Objemné odpady, vyhláška, tříděný odpad a poplatek v České republice

Provoz odpadového systému a řádné nakládání s komunálními odpady vyžaduje nemalé finanční náklady. Velká část těchto nákladů je proto nutně přenesena na původce těchto odpadů - na občany, a to formou povinného místního poplatku.

Co je zahrnuto v poplatku?

Do poplatku jsou zahrnuty náklady na:

• Využitelné odpady (plasty, nápojové kartony, sklo a papír)
• Vyřazená elektrozařízení
• Nebezpečné a objemné odpady
• Provoz sběrného dvora
• Zbytkový odpad

Nejsou v něm zahrnuty náklady na odpady z městských odpadkových košů, ze hřbitova, uliční smetky ani odpady ze zajišťování čistoty města a městské zeleně, odpady z ČOV, ani náklady na výběr poplatku. Míra využívání jednotlivých odpadových služeb nemá vliv na povinnost platit odpadový poplatek.

Právní rámec

Vlastní poplatková povinnost je stanovena obecně závaznou vyhláškou města o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů - pro rok 2026 je platná vyhláška č.4/2023. Vyhláška upravuje podrobnosti vybírání poplatku, konkrétní sazbu poplatku, ohlašovací povinnost ke vzniku a zániku poplatkové povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatku.

Kdo má povinnost platit odpadový poplatek?

Povinnost platit odpadový poplatek mají:

Čtěte také: Vše o poplatcích za odpad

1. Fyzická osoba:
   • která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí,
   • které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů
   • která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců
   • které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců
2. Vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášená žádná fyzická osoba a která je umístěna na území města.

Upozorňujeme, že oproti předešlým rokům se se změnou zákona o místních poplatcích staly poplatníky i právnické osoby vlastnící domy a byty, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu, a to i v případě, že v nich nikdo fyzicky nebydlí.

Výše a splatnost poplatku

Poplatek se platí každoročně, a to ve výši stanovené vyhláškou.

Výše poplatku pro rok 2026 je stanovena na 1020 Kč za osobu a rok, při uhrazení celého poplatku nejpozději do 30. dubna, bude poplatníkovi poskytnuta sleva ve výši 120 Kč, zaplatí tedy pouze 900 Kč za osobu a rok.

Splatnost poplatku je do 30. dubna příslušného kalendářního roku.

Možnosti platby

Poplatek je možné platit:

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

• převodem na účet města, číslo účtu 9005-4629551/0100, variabilní symbol rodné číslo, konstantní symbol 308
• nebo v hotovosti v pokladně městského úřadu, a to v úřední dny (pondělí a středa v době 8-11.30 a 12.30-17.00 hod)

Po úhradě odpadového poplatku obdržíte speciální známku s logem svozové firmy a aktuálním rokem, pro označení sběrné nádoby. Do konce dubna provádí svozová firma svoz ze všech přistavených nádob označených nálepkou s loňským rokem, po tomto termínu pouze z označených nádob nálepkou s aktuálním rokem.

V případě nezaplacení odpadového poplatku, je tento poplatek vymáhán městským úřadem, podle daňového zákona.

Nová odpadová legislativa od roku 2022

Již minulý rok vyšla nová odpadová legislativa, která je tvořena zejména zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech. Nové zákony implementovaly předpisy evropských směrnic do české legislativy a vlivem jejich platnosti došlo ke změnám odpadového hospodářství, které se dotkly jednotlivých občanů, podnikajících osob, obcí a měst, ale také krajů a celé republiky.

Zvýšení poplatku za ukládání komunálních odpadů na skládky

Největší a nejdiskutovanější změnou, která přišla s novou odpadovou legislativou, je zvýšení poplatků za uložení odpadů na skládku, které musí obce a města uhradit. Hlavním důvodem zvýšení ceny poplatku je motivovat obce, a tím i jejich občany k důslednějšímu třídění jednotlivých komodit a snížení množství odpadu ukládaného na skládky.

