V rámci nového programovacího období 2014-2020 vznikl v oblasti životního prostředí nový komunitární program LIFE. Tento finanční nástroj je úzce zaměřen na ochranu životního prostředí a klimatu. Je postaven na úspěších předešlých programů.

Program Life se dělí do dvou podprogramů, které se dále dělí na jednotlivé tzv. Finanční prostředky na období 2014-2020 činí 3 456 655 000 EUR, z toho pro Podprogram pro životní prostředí je vyčleněno cca 2,5 milionu EUR a pro Podprogram pro oblast klimatu cca 900 000 EUR. Z těchto prostředků mohou být financovány jak soukromé, tak veřejné subjekty. Pro výzvy na letošní rok byla vyčleněna částka 44,26 milionu eur. Žádosti do programu LIFE se předkládají Evropské komisi.

Jako sedmý svazek naší edice jsme se rozhodli vydat sborník příspěvků ze semináře, který se konal v Kosově Hoře v červnu 1995. Účastníci referovali o nových výsledcích svých prací, a původně jsme ani nepočítali s tím, že vznikne nějaká publikace. Výsledkem je tento svazek, který představuje určitý průřez současným uvažováním v oboru ekonomie životního prostředí.

Z ostatních nástrojů ekologické politiky mají v období transformace významné postavení zejména státní podpory. Z obecného pohledu stále není vyjasněno zaměření státních podpor zejména ve vztahu ke státní ekologické politice, která doposud nebyla současnou vládou přijata. Tendence ke zvyšování finančních prostředků určených na ochranu životního prostředí bez bližšího upřesnění jejich použití a přínosu.

Při hodnocení výdajů ze státního rozpočtu je třeba počítat s tím, že doposud jde o tzv. výdaje na ekologii a pitnou vodu. Celkově vykazované výdaje za rok 1994 představují částku 9 983,5 mil. Kč. Pokud se zaměříme pouze na výdaje související s ochranou životního prostředí, dospějeme k částce 4 878,6 mil. Kč. Pokud k této částce přičteme ještě výdaje, které souvisí s likvidací starých ekologických zátěží, dostaneme se k částce 6 506,6 mil.

Čtěte také: Podpora ekologie v Česku

Nejvýznamnější položkou výdajů státního rozpočtu jsou podpory vodohospodářských staveb (34,8 % celkových výdajů na ekologii a pitnou vodu). Polovina prostředků je určena na zlepšení kvality životního prostředí a druhá polovina souvisí se zajišťováním pitné vody pro obyvatelstvo. Jde především o dodávky vody k Severočeskému a Severomoravskému kraji (Louny, Liberec, napojení Jablonce, Litoměřice, Ústí nad Labem, Havířov, Třinec, Frýdek-Místek).

Významným přínosem je podpora výstavby čistíren u největších bodových zdrojů znečišťování - dřívějších krajských měst jako Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem. Po roce 1990 se přechází postupně na výhradní podporu zásobování pitnou vodou. Podpora čistíren odpadních vod se předpokládá pouze u větších staveb o rozpočtových nákladech nad cca 100 mil. Kč. Ostatní čistírny odpadních vod by měly být podporovány z centra prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.

Další významnou položkou výdajů ze státního rozpočtu jsou podpory do nejpostiženějších oblastí (17,5 % celkových výdajů na ekologii a pitnou vodu). Jedná se o tzv. ekomiliardu, tj. o částku ve výši 1 080 mil. Kč. Současně se jedná o dotace na ekologická opatření v severních Čechách, tzv. pohřebné, jehož rozpočet dosáhl v letošním roce 350 mil. Kč. Značná část těchto prostředků směřuje do okresu Most, Bílina a Teplice.

Podle mých poznatků by byly zapotřebí k dosažení zásadního obratu ve změně vytápění lokálních topenišť za stávající výše finančních prostředků ještě 2-3 roky. Okresní úřad v Ústí nad Labem se změnou zaměření (resp. s 2. prioritou) na čistírny odpadních vod. Je otázka, zda se má tato akce zaměřena pouze na zlepšení ovzduší, tj. ještě zmíněné 2-3 roky, nebo zda má pokračovat i ve zlepšování dalších složek životního prostředí a jak dlouho.

