Nová koncepce EU bez emisí: Cíle a strategie

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v prosinci 2019. Boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu.

Cíle Zelené dohody

Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality.

Konkrétnějších obrysů Green Deal nabral v červenci 2021, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU v oblasti klimatu s názvem „Fit for 55“, který je páteří Green Dealu. Název odkazuje na cíl EU snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent. Do poloviny století by se pak mělo dosáhnout uhlíkové neutrality. To však neznamená, že emise budou nulové - vždy nějaké budou, ale jejich vznik by měla vyvažovat další opatření.

V polovině ledna 2020, tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru, podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které se mají týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.

Pro tehdy hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byly ODS, SPD a KSČM. Poslanci za KDU-ČSL se zdrželi.

Čtěte také: Dubi Skolka v Přírodě: Co nabízí?

Klíčové strategie a opatření

Dále se státy EU tehdy vedené českým předsednictvím v říjnu 2022 dohodly s Evropským parlamentem na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Evropský parlament dohodu schválil 14. února 2023.

Členské státy EU normu definitivně schválily koncem března 2023. Proti závazku hlasovalo pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s EK, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

Ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory Komise navrhla také zavedení nové emisní normy Euro 7, proti které ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost nakonec loni 25. září Euro 7 schválili. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné, jako v původním návrhu, a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.

Unijní státy také loni v dubnu definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.

Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy. Unie v této souvislosti vytvořila Sociální fond pro klimatická opatření na pomoc zranitelným občanům a mikropodnikům, kterým má pomoci investovat do oblasti energetické účinnosti, jako je izolace obytných budov, tepelná čerpadla a solární panely. Bude v něm k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).

Čtěte také: Studenti autooborů na exkurzi

Podle plánu Komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na čtyřicet procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do Evropské unie neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

Kritika Zelené dohody

Zelená dohoda má své kritiky. Průmyslové lobby má k plánu Komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. Ke známým českým kritikům patří bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, který řekl, že stále trvající energetická krize je primárně způsobena touto dohodou. Klaus v minulosti řekl, že doufá, že se Česko nenechá poškodit „experimentem Zeleného údělu“.

Kritika zaznívá i z europarlamentu. „V řadě zemí Evropské unie způsobilo zavedení už stávajících opatření byrokratickou noční můru farmářům a ohrozilo ekonomický život na venkově,“ stojí například v dřívějším textu Evropské lidové strany (EPP), do které patří Ursula von der Leyenová a pod který se podepsala většina ze 43 členských stran včetně českých lidovců.

Některé části Zelené dohody se nelíbí ani farmářům, kteří loni svými protesty ochromily řadu zemí. EK pod jejich tlakem v určitých oblastech částečně ustupuje, například upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství. Šéfka EK také doporučila stáhnout návrh EK na omezení používání pesticidů. Evropští zemědělci rovněž od Komise získali částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.

Podle kritiků je také dohoda zbytečná bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína (necelých třicet procent světových emisí), USA (asi čtrnáct procent) a Indie (necelých sedm procent). Evropská unie jako celek se na emisích podílí 9,6 procenta.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Srovnání s přístupy ostatních velmocí

Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.

Čína

V září 2020 generální tajemník Si Ťin-pching na 75. Valném shromáždění OSN oznámil, že Čína postupně dosáhne uhlíkového maxima a uhlíkové neutrality. V říjnu 2021 vydala Státní rada „Stanoviska Ústředního výboru ČKS a Státní rady o úplném, přesném a komplexním provádění nové koncepce rozvoje a zajištění vrcholných emisí oxidu uhličitého a uhlíkové neutrality“. Tím se v podstatě zformoval prototyp čínského politického systému na omezení emisí oxidu uhličitého a cestě k uhlíkové neutralitě.

Čínská cesta se zaměřuje nejprve na zelenou transformaci energetiky. To znamená, že podporuje přeměnu energetické struktury z převážně fosilní energie a rozvíjí nefosilní energii, zároveň posiluje její schopnost chránit fosilní zdroje energie - jako je uhlí - tím, že zajišťuje jejich čisté a účinné využívání.

