Noční obloha bez světelného znečištění: Kde ji v České republice najít?

Hvězdná obloha je spojována s nevídanou krásou a dechberoucími výhledy. Kvůli světelnému závoji přítomnému na skoro celém území Evropy, je náš výhled na oblohu omezen. Nerozvážné používání umělého světla však vedlo k jevu zvanému světelné znečištění. Míra tohoto jevu je natolik velká, že je nutné ji zařadit po bok takových problémů, jako je znečištění atmosféry, vody a půdy chemickými látkami.

Řada lidí si myslí, že stačí vyjet kousek za město a dostanou se mimo přesvětlenou oblohu. Astronomové občas čelí kritice a otázkám, proč brojí proti světelnému znečištění, když mohou vyrazit třeba do některých z oblastí tmavé oblohy, které v České republice máme. Bohužel tak jednoduché to není.

Na úvod jedno malé srovnání: noční obloha nad národním parkem Grand Teton v USA a na Jizerce v Jizerské oblasti tmavé oblohy - na první pohled je viditelný zřetelný rozdíl. Zatímco v odlehlém Grand Tetonu je obloha tmavá až k horizontu, na Jizerce je obloha především při obzoru nápadně světlejší, ale ani zenit není zcela temný. V zemské atmosféře je rozptýlené umělé světlo z velkých měst viditelné na desítky kilometrů daleko. Na přírodně tmavou noční oblohu zkrátka v hustě osídlené střední Evropě už nenarazíme.

Mapa světelného znečištění v ČR

Na přiložené mapě umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou lze dobře vidět, že nejvíce světla je v okolí velkých měst a aglomerací. Světle modré oblasti jsou naopak místa s nejnižší mírou světelného znečištění, které se u nás nacházejí především v jižních Čechách v oblasti Šumavy. Bohužel ani tam není obloha zcela přírodně tmavá, bez vlivu světelného znečištění.

Mapa světelného znečištění v České republice (převzato z Falchi et al. 2016). Světle modré oblasti jsou místa s nejnižší mírou světelného znečištění v České republice. Nejvíce světla je pak v okolí velkých měst a aglomerací.

Čtěte také: Ekologická světýlka pro noční použití

Kromě podrobného měřítka má mapa dvakrát jemnější stupnici jasu oproti originálu. S pomocí stupnice v legendě si můžete povšimnout, že nad Českou republikou se již nenachází přírodně tmavá obloha, a to ani nad Šumavou. Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Pro ohodnocení kvality tmavé oblohy používají astronomové devítistupňovou Bortleovu stupnici, kde vynikající skutečně tmavá obloha (stupeň 1) umožňuje vidět pouhým okem hvězdy až magnitudy 8 a obloha uvnitř velkoměsta (stupeň 9) jen stěží umožní zahlédnout i ty nejjasnější hvězdy. V ČR se nejtmavší obloha stupně 3 Bortleovy škály vyskytuje v nejodlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor. Pouhým okem tam lze vidět hvězdy mezi 6,5 a 7. magnitudou.

Měření jasu oblohy

Ke zjišťování míry světelného znečištění lze použít řadu metod. Jednou z objektivních možností jak měřit jas oblohy je digitální fotoaparát vybavený objektivem s velmi krátkou ohniskovou vzdáleností (rybí oko). Velkou předností takové sestavy je, že umožní na jednom snímku zaznamenat celou oblohu, včetně situace na obzoru. Právě v okolí obzoru jsou projevy světelného znečištění nejvíc patrné.

Na přiložených celooblohových snímcích převedených do jasové mapy (každá barva vyjadřuje určitý jas) jsou tři rozdílné lokality. Na prostředním obrázku je typická venkovská obloha, se kterou se můžeme setkat na řadě míst naší republiky. Na posledním celooblohovém snímku (vpravo) je zachycena situace nad centrální Šumavou, která je jedním z nejtmavších míst u nás. Bohužel ani zde není obloha zcela přírodně tmavá.