Dále stojí za zmínku ekologická opatření MPO, kde se zejména jedná o odprášení koksárenských provozů na Ostravsku. Jedná se o převod prostředků průmyslovým podnikům, kde došlo při restrikci výdajů státního rozpočtu v počátku období transformace a ponechaly se pouze ekologické akce, na které se poskytuje návratná finanční výpomoc. Přitom je známo, že ministerstvo životního prostředí ve svém rozpočtu nemá finanční prostředky na dotace ochrany životního prostředí.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a Modernizační fond

Ochrana přírody a zdravého prostředí pro budoucí generace doma i ve světě je posláním. Veřejnosti předáváme přesné, jasné a úplné informace podložené výsledky odborného bádání. Neřídíme se přitom zájmy jiné instituce a neakceptujeme, aby naše činnost sloužila politickým cílům. Nebojíme se kontroverzních témat a neustupujeme ze snahy prosazovat účinná řešení. Hájíme práva těch nejslabších a podporujeme místní komunity usilující o změny k lepšímu. Navazujeme spolupráci s jednotlivci i organizacemi a ve společných projektech každý podle svých možností přispíváme k dosažení stanovených cílů.

Chceme zachovat podmínky a chránit prostředí pro veškerý rozmanitý život na planetě. Snažíme se proto napravit škody na životním prostředí způsobené člověkem a předcházet jim. Jsme přesvědčeni, že planeta má své limity. Všichni lidé kdekoliv na světě mají nejen právo na zdravé životní prostředí, ale i právo spolurozhodovat o jeho budoucnosti. Hlásíme se k etickému kodexu ekologických organizací, pravidlům transparentnosti a etickému kodexu Arniky.

Každý úspěch při prosazování zdravého životního prostředí je podmíněn čestností a slušností za všech okolností a bez kompromisů. Dodržujeme naše závazky a plníme sliby. O naší práci otevřeně a pravdivě informujeme. Při veřejných akcích jednáme vždy nenásilně. Pro přijímání finančních darů máme vlastní zásady shrnuté do Fundraisingového kodexu.

Zelený kruh je asociace českých ekologických nevládních organizací a věnuje se monitorování zákonů a politik. Koordinuje legislativní kampaně a poskytuje podporu při advokační činnosti zaměřené na ochranu životního prostředí a občanská práva. V rámci Zeleného kruhu koordinujeme naši práci v oblasti účasti veřejnosti na rozhodování nebo stavební a odpadové legislativy.

Klimatická koalice (KliK) je platformou pro české nestátní neziskové organizace, které se zabývají ochranou klimatu a životního prostředí. Koalice za snadné dárcovství je nezávislou platformou pro neziskové organizace, které spojuje zájem o rozvoj vztahového fundraisingu. Členské organizace zajímá takové dárcovství, které je založené na vzájemném poznávání dárce a obdarovaného.

Čtěte také: Oblečení s posláním

Síť k ochraně demokracie propojuje organizace a experty napříč Českou republikou, kteří chtějí aktivně přispívat ke zdravému fungování naší demokracie. Analyzuje aktuální hrozby i příležitosti, informuje veřejnost, média i politiky a hledá konkrétní řešení. IPEN (International Pollutants Elimination Network) je celosvětová síť, která svými aktivitami usiluje o zdravější svět, v němž lidé a životní prostředí již nebudou poškozováni výrobou, používáním ani likvidací toxických chemických látek.

FoRS (České fórum pro rozvojovou spolupráci) je platformou českých neziskových subjektů, které se zabývají rozvojovou spoluprací, rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. Spolu s dalšími organizacemi ve FoRS sdílíme společný zájem prosazovat vyšší relevanci a efektivnost české i mezinárodní zahraniční rozvojové spolupráce a zvyšovat její pozitivní dopady pro obyvatele rozvojových a transformujících se zemí.

EEB (European Environmental Bureau) je největší sítí ekologických občanských organizací napříč Evropou. Na evropské úrovni se EEB věnuje tématům jako je změna klimatu, biologická rozmanitost, oběhové hospodářství, udržitelný rozvoj, znečištění ovzduší, vody a půdy nebo chemické znečištění.

European ECO Forum je koalice nevládních organizací prosazujících zásady environmentální demokracie v regionu UNECE (Evropa a země bývalého Sovětského svazu). Arnika se spolu s Forem zúčastňuje zasedání států Aarhuské úmluvy, monitoruje dění v jednotlivých zemích, upozorňuje na porušování práva a podporuje tamní občanskou společnost. ERN (European Rivers Network) je nevládní organizace zabývající se ochranou a udržitelným hospodařením s vodou a řekami. Prostřednictvím svých aktivit jako jsou informační kampaně a vzdělávací programy se síť podílí na ochraně řek a jejich ekosystémů po celé Evropě.

International Rivers je mezinárodní sítí usilující o globální ochranu řek. Tím se snaží působit proti jejich fragmentaci a znečišťování a snaží se o podporu komunit, které jsou na volně plynoucích řekách závislé. Koalice Pro 3R je celostátní koalice sdružující občanské spolky, zastupitele i běžné občany s vizí odpadového hospodářství v České republice bez dalších spaloven a skládek odpadů, s vizí odpadového hospodářství, které stojí na prevenci vzniku odpadů a jejich maximální recyklací.