Zaměřuje se také na hlavní odvětví spotřeby energie - průmysl, městskou a venkovskou výstavbu (bydlení) a dopravu. A to tím, že zlepšuje energetickou účinnost, optimalizuje strukturu spotřeby energie, rozvíjí ekologickou výrobu, popularizuje elektrifikaci, zavádí ekologické normy, vytváří inovativní nízkouhlíkové technologie a dosahuje ekologického rozvoje uvedených odvětví. Současně klade důraz také na ekologickou sekvestraci uhlíku (zemědělství a lesnictví), podporuje integrovanou ochranu a obnovu hor, řek, lesů, zemědělské půdy, jezer, trávy a písku a napomáhá zelené transformaci celé společnosti.

Na podzim roku 2024 Čína svůj plán aktualizovala. Cílem nyní je, aby do roku 2030 nefosilní paliva (větrná, solární, vodní, pobřežní větrná a jaderná energie) tvořila 25 procent celkového energetického mixu. Čínská vláda to podporuje podobně jako EU - tedy politicky, ale i včetně daňových, fiskálních, finančních, investičních a cenových opatření.

Peking dnes patří mezi země, které zažívají nejrychlejší růst v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to díky rozsáhlému úsilí v oblasti instalace větrných turbín, vodních elektráren a solárních panelů a rozšíření vozidel na novou energii. Energetická struktura Číny je ale stále silně závislá na uhlí.

USA

USA představily vlastní verzi Green dealu na pouhých čtrnácti stránkách. Půlka popisuje aktuální ekologické problémy a následky v případě, že se nebudou řešit, až druhá polovina nabízí možnosti, jak řešení problémů napojit na ekonomiku, zaměstnanost, sociální nerovnost a další.

Není to tedy na rozdíl od evropského Green Dealu nic konkrétního, ale pouze koncepce, která nastavuje nějaký rámec pro různá řešení. Cíle jsou ale podobné jako u evropského zákona: snížit emise skleníkových plynů a ochránit tak USA před konkrétními dopady klimatických změn.

Indie

Počtem obyvatel největší stát světa je v této transformaci nejpomalejší. Má sice rovnou několik iniciativ, které jsou podobné konceptu Green Dealu, ale chybí jí konkrétní program, který by měl stejně široké zaměření a politické ambice.

Země se například rozhodla zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie ve své energetické síti. Plánuje dosáhnout 500 gigawattů instalované kapacity z obnovitelných zdrojů do roku 2030, což je součástí jejího širšího cíle zajištění udržitelné energie. Vsází přitom na solární energetiku v rámci iniciativy International Solar Alliance.

Indie má Národní akční plán pro změnu klimatu (NAPCC), který obsahuje osm cílů zaměřených na zmírnění změny klimatu a adaptaci na ni.

Nová strategie EU pro lesy do roku 2030

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle v oblasti změny klimatu, přičemž preferuje řešení blízká přírodě. V této souvislosti upřela svoji pozornost na lesy, které by měly co největší měrou přispět ke snižování emisí skleníkových plynů. Společně s plánem na zastavení úbytku biodiverzity se tyto dokumenty otiskly do Nové strategie EU pro lesy do roku 2030, kterou v červenci tohoto roku zveřejnila Evropská komise.

Evropský parlament v případě předchozí strategie konstatoval, že musí být respektována místní a regionální povaha odvětví a pravomoci členských států.

Udržitelnost a biodiverzita

I když strategie uznává, že se v posledních desetiletích zvětšila zalesněná plocha, a to i díky udržitelnému hospodaření, čelí podle ní evropské lesy stále větší zátěži - částečně v důsledku přirozených procesů, ale rovněž v důsledku nárůstu lidské činnosti a tlaků. Strategie tak v zájmu adaptace na změnu klimatu a zvýšení odolnosti lesů vyzývá k přechodu na udržitelnější způsoby obhospodařování lesů a poukazuje na výhody ekosystémového přístupu k obhospodařování lesů a takových postupů, které podporují biologickou rozmanitost a odolnost. Komise by v této souvislosti měla vypracovat definici a přijmout pokyny týkající se přírodě blízkého lesnictví a rovněž vypracovat dobrovolný systém certifikace „blíž k přírodě“.

Negativně se strategie staví k holosečím, které by podle ní měly být používány pouze v náležitě odůvodněných případech, a stejně tak varuje před neopodstatněným použitím nevhodného strojního zařízení. Problém je, že ani jeden z těchto termínů není ve strategii blíže specifikován.

V rámci provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 Komise navrhne do konce roku 2021 právně závazný nástroj pro obnovu ekosystému a zde lze očekávat konkrétní brzké dopady na lesnictví. Dále v souvislosti s bojem proti změně klimatu a zastavení úbytku biologické rozmanitosti strategie rozpracovává ambiciózní plán plnění závazku výsadby tří miliard nových stromů do roku 2030 nad rámec očekávané výsadby, který také vyplývá ze Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Uvedené by tedy mělo vést ke zvýšení výměry lesů.

