Obnovitelné zdroje energie v námořní dopravě a emise

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami. Systému zpoplatnění, tzv. EU ETS (EU Emissions Trading System), podléhají v současnosti velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava.

Na mezinárodní scéně opomíjená emisní problematika jsou emise produkované námořní dopravou. Celkově námořní doprava vypouští v průměru přibližně 1 miliardu tun CO2 ročně (Čtvrtá studie IMO o skleníkových plynech 2020).

Regulace a cíle snižování emisí

Regulace se vztahuje na námořní dopravu v rámci EU, a to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plavidla plují. Nařízení se v případě námořní dopravy z jednoho přístavu členského státu EU do druhé přístavu členského státu EU vztahuje na veškerou energii spotřebovanou lodí během plavby a na energii spotřebovanou v přístavech těchto členských státech. V případě dopravy z nebo do přístavu mimo jurisdikci EU se nařízení vztahuje na polovinu energie spotřebované lodí během plavby a na energii spotřebovanou (pouze) v přístavech členských státech EU.

Lodě nad 5 000 GT sice představují pouze přibližně 55 % všech lodí připlouvajících do přístavů, produkují ale přibližně 90 % emisí CO2 v námořní dopravě. Intenzita skleníkových plynů z energie (mezní hodnoty) se musí postupně snižovat oproti průměrné intenzitě v roce 2020.

Zároveň se stanovuje zvláštní režim pobídek na podporu využívání tzv. paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (RFNBO) s vysokým potenciálem dekarbonizace - pro RFNBO je použit multiplikátor k odměňování využití RFNBO pro výpočet intenzity. Od roku 2025 do roku 2033 je multiplikátor 2(krát). Pokud bude podíl RFNBO pro vykazované období 2031 nižší než 1 %, použije se od 2034 2% podíl z roční energie spotřebované na palubě lodi, pokud je RFNBO dostupné technicky a ekonomicky.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Stanovuje se také povinnost osobních a kontejnerových lodí využívat od roku 2030 pro pokrytí všech potřeb elektřiny při kotvení nad 2 hodiny ve velkých přístavech EU dodávky elektřiny z pevniny s cílem zmírnit znečištění ovzduší v přístavech, které se často nacházejí v blízkosti hustě obydlených oblastí. Od roku 2035 pak povinnost platí pro všechna nábřeží i mimo velké přístavy EU. Tím je napomoženo plnění požadavků nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (AFIR).

Závazná dohoda zavádí poplatky pro lodě s vysokou uhlíkovou náročností. Dohoda, která vzešla z 83. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí IMO, je nesporně kompromisem - kritizovaným aktivisty i státy bohatými na ropu. Systém, který umožňuje lodím „získávat“ uhlíkové kredity a obchodovat s nimi s jinými loděmi.

Pro novou dohodu o uhlíkových poplatcích hlasovalo 63 členů IMO, 16 bylo proti a 24 se zdrželo hlasování. Proti byly Spojené státy, Rusko, Saúdská Arábie, Katar, Venezuela, Spojené arabské emiráty a další velcí producenti fosilních paliv, jak uvádí portál earth.org.

Alternativní paliva a technologie

Mnoho výzkumů bylo věnováno možnostem přepravy paliva s nižšími emisemi uhlíku, včetně biopaliv. Druhý významný výzkum se zaměřuje na čpavek, který lze vyrábět z vodíku a dusíku a stlačovat do husté kapalné formy. Vzhledem k tomu, že čpavek je bezuhlíkovou látkou, kterou lze vyrábět z obnovitelných zdrojů energie (což z něj činí „zelený čpavek„), mohla by být doprava na bázi čpavku téměř nulovým procesem, s výjimkou relativně malého množství pilotního paliva potřebného k zapálení.

Úpravy, jako je optimalizace obrysů lodí a využití větrné a solární energie na palubě k posílení pohonu, by mohly snížit emise až o 40 %, uvádí IPCC. Podle IMO se průměrná uhlíková náročnost nákladních lodí za posledních 15 let již snížila o 30 až 40 %.

