Vývoj ve stavebnictví jednoznačně směřuje ke snižování energetické náročnosti nových budov. Zelené budovy se postupně stávají žádaným standardem. Stojí za tím i ambiciózní cíle Evropské unie pro rok 2030 a finální plán uhlíkové neutrality pro rok 2050. Evropská unie chce do roku 2030 snížit čisté emise o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Zároveň prosazuje, aby obnovitelné zdroje energie tvořily více než 32 % celkové spotřeby energie v zemích EU. Systémy certifikace ekologických budov hrají v této transformaci zásadní roli.
Normy pro ekologickou výrobu se na trhu objevují již od 80. let minulého století. Původně vznikly jako reakce na rostoucí obavy z toxicity výrobků a jejich škodlivých účinků na zdraví dětí. Dnes se obavy společnosti obrací ke změně klimatu a vyčerpávání zdrojů, proto se i certifikace rozšiřují na nová odvětví a environmentální otázky. To zahrnuje celý životní cyklus produktů - od jejich výroby a používání až po jejich případné opětovné použití nebo likvidaci.
Nejznámější normou je LEED neboli Leadership in Energy and Environmental Design. Certifikace vznikla pod americkou Radou pro ekologické budovy. LEED hodnotí budovy podle ukazatelů udržitelnosti, a to včetně návrhu, výstavby, provozu a údržby. Certifikace využívá několik stupňů ohodnocení, konkrétně LEED Certified, Silver, Gold a Platinum.
Budovy získávají body v kategoriích, jako je energetická účinnost, úspora vody, výběr materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Celkový počet bodů určuje úroveň certifikace. Další žádanou certifikací je BREEAM, Building Research Establishment Environmental Assessment Method. Systém hodnocení byl vyvinut britskou organizací Building Research Establishment.
Certifikace BREEAM jsou rozděleny do kategorií pro různé typy projektů: BREEAM Communities pro fáze plánování, BREEAM New Construction pro novostavby, BREEAM In-Use pro provozní budovy, BREEAM Refurbishment and Fit-Out pro modernizace budov a BREEAM Infrastructure pro stavební projekty. Certifikace se používá ve více než 70 zemích světa a hodnotí kritéria, jako je spotřeba energií, vody, využití půdy, výběr materiálů a nebo přínos stavebního projektu. Zajímavostí je, že BREEAM byl první certifikací na trhu.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
V roce 2005 pod záštitou Evropské komise vznikl program GreenBuilding, jehož cílem je zvýšit energetickou efektivitu nebytových budov v celé Evropě. Jedná se o dobrovolnou iniciativu, která se zaměřuje na snižování spotřeby energie. Například u novostaveb si klade za cíl dosáhnout 25% úspory energie oproti standardním stavebním postupům a předpisům.
Získání certifikátů s sebou nese benefity i nečekané výdaje. Vysoké hodnocení v rámci BREEAM nebo LEED osloví investory a potenciální nájemce. Počáteční náklady pro získání certifikace ale nejsou zanedbatelné, ať už z důvodu výběru speciálních materiálů, technologií nebo služeb konzultantů. Proces certifikace může být navíc složitý a časově náročný, vyžaduje rozsáhlou dokumentaci a dodržování přísných norem, což může způsobit zpoždění a zvýšenou administrativní zátěž. Z dlouhodobého hlediska ale zelené budovy mají nižší provozní náklady, takže návratnost investic se může lišit projekt od projektu.
Pokud jste majitelem nemovitosti, prodáváte nebo pronajímáte budovu, mohlo by vás zajímat, jak získat energetický certifikát a kolik to bude stát. Potřebuje i vaše nemovitost energetický certifikát? Energetický certifikát je dokument, který určuje, kolik budova spotřebuje energie a jakou úroveň emisí oxidu uhličitého vypouští do ovzduší. Je to podobné jako s energetickým štítkem na elektrických spotřebičích. Energetický certifikát má informovat o energetické hospodárnosti budovy a posoudit, zda nemovitost splňuje minimální požadavky stanovené legislativou.
Tyto požadavky se liší v různých zemích, ale také se liší požadavky na jednotlivé budovy. Hlavním cílem energetického certifikátu je zhodnotit, jak budova hospodaří s energiemi. Úspora energie přináší environmentální benefity, ekonomické i sociální výhody. Energetický certifikát je dokument, který hodnotí energetickou hospodárnost budovy.
Budovy se na základě spotřeby energie zařazují do energetických tříd od A (nejlepší) po G (nejhorší). Vystavení energetického certifikátu je povinné při prodeji, pronájmu nebo kolaudaci budovy. V České republice tuto problematiku upravuje zákon č. 406/200 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami. Dále je důležitým dokumentem v oblasti energetické hospodárnosti budov prováděcí vyhláška 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. V Evropské unii je nadřazeným legislativním aktem Směrnice Evropského parlamentu a Rady č.
