Festival Pohoda: Ekologie a udržitelnost v popředí zájmu

Sociální sítě v posledních dnech zaplavila videa z rozličných světových hudebních festivalů, na nichž se davy fanoušků schovávají před masivními lijáky pod vratkými párty stany, s odevzdáním sledují, jak jim bleskové záplavy utápí spacáky, nebo nezúčastněně procházejí bahnitými poli. Obdobné incidenty zasahují mnohé velké letní akce.

Jenom v posledním roce byly pro nepřízeň počasí přerušeny, přesunuty nebo rovnou zrušeny madridská Primavera, německý Wacken Open Air, americký Pitchfork Music Festival nebo skotský Tiree. Nečekaná vlna bouřek proměnila loňský festival Burning Man v postapokalyptickou scenérii, kdy se tisíce fanoušků topily ve vlnách bahna a nemohly se dostat z místa konání - ze všech cest se během několika hodin staly neproniknutelné bažiny. Masivní evakuace nastaly například i na loňském skautském Jamboree v Jižní Koreji, kterou nejdříve zasáhla vlna rekordních veder a následně ničivý tajfun.

Na tom, že klimatická změna s sebou přináší extrémní a často těžko předvídatelné počasí, panuje ve vědecké komunitě široká shoda. „Myslím, že je naprosto zřejmé, že se stále zvyšuje četnost a závažnost výkyvů počasí,“ konstatoval pro server Inside Climate News Milad Hagani, výzkumník z australské University of New South Wales, který provedl analýzu festivalů, jež byly v posledních letech vlivem počasí zrušeny, nebo přerušeny.

Z jeho šetření vyplývá, že jenom za léta 2022 a 2023 byl po světě narušen průběh devětadvaceti velkých hudebních festivalů. Z Haganiho výzkumu rovněž vyplývá, že část hlášených zranění či úmrtí nastala, pokud se organizátoři rozhodli akci nepřerušit. Nebezpečí přitom nehrozí jen při rychlých bouřkách, jedním z nejčastějších důvodů hospitalizací jsou dehydratace, úžeh a úpal.

Měnící se realitu open-airových akcí začíná reflektovat i samotný showbusiness. Serafim Abreu, generální ředitel společnosti T4F, která pořádala zmiňovanou brazilskou show Taylor Swift, pár dní po incidentu sdílel video, v němž uznal, že organizátoři mohli pro bezpečí fanoušků udělat víc, například posunout čas začátku akce, nebo se pokusit přidat více zastíněných ploch. „Všichni víme, že klimatická změna, kterou právě zažíváme, bude tyto epizody přinášet čím dál tím častěji.

Čtěte také: Letní divadelní festival, Horní Počernice

Fakt, že pořadatelé masových akcí nereagují na měnící se klima dostatečně rychle, tvrdí velká část odborníků. Kevin Kloesel, meteorolog z Oklahomské univerzity specializující se na veřejnou bezpečnost při extrémních klimatických podmínkách, si například myslí, že by se výkyvům počasí měla při přípravě akcí věnovat obdobná pozornost jako hrozbě teroristického útoku.

Masové akce by podle něj měly disponovat nejen velkými zastíněnými plochami, ale i dostatkem pitné vody a v neposlední řadě dobře zpracovaným krizovým plánem. Klíčové je uzpůsobit celou infrastrukturu tak, aby se mohli diváci rychle schovat do stínu, nebo využít zdroj pitné vody. Kevin Kloesel má za to, že se to v patřičné míře stále neděje, jako příklad nedomyšlené strategie pro server Context zmiňoval koncert Beyoncé ve Washingtonu D.C.: „Organizátoři tam odvedli skvělou práci při výstavbě přístřešků proti dešti. Ale nedošlo jim, že pod nimi budou lidé vysloveně namačkaní a nebude mezi nimi moci proudit vzduch.

Jak podstatná může být příprava krizového plánu, dobře ví Mikołaj Ziółkowski, zakladatel polského festivalu Open’er. „Nejhorší jsou bouřky. Za posledních dvacet let jsou čím dál tím častější a extrémnější,“ popisoval svou zkušenost Pitchforku. V roce 2021 mu počasí dalo za pravdu, když během třetího dne festivalu přišel déšť a nárazový vítr o rychlosti přes sto kilometrů v hodině.

