Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 téměř na trojnásobek a v roce 2024 činil 25,2 %. V elektřině se EU blíží 50% podílu, v dopravě se naopak stále drží kolem 10 %. Vyplývá to z dat zveřejněných statistickým úřadem EU Eurostatem.
Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie vzrostl v roce 2024 meziročně o 0,7 procentního bodu (p.b.) na 25,2 %. Nejvyššího podílu dosáhlo tradičně Švédsko, a to 62,8 % (meziročně o 3,6 p.b. méně). Nejnižšího naopak Belgie se 14,3 % (meziročně o 0,3 p.b. méně). Česká republika měla v roce 2024 podíl OZE na hrubé konečné spotřebě ve výši 19,2 %, a patřila tak tradičně mezi země s nižším podílem.
"Využití obnovitelných zdrojů energie má mnoho potenciálních benefitů včetně snižování emisí skleníkových plynů, diverzifikace energetických zdrojů a omezení závislosti na trzích s fosilními palivy (zejména na ropě a plynu). Růst obnovitelných zdrojů může také stimulovat zaměstnanost v EU díky vytvoření pracovních míst v oblasti nových "zelených" technologií, které představují jeden z pilířů Energetické unie a Dohody o čistém průmyslu," uvedl Eurostat.
Podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny dosáhl v roce 2024 hodnoty 47,5 %, což představuje meziroční nárůst o více než 2 p.b. a nárůst na trojnásobek ve srovnání s rokem 2004. Více než 75% podíl vykázaly Rakousko (90,1 %), Švédsko (88,1 %) a Dánsko (79,7 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Malta (10,7 %), Česká republika (17,9 %) a Lucembursko (20,5 %).
"Elektřina z větrných a vodních elektráren tvořila téměř dvě třetiny celkové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (38,0 %, respektive 26,4 %). Zbylá třetina připadá na solární elektrárny (23,4 %), pevná biopaliva (5,8 %) a další obnovitelné zdroje energie (6,1 %)," uvedl Eurostat s tím, že solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím zdrojem. V roce 2008 vyrobily pouze 7,4 TWh, v roce 2024 to bylo už 304 TWh.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Ve vytápění a chlazení měly v EU obnovitelné zdroje v roce 2024 téměř 27% podíl, což představuje nárůst o 15 p.b. ve srovnání s rokem 2004. Nejvyšší podíl vykázaly tradičně severské státy v čele se Švédskem (67,8 %). Mezi nejhorší patřily tradičně Irsko (7,9 %), Nizozemsko (11,3 %) a Belgie (také 11,3 %). "K růstu přispěl rozvoj v průmyslovém sektoru, službách i domácnostech. Do statistiky je započítáno také teplo okolí využité v tepelných čerpadlech," dodal Eurostat.
Průměrný podíl OZE v dopravě v zemích EU vzrostl mezi lety 2004 a 2024 z pouhých 1,4 % na loňských 11,2 %. To sice představuje nárůst na osminásobek, avšak je stále daleko od cíle pro rok 2030, který činí 29 %. Jak nicméně připomněl Eurostat, členské státy EU mohou namísto splnění 29% cíle zvolit alternativu v podobě snížení emisní intenzity paliv využívaných v dopravě o 14,5 % do roku 2030.
Mezi země s největším podílem OZE v dopravě patří tradičně Švédsko (26,4 %) a Finsko (20,3 %). Na uvedené země se začalo v roce 2024 dotahovat Nizozemsko, které vykázalo 19,8% podíl, což představuje meziroční nárůst o více než 6 p.b. Česká republika patří s podílem ve výši 5,7 % mezi trojici nejhorších zemí v EU.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své zprávě zdůrazňuje, že rozšíření obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace jsou klíčové pro snížení nákladů na výrobu elektřiny, zvýšení energetické nezávislosti EU a podporu přechodu k čistému průmyslu a konkurenceschopnosti Evropy. V roce 2022 se kvůli vysokým cenám plynu zdvojnásobily náklady EU na dovoz energie, které dosáhly 4 % HDP.