Čtěte také: České startupy a energie
Energetická hospodárnost označuje, jaké množství energie potřebujete při běžném užívání nemovitosti. Výše zmíněné faktory ovlivňují výpočet, a pokud něco z uvedeného nesplňuje požadavky normy, přímo to ovlivní zařazení budovy do energetické třídy. Výsledné číslo ovlivňuje i zdroj energie, který má přidělený koeficient. Čím je vyšší, tím je zdroj energie pro životní prostředí škodlivější.
Energetický certifikát by měl vlastnit také každý bytový dům, kde je možné prodat nebo dát do nájmu samostatné části. Prakticky neexistuje bytový dům, v kterém by během roku nedošlo k pronájmu nebo prodeji bytu či nebytového prostoru. Pokud budova obsahuje části s odlišným způsobem užívání, například výrobní hala a kanceláře, zpracovává se průkaz energetické náročnosti pouze pro ty části budovy, které certifikaci vyžadují. Pokud je hlavním účelem budovy výroba nebo skladování a kanceláře tvoří pouze malou část celkového prostoru, může být z certifikace vyňata dokonce i celá budova.
Energetický certifikát přináší přehled o energetické náročnosti budovy a motivuje k jejímu zlepšení, čímž šetří peníze a snižuje dopad na životní prostředí. Vlastníci budov, kteří vidí nízkou energetickou třídu své budovy v energetickém certifikátu, jsou motivovaní k investování do opatření pro zlepšení energetické hospodárnosti. Energetický certifikát je povinnost stanovená zákonem pro monitorování energetické náročnosti budovy, podporu úspory energie a zmírnění dopadu na životní prostředí.
Získání energetického certifikátu je relativně jednoduchý proces, který přináší vícero výhod pro vlastníka budovy, kupujícího nájemce i životní prostředí. Energetický certifikát vám obvykle vydají do 2 týdnů. Rozhoduje také složitost budovy. Čím je budova složitější, například atypická konstrukce, různé zdroje energie, tím bude cena certifikátu vyšší. V některých případech je potřeba obhlídka budovy, která se promítne do ceny.
Energetický certifikát obsahuje údaje o energetické náročnosti budovy, které vyjadřují spotřebu energie na vytápění, chlazení, ohřev vody, větrání a osvětlení. Energetický certifikát je veřejný dokument, jeho kopie musí být dostupná kupujícím nebo nájemcům budovy.
Čtěte také: Více o sluneční energii
Energetickou hospodárnost budovy můžete zlepšit také rekuperací tepla. Solární panely přeměňují sluneční záření na elektrickou energii, která může být využita k pokrytí spotřeby energie v domácnosti. Tepelná čerpadla zase využívají energii z okolního prostředí pro vytápění a chlazení budovy. Jsou energeticky efektivní a šetrné k životnímu prostředí.
Organická hmota - ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad - najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. Dalšímu využití biomasy otvírá dveře novela zákona o podporovaných zdrojích energie. „Je tu shoda napříč energetickým sektorem, že biometan potřebujeme,“ uvedl Jan Habart, předseda českého sdružení pro biomasu CZ BIOM na konferenci Biomasa, bioplyn a energetika 2021.
Zájemci o dotace budou muset splnit nová kritéria udržitelnosti a úspor emisí pro elektřinu, vytápění a chlazení z pevné biomasy a bioplynu. Kritéria vyplývají z evropské legislativy, kterou do českého právního řádu zavádí již zmiňována novela o podporovaných zdrojích energie. Ta vchází v účinnost 1.
„Kritéria mají zajistit, že biomasa pro energetiku je pěstována s ohledem na biodiverzitu, ochranu přírody a že skutečně přispívá ke zmírněn změn klimatu,“ vysvětlil Jan Doležal z asociace CZ BIOM. Nové požadavky se vztahují na tři hlavní typy biomasy - zemědělskou, lesní a odpadní - přičemž pro každou z nich se podmínky liší. Například v případě zemědělské biomasy bude nutné hledět na kvalitu půdy, ze které pochází. Stav půdy bude hrát výraznou roli i při využívání lesní biomasy, kde navíc bude nutné zajistit obnovu po těžbě. Kritéria udržitelnosti budou zároveň podléhat certifikaci.
Na její úskalí upozornil na konferenci expert na obnovitelné zdroje energie Dalibor Delong. Ten upozornil, že nejprve je nutné vybrat si certifikační schéma a agenturu, následně podstoupit audit a až poté se může výrobce dočkat certifikátu. Vydání tak může zabrat i pět měsíců. O biomasu by mohly mít v následujících letech zájem především teplárny. Odvětví totiž musí ustoupit od uhlí a podstoupit náročnou zelenou transformaci.
Podle návrhu Evropské komise by se podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v EU měl do roku 2030 zvýšit na 40 procent. Biomasa tvoří zhruba 60 procent využívaných obnovitelných zdrojů v EU. Nicméně, biomasa nesmí být využívána na úkor lesů, půdy a přírody obecně. Biomasy se týká i prosincový návrh z pera Evropské komise zaměřený na odlesňování. Podle něj by na evropský trh nemělo vstupovat dřevo a další produkty, které vznikly odlesňováním.
