V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na ekologii a udržitelnost, hraje významnou roli volba materiálů pro výrobu oblečení. Textilní průmysl, stejně jako ostatní, se také podílí na znečišťování planety, a proto je důležité hledat alternativy, které minimalizují jeho dopady. Volba RECYCLED a PFC-free materiálů je krokem správným směrem.
Recyklované materiály, jako jsou polyester z PET lahví, recyklovaná bavlna nebo vlna, přinášejí do textilního průmyslu revoluční změnu. Recyklované materiály přitom neztrácejí kvalitu - dnešní technologie umožňují jejich úpravu tak, aby byly pevné, odolné a stejně funkční jako nové látky.
Výroba oblečení z recyklovaných materiálů přináší mnoho výhod jak pro spotřebitele, tak pro planetu.
PFC (perfluorované a polyfluorované látky) se dlouho používaly v textilním průmyslu kvůli své schopnosti odpuzovat vodu, oleje a nečistoty. Je důležité se zaměřit na PFC-free materiály.
Přírodní materiály jsou len, konopí, bambus, bavlna, hedvábí, vlna. Pěstování konvenční bavlny velmi významně přispívá ke světovému znečištění životního prostředí. K růstu velmi náročné plodiny (v porovnání s lnem nebo konopím) je použito mnoho pesticidů a hnojiv, které zůstávají v půdě, vodě i oblečení samotném. Většina bavlny je pěstována z geneticky modifikovaných semen.
Čtěte také: Tipy pro recyklaci dětského oblečení
V porovnání s bavlnou jsou konopí, len a bambus velmi málo náročné plodiny na pěstování. Nicméně len není tak výtěžný jako konopí.
Označení Bio dostávají textilie, které jsou vytvořené zemědělstvím šetrným pro životní prostředí (nejsou použity pesticidy, umělá hnojiva atd.). Nevětším favoritem je konopí a len. Pěstování těchto rostlin nezanechává žádnou karbonovou stopu. Konopí (ale i bambus) dokonce CO2 absorbují.
Pokud chcete hedvábí, nejdříve musíte mít strom morušovník. Na morušovníku necháte napást bource morušového. Až jeho larva zvýší hmotnost devětsetkrát, začne kolem sebe plést hedvábný kokon. Ten ji ochraňuje před predátory a povětrností v průběhu vývoje larvy v motýla.
U vlny může být tématem etické zacházení se zvířaty. Největší producenti kašmíru, jako je Mongolsko a Čína, navyšováním produkce proměňují tamní pastviny na pouště. S čínskou a mongolskou vlnou se setkáváme v těch nejlevnějších kašmírových produktech prodávaných ve velkých řetězcích.
Polosyntetické textilie jsou například viskóza, modal, lyocell, popřípadě obchodní značky jako Tencel nebo EcoVero a mnoho dalších materiálů a značek. Jsou vyráběny z přírodních materiálů (nejvíce dřevo, ale taky eukalyptus, bambus, atd.), které musí být zpracovány průmyslovým procesem do vláken použitelných pro textil.
Čtěte také: Recenze pracích prostředků
Viskóza je textilie pocházející z přírodního základu (cokoliv co obsahuje celulózu) získaná průmyslovým zpracováním. jak šetrné je pěstování rostliny pro biologický základ. jak šetrné je průmyslové zpracování.
Lyocell je metoda, která nevyužívá toxický sirouhlík. Lyocell je metoda průmyslového zpracování viskózy, ale zároveň se používá i pro pojmenování materiálu vytvořeného touto metodou.
Moderní způsoby výroby viskózy využívají například eukalyptus. Ten rychle roste, není třeba ho zavlažovat, hnojit ani ošetřovat proti škůdcům. Navíc roste i v okrajových místech, která nejsou vhodná pro zemědělství, a jeho produkce tedy nesoupeří s produkcí potravin.
Výrobu ekologické viskózy dotáhla rakouská firma Lenzing k dokonalosti. Například viskóza s obchodním názvem Tencel je vyráběna z eukalyptu a Lyocellová metoda pracuje v uzavřeném cyklu, kde se 99,5 % činidel znovu použije. Tencel je taky zcela rozložitelný materiál.
