Ochrana ovzduší v České republice

Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí, bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává až do nitra lidského těla a přímo tak působí na zdraví člověka. Proto je kvalitě ovzduší věnována velká pozornost jak na národní a evropské, tak na mezinárodní úrovni.

Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. Úroveň znečištění vnějšího ovzduší je dána především vypouštěním znečišťujících látek z různých zdrojů v důsledku lidské činnosti (lokální topeniště, doprava, průmysl a energetika, zemědělství) a dále ji mohou ovlivňovat i přírodní procesy. Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech.

Legislativa a instituce

Oblast ochrany ovzduší, kterou upravuje zejména zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a která je v gesci Ministerstva životního prostředí, sleduje práva a povinnosti osob v souvislosti se znečišťováním ovzduší lidskou činností. Základní právní normou upravující hodnocení a řízení kvality ovzduší a provoz zdrojů znečišťování ovzduší je zákon o ochraně ovzduší.

Ministerstvo životního prostředí se podílí také na ochraně ozonové vrstvy Země před látkami, které způsobují její poškozování (např. freony). V důsledku ztenčování ozonové vrstvy proniká na zemský povrch nebezpečné ultrafialové záření, které může způsobovat vznik nebezpečných onemocnění.

Oddělení emisí a zdrojů (OEZ) se zabývá vedením registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) v členění REZZO 1-4. Na jeho základě vypracovává pravidelnou roční emisní bilanci České republiky jak v celostátním, tak i regionálním měřítku. Tyto údaje jsou významnou součástí Zprávy o životním prostředí ČR a jsou přejímány příslušnými statistickými orgány. Oddělení dále zajišťuje distribuci dat a informací o emisích a jejich zdrojích pro řídící sféru, orgány a organizace státní správy a samosprávy a další uživatele, včetně zpracování podkladů pro rozptylové studie, územní plány atd.

Čtěte také: Aktualizace zákona o ovzduší

Pro úkoly v oblasti mezinárodní spolupráce zajišťuje tvorbu datových podkladů pro vykazování emisí látek znečišťujících ovzduší v rámci závazků ČR, vyplývajících z mezinárodních úmluv a spolupráce v oblasti ochrany ovzduší. Jedná se zejména o Úmluvu o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (CLRTAP) a údaje o ročních emisích znečišťujících látek pro EUROSTAT/OECD.

Hodnocení a řízení kvality ovzduší

Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ministerstvo zajišťuje posuzování úrovně znečištění pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise a porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 250000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č. 3.

Ministerstvo provádí na základě shromážděných dat emisní inventuru, spočívající ve zjišťování celkového množství znečišťujících látek, které byly v předchozím kalendářním roce vneseny do ovzduší, a emisní projekci, spočívající v odhadu vývoje množství znečišťujících látek, které budou vneseny do ovzduší v dalších kalendářních letech. Při provádění emisní inventury a zpracování jejích výsledků se ministerstvo řídí postupy schválenými v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“). Národní program schvaluje vláda. Požadavky na obsah národního programu jsou uvedeny v příloze č. 7.

Čtěte také: Ekologické výzvy Lipenské nádrže

Aktuální stav kvality ovzduší

Koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky. Jedná se zejména o karcinogenní benzo[a]pyren, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 a přízemní ozon.

Nicméně rok 2021 byl přesto z hlediska kvality ovzduší příznivý. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší dosáhly v roce 2021 v rámci hodnoceného období 2011-2021 druhých nejnižších hodnot (po roce 2020, ve kterém jsme zaznamenali historicky nejlepší kvalitu ovzduší) nebo nejnižších hodnot za hodnocené období 2011-2021. Koncentrace látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2011-2021 významně klesají.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek vyjma ozonu v roce 2021 přispěl zejména méně častý výskyt nepříznivých podmínek v lednu a v listopadu v porovnání s předchozím desetiletým průměrem 2011-2020. V případě ozonu byl významný propad koncentrací v roce 2021 způsoben poklesem koncentrací v teplejších měsících roku.

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2021 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2,5. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci O/K/F-M a v zóně Střední Morava.

