Města v České republice se Připravují na Změnu Klimatu: Strategie a Opatření

28.10.2025

Celá řada českých měst se během horkých vln potýká s velmi vysokými teplotami. Jedním z projevů klimatické změny je zvyšující se frekvence a intenzita výskytu horkých vln. Tuzemští výzkumníci na základě důkladných analýz zpracovali sadu odborných doporučení. Pokud se jimi budou města řídit, může se současná situace zlepšit.

Dopady Teplotních Extrémů na Města

„Teplotní extrémy mají negativní dopad na životní prostředí, kvalitu života a zdravotní stav populace. Mezi lokality nejvíce ohrožené vysokými teplotami vzduchu patří především města, kde je nejvyšší koncentrace obyvatel a teplotní extrémy jsou zde zesilovány efektem takzvaného tepelného ostrova města, což jsou oblasti zvýšené teploty vzduchu ve městech, případně průmyslových aglomeracích, ve srovnání s jejich okolím,“ říká Jan Geletič z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v.

Adaptační Strategie Měst

Některá města se na změnu klimatu už připravují. A to buď přípravou vlastních adaptačních strategií, čímž navazují na národní strategii přizpůsobení se změně klimatu, potažmo na Adaptační strategii Evropské unie, nebo realizací konkrétních adaptačních opatření vedoucích ke zmírnění dopadů teplotních extrémů. Nicméně adaptační strategie se často neopírají o sofistikovaná data a realizace konkrétních opatření postupuje velmi pomalu, nahodile a bez předchozí analýzy potřebnosti a efektivity takového opatření.

Do územních plánů jsou nejčastěji integrována velmi obecná a vágně formulovaná adaptační opatření realizovatelná převážně ve volné krajině (např. územní systémy ekologické stability, výstavba vodních nádrží, přírodě blízká protipovodňová ochrana) nebo obecná opatření pro zlepšení kvality povrchových vod a podporu zasakování vody v urbanizovaném území. Strategické dokumenty měst se věnují intenzivně tématu dopravy a zeleně. Klimatická funkce zeleně je ale opomíjena a převažuje především její estetická a rekreační funkce. Výrazné nedostatky přetrvávají v plánování udržitelného nakládání se srážkovou vodou,“ řekla Tereza Aubrechtová z CzechGlobe.

Efektivita Adaptačních Opatření

Zajímavá jsou v tomto kontextu zjištění výzkumníků ohledně efektivity jednotlivých adaptačních opatření. Například:

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

Stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3-10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše. V ulicích mají stromy menší efekt, typicky v intervalu 2,8-7,6 °C. V noci naopak pocitovou teplotu o 0,1-1,3 °C zvyšují. Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4-2,1 °C.
Pokropení otevřených prostranství během horkých vln sice sníží pocitovou teplotu o 1,3-3,1 °C, avšak maximálně na dobu dvaceti minut.
Prvky modré infrastruktury, zejména malé umělé vodní plochy na otevřených prostranstvích, mají minimální efekt. Prvky modré infrastruktury s občanskou funkcí, jako jsou vodotrysky nebo mlžné brány, snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 °C v závislosti na denní době a charakteru vodního prvku. I v případě těchto prvků je ochlazující efekt vázán pouze na jejich nejbližší okolí.
Travní porosty v centrech měst vedou ke snížení teploty vzduchu průměrně o 0,9 °C oproti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník ale může mít výrazně (až o 20 °C) nižší povrchovou teplotu než nezavlažovaný trávník. Nezavlažované trávníky vykazují povrchové teploty blízké holé půdě. Pokud trávník nemá vazbu na spodní vrstvy půdy, tak se povrchová teplota blíží betonovým plochám.

Doporučení pro Města

A jaká obecná doporučení, která jsou díky výsledkům projektu aplikovatelná v podmínkách českých měst, výzkumníci dávají? „Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území. Podle českých výzkumníků tak musí města pro uskutečnění adaptačních opatření vytvářet nejen finanční nástroje, ale také prostory k jejich uskutečnění.

„Adaptační opatření by se měla stát běžnou součástí regenerace veřejných prostranství měst a měla by být zahrnována do jejich investičních plánů,“ zdůraznila Tereza Aubrechtová. „Naprosto zásadní je stanovení vhodné péče o uskutečněná opatření, doplněné monitoringem jejich stavu a efektu, které v území mají.

