Klimatická změna je globální výzva, která se dotýká i České republiky. Většina Čechů vnímá negativní dopady klimatických změn, za šetrnější zdroje energie však připlácet nechce.
Negativní dopady klimatických změn pociťuje podle průzkumu E.ON Barometr udržitelnosti až 65 procent lidí v Česku. Třetina z nich navíc očekává značné zhoršení v příští dekádě, ať už v podobě extrémního počasí, vyšších cen energií a vody nebo v úbytku biologické rozmanitosti. I proto velká část Čechů podporuje výrobu energií z obnovitelných zdrojů.
Například rozvoj větrné energetiky podpořilo 80 procent respondentů, přes 68 procent se vyslovilo také pro jadernou energii. Naopak pro setrvání u klasických zdrojů jako uhlí a plyn je podle průzkumu pětina lidí.
Průzkum ale podle tvůrců zároveň zjistil silný rozpor mezi obavami z budoucnosti a ochotou něco změnit. Výrazné omezení svého komfortu nebo vyšší platby připouští 12 procent lidí.
"Češi výrazně podporují výrobu elektřiny z obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, ale jen pokud by nestála víc než ta běžná. Proti plynu je 28 procent a proti uhlí se vyslovilo 45 procent respondentů. To ukazuje, že jako národ nejsme k ekologii a udržitelnosti tak skeptičtí, jak to někdy vypadá," řekl jednatel společnosti E.ON Česká republika Tomáš Bělohoubek.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Celkem 84 procent dotázaných deklarovalo, že chce nebo se snaží žít udržitelně. Zároveň však 56 procent z nich přiznalo, že se kvůli tomu nechce nijak omezovat, a dalším 16 procentům to v praxi nevyhovuje.
Většina Čechů tak podle šetření volí hlavně jednoduchá opatření jako zhasínání světel, snižování teploty topení nebo úplné vypíná spotřebiče. Část lidí ale také investovala, nebo to plánuje, do náročnějších kroků v čele se zateplením domu, nebo výměny oken.
Při ochraně biodiverzity pak většina lidí považuje za nejefektivnější sázení stromů, podporu udržitelného zemědělství a minimalizaci tvorby odpadu a spotřebovaných věcí.
Zatímco klimatická změna v některých částech světa vyvolává otázky budoucí takzvané klimatické migrace, Česko podle odborníků, které oslovila ČTK, mezi tyto regiony nepatří. I přes dopady, jako jsou sucho, omezené vodní zdroje nebo proměny v zemědělství a lesnictví, se ČR díky své geografické poloze a infrastruktuře nemusí obávat, že by změna klimatu vyvolala nucené stěhování obyvatel, uvedli experti.
"Změna klimatu v Česku nepřináší podmínky, které by lidi nutili se z místa stěhovat. Vysoké teploty lze řešit technickými opatřeními. Nejsme v oblasti Perského zálivu nebo Arizony, kde už je otázkou zdraví vyjít ven," řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Podle sociologa Martina Šimona ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v Česku zatím klimatické důvody pro stěhování nejsou. "Z našich statistik zatím důvody ke stěhování neevidujeme a víme, že hlavními motivy jsou stále rodina, práce nebo zdraví. Klimatická změna není v našem kontextu hlavním impulzem k migraci," uvedl.
Podle Trnky nevnímají lidé změny klimatu v krajině natolik dramaticky, jelikož se dějí v řádu jednotek let. "Avšak zažíváme nyní největší změny v zemědělství za posledních 200 let," popsal Trnka. Například chmel je podle něj kvůli oteplování vytlačován z tradičních oblastí.
Změna klimatu proměňuje charakter krajiny, ale tempo těchto změn je podle odborníků zatím zvládnutelné. "Migrace za kvalitnějším životním prostředím je celkem běžný typ migrace. Dříve byla celkem výrazná migrace z uhelných regionů do míst s lepší kvalitou ovzduší. Stejně tak se stále stěhujeme z urbanizované krajiny měst na venkov, který je zelenější," řekl Šimon.
Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, které oslovila ČTK, jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy. "Souvislost mezi výskytem extrémního počasí a aktuální změnou klimatu je jednoznačná," uvedl klimatolog Radim Tolasz.
Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, že nejjasnější vazba s klimatickou změnou je u vln veder a tropických dnů. "Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty - třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek," uvedl.
Čtěte také: Diskriminace českých leseb
U srážek je situace složitější. Trnka upozorňuje, že i když se celkový roční úhrn výrazně nemění, přibývá přívalových dešťů. "Místo rovnoměrného rozložení během roku čelíme častějším a intenzivnějším epizodám, což zvyšuje riziko povodní - i to je projev klimatické změny," vysvětlil.
Růst teploty a s tím spojený nárůst maximálního množství vodní páry, kterou atmosféra pojímá, má podle Trnky i další důsledky. "Více vodní páry v atmosféře nese riziko vzniku silnějších bouřek, vydatnějších srážek a někdy i krupobití nebo tornád. Atmosféra je prostě energeticky nabitější," dodal.
Odborníci se shodují, že projevy změny klimatu už nejsou teoretické modely, ale potvrzená realita, kterou dokumentují jak data z pozorování, tak výzkumy z celé Evropy.
Zmírnit každodenní dopady klimatické změny je podle nich možné například obnovou lesů, zdravější půdou, pestřejší krajinou a snížením emisí, které jsou jedním z klíčových faktorů zvyšující se teploty Země.
Nový ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) řekl po dnešním jednání vlády, že jeho strana ani vláda nepopírají klimatickou změnu. Považuje ale za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Dodal, že je nutné stát na klimatickou změnu připravit, avšak racionálně.
"Jsme si plně vědomi toho, že ke klimatické změně dochází a že k ní přispívá i lidstvo. Evropská unie se na globální produkci emisí oxidu uhličitého podílí zhruba 5,6 procenta, Česká republika přibližně 0,34 procenta. Je nutné uvádět fakta v plném kontextu. Na klimatickou změnu se chceme připravovat postupně a racionálně," řekl Červený.
Po uvedení do úřadu projednali s vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal Filipem Turkem (za Motoristy) a premiérem Andrejem Babišem (ANO) plánované úpravy programu Nová zelená úsporám, poté se téma řešilo i na vládě.
Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná víc. Vláda počítá s úvěry, záručními nástroji. Bude podle něj možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel.
Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů.
Desítky lidí se v pátek odpoledne sešly před budovou ministerstva životního prostředí v Praze, aby upozornily na to, že český stát podle nich selhává v otázkách klimatické krize. Protest uspořádal spolek Klimatická žaloba, který v minulosti žaloval kvůli pasivitě české úřady.
Česko podle Klimatické žaloby stále nemá jasný plán na snížení emisí skleníkových plynů, neaktualizovalo Politiku ochrany klimatu, nestanovilo spravedlivý a vědecky podložený podíl na snížení emisí a cíl klimatické neutrality.
Ústavní soud nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale podle něj nebylo možné vyhovět. V Česku totiž momentálně neexistuje zákonná úprava, z níž by ministerstvům plynul závazek provádět konkrétní opatření.
tags: #České #noviny #klimatická #změna