Pořadatelé se tehdy po rychlém vyhodnocení situace rozhodli evakuovat všech šedesát tisíc účastníků. Tým byl naštěstí na tuto variantu připraven, před každým ročníkem festivalu revidují svůj krizový plán a mimo jiné trénují různé scénáře rychlého vyklizení areálu. „Doslova to byla největší evakuace v moderní historii Polska,“ sdělil ve zmiňovaném rozhovoru a dodal, že takto by měla fungovat každá větší akce.

Kulturní i sportovní akce hledají nové metody, jak rychle získávat informace o blížících se hrozbách i jak o nich informovat účastníky. Jeden z průkopníků v tomto odvětví, soukromá zpravodajská firma DTN, mezi své klienty dnes už počítá jak hudební festivaly, tak i některá velká sportovní klání, například PGA Tour. Klíčová je následná komunikace s účastníky.

Čtěte také: Jednorázové nádobí pro akce

Například newyorský maraton zavedl vlaječkový systém, který běžcům pomocí barev oznamuje, jak se mají na trati chovat, nebo dokonce jestli je ještě bezpečné běžet. Mnohé festivaly tváří v tvář měnícím se klimatickým podmínkám řeší, nakolik stávající datum a místo vůbec vyhovují. Věhlasný ugandský Nyege Nyege například posunul své konání ze září na listopad, což by mělo zajistit sušší podnebí, zároveň se přesunul do nového areálu.

České festivaly, zdá se, měnící se realitu reflektují bohužel stále jen sporadicky. Obecné povědomí o klimatické změně se sice v tuzemsku rok od roku zvyšuje, dokonce se k nám postupně dostává i debata o tom, jak se snažit o menší uhlíkovou stopu průmyslů (ten kulturní nevyjímaje), o zvyšujících se rizicích pořádání letních koncertů se zde diskutuje nadále nedostatečně. Například ředitelka festivalu Colors of Ostrava Zlata Holušová tradičně před každým ročníkem doufá, že jim vyjde počasí.

Dlužno dodat, že Colors, které se před lety dostaly do žebříčku deseti nejzajímavějších festivalů britského deníku The Guardian, je jedna z mála velkých akcí, která má ve svém areálu k dispozici pitnou vodu zdarma. Jak nevyzpytatelná může být nepřízeň živlů, letos poznala i trenčínská Pohoda. Zasáhla ji extrémní bouřka spojená se silným větrem. Jeden z festivalových stanů zkolaboval. Incident si vyžádal na tři desítky zraněných.

Následná vyjádření vystupujících umělců, slovenského ministra životního prostředí či návštěvníků festivalu na sociálních sítích prozrazují, že festival nebyl na podobnou událost dobře připraven. Na hrozbu silné bouřky upozorňovalo přes den několik meteorologických modelů, přesto akce přerušena nebyla. Podle očitých svědectví sice dobře zafungovala síť dobrovolníků, kteří tváří v tvář extrémnímu počasí organizovali ad hoc evakuaci, je tu však otázka, zda by pořadatelský tým neměl mít nachystán obdobný plán, jaký byl uplatněn na polském Open’eru.

Lze jen doufat, že se kultovní slovenský festival, ale i další regionální akce poučí. Ruku v ruce se snahami o zajištění bezpečnějšího průběhu open-airových akcí jde i celosvětová debata o tom, jakou měrou přispívá showbusiness ke spirále globálního oteplování.

Čtěte také: Regionální chutě a zábava

Zatímco některé světové superhvězdy, kupříkladu Billie Eilish, se snaží svou uhlíkovou stopu zmenšovat (využíváním elektromobility, obnovitelných zdrojů či biopaliv), jiné se pravidelně stávají terčem médií a fanoušků za excesivní využívání osobních tryskáčů, například Taylor Swift - ta jen při realizaci jedenácti koncertů svého současné Eras tour vypustila do ovzduší kolem čtyřiceti tisíc tun oxidu uhličitého, což je takřka třicetkrát víc než jsou roční emise průměrné americké domácnosti.

Jakkoliv je většina ekologické zátěže spojená převážně s leteckým cestováním hudebníků, značnou ekologickou stopu pochopitelně zanechávají i samotné koncerty a festivaly. Hůře vyčíslitelnou externalitou je ekologická stopa samotných diváků, jejich cesty na místo konání a osobní spotřeba.

