Znečištění ovzduší představuje celosvětové zdravotní riziko a je odpovědné za předčasná úmrtí milionů osob ročně. Dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu může vážně poškodit plíce, srdce a cévy. Možná vás ale překvapí, že kvalita vzduchu má výrazně negativní vliv i na duševní zdraví, a to už od dětského věku.
Technologický pokrok sehrál hlavní roli ve znečišťování ovzduší a ohrožuje tím naše fyzické a duševní zdraví.
Škodlivé částice a látky znečišťující ovzduší se vdechnutím dostávají do plic a do naší krve a tím následně i do mozku, kde můžou napáchat značné škody v podobě nervového zánětu, poškození nervového systému nebo poruchy hormonálního sytému. Každý nádech znečištěného vzduchu postupně narušuje chemickou rovnováhu v mozku a zvyšuje pravděpodobnost onemocnění jako jsou deprese, bipolární porucha nebo alzheimerova choroba.
Pokud je člověk dlouhodobě vystavený znečištěnému ovzduší, nepoškozuje to jen dýchací orgány, ale zřejmě také inteligenci a intelektuální schopnosti. Ví se, že vede k mnoha nemocem nejčastěji spojeným právě s mozkem - ateroskleróze, Parkinsonově nemoci, Alzheimerově nemoci, ale také k chronickému únavovému syndromu nebo infarktu myokardu.
Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů.
Čtěte také: Volně žijící živočichové a legislativa
Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.
Špatná kvalita vzduchu může drasticky změnit náš život. Může vést k některým zásadním změnám životního stylu, a tím ovlivnit naše duševní i fyzické zdraví současně.
Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity.
V zájmu ochrany veřejného zdraví doporučuje WHO zachování úrovně znečišťujících látek v ovzduší dokonce na nižší úrovni, než pro kterou byly nepříznivé dopady na zdraví zdokumentovány.
V září 2021 vydala WHO nové doporučené hodnoty pro kvalitu ovzduší pro šest znečišťujících látek (tzv. klasické polutanty, tj. PM10, PM2,5, NO2, O3, SO2 a CO).
Čtěte také: Ekologické dopady
| Znečišťující látka | Imisní limit | Povolený počet překročení |
|---|---|---|
| PM10 (denní průměr) | 50 µg∙m-3 | max. 35 |
| PM2,5 (roční průměr) | 20 µg∙m-3 | - |
| NO2 (hodinový průměr) | 200 µg∙m-3 | max. 18 |
| O3 (osmihodinový průměr) | 120 µg∙m-3 | max. 25 |
Čtěte také: Ochrana přírodních lokalit
tags: #niceni #ovzdusi #lide #priciny #dusledky