Zpráva upozorňuje, že obnovitelné zdroje, zejména sluneční a větrná energie, představují udržitelnou cestu k větší energetické nezávislosti. "Nejde jen o dosažení klimatických cílů. Přechod k většímu podílu obnovitelných zdrojů a elektrifikaci je příležitostí ke snížení závislosti na dovážených fosilních palivech. Analýza evropské energetické sítě ukazuje, že variabilní náklady na výrobu elektřiny by mohly do roku 2030 klesnout až o 57 % oproti roku 2023, pokud budou splněny cíle EU v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Dlouhodobě by to mělo vést k nižším cenám pro spotřebitele, i když v krátkodobém horizontu mohou být úspory částečně vyváženy investicemi do flexibilnější sítě a dalšími národními výdaji.
Čtěte také: České startupy a energie
Elektrifikace vytápění domácností a průmyslu, zejména pomocí tepelných čerpadel a hlubokých renovací neefektivních budov, je nezbytná pro rychlé vyřazení fosilních paliv. V průmyslu bude klíčová předvídatelnost v rámci systému emisního obchodování EU, která podpoří další snižování emisí. Zpráva také vyzývá členské státy ke koordinaci politik a technologií, včetně sladění daňových a cenových signálů v celém energetickém systému a postupnému rušení dotací na fosilní paliva, které v letech 2022-2023 dosáhly rekordních hodnot.
Bezmála polovina elektrické energie (47 %), kterou loni vyrobily země Evropské unie, pocházela z obnovitelných zdrojů. Kontinentálním premiantem je podle dat Eurostatu Dánsko, kde se OZE podílí na výrobě z 88,4 %. Hned za nimi se v žebříčku nachází Česko s necelými 16 % energie z obnovitelných zdrojů. Důvod je prostý, elektřinu u nás totiž vyrábíme především v uhelných elektrárnách, které doplňují jaderný Temelín a Dukovany.
| Země | Podíl OZE na výrobě elektřiny (2024) |
|---|---|
| Dánsko | 88,4 % |
| Česko | cca 16 % |
Téměř 40 % evropské obnovitelné elektřiny pochází z větrných turbín. Následují vodní elektrárny, zhruba pětinu tvoří fotovoltaika, necelou desetinu bioplyn a půl procenta poměrně specifická geotermální energie.
Na to odpovídá další souhrn od Eurostatu za loňský rok, který spočítal import ropy, zemního plynu a jeho tekuté varianty LNG. Z jednotlivců jsou největším importérem ropy do EU USA, nicméně se i tak tvoří jen 16,1 % celého balíku. U klasického plynu dnes statistikám s naprostým přehledem kraluje Norsko, které zemím EU loni dodalo 45,6 % poptávky. V případě LNG je ale situace diametrálně odlišná a Norsko nahrazují USA, které se na zkapalněný plyn orientují už delší dobu - do Evropy loni dovezly 45,3 % poptávky.
Mix výroby elektřiny zobrazuje kombinaci různých zdrojů, jež se využívají k výrobě elektřiny. Od energetického mixu se odlišuje tím, že ukazuje pouze produkci elektřiny, nikoli celkové využívání energie. Kromě relativního zastoupení jednotlivých zdrojů, je potřeba brát v úvahu i exportní bilanci země. Některé země mají z hlediska produkce elektřiny velmi čistý energetický mix, jejich produkce ale nepokrývá celou domácí spotřebu elektřiny a další elektřinu importují z fosilních zdrojů ze zahraničí. Skutečná uhlíková stopa takové země pak může být vyšší než u země, která je ve své domácí výrobě procentuálně více závislá na fosilních palivech.
Čtěte také: Více o sluneční energii
Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jedná se o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny.
Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj.
Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.
Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).
Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR.
Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.
Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů. Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.
Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR. Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026.
V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny. Pro další druhy výroben elektřiny z OZE je bude možné vymezovat v případě, že pro ně budou vymezeny tzv. nezbytné oblasti v Politice územního rozvoje ČR. Kromě výroben samotných lze v akceleračních oblastech ve stejném režimu povolovat i s nimi související infrastrukturu, např. jejich připojení k sítím, související bateriová úložiště atd.
Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.
Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE. ZOZE je především právním předpisem transpozičním. Do české právní úpravy promítá související požadavky obsažené v tzv. směrnici RED III.
Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Investoři v nich budou muset splnit předem stanovené podmínky vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení.
Akcelerační oblastí je oblast vymezená za účelem urychlení využívání OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE. Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější.
Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.
Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.
