Netopýři v přírodě Německa: Ohrožení a možnosti ochrany

Zajímá vás, kdo žije v našich lesích? Stejně jako lidé a jiná zvířata, i netopýři mají svůj vlastní roční cyklus.

Výsledky nové studie Leibnizova institutu milovníky přírody rozhodně nepotěší. Větrné elektrárny v Německu mají na svědomí smrt statisíců netopýrů. Mezi obětmi nejsou zdaleka jen zvířata z místních populací, ale i migrující a často ohrožené druhy.

Obnovitelné zdroje energie mají zvláště při srovnávání s jinými konvenčními zdroji, například fosilními palivy, mnoho nepochybných kladů. Jenže jsou tu i negativa. U větrných elektráren například riziko kolize ptáků a netopýrů s listy rotorů větrných turbín.

Výzkum Leibnizova institutu pro výzkum zvířat v Berlíně (IZW)

Přínos výzkumu, který prováděl Leibnizův institut pro výzkum zvířat v Berlíně (IZW), se zdál být zprvu zanedbatelný. To, že větrné elektrárny navzdory nejrůznějším bezpečnostním opatřením, například vypínání elektráren v nočních hodinách, tu a tam usmrtí letícího ptáka či netopýra, se zdálo být prostě nechtěným důsledkem jejich provozu. Přístup chiropterologa Christiana Voigta byl ale užitečný hned ve dvou ohledech. Nejenže na vybraných lokalitách přesně vyčíslil množství usmrcených zvířat, navíc se svým týmem dohledal podrobnosti o jejich původu.

Voigtův tým využil pro identifikaci původu nalezených uhynulých jedinců originální přístup, který připomíná metody forenzních specialistů. Základem metody bylo srovnání poměru protia a deuteria (isotopů lehkého a těžkého vodíku) v keratinu získaného z netopýřího ochlupení. Keratin vědcům tímto způsobem prozradil informace o průměrné vlhkosti, složení potravy, teplotě či množství srážek, ve kterých se živočich běžně vyskytoval (například srážky v severských regionech jsou méně obohacovány o deuterium, které je typické spíše pro jih).

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Tkáň, tvořená keratinem, je biologicky intaktní, to znamená, že vzájemné poměry isotopů vodíku zůstávají v tělech mrtvých jedinců uchovány po řadu měsíců. Když Voigtovu studii uveřejnil žurnál PLOS ONE, stalo se z původního regionálního německého výzkumu rázem významné celoevropské téma.

„“Studie ukázala, že Německo nenese odpovědnost pouze za ochranu místních netopýrů, ale také za migrující netopýry z dalších zemí, kteří přes něj migrují,” říká Voigt. Každoroční strasti, které netopýři zažívají cestou přes Německo, aby se dostali do teplejších regionů Švýcarska a Francie, se pak projevují na konečném snížení velikosti populací v zemích jejich původu.

Situaci zhoršuje navíc ta skutečnost, že na větrných elektrárnách umírají ve velké míře samice a mláďata. Netopýři jsou sice chráněni jak národním, tak eurounijním zákonem a Německo je signatářem Bonnské úmluvy o ochraně migrujících druhů, přesto ale zůstávají větrné elektrárny smrtící pastí, připomíná Voigt.

Možnosti koexistence

Voigt je přesto přesvědčen, že koexistence větrných elektráren a netopýrů je možná. Netopýři totiž nemají rádi silný vítr. Jejich letecké kreace obvykle končí, když se síla větru zvýší nad 6 m/s. „Ochrana klimatu a druhů jsou tu postaveny proti sobě, ale v komplexním přístupu k ochraně životního prostředí by měla jít ruku v ruce,“ dodává.

Když se na jaře (většinou koncem března, v současné době kvůli vyšším teplotám i dříve) probudí z hibernace, potřebují se ze všeho nejdříve dokrmit a doplnit živiny i tukové zásoby, o něž během zimy přišli. Jak jistě víte, netopýři loví v noci - nikoliv však kvůli slunci, ale kvůli dravcům, pro které by se za denního světla stali snadnou kořistí. Ve dne využívají své schopnosti aktivní heterotermie, tedy denní strnulosti, kdy dochází ke snížení teploty a tím i zpomalení metabolismu.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Pokud mají dostatek potravy, začnou samice během května zakládat mateřské kolonie v pro ně ideálním úkrytu - v dutinách stromů a také v lidských obydlích (např. štěrbiny mezi izolací, za dřevěným obložením, ale také na půdách velkých budov). Zde přicházejí na svět mláďata, která se rodí zhruba od poloviny června. Při porodu je samice zavěšená za jednu nohu a mládě zachytí do kolébky vytvořené z křídla.

Máte dojem, že jsme vynechali zásadní věc, jakou je páření? Nevynechali. Netopýři se totiž páří na podzim během podzimních migrací. Samice pak dokáže v reprodukčním ústrojí uchovat sperma až do jara, kdy sama spustí řízenou ovulaci a poté zabřezne. Když mláďata odrostou mateřskému mléku, začnou sama létat a učit se lovit. Lov a navigace je u netopýrů otázkou echolokace (schopnost orientovat se v prostoru podle odrazu zvuku). Proto pokud dojde vlivem nemoci nebo úrazu ke změnám v oblasti ucha, může to pro ně mít fatální následky.