Pilíře hospodaření

Ekonomický pilíř, stojící ve středoevropských podmínkách z naprosté většiny na tržbách za dříví, je ve strategii prakticky podřízen pilíři environmentálnímu. Je konstatováno, že dřevo vysoké ekologické hodnoty by nemělo být využíváno a bioekonomika založená na dřevě by měla být v souladu s cíli EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050 a s cíli v oblasti biologické rozmanitosti. Strategie také konstatuje, že: „Kromě ekonomiky založené na dřevě nabízejí lesy celou řadu stejně důležitých dalších produktů a služeb, od potravin po ekoturistiku, které podporují ekonomiku a sociální strukturu ve venkovských oblastech.“ V této souvislosti bude komise podporovat používání loga Natura 2000 pro produkty a služby v oblasti lesnictví zaměřené na jiné produkty než dřevo a chce vytvořit nová partnerství mezi odborníky v oblasti cestovního ruchu a správci lesů.

Dřevo jako surovina ukládající uhlík

Dřevo se ve strategii považuje především za jeden z prostředků k dosažení klimatické neutrality. Strategie podporuje udržitelně vyrobené produkty na bázi dřeva s dlouhou životností a důraz klade na oběhové hospodářství s prioritou lepšího využití, opětovného použití a recyklace produktů na bázi dřeva. Podpořena by měla být odvětví zpracování dřeva, aby se mohla lépe přizpůsobit měnícím se a diverzifikovaným lesním zdrojům. Investice by se podle strategie měly zaměřit na výrobu dřevěných produktů s dlouhou životností z méně kvalitního dřeva pocházejícího z více druhů listnatých stromů a na předjímání větších výkyvů v produkci v průběhu času. Úlohou dřevěných produktů je podle strategie přispět k transformaci stavebnictví ze zdroje emisí skleníkových plynů v odvětví vyznačující se propadem uhlíku. V této souvislosti dokument mluví o nezbytné podpoře využívání dřevěných produktů a značném prostoru pro zlepšení, kdy konstatuje: „S méně než 3% podílem na trhu představují dřevěné produkty v Evropě stále pouze nepatrnou část stavebních materiálů, u nichž nadále výrazně převládají energeticky náročné materiály.“

Strategie se také věnuje bioenergii na bázi dřeva. Dřevo je s 60% podílem na dodávkách obnovitelné energie v EU v současné době hlavním zdrojem obnovitelné energie. V souladu s cíli do roku 2030, tj. snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 %, lze očekávat tlak na zvýšení využívání biomasy. Strategie v tomto ohledu hovoří o nutnosti trvale udržitelné produkce biomasy v souladu se zásadou kaskádového využívání a odkazuje na návrh revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie v rámci balíčku „Fit for 55“. V něm je mimo jiné uvedeno, že nebude poskytována podpora na výrobu energie z pilařské kulatiny, dýhařského dřeva, pařezů a kořenů a účelnější využití energie z dřevěné biomasy má být zajištěno prostřednictvím omezení státní podpory pro elektrárny.

Finanční motivace vlastníků a správců lesů

Ekonomická podpora směrem k vlastníkům a správcům lesů je koncentrována do podpory ekosystémových funkcí. Strategie konstatuje, že k naplnění ambiciózních cílů v ní předložených je potřeba silné angažovanosti, motivace a odhodlání všech vlastníků a správců lesů a půd: „Jejich úloha při poskytování ekosystémových služeb je stěžejní a je třeba ji podpořit.“ Strategie tak usiluje o rozvoj finančních pobídek, zejména pro soukromé vlastníky a správce lesů, k poskytování ekosystémových služeb. Členské státy jsou vybízeny, aby v souladu se svými vnitrostátními podmínkami vytvořily režim plateb za ekosystémové služby pro vlastníky a správce lesů za účelem pokrytí nákladů a ušlých příjmů. Komise poskytne poradenství a technické pokyny týkající se zřízení režimu platby za ekosystémové služby. Otázkou je, jak budou tyto platby na národních úrovních administrovány a kde na ně členské státy vezmou peníze. Komise v této souvislosti sice podpoří zohlednění lesů v rámci budoucí společné zemědělské politiky pro období 2023-2027, ovšem není jasné, jaká část má jít na opatření týkající se lesů.