Na výzkumném projektu spolupracoval Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., a Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Do projektu se zapojili i zástupci měst Brna, Olomouce, Ostravy a Plzně, která výzkumníkům poskytla potřebné podklady, data a zpětnou vazbu.

Příklady Adaptačních Strategií Měst

Adaptační strategie systematicky připravuje město Mladá Boleslav na dopady měnícího se klimatu a přírodních podmínek. Vychází v maximální míře z podrobné analýzy dat (klimatická, družicová, geografická, socioekonomická atd.). Do úvodní fáze byli zapojeni také obyvatelé města, a to prostřednictvím on-line dotazníku. Do roku 2030 v Mladé Boleslavi dojde ke zvýšení průměrné teploty vzduchu o 0,5 °C, do roku 2050 o více než 1 °C, a do roku 2100 by teplota mohla narůst až o 3,7 °C. Nárůst bude nejvíce patrný v létě a v zimě. V návaznosti na růst průměrné teploty se bude zvyšovat počet tropických dní (s teplotou nad 30 °C). V létě naopak srážek ubude a prodlouží se dlouhá období bez jakéhokoliv deště.

Strategie plánuje realizovat přírodě blízká adaptační opatření ve městě i jeho okolí (např. výsadby, rozšiřování zeleně, parků a vodních ploch), vhodně doplněná o stavebně-technické zásahy (např. poldry, retenční systémy atd.). Implementační část předkládané strategie je zaměřená na procesní řízení spojené s uvedením Adaptační strategie do praxe. Akční plán pro každou aktivitu stanovuje časový harmonogram, odpovědnosti a zdroje financování. V současné době obsahuje 22 prioritních projektů a záměrů v celé šíři adaptačních (a mitigačních) opatření.

Čtěte také: Znečištění ovzduší ve městech: statistická analýza

Adaptační strategie města Frýdlant nad Ostravicí je hlavní nástroj, jak se město připravuje na dopady změny klimatu. Jejím cílem je snížit ohrožení lidí i přírody a zvýšit odolnost města při nepříznivých událostech. Strategie popisuje klimatické změny, na které se město musí připravit - například vyšší teploty, méně srážek a častější extrémy. Analýza hodnotí zranitelnost města a vychází i z názorů obyvatel z Pocitové mapy a ankety. Na analýzu navazuje návrh konkrétních cílů, typových opatření a prioritních projektů. Navržená opatření řeší hospodaření s vodou, ochranu klimatu, vzdělávání i systémová řešení.

Adaptační strategie na změnu klimatu města je základním nástrojem, kterým se město Třinec systematicky připravuje na dopady měnícího se klimatu a přírodních podmínek. Cílem je dlouhodobě nižší ohrožení lidí i přírody (nižší zranitelnost) a zároveň vyšší odolnost v případě nepříznivých událostí. Analytická část podrobně řeší současný stav a východiska. Mezi očekávané změny hlavních klimatických charakteristik patří nárůst teplot, sezónní pokles srážek a četnější výskyt klimatických extrémů.

V rámci Analytické části je hodnocena zranitelnost města, a to ve vztahu k jednotlivým dopadům a zranitelným skupinám, mezi které patří např. senioři nebo nemocní. Analýza zranitelnosti byla doplněna průzkumem mezi občany, kteří se k tématu vyjadřovali v rámci Pocitové mapy a ankety. Na Analytickou část navazuje Návrhová část, která definuje vizi adaptační strategie a konkrétní strategické a specifické cíle pro adaptaci města na zvyšující se teploty, podporu udržitelného nakládání s vodou, ochranu klimatu a rozvoj vzdělávání a systémových opatření. Pro jednotlivé specifické cíle jsou navržena jak typová opatření, tak i konkrétní prioritní projekty, zásobník dalších projektů a doporučení.

Mezi vybrané příklady prioritních projektů v Třinci patří snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické soběstačnosti a rozvoj ekologicky šetrné dopravy. Příkladem je výsev směsi kvetoucích lučních bylin na veřejném prostranství v Lyžbicích, který pomáhá zadržet vodu, snižuje vysychání půdy a zvyšuje biodiverzitu.

Je potřeba se přizpůsobit, adaptovat. Proto má i naše město svou adaptační strategii.

Čtěte také: Pražské emise: Současnost a budoucnost

tags: #mesta #se #pripravuji #na #zmenu #klimatu