Na podzim dochází k rozpadu kolonií a ke zmíněnému páření. V těchto chvílích, kdy všichni netopýři svůj úkryt opustí, je možné vyřešit zaslepení prostor, které netopýři využívají v létě a v zimě, ideálně však takovým způsobem, že jim nabídneme náhradu (a přesvědčíme se, že jsme žádného netopýra nezazdili zaživa). V současné době je možné pořídit různé budky, které mohou zruční lidé zabudovat například do zateplení budovy. Netopýři jsou fixovaní na místo, proto je pro ně ztráta úkrytu velkým problémem, který ne vždy dokážou vyřešit.

Během října a listopadu se netopýři přesunují na zimoviště, kde by měla být stálá teplota (2°-10°C) a především vysoká vlhkost. Při hibernaci se totiž o sebe nestarají, a pokud budou zimovat na suchém místě, hrozí, že se z nich stanou „mumie“. Dochází také ke snížení srdeční činnosti. Během zimního spánku však klesne na čtyři tepy za minutu. A s dechem dokážou ještě větší „zázraky“ - zimující netopýr se může nadechnout jen jednou za hodinu!

Netopýři mají zabudovaný mechanismus, který je ze zimního spánku dokáže vzbudit v případě, že na zimovišti výrazně klesne nebo stoupne teplota. Pak se vydají hledat zimoviště náhradní, což může být nebezpečné - nemají jak doplnit zásoby, o které kvůli probuzení a přesunu přišli.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Netopýři a kácení stromů

Ačkoliv si většina lidí spojuje netopýry s podzemím, mnoho druhů zimuje právě v dutinách stromů. Tyto přirozené úkryty poskytují ideální mikroklima a chrání je před predátory. Z tohoto důvodu je nezbytné přistupovat ke kácení s respektem. Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) chrání všechny druhy netopýrů a každý, kdo kácí nebo provádí údržbu stromů, musí zajistit, aby nedošlo k poškození jejich úkrytů. Nejde přitom jen o povinnost právní, ale i morální - protože zimující netopýr nemá šanci se bránit.

Jak postupovat při plánování kácení

• Pokud jste majitelem nebo správcem pozemku, na kterém je plánováno kácení, nebo jste zástupcem úřadu či arboristické firmy, je vhodné prověřit, zda se ve stromech nenacházejí potenciální úkryty netopýrů.
• Stromy s dutinami je vhodné kácet mimo období hibernace, tedy ideálně od poloviny září do poloviny listopadu, kdy je zásah pro netopýry méně nebezpečný.
• Pokud je zásah nevyhnutelný, měl by být proveden pod dohledem odborníka, který vyhodnotí rizika a doporučí šetrný postup.
• Vhodné je také nahrazovat ztracené úkryty - například instalací netopýřích budek nebo opětovným vyvěšením odříznutých částí stromů, které poskytují přirozené štěrbiny a dutiny.

Když se chystá kácení ve vašem okolí

Pokud máte podezření, že se ve vašem okolí chystá nešetrné kácení nebo že mohou být ohroženi chránění živočichové, je důležité reagovat. Můžete kontaktovat Českou inspekci životního prostředí, příslušný obecní úřad nebo se obrátit na odborné organizace, které situaci vyhodnotí a navrhnou řešení. Každé oznámení může pomoci zachránit život.

Netopýr jako soused

Řada druhů netopýrů využívá nejrůznější úkryty v lidských stavbách. Při zateplování a rekonstrukcích budov však často zbytečně dochází k ničení těchto úkrytů, někdy i k přímé likvidaci netopýrů. Postupy a řešení, jak provést stavební zásahy ke spokojenosti obyvatel domu a zároveň s ohledem na netopýry, jsou známé, často navíc poměrně jednoduché i finančně nenáročné. Stejně tak existují vhodná řešení problémů, které může soužití s netopýry občas způsobovat.

Ve městech, vesnicích i na samotách netopýři často žijí v těsné blízkosti člověka. Chraňme tato křehká zvířata - nejen proto, že nám to ukládá zákon, ale hlavně proto, že sdílíme společný prostor. Respekt k přírodě začíná u malých činů, jako je rozhodnutí počkat s kácením na vhodnou dobu. Pokud plánujete kácení stromu či rekonstrukci budovy, konzultujte zásah předem s odborníky, abyste postupovali šetrně a v souladu s legislativou. Stačí trocha ohleduplnosti - a stovky netopýrů mohou v klidu přečkat zimu nebo vyvést mláďata.

Pomoc pro netopýry

Kdykoli najdete zraněného netopýra, dejte ho opatrně do krabice a kontaktujte nejbližší záchrannou stanici. A pokud byste chtěli přispět na organizaci pro ochranu netopýrů a zároveň udělat sobě nebo někomu radost, můžete si objednat charitativní kalendář nebo deskovou hru Netopýrov. Hra „Netopýrov - Lítej, lov a přežij!“ je určena pro 2-6 hráčů ve věku od 8 let, kteří se díky ní mohou na chvíli stát netopýry a dozvědět se, jaké typy úkrytů jednotlivé druhy preferují, co loví, co je ohrožuje a jak je lze naopak chránit.

Bydlíte s netopýry?

V rámci akce „Náš soused netopýr“ jsou předávány plakety lidem, kteří umožnili netopýrům zůstat v budovách nebo jim vytvořili nové úkryty. Do projektu se může zapojit každý, kdo s netopýry žije v souladu. Stačí poslat krátkou zprávu o svém „netopýřím sousedství“ a fotografii.

tags: #netopýři #v #přírodě #německo

Oblíbené příspěvky:

• Odpad: Recenze pro mladé
• České protesty a životní prostředí
• Jednokomorový kompostér: Průvodce
• Climatic Regions of Czechoslovakia
• Ekologická izolace