Obnovitelné zdroje energie a legislativa v České republice

Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.

Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.

Cíle a plány České republiky

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Akcelerační oblasti

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území.

Česká republika se dlouhodobě potýká s jedním z nejpomalejších povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Evropě. Tento stav má změnit zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který v úterý 3. Nový zákon dokončuje zkrácení povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celém území republiky. Lhůta pro vyřízení všech potřebných povolení by se měla zkrátit na dva roky. Součástí zákona jsou i tzv. akcelerační oblasti, kde by povolování prováděné investorem zabralo jen rok.

Zákon také zavádí poplatek z elektřiny z větrných elektráren pro obce či definuje podmínky pro modernizaci elektráren (repowering). Zákon nepřináší mapy s akceleračními zónami, ale stanovuje proces, jak je budou stát, kraje a obce vymezovat. „Jde o další krok k tomu, aby se Česká republika přiblížila modernímu a efektivnímu povolování obnovitelných zdrojů. Vznik akceleračních oblastí umožní rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a poskytne stabilní podmínky pro investory.“

„Vyřídit všechna povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvalo běžně i deset a nezřídka i patnáct let. Schválená novela má celý proces povolování elektráren urychlit. Schválený návrh zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. „Akcelerační zóny pomohou zjednodušit a urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren na předem vytipovaných lokalitách, kde nehrozí negativní dopady na životní prostředí ani například na bezpečnostní zájmy státu. Návrh zákona rovněž zavádí tzv. „ Výraznou změnou je také to, že územní plány, zásady územního rozvoje či rozvojové plány budou jasně vymezovat oblasti vhodné pro výstavbu zařízení na využívání OZE. Pro tyto lokality pak budou platit zjednodušené postupy v rámci povolovacích procesů u stavebních úřadů.

Součástí návrhu je také zjednodušení povolování modernizace (repoweringu), které se však v návrhu zákona věcně dotýká pouze fotovoltaických elektráren. Takové nastavení je podle Komory OZE nedostatečné a navrhuje rozšíření na všechny druhy OZE, včetně větrných elektráren (po vzoru například Německa). „Při repoweringu větrných elektráren není třeba budovat novou infrastrukturu, lze navázat na dříve udělená povolení a využít stávající data o vlivech na životní prostředí, podobně jako u fotovoltaiky. V souhrnu repowering znamená naopak zlepšení oproti předchozí elektrárně.

Čtěte také: České startupy a energie

Součástí návrhu je i nový poplatek z výroby elektřiny z větrných elektráren ve výši 50 korun za vyrobenou megawatthodinu (MWh). Většina výnosu z tohoto poplatku poputuje přímo do rozpočtů dotčených obcí. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Výnos z poplatku bude z 98 procent připadat obci, na jejímž území elektrárna stojí.

Zákon zároveň zajišťuje transpozici revidované evropské směrnice o podpoře využívání obnovitelných zdrojů z roku 2023. Ministerstvo životního prostředí na konci října představilo návrh Metodiky výběru oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR. Jedná se o dokument, který má ČR pomoci splnit její cíle rozvoje OZE v konečné spotřebě na 30 % v roce 2030. Firmy zabývající se výstavbou OZE budou tento krok vítat, otázkou zůstává postoj některých samospráv.

Předpokládané schválení metodiky je stanoveno na první kvartál roku 2025 a v současnosti je pracovní verze diskutována se zainteresovanými skupinami. Tento dokument, který byl představen v rámci Národního plánu obnovy, poskytuje pokyny pro územní plánovací dokumentaci a podporu pro klíčové aktéry, včetně krajů a obcí. Metodika se zaměřuje na určení vhodných oblastí pro akceleraci využívání obnovitelných zdrojů energie, přičemž respektuje hierarchii územního plánování od národní po lokální úroveň. Jedním z hlavních cílů je zajistit, aby vymezení akceleračních zón podporovalo energetickou tranzici bez negativních dopadů na další veřejné zájmy, jako je ochrana přírody, kulturních památek nebo bezpečnost státu. Dokument poskytuje konkrétní postupy a kritéria pro vyhledávání a vymezování těchto zón, zároveň předkládá soubor mapových podkladů, ze kterých lze vyčíst různá omezení.

Metodika také obsahuje návrh pobídek pro místní komunity a obce s cílem podpořit umístění akceleračních zón a zlepšit stav krajiny. Akcelerační zóny pro OZE jsou klíčovým nástrojem pro dosažení cíle dekarbonizace a nahrazení fosilních paliv čistými zdroji. Vymezení zón však neznamená automatické získání stavebního povolení. Proces nicméně bude zjednodušen, urychlen a neměl by trvat více než 12 měsíců, což je například u několikaletého povolovacího procesu větrných elektráren značné zrychlení.

Vymezení akceleračních zón bude probíhat na regionální a lokální úrovni za aktivní účasti krajů a obcí, které očekávají finanční a rozvojové přínosy. Ministerstvo průběžně konzultuje s dotčenými aktéry a zohledňuje jejich připomínky.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Komunitní energetika a zjednodušení procesů

Legislativa se v roce 2025 zaměří na vytvoření podmínek pro energetická společenství, která umožní:

• Sdílení elektřiny vyrobené z OZE mezi členy komunity, například mezi sousedy nebo v rámci obcí.
• Společné financování a vlastnictví obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo větrné elektrárny.
• Využití moderních technologií pro správu a distribuci energie, včetně chytrých měřicích systémů.

Tato opatření mohou výrazně podpořit lokální energetickou soběstačnost a snížit závislost na velkých energetických hráčích.

Dlouhé a složité povolovací procesy byly dosud překážkou pro rozvoj OZE. V roce 2025 by mělo dojít k zásadnímu zjednodušení:

• Vymezení prioritních oblastí pro rozvoj OZE, kde budou projekty schvalovány rychleji.
• Zavedení standardizovaných postupů a jednotných kritérií, které urychlí procesy schvalování zejména u solárních a větrných elektráren.

Lokální energetické zdroje a chytré sítě

V roce 2025 se očekává masivní rozvoj lokálních energetických projektů. Tyto projekty umožní:

• Zvýšení energetické soběstačnosti obcí a regionů, zejména prostřednictvím solárních elektráren, bioplynových stanic a tepláren na biomasu.
• Lepší využití odpadů - například výrobu bioplynu z komunálních odpadů, což přinese nejen ekologický, ale i ekonomický přínos.

Chytré sítě (smart grids) budou hrát klíčovou roli při integraci OZE do energetického systému. Očekávají se:

• Pokročilé systémy skladování energie, které zajistí stabilitu dodávek při výkyvech ve výrobě.
• Digitální nástroje pro řízení spotřeby, umožňující efektivní plánování výroby a distribuce energie.

Legislativní rámec podpory OZE

Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu.

Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu nebo výkupní ceny.

Dotační podpora

Pro rozvoj a výstavbu nových obnovitelných zdrojů energe je k dispozici celá škála dotací a jiných podpůrných mechanismů.

Relevantní dokumenty

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu: Tento komplexní plán z prosince 2024 definuje cíle v oblasti ochrany klimatu a rozvoje energetiky včetně cíle pro obnovitelné zdroje energie do roku 2030.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #legislativa #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Právní rámec odpadového hospodářství
• Jak recyklovat staré dřevo?
• Recenze ekologických pásek
• Měření kvality vzduchu doma
• Testování dieselů