Čtěte také: České startupy a energie

Vodík

Vodík v blízké budoucnosti nahradí část zemního plynu v průmyslu a energetice. Význam nalezne i v nákladní dopravě, v letectví ve formě kapalných e-paliv, ale i v námořní přepravě ve formě metanolu či čpavku.

Aby však byl přínos vodíku relevantní i z klimatického hlediska, musí být vyráběn s co nejmenšími emisemi skleníkových plynů. Takto vyrobený vodík je definován buď jako obnovitelný, nebo jako nízkouhlíkový. Obnovitelný vodík je vyráběn elektrolýzou vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nízkouhlíkový vodík je vyráběn z fosilních paliv.

Problém vodíku a syntetických paliv pro využití v dopravě je především jejich účinnost, která se ztrácí s každou přeměnou energie. Syntetická paliva, označovaná také jako e-paliva, jsou kapalná nebo plynná paliva vyráběná syntézou zeleného vodíku a oxidu uhličitého, zachyceného buď z průmyslových zdrojů, nebo z atmosféry.

Biopaliva

Biopalivo je účinný způsob, jak okamžitě snížit emise CO2 v námořní dopravě. Koncepce biopaliv společnosti Kuehne+Nagel je založena na biopalivu 2. Tento takzvaný Mass-Balance-Concept je praktický přístup, který vám umožní okamžitě zabránit emisím CO2 z celého vašeho dodavatelského řetězce.

Inovace a vývoj

Evropská komise vybrala 85 inovativních projektů s nulovými emisemi, které obdrží granty ve výši 4,8 miliardy eur z Inovačního fondu, a pomohla tak uvést do praxe špičkové čisté technologie v celé Evropě. Projekty přispějí ke snížení emisí v odvětví mobility, přičemž největší přínos z nich bude mít námořní doprava. Tyto projekty zahrnují výstavbu a modernizaci plavidel pro využití paliv a elektřiny RFNBO a také snižování emisí při výrobě komponentů pro silniční dopravu.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Společnost Eco Marine Power oznámila spuštění výroby systému EnergySail v japonském závodě ve městě Onomichi. Jednotka EnergySale, jejíž výroba byla v dubnu spuštěna, je jednou z možností, jak omezit emise z lodní dopravy. Solární panely představují jednu ze součástí systému zvaného Aquarius MRE, který bude schopný řídit výrobu, spotřebu a ukládání energie energie přímo na palubě lodi. Součástí tohoto systému jsou kromě solárních panelů také jednotky EnergySail a bateriová úložiště.

Mezinárodní spolupráce a dohody

Mezinárodní námořní organizace (IMO) pracující v rámci OSN se 7. července dohodla na tom, že přibližně do roku 2050 má mít lodní doprava celosvětově nulové čisté emise oxidu uhličitého, jinými slovy má dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Nulové čisté emise (neboli uhlíková neutralita) znamená, že se buď odstraní všechny zdroje těchto emisí, nebo se najdou způsoby, jak je vyrovnat, například pomocí odstraňování uhlíku z prostředí.

IMO plánuje, že se tomuto tématu bude věnovat i v budoucnosti. Chce usilovat o zavedení nových opatření, která pomohou lodní dopravě dosáhnout naplánovaných cílů. Patří mezi ně i postupné snižování povolených emisí z paliv a také nastavení ekonomických opatření, která by mohla stanovit cenu emisí skleníkových plynů.

Ekonomické aspekty

V červnu 2023 vznikla analýza poradenské společnosti CE Delft, která spočítala, kolik by se takto dalo ušetřit. Podle ní by se jen kombinací tří výše popsaných postupů daly omezit do konce této dekády emise skleníkových plynů z lodní dopravy o polovinu. Nebylo by to ale zadarmo: stejné změny by zvýšily náklady na lodní dopravu o šest až čtrnáct procent oproti současnosti.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #v #námořní #dopravě

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na tříděný odpad
• Proč vybrat školu v přírodě?
• Zelená energie Liberec
• Prevence hádek ohledně odpadků
• Nejlepší ovzduší v Brně