Pokud obec produkuje skládkované odpady do stanoveného limitu (v roce 2022 produkce do 190 kg na obyvatele), platí skládkovné ve zlevněné sazbě ve výši 500,- Kč za tunu odpadů. Vše, co se vyprodukuje nad stanovený limit, je zpoplatněno 900,- Kč za tunu skládkovaných odpadů.

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Zlevněná sazba 500 Kč za tunu skládkovaného odpadu je platná pro každý rok, ale stanovený limit produkce skládkovaných odpadů na obyvatele města se každoročně snižuje a plná výše poplatku skládkovného se každoročně zvyšuje, a to až do roku 2029.

Mezi komunální odpady města, které zpravidla končí na skládkách, patří:

• Směsný komunální odpad - běžný odpad z domácností, který končí v černých popelnicích
• Uliční smetky - odpad z úklidu ulic
• Objemný odpad - odpad předávaní na sběrném dvoře, který nelze uložit do nádob na směsný komunální odpad

Proto, aby neplatily vyšší poplatek za ukládání komunálních odpadů na skládky, je potřeba snížit množství směsného komunálního odpadu, uličních smetek a objemného odpadu. V případě, že se produkce těchto odpadů podaří snížit tak, aby se město vešlo do „zlevněného“ limitu, lze očekávat, že město nebude zvyšovat místní poplatek za obecní systém odpadového hospodářství.

Zákaz skládkování do roku 2030

Další významnou změnou je stanovení zákazu skládkování od roku 2030, kdy nebude možné ukládat využitelné odpady na skládku. Všechny tyto odpady, které se momentálně skládkují, budou muset být minimálně od roku 2030 důkladně roztříděny, a to tak, aby jen minimální zbytkové množství bylo odstraněno např. v zařízeních pro energetické využití odpadů.

Již během uvedení v platnosti byly kladeny otázky, zdali je v České republice dostatek zařízení k nakládání se separovanými odpady, které by dokázaly separované odpady připravit k dalšímu využití. Bohužel v současné době je takových zařízení u nás spíše výrazný nedostatek, ale je jisté, že těchto zařízení, které dokážou zpracovat recyklovatelné složky odpadů k dalšímu použití, bude v následujících letech přibývat.

Zvýšení množství recyklovatelných složek a povinný sběr textilu od roku 2025

Stanoveny byly také cíle pro oddělené soustřeďování recyklovatelných složek, a to pro rok 2025 minimálně 60 % komunálních odpadů. Město určilo místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu (sběrná hnízda s nádobami, popř. na sběrném dvoře), a to nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků.

Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. V roce 2021 bylo odděleně soustřeďováno 35,2 % recyklovatelných složek.

Stavební a demoliční odpad

Čekají Vás stavební práce, během kterých vznikne stavební a demoliční odpad? Podle nové odpadové legislativy musíte mít i jako občan od roku 2022 zajištěno nakládání se vznikajícím stavebním odpadem písemnou smlouvu s firmou, které stavební a demoliční odpad předáte, a to již před samotným vznikem tohoto odpadu.

Dále je potřeba, aby stavební a demoliční odpady byly odděleně soustřeďovány na znovupoužitelné a recyklovatelné stavební odpady, využitelné stavební odpady v režimu vedlejšího produktu (zeminy, kamenivo a znovuzískané asfaltové směsi) a nebezpečné stavební odpady.

Třídění odpadu

Dle platné odpadové legislativy je každá obec v České republice povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu.

Po městě se nacházejí nádoby na tříděný papír a lepenku, plasty, sklo, kovy, nápojové kartony, biologicky rozložitelný odpad, textil, jedlé oleje a tuky, a to na vybraných sběrných místech rozmístěných po městě.

Občané města mohou také zdarma odkládat nebezpečné komunální odpady, ale také například textil, elektronická zařízení, dřevo, kovy, biologicky rozložitelný odpad, objemný odpad a pneumatiky, na sběrném dvoře.

Na území města se nachází sběrná místa, které jsou tvořeny z celkem nádob na papír a lepenku, nádob na plasty, nádob na sklo, nádob na kovy, nádob na nápojový karton, nádob na jedlé oleje a nádob na textil.

