Dekarbonizace, snížení energetické náročnosti a důraz na obnovitelné zdroje, recyklaci plastů a pokročilá biopaliva. To jsou základní oblasti rozvoje skupiny ORLEN Unipetrol do roku 2030, která se společně s mateřskou skupinou ORLEN mění z tradiční, petrolejářsky zaměřené firmy, na multienergetickou společnost.
„Chceme-li změnit svět, musíme se změnit my sami. Jako jeden z pilířů české ekonomiky vnímáme svou zodpovědnost za energetickou a petrochemickou budoucnost České republiky. Přestože ropa bude i v příštích letech nepostradatelnou surovinou - zejména pro chemický průmysl - je nezbytné již dnes hledat, nacházet a hlavně realizovat nová, moderní a především ekologická řešení, kterými tuto závislost postupně nahradíme. Máme konkrétní plán aktivit na toto desetiletí a díváme se ještě dále. Do roku 2050 chceme být emisně zcela neutrální.
Ve všech vhodných oblastech bude navíc realizována digitální transformace společnosti, do které ORLEN Unipetrol hodlá investovat do roku 2030 až pět miliard korun.
ORLEN Unipetrol, největší rafinérská a petrochemická skupina v České republice, pokračuje v modernizaci svého chemického závodu v Záluží u Litvínova. V souladu s postupným naplňováním své nízkoemisní strategie nahradila dosavadní hnědouhelnou kotelnu pro zajištění chodu etylenové jednotky zcela novou plynovou kotelnou. Celková investice dosáhla úrovně 1,2 miliardy korun. ORLEN Unipetrol má novou teplárnu pro etylenovou jednotku v Litvínově za 1,2 miliardy.
„Pokračujeme v rozvoji našich výrobních kapacit směrem ke zvyšování efektivnosti a snižování energetické a emisní náročnosti. Zcela nová, moderní kotelna etylenové jednotky je toho dokladem.
Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?
Nová kotelna etylenové jednotky je vybavena dvěma vysokotlakými olejo-plynovými kotly, z nichž každý vyrobí až 105 tun vysokotlaké páry za hodinu (při teplotě 520 oC a tlaku 11,5 MPa). Mají zhruba o tři procenta vyšší účinnost než dosavadní teplárenský zdroj. Díky modernímu zařízení na snižování emisí poklesly emise prachu o 50 % a emise oxidů dusíku o 70 %. Výstavbu nové teplárny provedla na klíč společnost BERTSCHenergy se sídlem v rakouském Bludenzu.
V rámci plnění strategie snižování emisí uhlíku a využívání obnovitelných zdrojů v rámci legislativních opatření Evropské unie a České republiky, spustí od nového roku národní dopravce České dráhy a společnost ORLEN Unipetrol projekt zaměřený na společné testování paliva s udržitelnou biosložkou v osobních motorových jednotkách.
České dráhy úspěšně pokračují v testování motorové nafty se zvýšeným obsahem udržitelné biosložky na bázi hydrogenačně upraveného rostlinného oleje (HVO). V uplynulém týdnu testovaly toto biopalivo v nových motorových jednotkách řady 847 RegioFox dodávaných společností Pesa ve Zkušebním centru VUZ Velim.
Hlavním partnerem projektu je skupina ORLEN Unipetrol se svou dceřinou společností ORLEN Unipetrol výzkumně-vzdělávací centrum, která realizuje výzkum a dodávky biopaliva. Cílem výzkumného projektu, který je rozvržen do let 2024 až 2025, je ověřit použitelnost této bionafty v osobních motorových jednotkách a následné její nasazení v běžném provozu.
„Dekarbonizace českého průmyslu a dopravy směrem k udržitelné budoucnosti je společným cílem státního i firemního sektoru. Jsem rád, že jako velké společnosti udávající trend jdeme příkladem a činíme konkrétní kroky k naplnění unijních i národních cílů snížení emisí.
Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi
Tato aktivita zapadá do dlouhodobé strategie Českých drah v oblasti snižování emisí a využívání obnovitelných zdrojů a je v souladu se směrnicí Evropské unie RED III, kterou se zvýšil cíl úspory skleníkových plynů z 6 % až na 14,5 % v roce 2030 oproti roku 2019. Je také v souladu s národním plánem čisté mobility Ministerstva dopravy České republiky,“ říká Ing.
Projekt je rozložen do období 2024 až 2025 a skládá se ze tří fází. Během první fáze byly skupinou ORLEN Unipetrol identifikovány a testovány vhodné palivové směsi.
„Pro posouzení možnosti aplikace pro dekarbonizaci železniční přepravy jsme připravili motorovou naftu o obsahu 15 a 30 % HVO a současně i čisté, tedy stoprocentní, HVO. Během tří měsíců bylo pracováno s bezmála 80 výzkumnými vzorky. Klíčovými zkoumanými parametry byla hustota, nízkoteplotní vlastnosti, obsah síry, mazivost a emisní stopa u letních i zimních směsí.
V druhé, aktuální, fázi projektu byly připravené směsi od 19. srpna do 23. srpna testovány v motorových jednotkách Pesa řady 847 RegioFox na zkušebním okruhu Výzkumného Ústavu Železničního.
„Test ve Velimi ukázal, že PESA 847 pro České dráhy je skutečný ekologický dieselový vlak. Je vybaven nejen velmi moderním ekologickým motorem stupně V, ale může být navíc poháněn palivem HVO. Během jízdy v různých režimech, jako je rozjezd, brždění nebo maximální rychlost, sledovali experti Výzkumného Ústavu Železničního a Českého vysokého učení technického v Praze klíčové parametry, zejména měření složení spalin motoru vozidla , výkon vozidla, parametry vozidla a spotřebu při použití všech připravených palivových směsí včetně stoprocentního HVO.
Čtěte také: Škoda a emisní normy
„K testování jsme využili Malý zkušební okruh čtyřkilometrové délky s přípustnou rychlostí 80 - 115 km/h.
Hydrogenačně upravený rostlinný olej (HVO) patří mezi biosložky přepracované rafinérskými procesy na hmotu odpovídající svým složením ropné dieselové frakci. Palivo HVO splňuje normu ČSN EN 15940, přílohu II směrnice o kvalitě paliva 2009/30/ES nebo americkou specifikací ASTM D975. HVO je kompatibilní s minerální motorovou naftou, je proto možné jej přidávat ve vyšší příměsi až do 30 % objemu dle ročního období.
HVO vyrobený z různých zdrojů se kvalitativně liší. Rozdíl je především ve způsobu čistění, spotřebě vodíku a především emisní stopě. Pokud je HVO vyrobené z rostlinného oleje, který byl pěstován právě za účelem výroby paliva, započítávají se do finální emisní stopy paliva veškeré činnosti související s jeho vznikem. Přesto lze oproti fosilnímu palivu dosáhnout výrazné úspory emisí skleníkových plynů o 60-65 % (ekvivalentní CO2).