Planeta se dusí pod nánosy plastů, elektroniky a dalších materiálů, které by mohly být znovu využity. Každý rok 18. března si svět připomíná Mezinárodní den recyklace - den, který nás vyzývá k zamyšlení nad tím, jak nakládáme s odpadem. Každý rok 18. března slavíme Mezinárodní den recyklace, který nám připomíná, jak důležité je správně nakládat s odpady. Recyklace nejen šetří přírodní zdroje, ale také pomáhá snižovat znečištění planety.
Recyklace nezačíná v továrnách, ale u nás doma. Jak můžete přispět k udržitelnější budoucnosti?
Recyklace je jen část řešení - důležitá je i prevence znečištění.
Proto vás zveme k účasti na celonárodní akci Ukliďme Česko 2025, která proběhne na jaře po celé republice. Hlavní úklid je letos naplánován na 29.
Jedním ze zásadních enviromentálních problémů planety je znečištění oceánů. Podle některých odhadů by při stejné rychlosti znečištění bylo v roce 2050 více plastového odpadu než ryb. V dnešní době tato hodnota překračuje 150 milionů plastových produktů. To má fatální dopad převážně na mořské živočichy, kteří menší odpadky požírají, vstřebávají do svého těla toxické látky, hynou nebo je dále konzumují lidé. Dobrou zprávou je, že fungují organizace, které se snaží zbavovat oceán odpadu nebo zabránit odpadu se do oceánu vůbec dostat.
Čtěte také: Volně žijící živočichové a legislativa
Velká tichomořská odpadková skvrna představuje gigantickou oblast v severním Pacifiku, kde se v důsledku proudění vody usazuje smetí - a převážně plast. Podle výzkumníků z organizace The Ocean Cleanup však k roku 2016 zaujímala přibližně 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což odpovídá více než dvacetinásobku území Česka, a tvořilo ji až 129 tisíc tun odpadků. Ani takto obrovské smetiště přitom není vidět z kosmu, jelikož se jedná o relativně malé částice a ve vodě nepříliš koncentrované: Průměrně se v metru krychlovém vody vyskytují pouze čtyři.
Na vině je nehostinné oceánské prostředí, které plasty zvolna rozkládá na tzv. mikroplasty s rozměry do pěti milimetrů. Pouhýma očima se pak dají ve vodě zahlédnout jen stěží, ale dopad mají obrovský. Ostatně nacházejí si cestu dokonce i do našich těl, jelikož je přijímáme spolu s jídlem.
Asi netřeba dodávat, že takto gigantické smetiště zásadně ohrožuje mořský život. Do změti odpadů se chytají ryby či želvy, načež se nedokážou vysvobodit a umírají. Ptáci si zase plovoucí smetí pletou s kořistí, jenže jejich trávicí ústrojí si s víčky, nedopalky a kusy obalů neporadí.
Podle Matthiase Eggera, který pro The Ocean Cleanup pracuje, bychom o tichomořské skvrně neměli uvažovat jako o plovoucím ostrově: „Přímo na místě uvidíte jen krásný modrý oceán. Lepší je skvrnu přirovnat k obloze. Když se na nebe podíváte v noci, bude poseté hvězdami - a podobně vypadá skvrna z plastů. Jejich koncentrace sice není tak vysoká, ale jakmile si jich ve vodě všimnete, začnete jich pozorovat stále víc.“
Organismy se zřejmě rovněž požírají navzájem. Tamní interakce se zatím těžko určují, máme však důkazy, že se některé pobřežní sasanky krmí oceánskými živočichy. Změna prostředí přesto mnoha pobřežním tvorům nebrání v rozmnožování. Zmíněná badatelka s kolegy objevila na kusech plastu například členovce, kteří se starali o čerstvě nakladená vajíčka, nebo sasanky množící se nepohlavně klonováním. Nelze přitom vyloučit, že mořské proudy nějaký kus odpadu ze skvrny vytrhnou a zanesou jej k pobřeží. Druhy, jež umělý ostrov obývají, se tak mohou dostat do nepůvodní lokality, kde nenaleznou přirozené predátory a naruší místní rovnováhu.
Čtěte také: Ekologické dopady
Velká tichomořská skvrna je sice nejrozsáhlejší svého druhu, ovšem nikoliv jediná. Její protějšky se nacházejí také v Atlantiku či v Indickém oceánu.Otázkou zůstává, zda se závěry z Pacifiku dají vztáhnout i na jižně položená oceánská smetiště a zda k invazi pobřežních druhů plovoucích na kusech plastů dochází všude na světě.Umělá hmota v oceánech každopádně závažným způsobem mění ekosystémy takřka po celé planetě.