Byly navrženy nové zákony a vnitřní normy, jejichž iniciátory a autory byli ekologové, kteří měli výrazný podíl na svržení totalitního systému. Byly však vypracovány bez důsledných ekonomických rozborů a mezinárodních poznatků a zkušeností. Vážným nedostatkem je však skutečnost, že nebyly včas a dostatečně účinně sledovány a kontrolovány důsledky nové ekologické legislativy v praxi. Lobovacími prostředky se na vládě energicky dožadují dalších finančních prostředků a příkazových rozhodnutí. Je nutné, aby se tyto nedostatky ekologické legislativy napravily.

Hlavní nedostatky současných zákonů o ochraně ovzduší, o ochraně vod (včetně nařízení vlády ČR č. Plošně (ovzduší, voda, odpady), nikoli prioritně, podle ekologické naléhavosti a ekonomické efektivnosti. ivotního prostředí - zpravidla do konce roku 2000. Odpadové hospodářství - 5 let (do poloviny roku 1996). Poplatky za znečištěné odpadní vody a za uložení odpadů jsou stanoveny neracionálně, v rozporu s prioritami hlavních složek životního prostředí - ovzduší, voda, odpady.

Poplatky za uložení odpadů jsou nejvyšší, vyšší než jsou průměrné náklady na zřízení zabezpečených skládek, resp. kolikanásobně vyšší, než jsou náklady na zřízení skládek ve výhodných podmínkách. Poplatky za znečišťování ovzduší jsou naopak nejnižší, ve výši několika málo procent nákladů na nápravná opatření. Poplatky za znečišťování odpadních vod - přibližně na úrovni výrobních nákladů středně velkých čistíren odpadních vod.

Ochrana ovzduší. v průměru na 43 % proti roku 1980 až v roce 2003, a to ze zdrojů nad 50 MW. , NOX a polétavý prach jsou v ČR min. dvakrát přísnější než v sousedním Rakousku nebo SRN. ovzduší ve městech a obcích. y domácností). Z těchto 430 akcí lze stěží pokládat za prioritní 15 až 20 %. Za ekologicky a ekonomicky efektivní nelze pokládat např. álové nebo i měst Doksy a Jablunkov a desítky dalších. ed s omezováním škodlivých imisí v centrech velkých měst s vysokou lidnatostí. dku, aby byly takové akce plošně podporovány ze státních prostředků až 80% dotacemi či půjčkami.

Ochrana vod. Podle směrnice Rady ES č. 91/271/EHS se požaduje eliminace dusíku již pro zdroje se znečišťováním nad 500 EO, a to i v ekologicky méně citlivých oblastech. é investiční náklady na jednoho ekvivalentního obyvatele jsou asi 5000 Kč/EO, u malých ČOV kolem 25 000 Kč/EO. četně komunálních i průmyslové ČOV jsou předimenzovány až o 50 %.

Odpady. V ČR se podle oficiálních údajů ministerstva životního prostředí produkuje ročně asi 180 mil. , z toho asi 80 mil. tun odpadů zařazených do kategorií "nebezpečné" a "zvláštní". Z těchto 80 mil. tun odpadů bylo uloženo v roce 1993 na zabezpečených skládkách asi 8,1 mil. no ve spalovnách max. 0,4 mil. tun a recyklováno zhruba 2,5 mil. tun. Rozdíl - 69 mil. tun ročně se ukládá neznámo kam, pravděpodobně na "černé skládky". ákeré odpady (pokud nebudou recyklovány nebo spáleny) ukládaly na zabezpečené skládky již od poloviny roku 1996, což je nereálné a neracionální. Nákladem 70 mil. an. Kdyby se splnily předpoklady projektu, splatily by se investice firmy EUROSUP za půl roku! poplatky.

Osobně pokládám současný způsob udělování finančních podpor ze Státního fondu životního prostředí za způsob, který vede k ohromnému plýtvání s veřejnými prostředky. Podlehli jsme přáním a zapomněli počítat a předvídat. Jedno procento HDP dnes reprezentuje částku asi 10 miliard Kč, dvě procenta částku 20 miliard Kč. ho prostředí, a i to by byl zároveň světový rekord. ce prostředků na obnovu památek a čistotu měst a obcí.