Směrnice 2009/28/ES požaduje, aby osoby, které provádějí instalaci obnovitelných zdrojů v malém rozsahu, měly možnost získat osvědčení. Česká legislativa naproti tomu nařizuje, aby instalaci OZE prováděly pouze osoby, které získaly oprávnění, a to dokonce pod hrozbou pokuty 100 tis. Kč. Systém osvědčování osob instalujících obnovitelné zdroje energie, jmenovitě kotle a kamna na biomasu, fotovoltaické a solární tepelné systémy, mělké geotermální systémy a tepelná čerpadla, měl být v České republice k dispozici již v loňském roce.
Dosavadní jednání mezi profesními organizacemi a zástupci státní správy byla víceméně vedena ve smyslu, kdo by měl osoby instalující OZE školit a zkoušet, případně o obsahu a rozsahu školení. Na skutečnost, že povinnost získat oprávnění k instalaci OZE je nadbytečná, upozornil již článek Chystá se další bitva o podporu obnovitelných zdrojů energie.
Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů se o případném vydávání oprávnění pro osoby instalující OZE vůbec nezmiňuje. Pravděpodobně z důvodu, že by to znamenalo zbytečnou komplikaci pro rozvoj OZE. Nikde v textu směrnice ani v přílohách není přímo ani nepřímo uvedeno, že by osvědčení mělo být povinné, nebo že OZE nemůže instalovat osoba, která osvědčení nemá. Že je primárním cílem směrnice podpora OZE je zřejmé z jejího názvu.
Ze zákona č. 318/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že instalaci OZE mohou provádět pouze osoby s příslušným oprávněním. Podmínky pro udělení oprávnění osobám provádějícím instalaci OZE byly na základě jednání s profesními asociacemi novelizovány zákonem č. 310/2013 Sb., jsou uvedeny v § 10d, odst.
Současné požadavky české legislativy v otázce certifikace instalatérů obnovitelných zdrojů energie jsou v rozporu s požadavky směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Česká legislativa naproti tomu požaduje, aby instalaci OZE prováděla výhradně osoba, která k tomu má oprávnění. Dokonce pod hrozbou sankcí.
Paradoxní je, že na instalaci kotle na fosilní paliva (uhlí, plyn) se uvedené požadavky nevztahují, zatímco na kotel na biomasu ano. Kromě toho Česká republika dosud nesplnila povinnosti vyplývající ze směrnice. Není dosud zpřístupněn žádný akreditovaný systém osvědčování ani veřejně přístupné informace o takovém systému. Na Slovensku je situace zdánlivě lepší. Existuje tam dobrovolný systém certifikace. Certifikace se však stává v podstatě povinnou u dotovaných instalací, protože k žádosti o dotaci je nutno doložit certifikát instalatéra.
Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty získá zájemce na základě podané žádosti. Fyzická osoba pro udělení musí složit odbornou zkoušku. Odborná zkouška se v souladu s vyhláškou č. 280/2023 Sb., o podmínkách výkonu činností energetických specialistů, ve znění vyhlášky č. 416/2025 Sb., skládá ze dvou částí - písemný test a ústní zkouška.
Písemný test se skládá z 50 uzavřených otázek pro všechna oprávnění kromě energetického auditu a energetického posudku, který obsahuje 80 uzavřených otázek. Skládá se na počítači a je zaměřen na prověření znalostí příslušných právních předpisů a technických norem. K úspěšnému složení této části odborné zkoušky je zapotřebí správně odpovědět alespoň 75 % z nich.
Pokud žadatel neuspěje v řádném termínu u odborné zkoušky, může ji jedenkrát opakovat v termínu opravném. Zkoušky pro udělení oprávnění energetického specialisty probíhají zpravidla dvakrát měsíčně. Od podání žádosti je žadatel pozván ke zkoušce za 2-3 měsíce.
Po nabytí právní moci rozhodnutí je uchazeč zapsán do seznamu energetických specialistů. Jedná se o § 10 až § 10c zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 280/2023 Sb., o podmínkách výkonu činností energetických specialistů, ve znění vyhlášky č.
Požadavek na změnu certifikace budov si vynutilo změnové znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, které vyšlo ve sbírce zákonů na podzim roku 2012 jako č. č. 78/2013 Sb. Nové budovy musí splnit současně tři ukazatele energetické náročnosti: ukazatele QnPE, Qfuel a Uem. Jedná se o požadavek pro tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB), kde spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
Tabulka 1: Požadavky na nZEB
| Ukazatel | Popis |
|---|---|
| QnPE | Neobnovitelná primární energie |
| Qfuel | Spotřeba paliva |
| Uem | Součinitel prostupu tepla |
Splnění požadavků je dosaženo optimalizací podílu systému využívající OZE, a současně zlepšením parametrů obálky budovy. Požadavek pro tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB), kde spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Technické systémy musí zajistit, aby byl splněn základní požadavek pro nZEB. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, upravuje povinnosti vlastníků budov při instalacích vybraných zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů (OZE).
tags: #obnovitelné #zdroje #certifikace #požadavky