Polyester nebo nylon se vyrábí z ropy a proces výroby znečišťuje životní prostředí. Prostě nové oblečení z umělého materiálu si již nikdy nekupujte. Pro směsi přírodních a syntetických textilií zatím není technologie, jak je recyklovat.
Čtěte také: Návody na recyklaci oblečení
Módní průmysl má velký vliv na naši planetu, zejména na rostliny, zvířata a jejich domovy. Pěstování surovin, jako je např. bavlna, často zahrnuje rozsáhlé využívání půdy, odlesňování a používání pesticidů, což může ničit přírodní stanoviště a snižovat biologickou rozmanitost. Kromě toho materiály živočišného původu, jako jsou kůže, kožešiny a vlna, přispívají k ničení přírodních stanovišť a k obavám o dobré životní podmínky zvířat. Nedávná zjištění rovněž poukazují na nepříznivé dopady tohoto odvětví na ekosystémy, zejména v důsledku znečištění a odpadů.
Některé oděvy jsou vyrobeny ze syntetických látek, jako je polyester, což je druh plastu. Při praní těchto oděvů se do vody uvolňují drobné plastové částice, tzv. mikroplasty. Studie uvádí, že 35 % všech mikroplastů pochází ze syntetických textilií. Tyto mikroplasty končí v oceánu, kde je ryby a další mořští živočichové zaměňují za potravu.
Model rychlé módy podporuje rychlou výrobu levného oblečení na jedno použití, což přispívá k obrovskému množství textilního odpadu. Většina tohoto odpadu končí na skládkách, kde se syntetické materiály mohou rozkládat stovky let, přičemž se do půdy a vody uvolňují škodlivé chemické látky.
Udržitelná móda reaguje na negativní dopady masivního textilního průmyslu. Udržitelná móda využívá recyklovatelné materiály pro výrobu oblečení nebo rozložitelná textilní vlákna. Udržitelné oblečení je často certifikováno pod značkou Fair-Trade či GOTS (Global Organic Textil Standard).
Vhodnou cestou, jak se dostat z koloběhu výroby a prodeje nového oblečení, je pro spotřebitele zejména delší časový úsek před nákupem nového oblečení. Jde o tzv. Slow fashion (tzv. pomalá móda) je opakem fast fashion (tzv. rychlé módy), která nás každodenně oslovuje svými nabídkami v řetězcích s oblečením (např. New Yorker, Pepco, Takko, C&A, atd.) Pomalou módu můžeme definovat jako etický, ekologický a udržitelný způsob výběru oblečení.
Certifikáty a symboly na ekologických látkách umožňují rozpoznat, zda bylo oblečení vyrobeno udržitelným způsobem, v souladu s přírodním prostředím a respektováním práv zaměstnanců.
Každý Čech ročně vyprodukuje průměrně 10 kg textilního odpadu. Z toho 9,7 kg skončí podle statistik recyklační společnosti Potex na skládkách.
Projekt „Kam s ním?“ poradí, jak správně s nechtěnými věcmi naložit, resp. kde lze legálně a v drtivé většině i bezplatně odevzdat jak běžný odpad z domácnosti, tak například prošlé léky, pneumatiky, vysloužilé elektro, baterie, světelné zdroje, oblečení, velkoobjemový odpad, nebo třeba i odpady nebezpečné.
Udržitelný materiál není jen „bio bavlna“. Například recyklovaný softshell, který vzniká z plastového odpadu a zároveň si zachovává špičkové funkční vlastnosti: vysoký vodní sloupec, výjimečnou prodyšnost a odolnost proti oděru.
Módní průmysl má zásadní dopad na biologickou rozmanitost planety. Způsoby, jakými se naše oblečení vyrábí a likviduje, mohou mít dalekosáhlé důsledky pro ekosystémy a rozmanitost života, který podporují. Pokud si budeme tyto dopady více uvědomovat a budeme se vědomě rozhodovat, můžeme se všichni podílet na snižování vlivu módy na přírodu.
tags: #obleceni #ekologie #materialy