Výdaje státního rozpočtu na ekologii a pitnou vodu (v mil. Kč)

I. Plynofikace, centrální zásobování teplem, vytápění elektřinou aj.

V Bílina v Čechách jsou nyní koncentrace např. ch pod limity stanovenými pro vodárensky využívané toky. ích nádrže v horních povodích našich toků, využíváním dostatečně kvalitních podzemních vodních zdrojů ap..

hlásí výstavba skládek a spaloven nebezpečného a komunálního odpadu. ěch letech se bude dále zvyšovat. V tomto makroekonomickém ukazateli dosáhla Česká republika světového rekordu - podíl CVŽP/HDP činil v minulých dvou desetiletích v SRN max. až v posledních letech asi 2,5 %.

Celkově lze proto hodnotit rychlost nápravy životního prostředí ČR, těžce poškozeného v minulých desetiletích, velmi kladně. e ohrozit dosavadní úspěšný ekonomický, sociální a zpětně i ekologický rozvoj celé země. í a navrhnout zásady nutných nápravných opatření.

II. vních norem, jejímž iniciátory a autory byli ekologové, kteří měli výrazný podíl na svržení totalitního systému.

ěných ekonomických rozborů a mezinárodních poznatků a zkušeností. Vážným nedostatkem je však skutečnost, že nebyly včas a dostatečně účinně sledovány a kontrolovány důsledky nové ekologické legislativy v praxi. lovacími prostředky se na vládě energicky dožadují dalších finančních prostředků a příkazových rozhodnutí. nedostatky ekologické legislativy napravit. Pokud byly ekologické zákony a normy od roku 1993 novelizovány, pak to byly vesměs nepříliš podstatné dílčí úpravy.

Hlavní nedostatky současných zákonů o ochraně ovzduší, o ochraně vod (včetně nařízení vlády ČR č. ploše (ovzduší, voda, odpady), nikoli prioritně, podle ekologické naléhavosti a ekonomické efektivnosti. země. ivotního prostředí - zpravidla do konce roku 2000. Odpadové hospodářství - 5 let (do poloviny roku 1996).

Poplatky za znečišťování odpadních vod a za uložení odpadů jsou stanoveny neracionálně, v rozporu s prioritami hlavních složek životního prostředí - ovzduší, voda, odpady. Poplatky za uložení odpadů jsou nejvyšší, vyšší než jsou průměrné náklady na zřízení zabezpečených skládek, resp. kolikanásobně vyšší, než jsou náklady na zřízení skládek ve výhodných podmínkách. Poplatky za znečišťování ovzduší jsou naopak nejnižší, ve výši několika málo procent nákladů na nápravná opatření. Poplatky za znečišťování odpadních vod - přibližně na úrovni výrobních nákladů středně velkých čistíren odpadních vod.

Ochrana ovzduší. v průměru na 43 % proti roku 1980 až v roce 2003, a to ze zdrojů nad 50 MW. , NOX a polétavý prach jsou v ČR min. dvakrát přísnější než v sousedním Rakousku nebo SRN. ovzduší ve městech a obcích. y domácností). Z těchto 430 akcí lze stěží pokládat za prioritní 15 až 20 %. Za ekologicky a ekonomicky efektivní nelze pokládat např. álové nebo i měst Doksy a Jablunkov a desítky dalších. ed s omezováním škodlivých imisí v centrech velkých měst s vysokou lidnatostí. dku, aby byly takové akce plošně podporovány ze státních prostředků až 80% dotacemi či půjčkami.

Ochrana vod. Podle směrnice Rady ES č. , a to i v ekologicky méně citlivých oblastech. é investiční náklady na jednoho ekvivalentního obyvatele jsou asi 5000 Kč/EO, u malých ČOV kolem 25 000 Kč/EO. četně komunálních i průmyslové ČOV jsou předimenzovány až o 50 %.

Odpady. V ČR se podle oficiálních údajů ministerstva životního prostředí produkuje ročně asi 180 mil. , z toho asi 80 mil. tun odpadů zařazených do kategorií "nebezpečné" a "zvláštní". Z těchto 80 mil. tun odpadů bylo uloženo v roce 1993 na zabezpečených skládkách asi 8,1 mil. no ve spalovnách max. 0,4 mil. tun a recyklováno zhruba 2,5 mil. tun. Rozdíl - 69 mil. tun ročně se ukládá neznámo kam, pravděpodobně na "černé skládky". ákeré odpady (pokud nebudou recyklovány nebo spáleny) ukládaly na zabezpečené skládky již od poloviny roku 1996, což je nereálné a neracionální. Kdyby se splnily předpoklady projektu, splatily by se investice firmy EUROSUP za půl roku! poplatky.

tags: #ngo #na #podporu #zivotniho #prostredi #v

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Beskydech
• Radarové sledování bouře
• Příklady humanitárních katastrof
• Charakteristika italského klimatu
• Zásady ekologického chovu králíků