Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice: Přehled a Perspektivy

Aktuální cíle Evropské unie směřují k maximálnímu využívání obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a k pokrytí i dalších energetických potřeb. Jedním z hlavních trendů je výstavba fotovoltaických a větrných elektráren.

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Zatímco výroba v uhelných elektrárnách v České republice narostla o 14 %, prudce zdražující plyn zaznamenal značný propad o 55 %. Vodní elektrárny rovněž zaznamenaly pokles výroby - o 17 %. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %.

Pojďme se tedy podívat, z jakých zdrojů se u nás elektřina vyrábí, a jak jsme na tom ve srovnání se sousedy. Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %.

Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na:

• Jaderná energie
• Obnovitelné zdroje
• Neobnovitelné zdroje

Jaderná Energie

Jaderné elektrárny mají v současné době přibližně 70 % podíl na výrobě veškeré světové elektřiny. Jaderná energie se vyrábí z uranové rudy, řadí se tedy mezi neobnovitelné zdroje. I v tomhle odvětví se ale vyvíjejí nové technologie a můžeme tedy očekávat, že v budoucnosti bude tento proces efektivnější. Jaderné elektrárny, na rozdíl od těch, co využívají jiné neobnovitelné zdroje, neprodukují skleníkové plyny a pro své okolí jsou zcela nezávadné.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Obnovitelné Zdroje

Mezi obnovitelné zdroje patří zejména uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje - sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo. Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo. V Evropské unii se za obnovitelný zdroj považuje i spalování odpadu, jenž činí 18 % podílu zdrojů na výrobu energie v rámci Evropy a 0,23 % v České republice.

Obnovitelná energie je energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Patří sem jednak přirozené toky energie (vítr a sluneční záření), a jednak zásoby, které se obnovují alespoň tak rychle, jak jsou čerpány (například potenciální energie vody v přehradách, biomasa).

Mezi další obnovitelné zdroje patří kinetická energie vody, energie přílivu a vln, geotermální teplo, a biomasa. Přestože většina obnovitelných zdrojů energie je z principu nevyčerpatelná, některé zdroje (např. biomasy) jsou při současné míře využívání považovány za vyčerpatelné.

Obnovitelná energie se často využívá k výrobě elektřiny, vytápění nebo chlazení. V letech 2011 až 2021 vzrostl podíl obnovitelné energie na celosvětových dodávkách elektřiny z 20 % na 28 %. Využívání fosilní energie se snížilo z 68 % na 62 % a jaderné energie z 12 % na 10 %. Podíl vodní energie se snížil z 16 % na 15 %, zatímco energie ze slunce a větru vzrostla z 2 % na 10 %. Biomasa a geotermální energie vzrostly z 2 % na 3 %.

V mnoha zemích světa se již obnovitelné zdroje energie podílejí na celkových dodávkách energie více než z 20 %, přičemž v některých zemích se z obnovitelných zdrojů vyrábí více než polovina elektřiny. V několika zemích se veškerá elektřina vyrábí z obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: České startupy a energie

Rychlé zavádění OZE a diverzifikace energetických zdrojů by mohly vést k výrazným energetickým, bezpečnostním a ekonomickým přínosům. V některých případech bude přechod na tyto zdroje levnější než další využívání současných neefektivních fosilních paliv. Podle současného vývoje se do roku 2040 vyrovná výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů s výrobou elektřiny z uhlí a zemního plynu.

Typy obnovitelných zdrojů a jejich využití

• Větrná energie: Proud vzduchu lze použít k provozu větrných turbín. Optimální místa pro umístění větrných turbín jsou místa, kde je vítr stálý a silný - vyšší polohy a také širé moře.
• Vodní energie: Vodní energie je technicky využitelná potenciální, kinetická nebo tepelná energie veškerého vodstva na Zemi. Nejvíce se v dnešní době využívá přeměny ve vodních elektrárnách na elektrickou energii.
• Sluneční energie: Na Slunci probíhají termonukleární reakce. Těmito reakcemi se přeměňuje vodík na helium za uvolnění velkého množství energie. Ze Slunce je energie předávána na Zem ve formě záření.
• Geotermální energie: Geotermální energie je přirozený projev tepelné energie zemského jádra, která má původ ve zbytkovém teplu planety Země, vzniká rozpadem radioaktivních látek nebo působením slapových sil.
• Biomasa: Biomasa je biologický materiál pocházející ze živých nebo nedávno živých organismů. Nejčastěji se jedná o rostliny nebo materiály pocházející z rostlin, které se nazývají lignocelulózová biomasa.

Neobnovitelné Zdroje

Tyto zdroje jsou opakem obnovitelných - nejen, že se nám jejich zásoby krátí, ale jejich využívání produkuje velké množství CO2 a přispívá ke globálnímu oteplování. Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina. Přesto že se fosilní paliva nepřestávají přirozeně vytvářet, tento proces je příliš pomalý na to, abychom je mohli považovat za obnovitelný zdroj. Ve vyspělejších krajinách se využívání fosilních paliv čím dál tím více snižuje a nahrazuje se obnovitelnými zdroji, naopak v rozvojových krajinách se zvyšuje.

Srovnání se Sousedními Státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji. Pojďme se podívat na konkrétnější čísla u našich nejbližších sousedů. Použité údaje jsou z roku 2022.

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Podíl obnovitelných zdrojů v hrubé spotřebě elektřiny

Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů se v roce 2008 podílela na tuzemské hrubé spotřebě elektřiny 5,2 %. Podíl obnovitelné energie na primárních energetických zdrojích činil 5 %. Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě tepelné energie se pohybuje okolo 7 %.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je rozvíjena mimo jiné na základě závazku, který Česká republika uzavřela v rámci přístupových dohod při vstupu do Evropské unie. Výroba je závislá na klimatických podmínkách v daném roce. Vliv je vidět zejména u vodních elektráren, například v povodňovém roce 2006 byla výroba výrazně vyšší než v jiných letech. Přesto je vidět zřetelný trend růstu jak instalovaného výkonu, tak výroby elektřiny.

Česká republika se v přístupové dohodě z Atén z března 2003 zavázala, že do roku 2010 bude podíl elektrické energie vyrobené z alternativních zdrojů činit 8 % z celkové produkce. Do roku 2030 má Česká republika v plánu zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 30 % celkové spotřeby.

Akcelerační Oblasti pro OZE

Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).

Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413.

Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu. Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti.

Budoucnost Obnovitelných Zdrojů v ČR

Česko má možnost využívat stovky miliard z emisních povolenek i peníze z Evropské unie na transformaci energetiky. Podle studie ČVUT a Komory OZE je nutné investovat 136 miliard korun, aby Česko do roku 2030 splnilo své cíle na podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny. A více než 500 miliard korun je podle studie McKinsey & Company odhadovaná výše investic do obnovitelných zdrojů mezi lety 2030 a 2050. V částce je započítáno i nutné posílení rozvodných sítí.

I jednotlivé domy mohou využívat slunce k ohřevu vody či k výrobě elektřiny. Větrné elektrárny si mohou budovat obce nebo firmy samy a dosahovat tak určité míry nezávislosti na trhu s elektřinou. Na podobné investice lze navíc získat dotace, na ty mohou dosáhnout jak domácnosti, tak firmy.

tags: #obnovitelne #zdroje #informace #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Střídavá péče a ochrana dětí
• Oživení přírody
• Historie závodu
• O recyklaci pastelek Koh-i-Noor
• Jak na plevel a houby bez chemie