V meziročním srovnání 2020/2021 došlo k výraznému zmenšení plochy s překročením minimálně jednoho imisního limitu včetně ozonu (o cca 59 %). Důvodem jsou relativně nízké koncentrace přízemního ozonu měřené v posledních dvou letech 2020 a 2021 a z toho vyplývající zmenšení území s překročením imisního limitu O3 v roce 2021 na pouhých 0,2 % území ČR s 0,02 % obyvatel (imisní limit se hodnotí za tříleté období 2018-2020, resp. 2019-2021).

Čtěte také: Zajímavosti a novinky z přírody

Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně a srážkově byl rok 2021 na území ČR normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2011-2020 lze většinu měsíců roku 2021 hodnotit jako měsíce se standardními rozptylovými podmínkami. Výjimku tvoří měsíc květen s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami a měsíc únor se zhoršenými rozptylovými podmínkami. V lednu a v listopadu, tedy v měsících, kdy obecně dochází k výskytu nejvyšších koncentrací, došlo k méně častému výskytu nepříznivých podmínek v porovnání s desetiletými hodnotami 2011-2020.

Z dlouhodobého hlediska klesají i emise znečišťujících látek. V roce 2021, podobně jako v roce 2020, byly na území ČR vyhlášeny nouzové stavy v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2. Lze předpokládat, že za normální situace bez ochranných opatření k omezení pandemie by byly naměřené koncentrace NO2 a NOX v roce 2021 vyšší. Vzhledem k heterogenní skladbě emisních zdrojů PM10 a jejich silnému vztahu s rozptylovými a meteorologickými podmínkami nelze očekávat v důsledku opatření nouzového stavu významné změny koncentrací.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl v roce 2021 překročen na žádné stanici ČR, což nastalo od roku 2019 potřetí za celou historii měření PM10 od roku 1993. Roční imisní limit suspendovaných částic PM2,5 byl překročen na 0,3 % území ČR s cca 1,5 % obyvatel. Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ze všech sledovaných látek, plynoucími nejen z nedostatečné hustoty měření, zejména na venkovských regionálních stanicích a v malých sídlech ČR.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci oxidu dusičitého (NO2) nebyl překročen na žádné stanici podruhé za celou dobu sledování, tj. od 90. let minulého století. Vyšší koncentrace NO2 lze očekávat v blízkosti místních komunikací v obcích a ve městech s intenzivní dopravou, vyšší zástavbou a s hustou místní dopravní sítí, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy.

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 0,2 % území ČR s cca 0,02 % obyvatel (průměr za období 2019-2021). V rámci jednotlivých let za období 2019-2021 došlo na téměř 70 % stanic v roce 2021 k nejnižšímu počtu překročení hodnoty imisního limitu. Imisní limit O3 pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 14 stanicích z celkového počtu 39 venkovských a předměstských stanic. Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat koncentrací znečišťující látky váženou populací. Z porovnání vážené koncentrace regionů ČR vyplývá, že nejvyšším koncentracím suspendovaných částic PM10 a PM2,5 jsou vystaveni lidé v aglomeracích O/K/F-M a Brno a v krajích Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský bez aglomerace O/K/F-M. V souvislosti s intenzivní dopravou a s omezenou plynulostí provozu jsou nejvyšším koncentracím NO2 vystaveni lidé ve dvou nejlidnatějších městech ČR, tj. v Praze a Brně. Nejvyšším váženým koncentracím O3 (26. nejvyšší maximální denní 8hodinový průměr v roce 2021) byly v roce 2021 vystaveny obyvatelé v aglomeracích O/K/F-M a Brno a v krajích Jihomoravský bez Brna, Moravskoslezský bez O/K/F-M a Středočeský.

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem velký podíl lokální vytápění. Lze předpokládat, že i v obcích, kde se tyto škodliviny kontinuálně neměří, mohou být jejich koncentrace zvýšené až nadlimitní.

V roce 2021 byla vyhlášena jediná smogová situace a to z vysokých důvodu vysokých koncentrací PM10 na území aglomerace O/K/F-M bez Třinecka.