Na sběrných místech se nachází podzemní kontejnery namísto klasických nádob, které pojmou několikanásobné množství odpadů než běžné nádoby o objemu 1 100 litrů.

V Benátkách nad Jizerou již také proběhl tzv. „door-to-door“ sběr, při kterém došlo k rozdání nádob na tříděné složky (papír a plast) přímo do domácností, odkud jsou také pravidelně sváženy. Aktuálně je rozdáno zhruba nádob na papír a nádob na plasty. Svozová společnost zapůjčila do domácností nádob na bioodpady.

V roce bylo vyprodukováno celkem 3 584,8 tun komunálních odpadů. Ten je tvořen zejména směsným (zbytkovým) komunálním odpadem z černých popelnic (2 036,5 tun), objemným odpadem ze sběrného dvora (229,8 tun), uličními smetky z čištění a údržby městských povrchů (53,0 tun) a odděleně soustřeďovanými odpady, které lze separovat na sběrných místech, do rozdaných nádob přímo v domácnostech, nebo také na sběrném dvoře.

Produkce tříděných odpadů v letech 2017 - 2021

Produkce tříděných odpadů (kromě plastů, jejichž produkce se mezi roky 2020 a 2021 snížila) se od roku 2018 každoročně zvyšuje. Největší podíl vytříděných odpadů zabírá biologicky rozložitelný odpad, kterého bylo v roce 2021 vyprodukováno 665,3 tun. V roce 2021 bylo dále vytříděno 203,9 tun papíru, 149,7 t plastu, 98,6 tun skla, 27,2 tun oděvů 13,7 tun kovů, 6,4 t nápojových kartonů a 0,6 tun jedlých olejů a tuků.

Dle platné legislativy jsou Benátky nad Jizerou povinné zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %. Za rok 2021 se v Benátkách odděleně soustřeďovalo pouze 34,5 % komunálních odpadů!

Od roku 2030 je navíc stanoven zákaz skládkování odpadu a do té doby je nezbytné, aby se předcházelo vzniku odpadů, odděleně soustřeďovalo a následně využívalo co největší množství vzniklých komunálních odpadů.

Kdyby nebyl biologicky rozložitelný odpad odděleně soustřeďován od směsného komunálního odpadu, končil by tak na skládkách odpadu bez dalšího využití. Nejen, že by nebyl plněn cíl snižovat množství směsného komunálního odpadu, ale město by také mělo zvýšené náklady za ukládání odpadu na skládku.

Separovaný biologicky rozložitelný odpad je zpravidla využíván na kompostárnách, kde se vlivem biologického rozkladu přeměňuje na organický prostředek pro zlepšení půdy obsahující stabilizované organické látky a rostlinné živiny (kompost).

Důsledkem výše uvedených povinností si město stanovilo cíl snižovat množství směsného komunálního odpadu, který končí na skládkách, a zvýšení odděleného soustřeďování komunálních odpadů. Ke splnění těchto cílů již město zpracovává realizovatelná opatření, která bude nezbytné realizovat.

Omezení jednorázových plastových výrobků

Jednorázové nádobí na jedno použití a další plastové výrobky na jedno použití v České republice končí. Nově schválený zákon zahrnuje hned několik typů opatření - od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. Nová legislativa vstoupí v účinnost již 1. října 2022.

Zákaz používání postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří nápojová míchátka, vatové tyčinky do uší, tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky a krabičky na jídlo.

Na trhu se již objevují výrobky, jako například papírové tyčinky do uší, dřevěné příbory, papírové krabičky na potraviny, ale také méně obvyklé talíře ze pšeničných otrub, které nahrazují podobné výrobky z plastu. Jednorázové výrobky z těchto neobvyklých (a zejména biologicky rozložitelných) materiálů se budou rozšiřovat.

Zákaz jednorázových plastových výrobků ovšem nemusí znamenat konec plastu jako takového. Čím dál oblíbenější jsou například opakovatelně využívané nápojové kelímky, které si pořizují organizátoři kulturních akcí, za které strávníci zaplatí vratnou zálohu, která jim bude po konci konzumace a odevzdání kelímku vrácena.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že z nového programového období Operačního programu Životní prostředí pro období let 2021 až 2027 půjde na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun, ze kterých mohou oprávnění žadatele pořídit např. opakovatelně použitelné kelímky včetně myček.