Řada velkých festivalů se proto v posledních letech snaží najít způsoby, jak svůj ekologický dopad zmírnit. Obdobný přístup zvolil nizozemský Mysteryland, jehož organizátoři vystavěli na přilehlém pozemku solární panely, jejichž výkon pokryje více než osmdesát procent spotřeby festivalu. Elektrárna je přitom napojena i na národní rozvodovou síť, festival tak může zbytky vyrobené energie poskytovat dalším uživatelům.

Pro zmenšování dopadů spotřeby návštěvníků volí festivaly různé strategie. Zatímco Glastonbury investuje do promo aktivit spojených s udržitelným cestováním (v jejich loňské kampani jel na svůj vlastní koncert vlakem například Dave Grohl), kanadský Hilside Festival se pomocí kombinace zelených střech, solárních myček, na místě kompostovatelných odpadků a elektrických autobusů snaží docílit jak co nejnižší uhlíkové stopy, tak vytvoření co nejpříjemnějšího mikroklimatu pro návštěvníky.

O obdobné kroky se snaží české festivaly. Ovšem jejich uhlíková stopa zůstává vyšší, než je standard ve vyspělejším zahraničí. „V českém prostředí bych průměrnou hodnotu očekávala někde mezi 2,2 až 2,8 kilogramu CO2 na osobu. Ale je to pouhý odhad vycházející z referenčních čísel festivalů, které nezavedly udržitelná opatření,“ uvedla pro server Ekonews Martina Kafková z agentury M-Ocean.

Některé tuzemské akce se ale přece jen rozhodly vydat se na cestu k uhlíkové neutralitě, třeba Rock for People; ten hodlá být neutrální do roku 2030. Ostatně na akci se již dnes experimentuje s obnovitelnými zdroji. Při minulém ročníku jednu stage napájela kombinací solární a větrné energie velká GEM Tower.

Důležitým aspektem naznačených opatření není pouze snižování spotřeby uhlíkové stopy a celkového dopadu na životní prostředí, ale i snaha o to jít příkladem. Ve Spojených státech se například rozhořela debata o možnostech využití obnovitelných zdrojů poté, co tamější největší sportovní akce, legendární Superbowl, proběhla za využití výhradně solární energie. Dorůstají generace hudebních fanoušků, které klimatickou odpovědnost vnímají coby jedno ze zásadních témat současnosti.

Tváří v tvář hrozícímu klimatickému rozvratu mohou obdobné aktivity působit marně, tím spíš, že naprostá uhlíková neutralita koncertního provozu je ještě vzdálená. Ale důležité je, že festivalové odvětví přispívá ke zviditelnění problematiky klimatické změny. I když je současně pravda, že na rozdíl od strukturovanějších průmyslů, tady chybí jasný plán reflektující například požadavky evropského Green Dealu, který počítá s redukcí emisí o pětapadesát procent do roku 2030.

Vzhledem k tomu, že největší část ekologické zátěže festivalů plyne z cestování jak hudebníků, tak diváků, nabízí se otázka, jestli jednou z cest pro dosažení větší udržitelnosti není větší důraz na lokálnost akcí, případně i jejich zmenšování. Regionální festivaly mají kromě menší ekologické stopy i větší manévrovací prostor při výběru lokality a při případných krizových plánech v případě extrémního počasí.

Zástup tuzemských alternativních festivalů ukazuje, že při menším počtu diváků je možné využívat areály, které disponují zděnými budovami, a nemusí tím pádem tak často stavět jednorázové konstrukce, velmi náchylné k poryvům větru. Festival Pohoda není třeba českému publiku představovat. Naši bratia jsou v „pohodě“ již od roku 1997, kdy festival začínal na městském stadionu v Trenčíně. Dnes patří mezi největší slovenské festivaly, a navíc se pyšní několika oceněními v oblasti ekologie a udržitelnosti.

Původní plán organizátorů byl vytvořit festival, který bude určitou alternativou k jiným velkým hudebním festivalům. Tento záměr ale změnili sami návštěvníci, jejich počet se rok od roku zvyšuje a v současnosti festival každoročně navštíví přibližně 30 000 lidí!