Jedná se o neziskovou ekologickou organizaci v Nizozemsku. Vznikla v roce 2013 a jeho zakladatelem je Boyan Slat. Vyvíjejí technologii pro sběr odpadu v oceánech. Konstrukce má tvar písmene U tvořící z trubek a v její spodní zahnuté části je síť, která je schopna pojmout až 10 tisíc kilogramů odpadu.
Původní stará konstrukce fungovala na základě pasivního pohybu na hladině, ale to s sebou neslo nepříjemnosti jako vysypání nasbíraného odpadu. Dnešní novější model je tažen dvěma loděmi a ty tak můžou směřovat k více znečištěným místům. Cílem této organizace je zbavit oceán až o 90% odpadu do roku 2040.
Ačkoliv se organizace výhradně zaměřuje na oceány tak v roce 2019 se začala hrnout i do čistění v říčních tocích a to pomocí katamaránů, které dostali název The Interceptor.
Aby ovšem tým dostál svému plánu v podobě odstranění devadesáti procent plastového odpadu z oceánů do roku 2040, potřebuje ještě zabrat. Tempo sběru má zrychlit třetí generace jeho technologie s označením System 003, která je výrazně větší než její předchůdce a zároveň ukrývá speciální sběrnou komoru, kam je odpad odváděn i pomocí čtyři metry hlubokých suknic.
Čtěte také: Ochrana přírodních lokalit
„Na velikosti záleží, s většími systémy je čištění oceánu levnější a účinnější. Můžeme tak pokrýt mnohem větší plochu oceánu za kratší dobu a s použitím menšího množství zdrojů, což snižuje naše náklady na kilogram odstraněného plastu a maximalizuje náš přínos pro mořské prostředí,“ uvádí zástupci z The Ocean Cleanup.
Jak sama uvádí, je k tomu zapotřebí flotila alespoň dvanácti stejných technologií, díky níž by čistění logicky šlo rychleji - a možná se tak přiblížila ke svému ultimátnímu cíli.
Astronomové si pochvalují nápad agentury NASA odklízet trosky zařízení z oběžné dráhy okolo Země. NASA se konečně zaměří na oběžnou dráhu Země. Řeč je tentokrát o úklidu odpadu, který se v okolí planety nahromadil za uplynulých pár desítek let především v důsledku rozvoje kosmonautiky a pokročilých komunikačních systémů.
Ačkoliv odstraňování vesmírného odpadu není na oběžné dráže jediným problémem, zůstává tím nejpalčivějším. Kromě 10 000 funkčních družic obíhá kolem Země mnoho „smetí“, jako jsou staré kosmické lodě, odpálené raketové stupně a miliony kusů dalšího odpadu.
Pokud by se na oběžné dráze srazily větší objekty, například družice a zbytky staré rakety, mohl by tam vzniknout takový „déšť“ úlomků, který by využívání oběžné dráhy znemožnil na roky či celá desetiletí. Vesmírný odpad se vesmírem řítí první kosmickou rychlostí, tedy necelých 8 kilometrů za sekundu, co je téměř 30 tisíc kilometrů v hodině. Srážka s jedním ze čtyř tisíc satelitů nebo třeba s Mezinárodní kosmickou stanicí může mít fatální následky.
Situaci na oběžné dráze lze přirovnat k dálničnímu pruhu, v němž se auta srazila v hromadné nehodě, avšak s tím rozdílem, že ve vesmíru nejsou odtahová vozidla a následky nelze odklízet bez vynaložení miliard dolarů v průběhu několikaletého procesu.
Jeden centimetr letícího odpadu, který zasáhne satelit, má energii výbuchu granátu. „Takže každý takový zásah satelit přinejmenším poškodí, v případě většího objektu jej zničí,“ vysvětluje šéf úřadu vesmírných úlomků ESA Holger Krag.
Podle Moriby Jaha, badatele National Geographic, který je zároveň leteckým inženýrem Texaské univerzity a spoluzakladatelem společnosti Privateer Space, se budou muset jak NASA, tak další vesmírné agentury a společnosti nakonec vyrovnat s tím, že „všechno, co vypustíme do vesmíru, se stane odpadem. A to je už neudržitelné.“
Evropská vesmírná agentura (ESA) zveřejnila svůj přístup k dosažení nulového odpadu nedávno a realizovat jej chce do roku 2030. Britská vesmírná agentura mezitím oznámila plán udržitelnosti hospodaření s odpadem ve vesmíru od roku 2023 a Japonsko investuje do soukromých vesmírných společností, které budou mít na starosti i problematiku kosmického odpadu. Země spolupracuje také s OSN na zvyšování povědomí politiků celého světa o tomto problému.
