Dopad recyklace na životní prostředí: Aktuální výzvy a řešení

25.11.2025

Evropě se daří zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat emise skleníkových plynů. Problém ale představuje celkový stav životního prostředí, především přírody, kterou nadále poškozuje nadměrné využívání a zároveň úbytek biologické rozmanitosti. Nejen to vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí.

Česká republika dlouhodobě investuje do ochrany životního prostředí významně nad průměrem Evropské unie. Přesto investice vždy nepřinášejí očekávané dopady a v řadě oblastí zůstávají plánované strategické cíle nenaplněné. Vysoké emise, nedostatečná recyklace i znečištěné ovzduší tak nadále zůstávají zásadními problémy.

Z kontrol NKÚ vyplývá, že v praxi existuje řada faktorů, které snižují efektivitu podpory v oblasti životního prostředí - od nedostatků ve strategickém řízení přes pomalou administraci projektů a nedostatečné zacílení podpory až po nekvalitní monitoring dopadů, nízkou motivaci příjemců, legislativní překážky a nevymáhání pravidel. Do oblasti životního prostředí přitom směřují značné veřejné prostředky.

Navzdory významným investicím zůstává Česká republika v mezinárodním srovnání na chvostu. Stav životního prostředí v roce 2024 odpovídal 6. nejhorší pozici v rámci unijní sedmadvacítky. Podobnou příčku Česko obsadilo i ve dvou předchozích letech - a to navzdory skutečnosti, že na životní prostředí vynakládá jeden z nejvyšších podílů HDP v celé Evropské unii - ten jen v roce 2021 činil 0,6 % HDP. Například v oblasti recyklace komunálního odpadu Česko recykluje pouze 38,3 %, přestože cílem je dosáhnout 60 % do roku 2030. Skoro polovina odpadu stále končí na skládkách a kapacita recyklačních linek zůstává nedostatečná. Zůstávají ale také vysoké emise skleníkových plynů - 10,16 tuny CO₂e na obyvatele nás řadí na 6. místo v EU. Významným zdrojem znečištění ovzduší je stále vytápění domácností, často v energeticky neefektivních budovách.

Navzdory současným problémům nelze přehlédnout, že se v některých oblastech podařilo dosáhnout pokroku. Oproti 90. letům se znatelně zlepšily emise oxidu siřičitého, které klesly téměř o 95 %. Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a rozšiřování kanalizační sítě.

Čtěte také: Článek o ekologii

Problémy s plasty a recyklací

Ve Středozemním moři končí každý rok 229 000 tun plastového odpadu. Celkově se na dně Středozemního moře nachází podle odhadu IUCN zhruba 1,2 milionu tun plastu. Italský výrobce brýlí Safilo plánuje vyrábět sluneční brýle z recyklovaného plastového odpadu z takzvané velké tichomořské odpadkové skvrny, největší z pěti hromad plastového odpadu plovoucích v oceánu.

Vysoké ceny dřeva? Podle odhadů MŽP se v ČR pouhých 17 % použitých PET lahví použije pro výrobu nových PET lahví. Z použitých plechovek nová plechovka nevznikne žádná. Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí, vyžaduje až o 95 % méně energie a produkuje až o 80 % nižší uhlíkovou stopu. Čísla však jasně ukazují, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách.

„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 %, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, narozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

„U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká. Jejich třídění v Česku vesměs vůbec nefunguje. V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za rok 2023 pouze 30 % nápojových plechovek. A ani z těch sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka.“ Podle Havligerové však ani sběr tří čtvrtin plastových lahví ještě neznamená, že byly opětovně využité. Z toho, co se vytřídí, se zrecykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že v současném systému třídění vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách.

„Plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je často kontaminován. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země ani neexistuje infrastruktura. Zálohový systém v tomto Česku pomůže, podle odborníků i zahraničních zkušeností je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů. Z pohledu životního prostředí je právě uzavřená smyčka to nejlepší řešení. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá i v boji s litteringem. Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem.