Územní opatření bude zpravidla pořízeno současně s vymezením akcelerační oblasti v územně plánovací dokumentaci. Pokud by akcelerační oblast neměla územní opatření, neuplatnil by se v ní zjednodušený režim povolování záměrů. Výjimku představují pouze drobnější akcelerační oblasti vymezované v územním plánu v plochách, ve kterých se nepředpokládá nutnost stanovení zvláště podrobných nebo jinak specifických podmínek pro záměry pro využití OZE. Tyto akcelerační oblasti nemusí mít vlastní územní opatření, protože potřebné podmínky a zmírňující opatření lze uvést přímo do územního plánu.
Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko. Podstata zjednodušení spočívá v posouzení území a stanovení podmínek na koncepční úrovni předem již při vymezení akcelerační oblasti - tímto způsobem má být nejen zjednodušeno povolování, ale současně bude zachována i adekvátní ochrana jiných veřejných zájmů, které mohou být dotčeny (např. ochrana přírody). Řada podmínek, které jsou běžně obsaženy až v jednotném environmentálním stanovisku, budou stanoveny předem.
Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Důležitým podkladem pro stavební úřad je mimo jiné jednotné environmentální stanovisko, které bude muset být vydáno ve lhůtě 60 dní ode dne podání úplné žádosti (s možností prodloužení o 30 dní). V procesu vedoucímu k vydání jednotného environmentálního stanoviska bude také ověřeno, zda lze pro záměr uplatnit výjimku z povinnosti provést EIA. Pokud nejsou splněny podmínky v územním opatření, záměr pro využití OZE nemůže být v akcelerační oblasti povolen. Soulad záměru s územním opatřením bude posuzovat nejen stavební úřad, ale také orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska.
Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.
Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek. Kraje a obce, které se rozhodnou vymezit vlastní akcelerační oblasti, mohou zvolit jiný přístup k vyhledávání ploch, které by mohly být vhodné pro akcelerační oblasti, a zohlednit jiné limity. Závazné pro ně jsou pouze „červené“ limity.
Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní. Při vymezování akceleračních oblastí je nutné dodržet pravidla vyplývající ze ZOZE, např. se vyhnout tzv. „červeným“ limitům, mezi které patří zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další území stanovená nařízením vlády. Kromě toho se při vymezování akceleračních oblastí dále uplatní také pravidla vyplývající ze stavebního zákona včetně cílů a úkolů územního plánování.
Vymezení prvních akceleračních oblastí se předpokládá v druhé polovině roku 2026. Akcelerační oblasti však lze bez časového omezení vymezovat i po tomto datu. ZOZE žádný termín nestanoví.
Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.
Pokud jde o akcelerační oblasti vymezované vládou v územním rozvojovém plánu, významnější roli v procesu vymezení hrají kraje. Zástupci kraje mají možnost zúčastnit se společného jednání s dotčenými orgány a mohou uplatnit připomínky k návrhu (změny) územního rozvojového plánu, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Zástupci obcí se mohou zúčastnit veřejného projednání a také uplatnit písemné připomínky.
V souladu s požadavky stavebního zákona mají obyvatelé dotčených obcí právo se zúčastnit veřejného projednání (změny) územně plánovací dokumentace, ve které má být akcelerační oblast vymezena. Jedná se o prezentaci návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, územních opatření a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se zajištěním odborného výkladu. Na veřejném projednání může veřejnost klást dotazy. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemné připomínky k návrhu (změny) územně plánovací dokumentace, územním opatřením i k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Všechny připomínky budou pořizovatelem vyhodnoceny. Jejich vyhodnocení se stává mimo jiné podkladem pro vydání stanoviska SEA a mohou být důvodem pro úpravu návrhu.
Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.
Válečný konflikt na Ukrajině zvýšil tlak na energetickou soběstačnost EU. Evropská komise upřednostňuje vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, aby se snížila závislost na dovozu ruských energií. Cíl EU pro rok 2030, který je součástí balíčku reformních opatření Fit for 55, je stanoven na minimální podíl OZE na spotřebované energii ve výši 42,5 %. Přitom drtivá většina - až 20 zemí EU - má v současné době podíl OZE pod 30 %, což znamená potřebu masivních investic do „zelené“ infrastruktury v celé unii.
Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) z října 2024 vzrostly investice do OZE v Evropě v roce 2023 o více než 40 % na 134 miliard USD, přičemž EU nyní investuje 10krát více do čisté energie než do fosilních paliv. Jedná se o investiční fond zaměřený na výstavbu a správu obnovitelných zdrojů energie v celé Evropě. Portfolio zahrnuje solární elektrárny, větrné farmy a bateriové systémy.
tags: #obnovitelné #zdroje #energie #Evropa