Oblasti tmavé oblohy v ČR

Nejtmavší noční oblohu nabízejí v ČR zejména pohraniční hory, kde vznikly také první dvě oblasti tmavé oblohy: Jizerská a Beskydská, obě jako přeshraniční. Manětínská oblast tmavé oblohy je jedinou naší vnitrozemskou oblastí tmavé oblohy. Vznikla před dvěma lety severně od Plzně na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje.

Čtěte také: Noční příroda a světelné znečištění

Jizerská oblast tmavé oblohy

Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Na Jizerce však zůstane tma zachována - Jizerská oblast tmavé oblohy vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie už v roce 2009 a chrání temnou oblohu jak na české, tak i na polské straně hor. Na rozdíl od měst, odkud je běžně viditelných jen cca 50 hvězd, jich můžete z Jizerky pozorovat při dobré viditelnosti až 2000. Na české straně sahá oblast tmavé oblohy od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již rezervace tmy také existují. Oblast je zřízena s cílem informovat laickou i odbornou veřejnost o zdejším zachovalém nočním životním prostředí, vzdělávat v této problematice, propagovat ochranu nočního životního prostředí s důrazem na tmavé nebe a je základem pro ochranu přírodního prostředí v této oblasti před světelným znečištěním. Na Jizerce, pod tmavou jizerskohorskou oblohou, probíhají pravidelná astronomická pozorování dalekohledy pro veřejnost.

Manětínská oblast tmavé oblohy

Tmavou oblohu na Manětínsku si můžete užít jak s dalekohledem, který vám odhalí objekty hlubokého vesmíru, ve městech skryté za clonou světelného smogu, tak i bez speciálního vybavení, pouhýma očima. Můžete se vydat po Mléčné dráze nebo stopách starověkých souhvězdí, pátrat v záplavě hvězd po některé z jasných planet, nebo sledovat meteory - padající hvězdy. Místo nabízí krásný pohled do členité krajiny stolových hor v okolí Manětína. Na jaře a v létě jsou zde k vidění neopakovatelné západy Slunce.

• Zpevněná plocha nevyužívaného letiště nad Manětínem. Pohled na oblohu trochu ruší světlo z Manětína, ale pokud se nacházíte právě v Manětíně, vydejte se podívat na noční oblohu právě sem.
• Tajuplné místo uprostřed lesů v přírodním parku Manětínská na místě zaniklé obce Umíř. Můžete zde přenocovat v bivakovacím přístřešku a k dispozici je zde i ohniště.
• Místo se nachází na vrchu kopce nedaleko druhé nejvyšší stavby v ČR, vysílače Krašov. Nabízí tmavou oblohu a velmi dobrý rozhled, je vhodné jako pozorovací stanoviště pro majitele hvězdářských dalekohledů a astrofotografy. Možnost parkování.
• Nejvýše položené místo v Manětínské oblasti tmavé oblohy (>800m) s pozůstatky astronomické observatoře A. M. Davida (naučná stezka). Patří k nejtmavším lokalitám v oblasti, na obou vrcholech jsou turistická odpočívadla.
• Vyhlídka nad vsí Lažany nabízí pohled na severní část Manětínské oblasti a samozřejmě tmavou oblohu.
• Rozcestí mezi vískami Stvolny a Kotaneč, nedaleko Rabštejna. Dobrý rozhled všemi směry, možnost parkování.
• Kopec nedaleko obce Krsy, v místě bývalého lomu skalní stěna.

CHKO Brdy

Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení.

„Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o lokality snadno přístupné díky silnici I/19, s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Ze studie, která se opírá o měření jasu noční oblohy na 10 místech v CHKO Brdy, se tmavostí oblohy Brdy jako celek příliš neliší od méně zalidněných venkovských oblastí. Zóna bez osídlení je zkrátka příliš malá na to, aby dokázala eliminovat světlo přicházející z okolí a rozptylující se ve vyšších vrstvách atmosféry. Území, zejména pak jeho severní část, z hlediska kvality oblohy vyniká pouze na místní úrovni, v regionálním měřítku již není nijak výjimečné, podobně tmavá místa můžeme nalézt např. na Křivoklátsku nebo ve středním Povltaví. Noční prostředí však není pouze obloha, ale též živá příroda a krajina. A právě zde spatřujeme největší bohatství Brd. Neexistence umělého osvětlení v prakticky celé CHKO znamená, že pokud nejste na vrcholu s dalekým rozhledem, nespatříte žádný zdroj umělého světla a všude kolem vás je tma (a také ticho). To je něco, co je ve středních Čechách poměrně unikátní. Noční ekosystém na relativně velkém území zde není nijak ovlivněn umělým osvětlením a přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu nijak narušen. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení. Tento stav je však citlivý na narušení i jen malým a z hlediska noční oblohy bezvýznamným zdrojem světla (což je patrné např. v obcích Míšov a Teslíny).

Kam za tmavší oblohou?

Když v České republice již nenalezneme přírodně tmavou oblohu, zvídavého čtenáře možná napadne otázka, kam se vydat za nejbližší ještě tmavší oblohou. Na to nám odpoví další mapka, která tentokráte zobrazuje situaci v celé Evropě. Nejbližšími tmavými lokalitami, kde se jas oblohy již blíží přírodnímu jasu, jsou rakouské Alpy (např. Mapa světelného znečištění nad Evropou (převzato z Falchi et al.

Čtěte také: Noční příroda: Kresba tužkou

Nejblíže, kam můžeme vyrazit za relativně čistým nebem jsou rakouské Alpy, kde dle měření profesora Fabia Falchiho z roku 2016 může světelné znečištění klesnout i na 0,181-0,188 mCd/m2. Pro lepší představu (jestli vám to pomůže) 1 Cd (kandela) by měla přibližně odpovídat světlu jedné svíčky a ve velkých městech, jako jsou skoro všechna hlavní města evropských zemí, světelné znečištění přesahuje až 7 mCd/m2. To znamená, že ačkoliv bychom mohli na obloze vidět až 3 000 hvězd, ve městech se jich k nám dostane sotva pár stovek.

Ještě tmavší než Alpy je pak území nejvýchodnějších zemí kontinentu, které ze zřejmých důvodů nebudeme uvádět jako turistické lokality. Obzvlášť pak, když nejtemnějšími evropskými místy na mapě profesora Falchiho jsou na Islandu a Skandinávském poloostrově, které nabízejí bezpečnější noční podívanou. Nízkou míru znečištění můžete taky nalézt na území Litvy, Lotyšska a Estonska a pokud byste radši vyrazili do teplejších krajin, pak si nejlépe stojí Španělsko, Rumunsko, Albánie, Turecko a Bosna a Hercegovina.

Každopádně tímto nechceme odradit od návštěvy oblastí tmavé oblohy, které u nás máme. I pohled na noční oblohu tam stojí za to, např. Mléčnou dráhu spatříte velmi dobře. Astronomové se přirozeně snaží o ochranu míst, kde je ještě relativní tma, od stále zvetšujícího se světelného znečištění. V oblastech tmavé oblohy (a nejen tam) je noční nebe pořád temnější než ve městech a jejich blízkém okolí. Jen je třeba mít na paměti, že za skutečně přírodně tmavou oblohou je potřeba cestovat dál než jen pár desítek kilometrů od města.

tags: #noční #obloha #bez #světelného #znečištění #lokality

Oblíbené příspěvky:

• Chorvatská recyklace PET lahví
• Likvidace odpadu v mořích a oceánech
• Zdroje energie
• Materiály pro výklopné koše
• Využití AI v ochraně přírody