Šetrnost vůči planetě začíná již při samotné cestě na festival. Jelikož se Pohoda koná na letišti v Trenčíně, do kterého jezdí rychlíky z obou směrů Slovenska, rozhodli se organizátoři spojit se Železniční společností Slovensko a zajistit výhodné festivalové vlaky. Jejich výhoda spočívá v tom, že cena za lístek na daný rychlík do Trenčína je o něco nižší než obvykle, a v každém takovém rychlíku se nachází párty vagón, ve kterém lidi baví DJ!

Pohoda je vlastně takový Čistý festival na Slovensku! S tříděním odpadu začali již v roce 2006 a od té doby se snaží o maximální omezování množství vyprodukovaného odpadu. Návštěvníkům je k dispozici celá řada sběrných míst pro třídění odpadu. Co nevytřídí návštěvníci festivalu, to zvládnou dobrovolníci, kteří udržují čistotu areálu festivalu. Jejich počet je každý rok více než sto. Kromě plastu a papíru se zaměřují také na bioodpad v gastro zónách a sbírají taky zubní kartáčky, víčka z PET lahví nebo staré oblečení. Tyto věci pak dále zpracovávají.

Podobně jako v naší Třídílně si na Pohodě návštěvníci mohou vyrobit různé věci formou upcyklace. Je libo festivalový kolíček nebo ozdobu do ucha přímo z festivalového odpadu? Pokud návštěvníci utratí své peníze za drinky a nezbývají jim peníze na suvenýr z festivalu, Pohoda má řešení! Na co kupovat nové, když si můžete merch udělat z obnošeného. A to není z udržitelného přístupu vše.

Pohoda již několik let disponuje vlastní mobilní solární elektrárnou, která dodává energii pro devatenáct lamp. Díky dlouhodobé snaze o snížení dopadu na životní prostředí se festival pyšní několika oceněními v oblasti ekologie a udržitelnosti. Tím nejvýznamnějším je ocenění z roku 2017 - European Festival Awards v kategorii Ekologická řešení. V tom roce byla Pohoda jediným festivalem ve střední Evropě, na kterém se používal biologický rozložitelný kuchyňský a restaurační odpad.

Pivo v jednorázovém kelímku, halušky v plastovém talířku a klobása podávaná s umělohmotným příborem. To byl ještě donedávna kolorit různých slavností a festivalů. Doba plastová však pomalu končí a neekologický materiál má na tyto akce už nějakou dobu vstup zapovězen. Důkazem toho, že promotéři festivalů jsou daleko před vládními nařízeními, je například festival Rock for People, který dnes startuje na letišti v Hradci Králové.

„Jednorázovým plastům je tu vstup zakázán. A nejedná se jen o ty, které jsou vyjmenovány v připravované směrnici. Ta počítá se zákazem jednorázových kelímků, talířů či brček. Naprostá většina pití zde bude podávána ve vratných kelímcích a jídlo si návštěvníci odnesou ze stánku na kompostovatelném nádobí. Všechen zdejší bioodpad navíc skončí buď v nedaleké kompostárně či v bioplynce.

„S kompostem uzavřeme cirkulární smyčku a odpad nám později poslouží jako hnojivo na výsadbu v areálu festivalu,“ dodal Freidinger. V bioplynce pak skončí použitý olej a bioodpad ze stánků. Královéhradecký Rock for People byl loni také prvním festivalem, který na území České republiky použil k výrobě energie na pódia vodík. Ten se osvědčil a pořadatelé jej využijí i letos.

Také červencový Colours of Ostrava vsází na doplňcích šetrných k přírodě a veškeré plasty jsou u nás ve spolupráci s Čistým festivalem vytříděny a druhotně zpracovány. "U stánkového prodeje také upřednostňujeme kompostovatelné nádobí a každý stánek je od festivalu vybaven soupravou na třídění odpadu. Pro personál festivalu používáme rozložitelné nádobí z palmových listů,“ řekl za festival Jiří Sedlák.

Festival Brutal Assault, který odstartuje v Josefově u Jaroměře 9. srpna, byl pro změnu průkopníkem vratných kelímků na pivo. Poprvé je představil již v roce 2011. „Když jsme s tímto nápadem přišli, lidé se na nás koukali jak na blázny. Ani tímto krokem si však promotéři z agentury Obscure Promotion neodškrtli povinnou úlitbu Matce přírodě. „Ekologie je téma , o které se zajímáme dlouhodobě. Na Brutal Assaultu lidé také nenaleznou jednorázový plast a jídlo bude servírováno na talířcích vyrobených z arekové palmy.