ESA ve spolupráci se soukromou společností Clearspace plánují v roce 2026 vypustit kosmickou loď, jež pomocí robotických ramen zachytí zhruba stokilogramovou část rakety a poté ji bezpečně stáhne do atmosféry Země, kde obě bezezbytku shoří.
Na základě analýzy nákladů a přínosů, kterou si nedávno vypracovala NASA, si vytipovala padesát nejnebezpečnějších objektů na nízké oběžné dráze Země k brzkému odklizení. Většina tvoří opuštěná raketová tělesa a další objekty, jež obíhají v blízkosti důležitých družic.
Den Země je každoročně slavený svátek 22. dubna, který nám připomíná důležitost ochrany naší planety. Je to doba, kdy se zamýšlíme nad vlivem našeho životního stylu na životní prostředí a hledáme způsoby, jak se stát odpovědnými spotřebiteli. Dnešní svět čelí mnoha výzvám spojeným s životním prostředím, jako je klimatická změna, znečištění vzduchu a vody nebo vyčerpávání přírodních zdrojů. Volba ekologicky šetrných produktů je efektivní způsob, jak přispět k ochraně naší planety.
Stále více spotřebitelů vyjadřuje zájem o ekologické produkty a preferuje je při nákupu. Podle průzkumů se zvyšuje povědomí lidí o dopadech konzumního chování na životní prostředí a hledají se alternativy šetrné k planetě. Používání ekologických produktů tak může být součástí většího trendu směrem k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu způsobu života.
Jsou šetrné k životnímu prostředí, protože obsahují přírodní a biologicky odbouratelné složky a minimalizují tak negativní dopad na přírodu a zvířata. Konvenční čističe a detergenty často obsahují škodlivé chemikálie a produkují škodlivé výpary, které se uvolňují do životního prostředí při jejich používání a odtoku.
Konvenční produkty, jako jsou běžné čističe a kosmetika, často obsahují škodlivé chemikálie, které mohou mít negativní vliv na naše zdraví a působit různé zdravotní problémy, jako jsou alergie, podráždění kůže nebo dýchací potíže. Navíc mikroplasty v kosmetických produktech mohou znečišťovat vody a ohrožovat vodní organismy.
Každý rok se na světě vyprodukuje přes 8 milionů tun plastového odpadu, který znečišťuje oceány a ohrožuje životní prostředí. V roce 2019 provedla organizace Greenpeace průzkum, který zjistil, že 70% českých spotřebitelů by preferovalo používání ekologicky šetrných čisticích prostředků. V oblasti kosmetiky rovněž stoupá zájem o ekologické produkty.
Větší povědomí o životním prostředí a poptávka po ekologických produktech také stimuluje inovace a vývoj nových ekologicky šetrných technologií a materiálů.
Hru „Recykloboti zachraňují planetu“ mohou děti hrát přímo na webu Chytré recyklace www.chytrarecyklace.cz/recykloboti. Je rozdělena do čtyř levelů obtížnosti s tím, že každý level obsahuje několik samostatných edukativních miniher, ve kterých se děti vžijí do role hlavního hrdiny Pračkobota.
Úvod hry se odehrává v krajině negativně poznamenané lidskou činností na znečištěném povrchu planety Země. Učí děti, že i ony mohou pomoci planetě tím, že budou správně třídit odpad.
Celosvětový úklidový den 2025 (World Cleanup Day) spojil letos přes 20 milionů dobrovolníků ze 190 zemí a území, kteří během jediného dne odstraňovali nelegálně odložený odpad z přírody i veřejného prostoru.
Díky iniciativě Ukliďme Česko, oficiálnímu partnerovi World Cleanup Day pro Českou republiku, se letos na podzim podařilo uspořádat více než 690 úklidových akcí - z toho 340 přímo v den WCD (20. září).
Tabulka: Srovnání produkce plastového odpadu
| Země | Průměrná produkce plastového odpadu na obyvatele za rok |
|---|---|
| USA | 221 kg |
| Evropa | 114 kg |
| Japonsko a Korea | 69 kg |
tags: #čištění #planety #odpady