Sběr údajů o lesích

Komise avizovala cíl zajistit koordinované monitorování lesů, a předloží proto návrh na vypracování nového legislativního návrhu týkajícího se monitorování lesů, podávání zpráv a sběru údajů o lesích na úrovni EU. Uvedené znamená vytvoření celounijního integrovaného rámce pro monitorování lesů.

Hodnocení aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu

Vláda po téměř dvou letech příprav schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který určuje, jak by Česko mělo do roku 2030 dosáhnout cílů v ochraně klimatu a transformaci energetiky. Plán je v mnoha ohledech krokem vpřed - obsahuje například cíl ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebo zateplování budov. Došlo zároveň k odložení dalších dvou stěžejních strategií - Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu. Obě byly připravovány souběžně s energeticko-klimatickým plánem.

Národní klimaticko-energetický plán ČR

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Dokument, který vláda schválila, vyžaduje EU. Česko mělo, stejně jako dalších dvanáct unijních zemí, se schvalováním plánu zpoždění. Evropská komise kvůli tomu s Českem v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement. Podle ministerstva průmyslu a obchodu po schválení plánu Praze nehrozí žádné sankce.

Vláda se ke kontroverznímu dokumentu vrátila téměř po půl roce. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům hrozí například zvyšování nákladů domácností na energie. Kabinet ale odmítl, že by materiály zaváděly nová opatření.

„Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru, dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Česko podle něj při vymezení cílů při snižování emisí nešlo nad rámec cílů EU. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil důležitost plánu pro investory a podnikatele. Podle něj by jeho plnění mělo navýšit tuzemské HDP o dvě procenta.

Nyní schválený plán je oproti jeho letní verzi v řadě věcí obecnější a méně konkrétní. Vypadla například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.

Kritika plánu

Plán čelí kritice ze strany podnikatelských svazů. Podle nich ohrožuje konkurenceschopnost tuzemského průmyslu, protože mu chybí důkladnější analýza jeho dopadů na ekonomiku.

„Je nepřijatelné, že takto významná strategie, která se na evropském poli stává pro Česko závazkem, je předkládána vládě bez komplexní analýzy ekonomických dopadů i bez ověření dopadů na naši konkurenceschopnost, a to zejména z hlediska celkových nákladů na energie placené odběrateli, včetně průmyslových zákazníků,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Filip Dvořák.

Svaz průmyslu a obchodu označil cíle za nerealistické. Oběma organizacím dále vadí, že se vláda podle nich nevypořádala s jejich připomínkami k plánu.

Podle opozice je plán alibistický. Jejím zástupcům vadí to, že podle nich není dohodnutý s podnikateli a průmyslem. Navíc tvrdí, že kabinet ohrožuje rozvoj obnovitelných zdrojů.

„Jestli se někdo domnívá, že se sem teď pohrnou investoři a že tady někdo bude investovat do obnovitelných zdrojů, když vláda nesplní ani elementární slib a za pochodu jim retroaktivně změní parametry pro podnikání, tak na to zapomeňme,“ prohlásil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Státní energetická koncepce

Aktualizováno 8. 2. Vláda se bude poprvé od roku 2015 zabývat aktualizací SEK, kterou včera Ministerstvo průmyslu a obchodu vložilo do meziresortního připomínkového řízení. Hlavní výzvou je to, aby česká energetika prošla procesem dekarbonizace při zachování energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti. V krátkodobém horizontu to znamená především zajistit bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí.

Účelem koncepce je modelovat vývoj energetického mixu, který zajistí naplňování cílů koncepce, a definovat nástroje, pomocí kterých se uvedených změn podaří dosáhnout.

Zelená dohoda pro Evropu

Zelená dohoda má čtyři základní kapitoly a jednu přílohu. Nejobsáhlejší je druhá kapitola Transformace ekonomiky EU, která se dělí na celou řadu podkapitol. Ambice Zelené dohody překračují hranice Evropské unie; faktory ovlivňující změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou globálního charakteru.

Naplnění Zelené dohody vyžaduje změnu politik v oblasti dodávek čisté energie, průmyslu, výroby a spotřeby, infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení.

tags: #nová #koncepce #EU #bez #emisí #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Moltex Pure & Nature Mini - recenze
• Třídění Odpadu v ČR
• Bezpečnostní aspekty manipulace s kyselinou sírovou
• Kdy vyváží bioodpad v Jihlavě?
• Správné třídění odpadu z vánočního pečení