Ekologickou cestou se v poslední době vydává i populární série festivalů Hrady.cz. „Od roku 2019 využíváme vratné kelímky a také třídíme odpad. Ale zatím se řídíme platnou legislativou. Na letošních Hradech.cz se také lidé už nesetkají s jednorázovými brčky a pokrmy a pití bude servírováno v nosičích, které budou vycházet z chystané vládní normy.

Pořádání hudebních festivalů se v posledních letech stalo rizikovým byznysem. Klimatická změna přináší extrémní výkyvy počasí, které mohou ohrozit průběh samotné akce. Jak se s tím organizátoři vyrovnávají a jakou roli hraje pojištění?

Hudební festivaly patří k oblíbeným letním zážitkům statisíců lidí. Pro organizátory však v dnešní době představují značné riziko - stačí nepřízeň počasí a milionové investice mohou přijít vniveč. Festival se na několik dní stává malým městem pro mnoho návštěvníků. ,,Náklady na pojištění se do ceny vstupenky promítají řádově v desetikorunách,’‚ vysvětluje Jiří Hlinka, výkonný ředitel festivalové asociace FESTAS.

Nedávné brzké ukončení slovenského festivalu Pohoda ukazuje na nutnost pojištění. ,,Čím vyšší plnění pojišťovny mají, tím dražší je produkt,’‘ vysvětluje Hlinka. Martin Flajšar popisuje specifika festivalového pojištění: ,,Jedná se o krátkodobou akci, jsou tam specifické předměty pojištění jako pódia, audiovizuální technika, exponáty, buňky, stánky a turnikety. Onemocní hvězda a začne pršet - co teď? Klíčovou součástí je také pojištění proti nekonání akce. To pokrývá ztráty v případě zrušení, odložení nebo přeložení festivalu.

Příčin nekonání může být ale více - od nemoci hlavní hvězdy přes sucho, nepřízeň počasí až po zásah úřední osoby. U počasí přitom nemusí jít o katastrofické scénáře. Právě počasí se v posledních letech stává největší možnou zkouškou. ,,Je to faktor, se kterým se budeme muset naučit žít,“ konstatuje Hlinka. Nepředvídatelnost počasí má dopad i na prodej vstupenek. ,,Hodně lidí odkládá nákup vstupenky až do doby těsně před festivalem. Rozhodují se právě podle toho, jaké bude počasí,“ popisuje Hlinka.

Období pandemie bylo v jedné věci přínosné - ukázalo, že akce, na které se pracovalo celý rok, nemusí proběhnout. Pojištění se na Covid-19 už není. ,,Pandemie nás ale naučila kompletně přemýšlet o pořádání festivalu. Novou výzvou je i tlak na udržitelnost.

Generali Česká pojišťovna nabízí 10% slevu festivalům, které splní alespoň dvě ze šesti podmínek udržitelnosti. ,,Naprostá většina festivalů v České republice už spolupracuje s vysokými školami a vědecko-výzkumnými středisky. Nejpalčivějším problémem festivalů zůstávají energetické zdroje. ,,Diesel agregáty jsou stále nedílnou součástí technické výbavy festivalu,’‚ vysvětluje Hlinka. Přestože se situace rychle mění, lidé už nechtějí mít návštěvu festivalu spojenou s hromadou odpadků.

,,Zážitek je dnes jednoznačně spojen s bezpečností, čistotou a tolerancí. Jak by tedy mohl vypadat udržitelný festival budoucnosti? Na avokádový toust zapomeňte. ,,Nekoupíte tam potravinu, která cestuje přes půl zeměkoule, podporují se lokální dodavatelé,’‘ popisuje Flajšar. ,,Zkoušejí se vodíkové agregáty místo naftových.

Na běžném hudebním festivalu se obvykle spotřebují desítky až stovky tisíc jednorázových kelímků. Letos už společnost Nicknack ušetřila díky svému provozu více než pět milionů kusů jednorázového plastu. Své znovupoužitelné kelímky s patentovaným klipem totiž vozí na velké kulturní události, sportovní akce či na zahrádky restaurací. Festivaly, koncerty a kulturní akce tvoří zhruba polovinu z celkového objemu zakázek firmy. „Jen od začátku roku jsme ušetřili více než sedmdesát tun zbytečného plastu. Na výrobu vratných kelímků se spotřebuje více materiálu než na ty jednorázové.

