Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Následky špatné kvality ovzduší pro zdraví jsou nepřijatelně rozsáhlé a lze jim do značné míry předcházet.
Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. To jsou jen některé údaje, na které upozorňuje Stálý výbor evropských lékařů (CPME). Podle něj znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.
Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence. To vše v konečném důsledku znamená nižší kvalitu života obyvatelstva, preventivní dny nemocenské, preventabilní návštěvy lékaře nebo pohotovosti, preventivní hospitalizaci, preventivní léky, preventivní náklady z veřejných a soukromých zdrojů.
V infografice můžeme sledovat zdravotní dopady znečišťujících látek na lidský organismus. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.
Čtěte také: Rozvoj venkova skrze zemědělství
Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.
Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.
„Rozsáhlý a časově velmi náročný projekt byl strukturován do čtyř vzájemně propojených programů. Věříme, že naše studie a její výsledky mohou být zásadním argumentem pro legislativní změny pro případné snížení zdrojů rizik,“ říká řešitel projektu Ing. Jan Topinka, CSc., DSc.
A jaké jsou podle této studie nejvážnější následky znečištění ovzduší pro zdraví? „Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.
Zdroje znečištění ovzduší se vždy uvádějí tři: průmysl, doprava a lokální topeniště. Poměr mezi nimi podle Jana Topinky vždy záleží na konkrétní lokalitě a k dosažení výrazného zlepšení je třeba se věnovat všem těmto oblastem.
Čtěte také: Výzkum v oblasti věd o živé přírodě a chemii
Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.
Stacionární a mobilní spalovací procesy jsou hlavním zdrojem řady primárních polutantů (například NOx, SOx, PM, benzo[a]pyren, CO, C6H6 a toxické kovy). Při spalovacích procesech se SOx uvolňuje především ve formě SO2 a NOx jako NO. V České republice je jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic lokální vytápění domácností. U větších částic (PM10) tvoří tento zdroj přibližně 57 % (emisní bilance 2016), u menších, zdravotně potenciálně nebezpečnějších částic je to více než 74 %.
Jak ukazuje následující graf, dochází v posledních letech ke snižování emisí všech znečišťujících látek a paralelně ke vzrůstu hrubého domácího produktu (GDP). To je pozitivní jak pro životní prostředí, tak pro produktivitu a ekonomický stav. Jednoznačně největší pokles od roku 2000 zaznamenaly emise oxidů síry (SOx), významný je také pokles oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a BC. Naopak nejnižší pokles zaznamenaly emise amoniaku (NH3), metanu (CH4) a NMVOCs.
Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Evropský parlament o ní bude plenárně hlasovat 10. července a pak budou následovat další jednání s členskými státy a Radou. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3). Na rozdíl od návrhu Evropské komise by přízemní ozon (O3) měl odpovídat mezní hodnotě, a nikoli hodnotě cílové.
Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. „Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový ambiciózní přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období v pravidelných intervalech a vytvořena perspektiva pro trvalé a plné dosažení souladu s nejaktuálnějšími pokyny WHO pro kvalitu ovzduší v zájmu naplnění cíle nulového znečištění nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky,“ píše se v pozměňovacím návrhu Lopézovy zprávy (Javi López je členem Výboru pro životní prostředí a zpravodajem, který shromažďoval připomínky k této zprávě, pozn. red.), o které bude 27. června hlasovat Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu.
Čtěte také: Rámec pro klima v EU
Nyní je otázkou, jak se ke směrnici postaví naše vláda. Senát ČR ve svém usnesení č. 132 vzal na vědomí snahu Evropské komise o omezování znečišťování ovzduší, jakož i zavedení cíle nulového znečištění pro kvalitu ovzduší do roku 2050, domnívá se však, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.
Podle Senátu navíc průběžné změny v nastavení požadavků na kvalitu ovzduší a v rozšiřování spektra odstraňovaných látek znehodnocují investice vynaložené na opatření na zlepšení kvality ovzduší. Konstatuje také, že s ohledem na pokračující válku v Evropě není zřejmé, jakým směrem se bude vyvíjet energetický mix jednotlivých členských států, který má přímou vazbu na kvalitu ovzduší.
„V návrhu chybí zapojení orgánů EU při řešení přeshraničního znečištění ovzduší způsobeného sousedními státy, a že toto znečištění by mělo být v zasaženém státě posuzováno podobně jako znečištění způsobené přírodními procesy,“ píše se dále v zápisu Výboru pro záležitosti Evropské unie s tím, že vláda by měla informovat Senát do 30. června o tom, jakým způsobem toto usnesení zohlednila.