Čtěte také: Přístupy ke Klimatické Změně

„Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě formou downcyclingu - jako dále už nezrecyklovatelný produkt (například dětské pleny či koberečky do auta), nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky.

Mnoho tvrzení o jejich negativním dopadu na životní prostředí je ale založeno na předsudcích nebo nepodložených polopravdách. ALPLA, lídr v oblasti udržitelných plastových obalů, vyvrací nejčastější mýty fakty:

PET je lehký a má nižší uhlíkovou stopu než sklo nebo kov. Například výroba jednorázové skleněné lahve způsobuje třikrát vyšší emise CO2 než výroba PET lahve ze 100% recyklovaného materiálu.
V EU tvoří plastové obaly pouze 19 % veškerého obalového odpadu.
Plastové obaly představují jen 0,5 % uhlíkové stopy průměrného Evropana.
Pouze 2,2 % celosvětové ropy se využívá k výrobě plastových obalů, zatímco 87 % jde na dopravu, energetiku a vytápění.
Problémem není materiál, ale nesprávné nakládání s ním.
V Evropě se stále více plastů recykluje a skládkování se neustále snižuje.
Největším zdrojem mikroplastů nejsou obaly, ale barvy, laky a opotřebení pneumatik.
PET lahve neobsahují ftaláty ani bisfenol A (BPA).

Stále ale platí, že by pro nás měly být dobrým sluhem, ne zlým pánem.

Elektroodpad jako rostoucí problém

Dvaadvacátý duben patří tradičně oslavám Dne Země a připomínce, jak důležité je o planetu pečovat. Jedním z palčivých problémů současnosti je ohromné množství elektroodpadu, který Zemi zaplavuje. Podle nejnovější zprávy The Global E-waste Monitor (GEM), kterou ve spolupráci s dalšími organizacemi vydává Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR), lidé v roce 2022 vyprodukovali 62 milionů tun elektronického odpadu, což je o 82 % více než v roce 2010. Jaké jsou hlavní problémy při nakládání s elektroodpadem? A jak můžeme přispět ke zlepšení situace?

Další environmentální výzvy

Miliony vysoce znečišťujících ojetých vozů se z bohatých států dostávají do rozvojových zemí, upozorňuje zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP).
Japonská vláda plánuje vypustit do moře kontaminovanou vodu z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před devíti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna cunami.
Bude už těžké hledat viníka ekologické katastrofy na řece Bečvě, pokud Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a policie nemají indicie z již dříve odebraných vzorků.
Zvýšené dopravy, hluku a prašnosti se obávají lidé ve Vratimově na Ostravsku. Recyklační firma chce až dvacetinásobně navýšit kapacitu recyklačního areálu v tamní průmyslové zóně.
Velkou část komunálního odpadu v Břeclavi tvoří bioodpad, který by místo na skládce mohl skončit v kompostárně, pokud by jej lidé vytřídili.

Pozitivní příklady a iniciativy

Ekologického oskara letos získala obec Hostětín ze Zlínského kraje. Porota ocenila to, že dlouhodobě klade důraz na trvale udržitelný rozvoj s co největší šetrností k životnímu prostředí. Obec aktivně využívá místních zdrojů a obnovitelných energetických surovin.
Český Krumlov podepsalo smlouvu o koupi čistírny odpadních vod. Za čistírnu a obchvatný kanál Větřní - Krumlov zaplatí 210 milionů korun. Poté přejde čistírna do majetku města.
Společnost IKEA začne od zákazníků i v dalších zemích vykupovat nábytek své značky, který se jim okouká či znelíbí. Vykoupené kusy, za které firma podle míry opotřebení poskytne voucher v hodnotě až poloviny původní ceny, zase prodá.
Pro technologii Remix byla stanovena průměrná uhlíková intenzita 5,6 kg CO₂e/m², což dokládá výrazně nižší environmentální dopad oproti běžným metodám.