Dodal, že například na slovenském festivalu Pohoda návštěvníci stále pijí z kelímků vyrobených v roce 2014. „Náš festival se snaží chovat environmentálně a zodpovědně, a to nejen konkrétními kroky, ale také výchovou návštěvníků. Vratné kelímky na studené nápoje jsou u nás standard. Letos jsme k nim přidali také kelímky na kávu nebo čaj. Byly k dispozici v sedmnácti našich kavárnách. Dodal, že s Nicknackem spolupracuje festival už dlouho. Ekologie je důležitou součástí akce. Pohoda má deset sběrných míst a s tříděním pomáhají dobrovolníci.

České festivaly s přidávají k vratné vlně takzvanými hot cupy, tedy znovuvyužitelnými kelímky na horké nápoje. Jejich design je vytvořený tak, aby se konzument nespálil a současně šly snadno stohovat, a zabíraly tak co nejméně místa. K dispozici jsou ve čtyřech variantách. Další méně známou novinkou jsou takzvané shoty - malé kelímky na panáky, které mají stejné vlastnosti jako jejich větší varianty.

„Ve všech našich mycích centrech máme moderní tunelové myčky, které jsou speciálně vyvinuté pro mytí vratných plastových kelímků. Celý proces mytí kelímku trvá šest minut a je rozdělený na čtyři fáze. Kelímky se myjí vodou o teplotě až devadesát stupňů. „Všechny povrchy v mycích centrech dezinfikujeme. Kelímky poté skládáme do pytlů z materiálu určeného pro styk s potravinami. Mycí centra vyrostla v místech, kolem kterých je největší koncentrace akcí. Vedle Prahy a Brna se kelímky myjí též v Českých Budějovicích, Žilině a Košicích. Pro svoz a rozvoz využívá Nicknack vlastní auta a další dopravce.

V koších nekončí ani poškozené kelímky, které se třídí a materiál se znovu zpracuje. „Vyseparované kelímky putují do brněnské společnosti Brnometal, která se zabývá recyklací plastů. Zde se v chráněné dílně dál třídí. Materiál se nadrtí a posílá na další zpracování. Z kelímků, z nichž jste si dali pivo při poslouchání oblíbené kapely, pak v Česku vznikají třeba koše na prádlo nebo přepravky.

Firmu spoluzakládal před jedenácti lety se svým bratrem Martinem a kamarádem Petrem Dojmazovem. Stali se tuzemskými průkopníky v oboru zálohovaných půllitrů a dalších nádob. Nicknack spolupracuje s největšími českými a slovenskými festivaly jako Rock for People, Beats for Love či Pohoda. Jeho kelímky jsou známé i za hranicemi.

Dopad klimatických změn na festivaly

Hudební festivaly rok od roku ve větší míře řeší dopady způsobené klimatickou změnou. Každý rok si některý festival vytáhne Černého Petra v podobě nepřízně počasí. Loni to byl na Slovensku festival Pohoda, který přerušila silná bouřka. Ve světě jsou takové případy kvůli projevům klimatické ještě častější a horší než u nás. Česko a Slovensko na tom nejsou z tohoto pohledu ještě tak špatně. I když i místní festivaly už měly problémy. Zmíněný festival Pohoda měl trvat tři dny do soboty, ale musel být ukončen už v pátek v noci.

Český festival Rock for People, který začíná tento týden ve středu 11. června, má zase v paměti rok 2012. „Pro festival je to vždycky velká rána, obzvlášť když nevystoupí headliner. Máte prodané lístky a natěšené publikum a pak nastane něco takového. Organizátoři Rock for People vytvořili dokonce speciální tým, který se věnuje počasí. Stoupající výskyt těžko předvídatelných jevů nutí festivaly nejen se pečlivěji připravovat, ale také se proti těmto událostem pojišťovat.

tags: #festival #pohoda #ekologie #udržitelnost

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky hypotéky Třetího Věku
• Legislativa o Odpadu pro Děti
• Odpad jako surovina
• Nové Město pod Smrkem: Škola v přírodě
• Instalace umyvadlového sifonu