S námitkami souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které považuje návrh směrnice za příliš ambiciózní, a proto při vyjednávání jejího finálního znění prosazuje změny, které by zohlednily nedosažitelnost a obecně i neurčitost cíle nulového znečištění. „ČR podporuje vysoké cíle ochrany ovzduší a lidského zdraví. Nicméně v návrhu nám zcela chybí plán konkrétních opatření, na základě kterých bude dosaženo cíle nulového znečištění. Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že vysoký podíl znečištění ovzduší pochází z území mimo EU, kde země EU nemají prakticky žádné kompetence. ČR se proto při vyjednávání snaží klást důraz na to, aby znění směrnice bylo realistické a nové cíle v kvalitě ovzduší byly dosažitelné, v tom jsme ve shodě s usnesením Senátu. V tomto duchu také Senát budeme informovat,“ řekla pro web Našezdravotnictví.cz tisková mluvčí MŽP Lucie Ješátková.
Kvalitu ovzduší, tzv. index kvality ovzduší, v jednotlivých státech Evropské unie znázorňuje následující infografika:
Otázka znečištěného ovzduší se již řeší dlouhá léta a je potřeba dodat, že například koncentrace hodnocených látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za období 2012 až 2022 v Česku významně klesaly. Navíc z hlediska směrnice nejde o žádnou novou regulaci. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii.
„Směrnice obecně ukládá státům, aby podnikly legislativní kroky na ochranu daného zájmu, na rozdíl od evropských nařízení není přímo závazná. My tyto kroky v oblasti ovzduší činíme, jde o zákony v gesci ministerstva životního prostředí, zejména zákon o ochraně ovzduší,“ vysvětlil pro web Našezdravotnictví.cz právník Ondřej Dostál specializující se na oblast vztahů práva a zdravotnictví.
I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.
„Dva z těch tří hlavních zdrojů znečištění jsou v rukou občanů a je třeba je přesvědčit, jak důležité je zdravé životní prostředí, aby byli ochotni tomu něco obětovat. K opatřením je třeba přistupovat v dnešní těžké ekonomické situaci citlivě, a jak už jsem konstatoval, jasné vědecké argumenty o škodlivosti znečištěného ovzduší budou mít jistě větší dopad než nepromyšlené restrikce. Nejhůře postiženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. Téměř dvě třetiny lidí zde žijí v oblastech, kde je znečištění ovzduší malými částicemi PM2,5 více než čtyřikrát vyšší, než určují směrnice WHO. Ve čtyřech místech bylo dokonce zjištěno téměř šestinásobné znečištění ovzduší, včetně hlavního města Skopje.
Britský deník The Guardian zveřejnil analýzu, podle které 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Konkrétně se zaměřil na částice PM2,5 a vytvořil mapu Evropy podle jejich koncentrace na základě satelitních snímků a dat pozemních měřících stanic. Drtivá většina Evropanů žije na území, kde množství těchto částic překračuje limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Skoro dvě třetiny lidí pak žijí v oblastech, kde je množství těchto částic ve vzduchu dvojnásobné.
Sem patří i prakticky celá Česká republika, navíc s rozsáhlými územími, kde je bezpečná hladina těchto látek překročená troj- i čtyřnásobně. Praha překračuje limity mikročástic víc než dvojnásobně, Brno trojnásobně a Olomoucko, Ostravsko nebo Ústecko limity překonávají více než čtyřnásobně, a řadí se tak k nejhůře zasaženým oblastem Evropy.
Evropský parlament přijal usnesení, podle něhož má Unie přijmout doporučení WHO ohledně limitů jako závazné do roku 2035. Podle expertů je však takový časový horizont nedostatečný - upozorňují na rostoucí množství důkazů, podle nichž znečištění ovzduší ovlivňuje prakticky všechny orgány a způsobuje řadu zdravotních problémů, ať už se jedná o srdeční či plicní nemoci, rakovinu, cukrovku či kognitivní a duševní problémy či deprese.
Jak ukazuje následující graf, dochází v posledních letech ke snižování emisí všech znečišťujících látek a paralelně ke vzrůstu hrubého domácího produktu (GDP). To je pozitivní jak pro životní prostředí, tak pro produktivitu a ekonomický stav. Jednoznačně největší pokles od roku 2000 zaznamenaly emise oxidů síry (SOx), významný je také pokles oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a BC. Naopak nejnižší pokles zaznamenaly emise amoniaku (NH3), metanu (CH4) a NMVOCs.
Kromě znečišťujících látek je zahrnut i vývoj hrubého domácího produktu (GDP).
Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.
V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.
Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.
Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy. Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech. Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech. Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností. Rozdíl úmrtnosti (počet úmrtí na 100 000 lidí) v důsledku znečištění vnitřního ovzduší je mezi zeměmi i více než 100násobný.
tags: #oblasti #znečištění #ovzduší #v #Evropě