Kromě zákazu jednorázových plastových výrobků přichází s platností zákona také to, že výrobci budou muset označovat výrobky z plastů jednotným značením. V případech určitých produktů, například hygienických vložek, tamponů, vlhčených ubrousků či tabákových výrobků s filtry, musí výrobci uživatele také informovat o tom, jak se jich po použití správně zbavit.

Zákon posílí rovněž takzvanou rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se budou muset podílet na nákladech za úklid cigaretových nedopalků a jiného plastového odpadu v obcích.

Poplatky za komunální odpad v nájmu

Poplatky za komunální odpad v nájmu patří mezi nejčastější zdroje nejasností mezi nájemníky i pronajímateli. Lidé si často nejsou jistí, zda mají platit popelnice v místě, kde skutečně bydlí, nebo tam, kde mají trvalé bydliště. Nejasná pravidla pak snadno vedou k dvojím platbám, nedoplatkům nebo zbytečným sporům, přestože správné pochopení systému může ušetřit čas, peníze i nervy.

Vždy se řiďte místní vyhláškou obce - právě ta určuje, kdo, kde a v jaké výši poplatek za odpad platí.

V nájemních vztazích se otázka komunálního odpadu často začne řešit až ve chvíli, kdy dorazí výzva k zaplacení nebo se objeví problém s úhradou. Přitom je ideální mít jasno už při podpisu nájemní smlouvy a vědět, zda je poplatek zahrnutý v nájemném, hrazený zvlášť, nebo řešený přímo obcí. Předejdete tak nepříjemným překvapením i zbytečným dohadům.

Kdo platí komunální odpad v nájmu

Kdo platí komunální odpad v nájmu, není vždy jednoznačné a záleží na konkrétních pravidlech dané obce i na ujednání v nájemní smlouvě. Obce totiž mohou poplatek nastavit různě - buď je vázaný na konkrétní osobu s trvalým pobytem, nebo na samotnou nemovitost bez ohledu na to, kdo v ní bydlí. Právě místní vyhláška je klíčovým vodítkem, podle kterého se určuje, zda poplatek hradí nájemník, pronajímatel, nebo se náklady rozpočítávají v rámci nájemného.

Placení odpadu v nájmu podle trvalého bydliště

V řadě obcí je poplatek za komunální odpad navázaný na trvalé bydliště, nikoli na místo, kde člověk skutečně žije. V praxi to znamená, že poplatek hradíte tam, kde máte nahlášený trvalý pobyt, i když dlouhodobě bydlíte jinde v nájmu. Tento systém se často týká například studentů, pracujících v jiném městě nebo lidí, kteří se zatím k přihlášení trvalého bydliště neodhodlali, a může vést k situaci, kdy platí odpad v obci, kde se fakticky vůbec nezdržují.

Popelnice bez trvalého bydliště: jak to funguje

Situace, kdy člověk bydlí v obci bez nahlášeného trvalého pobytu, je dnes stále běžnější a s ní přichází i otázka placení komunálního odpadu. Některé obce umožňují, aby se k poplatku přihlásily i osoby bez trvalého bydliště, pokud v obci skutečně žijí a odpad zde produkují. Tento systém dává smysl zejména u dlouhodobých nájmů a pomáhá předejít nejasnostem ohledně plateb.

Ověřte si pravidla přímo na webu obce nebo na obecním úřadě. Ten pak náklady obvykle rozpočítá do nájemného nebo vyúčtování služeb. Pro nájemníky je proto důležité vědět, zda je poplatek už zahrnutý v ceně bydlení, nebo zda ho mají řešit samostatně, aby nedocházelo k dvojím platbám.

tags: #objemné #odpady #vyhláška #tříděný #odpad #poplatek

Oblíbené příspěvky:

• Nové poplatky za odpad
• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
• Osvěžující šampon L'Occitane: Co na něj říkáme?
• Italská příroda a krása
• Ceny skládky zeminy v Liberci