V předběžném vyhodnocení emisí za rok 2021 se ukazuje očekávané meziroční navýšení všech emisí s výjimkou SOX. Ke zvýšení došlo především u emisí z vytápění domácností, a to v důsledku chladnějšího topného období (v roce 2021 byla zaznamenána třetí nejnižší teplota v otopných dnech za období 2011-2021). V porovnání s rokem 2020, ve kterém došlo k útlumu výroby, poskytovaných služeb i spotřeby paliv a pohonných hmot téměř ve všech odvětvích, došlo v roce 2021 k opětovnému nárůstu, který se projevil zvýšením emisí NOX a CO u vyjmenovaných zdrojů. Emise SOX dosáhly v roce 2021 nejnižší hodnoty za období 2011-2021, přičemž se na snížení nejvíce podílel rafinérský komplex ORLEN v Litvínově, ukončení provozu elektrárny Prunéřov I k 30. 6.

Zdroje znečištění

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2,5 (71 %), oxidu uhelnatého (67 %), PM10 (55 %), TZL (49 %), NMVOC (37 %), kadmia (52 %), arsenu (33 %), a benzo[a]pyrenu (96,3 %).

Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (39 %), oxidů dusíku (19 %), rtuti (43 %) a niklu (33 %).

Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (33,5 %).

Průmyslová výroba patří vedle dopravy a zemědělství k nejvýznamnějším znečišťovatelům. Zákon stanovuje povinnosti znečišťovatelů, působnost správních úřadů a podmínky pro snižování množství škodlivin majících negativní vliv na životní prostředí.

Depozice

Rok 2021 byl v ČR srážkově normální. Celková depozice síry dosáhla v roce 2021 hodnoty 30 335 t, což je oproti roku 2020 (30 577 t) pokles o necelé 1 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo u Krušných a Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor a Jeseníků, Ostravska a Moravskoslezských Beskyd. Celková depozice dusíku na plochu ČR byla v roce 2021 rovna hodnotě 55 383 t. Ve srovnání s rokem 2020 (56 396 t) se jedná o pokles o 2 %. Vyšších hodnot bylo dosaženo v oblasti Jizerských a Orlických hor a Jeseníků.

Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2021 rovna hodnotě 2 232 t. Rok 2021 je tak srovnatelný s rokem 2020, kdy byla hodnota 2 224 t. Srovnatelné jsou i dílčí složky depozice vodíkových iontů. Nejvyšších hodnot dosahováno v Krušných horách, na Ostravsku a lokálně i na Brněnsku.

Mokrá i suchá depozice kadmia byla v roce 2021 srovnatelná s rokem 2020. Nejvyšších hodnot bylo, obdobně jako v minulých letech, dosaženo na území okresu Jablonec nad Nisou. Mokrá i suchá depozice olova byla v roce 2021 srovnatelná s rokem 2019.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby).

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx).

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí. Ke snižování znečištění přispěly v letech 2014 až 2022 i kotlíkové dotace určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech.

V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné. Nicméně v době ukončení kontroly NKÚ zůstávalo stále v provozu ještě více než 150 tisíc nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy. Domácnosti jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší prachovými částicemi a benzo(a)pyrenem (B(a)P). Pokud jsou lidé dlouhodobě vystaveni působení prachových částic, vede to ke zvýšení jejich úmrtnosti.

Na snižování emisí z průmyslu vynaložilo MŽP mezi roky 2014 a 2022 celkem 2,9 mld. Kč. Ačkoliv je průmysl významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku, přispěly podle NKÚ vynaložené prostředky ke snížení těchto vypouštěných emisí jen minimálně - méně než jedním procentem.

V roce 2015 schválila vláda ČR cíl: dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. NKÚ při kontrole zjistil, že tento cíl ve stanoveném termínu splněn nebyl.

Zhoršená kvalita ovzduší je celoevropský problém.

Tabulka: Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v ČR (2011-2021)

Zdroj: MŽP, 2021

tags: #ochrana #ovzdusi #ceska #republika

Oblíbené příspěvky:

• Americká příroda: Grand Canyon
• Udržitelný bankovní management
• Strážkyně přírody: Recenze
• Recyklace hliníku v ČR
• Proč třídit odpad?