitom odmítá, že by byla neefektivní a tvrdí, že na hodnocení je příliš brzo. Jak uvedla mluvčí celní správy Hana Prudičová pro server Česká Justice, polovina pohledávek se splatností v roce 2024 byla správě předána v posledních dvou měsících, kdy ještě nemusely být zahájeny úkony k vymáhání. Odmítá také, že by za dlužníky jezdili uniformovaní pracovníci, většinou tuto agendu zajišťují zaměstnanci v civilu.

Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí na dotaz webu Peníze.cz uvedla, že jakkoli lze chápat podnikatelský záměr exekutorů lobbovat za zvýšení objemu vlastních zakázek, úlohou státu coby regulátora, je udržet systém tak, aby nezohledňoval pouze jedno kritérium, a to výnosnost realizovaných exekucí.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

„Veřejná správa je službou občanům a výběr daní je zásahem do vlastnického práva jednotlivců. Ten je potřeba provádět přiměřeně a s respektem a šetřením práv jednotlivců. Doplňuje, že pokud by stát rezignoval na vymáhání peněžitých plnění a svěřil vymáhání profesionálním exekutorům, znamenalo by to pro dlužníky razantní zvýšení exekučních nákladů, neboť náklady na vymáhání soudním exekutorem jsou několikanásobně vyšší.

Podle ministerstva je správné, že daňová exekuce, a tedy i vznik exekučních nákladů začíná až poté, co byl dlužník bezvýsledně upomenut na úhradu nedoplatku a správce daně přistoupí k vydání exekučního příkazu.

Náklady na vymáhání

Zatímco stát požaduje od dlužníka dvě procenta z vymáhané částky, nejméně pak 500 korun, exekutoři jsou „dražší“. Účtují si 15 % z už vymožené částky, přičemž minimální odměna činí dva tisíce korun bez DPH. Na náhradu hotových výdajů si pak účtují ještě 3500 korun bez DPH. Pokud to dlužník uhradí do 30 dnů od doručení výzvy, platí polovinu z těchto částek. Protože jde o podnikatelskou činnost, odvádí exekutoři z těchto peněz klasicky daň z příjmu.

Vymáhání nedoplatků u nezletilých

Nabízí se tak otázka, zda lze zpětně zhojit uvedené negativní důsledky, např. nedoplatků nezletilým. Z tohoto důvodu nelze např. jednalo o bezdůvodné obohacení. Nelze např. vymáhat nedoplatky na poplatku jen po tom, kdo je povinen platit. Neboť správce poplatku nezbytně znát informace o majetku povinného.

V obou případech (tj. daného kalendářního roku (viz výše). opatrovníka). Poplatník má trvalý pobyt v obci již k 1. 1. 2018. nedoplatky za roky 2016, 2017 a neuhradil ke dni splatnosti ani poplatek za rok 2018. povinnost podle § 12 ZoMP.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Insolvenční řízení a poplatky

Jedná se o specifický druh soudního řízení, ve kterém se řeší tzv. dlužníka. Pro posouzení charakteru pohledávky má zahájení insolvenčního řízení zásadní vliv pro posouzení charakteru pohledávky. V insolvenčním řízení se řeší spravedlivého uspokojení všech pohledávek (resp. řízení.

Pokud je na majetek dlužníka nařízena exekuce, kterou nelze provést, protože je dlužník v úpadku, vydá o tom rozhodnutí. Věřitel je povinen přihlásit pohledávku v insolvenčním řízení nebo přihlásit jej do veřejné dražby.

V případě, že je na dlužníka prohlášen úpadek, je nutné rozlišit, které pohledávky se uspokojují z majetkové podstaty (tzv. pohledávkami za majetkovou podstatou), a které nikoliv, tj. jiným způsobem (pohledávky za majetkovou podstatou).

V případě úpadku se uplatňují specifická omezení, týkající se daňové exekuce. Pokud je majetek ve vlastnictví dlužníka, lze nařídit nebo zahájit, nelze ji však provést. Vztahuje se i na pohledávky za komunální odpad. Poplatník má trvalý pobyt v obci již k 1. 1. kalendářního roku. Pokud je na něj vyhlášen úpadek, je nutné pohledávku přihlásit.

Pokud dlužník neuhradil ke dni splatnosti ani poplatek za rok 2018 a byl na něj prohlášen úpadek, pak se jedná o pohledávky za majetkovou podstatou, kterou správce poplatku nepřihlašuje. Pro určení, zda se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou či nikoliv, je rozhodující okamžik jejího vzniku.

Rozhodující pro posouzení, zda se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou či nikoliv, je den zahájení insolvenčního řízení. V případě, že dlužník v insolvenčním řízení neuspokojí všechny dluhy (což bude pravidlem), pak se dluhy uspokojují v poměrné výši.

V insolvenčním řízení se platby započítávají od nejstarších dluhů, nejdříve na jistinu, poté na úroky a nakonec na náklady řízení. Došlé platby lze použít jen na úhradu splatných pohledávek za majetkovou podstatou. Je důležité zohlednit specifika insolvenčního řízení pro jejich uplatňování a také na možnosti započítávání úhrad na ně.

Lhůty pro placení a vymáhání

Lhůta pro placení poplatku je lhůta konečná, reálně tomu tak být nemusí. Běh lhůty pokračuje i v případě, že bylo exekuční řízení zahájeno. Běh této lhůty pokračuje i zejm. tohoto důvodu.

tags: #nezaplacené #poplatky #za #odpad #vymáhání #pohledávek

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si více o konstantách přírody
• Odpadkové koše Bora Plast - recenze
• Triky pro bezproblémové výlety s dětmi do přírody
• Legislativa dovozu zboží z Číny
• Dopad automobilové dopravy na kvalitu ovzduší