Podpora obnovitelných zdrojů a solární boom v České republice kolem roku 2010

Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unie zavázala do roku 2020 pokrývat z těchto zdrojů 13 % výroby elektrické energie. Jelikož obnovitelné zdroje nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací.

Pro fotovoltaické elektrárny byl ovšem tento systém nastaven velmi nešťastně a celá situace vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren v zemi, která neoplývá nějak výraznou intenzitou slunečního záření. Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na klesající náklady.

Stanovení výkupních cen

Fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou v České republice podporovány od roku 2002 formou garantované výkupní ceny elektřiny, ta byla tehdy nastavena na 6 Kč/kWh. S investičními náklady pohybujícími se okolo 200 Kč/Wp to znamenalo, že v té době byly hluboko pod hranicí rentability. Pokud chtělo Česko dostát závazku výroby 13 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, byla nutná změna.

V roce 2006 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterým Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil výši výkupní ceny vyplácené po 20 let od výstavby elektrárny na 15 Kč/kWh. Cílem bylo garantovat návratnost investice do 15 let.

Nevhodně nastavená legislativa

Součástí zákona č. 180/2005 Sb. bylo mimo stanovené výše výkupní ceny a doby jejího vyplacení také limit meziročního poklesu výkupní ceny. Schválena byla nakonec varianta s 95 %.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Výše zmíněné znemožnilo reakci na razantní pokles nákladů na FVE v letech 2009 a 2010, který souvisel zejména s masovou produkcí fotovoltaických panelů v Číně. To způsobilo nekontrolovatelný nárůst počtu FVE - v roce 2008 byl instalovaný výkon 40 MW, v roce 2010 to bylo už 1959 MW. V té době to znamenalo 4. největší instalovaný výkon v Evropě za Německem, Itálií a Španělskem a téměř splnění závazku vůči EU o 9 let dříve.

Reakcí ERÚ na nastalou situaci bylo snížení výkupní ceny v letech 2008 a 2009 o zákonem maximálních povolených 5 %. Novela zákona upravující možnost meziročního snížení výkupní ceny o více než 5 % přišla až v roce 2011. Další novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů ze září 2013 úplně zastavila podporu pro FVE, bioplynové, biometanové elektrárny a elektrárny na biomasu uvedené do provozu od 1. 1. 2014 a větrné, vodní a geotermální elektrárny uvedené do provozu po 31. 12. 2014.

Dalším opatřením ERÚ byla dodatečná 26% solární daň, která pro roky 2011-2013 zpětně zdanila výnosy elektráren o instalovaném výkonu nad 30 kW postavených v letech 2009 a 2010. Po roce 2013 je výše této daně pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 stanovena na 10 %.

Vyvolala velkou vlnu protestů provozovatelů FVE, mnohými byla považována za podvod ze strany státu a vyústila v podání trestního oznámení na ERÚ. Tu podala Česká fotovoltaická asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost, kvůli údajně zkresleným materiálům poskytnutým ze strany ERÚ Ústavnímu soudu, který o solární dani rozhodoval. Soud ovšem provozovatelům FVE nevyhověl.

Hlavním problémem nevhodně nastavené legislativy bylo především přehlížení FVE do roku 2008 a do jisté míry i v roce 2009. Největší pozornost byla v té době, co se týče obnovitelných zdrojů, věnována především větrným elektrárnám, jejichž podpora byla v Poslanecké sněmovně mnohem více diskutována. Fotovoltaika nebyla v té době považována za dostatečně konkurenceschopnou a ani největší optimisté nepředpokládali její větší rozmach v České Republice.

Čtěte také: České startupy a energie

Důsledky solárního boomu

Rapidní rozšíření FVE mělo za následek navýšení ceny elektřiny pro odběratele skrze příspěvek na podporu OZE, v roce 2006 činil příspěvek na podporované zdroj energie 28 Kč/MWh, v roce 2013 dosáhl nejvyšší hodnoty 583 Kč/MWh. V následujících letech byl zastropován na hodnotu 495 Kč/MWh s tím, že zbytek bude hrazen ze státní pokladny z financí získaných ze solární daně, v roce 2013 bylo touto formou uhrazeno 11,7 mld Kč. Energie pro průmysl se stala v Česku nejdražší v Evropě, čímž se snížila konkurenceschopnost českých podniků.

V roce 2012 66 % veškeré podpory obnovitelných zdrojů připadlo na FVE, ty přitom vyrobily pouze čtvrtinu energie všech obnovitelných zdrojů v ČR a pokryly 3 % celkové spotřeby.

Dne 6. dubna 2022 na svém pravidelném jednání byla Vláda ČR informována ministrem průmyslu a obchodu o „Zprávě o výsledcích sektorového šetření určeného ke zjištění výše vnitřního výnosového procenta investic (IRR) v souvislosti s procesem prověření přiměřenosti poskytované provozní podpory elektřiny pro zdroje elektřiny uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010“.

Jednalo se o rozhodnutí Evropské komise SA.40171 (2015/NN) - Česká republika - Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (pro zdroje uvedené do provozu v letech 2006 - 2012) a rozhodnutí Evropské komise SA. Z vyhodnocených jednotlivých sektorových šetření za zdroje elektřiny uvedené do provozu v období 2006 - 2010, vyplývá, že hodnoty IRR vztažené k posuzované provozní podpoře elektřiny z OZE jsou ve všech hodnocených sektorech hluboko pod dolní hranicí intervalu hodnot IRR zavedenou v ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb.

S ohledem na výše uvedené Státní energetická inspekce informuje, že s odkazem na zákon č. 165/2012 Sb. mohou dotčení výrobci požádat Státní energetickou inspekci o stanovení individuálních podmínek podpory podle § 34 odst. 2 písm. b) zákona č. 165/2012 Sb. anebo podle § 34a odst. 2 zákona č. Na základě výše uvedeného mohou výrobci, u kterých je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou, dle § 34 odst. 1 zákona č. 165/2012 Sb. do 2 měsíců ode dne zveřejnění výsledků sektorového šetření, tedy do 7. Dále pak mohou výrobci dle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. do 6 měsíců ode dne zveřejnění zprávy o provedeném sektorovém šetření a jeho zjištění, tedy do 7.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Formulář žádosti o stanovení individuálních podmínek podpory dle § 34 a § 34a zákona č. 165/2012 Sb. Přílohou žádosti musí být kompletně vyplněný výkaz podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie (dále jen vyhláška č. 72/2022 Sb.). V případě žádostí podle § 34a zákona č. 165/2012 Sb., tedy žádostí o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod, v případech výroben elektřiny ze slunečního záření uvedených do provozu v letech 2009 a 2010 (sektory jsou definovány v příloze č. 1 vyhlášky č. 72/2022 Sb.

tags: #obnovitelné #zdroje #2010 #podpora #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Řešení mechanického znečištění vody
• Otevřené systémy v ekologii
• Příčiny klimatických změn
• Odstraněno Co To Je
• Rozbor básně o přírodě