Obnovitelné zdroje energie v Německu a energetická transformace


09.04.2026

Německo se se svou politikou Energiewende staví do pozice jednoho z hlavních lídrů přechodu na obnovitelné zdroje energie a chce být první velkou průmyslovou ekonomikou, která provede udržitelnou energetickou tranzici. Součástí tohoto plánu je další budování elektráren na obnovitelné zdroje, ale zároveň i tranformace přenosové sítě, aby se elektřina z větru, produkovaná převážně na severu Německa, dostala na průmyslový jih země.

Nicméně, Energiewende znamená ovšem i odstup od jaderné energie, který měl nastat do konce roku 2022, ovšem v důsledku energetické krize dochází k odkladu uzavření zbývajících tří doposud neodstavených jaderných elektráren. I kvůli probíhajícímu odstupu od jaderné energie Německo stále ve velkém spoléhá na využívání fosilních paliv, zejména uhlí a plynu.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2023

Rok 2023 byl pro německé spotřebitele důkazem, že sázka na úspory energií a obnovitelné zdroje se vyplatila. Nové statistiky Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy (Fraunhofer ISE) ukázaly, že fovoltaické elektrárny v roce 2023 vyrobily v Německu přibližně 60 terawatthodin energie. Větrné mořské elektrárny vyrobily zhruba 140 terawatthodin energie, čímž se podílely 32 procenty na veškeré produkci elektřiny v zemi. Právě větrná i solární energie je v zemi na vzestupu.

Turbíny vyrobily o 14 procent více než v předchozím roce 2022 a jen za loňský rok nainstalovali Němci 14 gigawattů solárních panelů. Dohromady obnovitelné zdroje v Německu pokryly necelých 60 procent celkové spotřeby elektřiny, tedy 260 terawatthodin, což je o sedm procent více než v roce 2022. To zemi přibližuje svému záměru vyrábět v roce 2030 80 procent energie jen z obnovitelných zdrojů, jak uvedl šéf think-tanku Agora Simon Mueller.

Velký podíl na tom má také biomasa, jejíž výkon zůstává zatím stabilní na zhruba 42,3 terawatthodinách ročně. Čtvrtý obnovitelný zdroj, vodní síla, se na celkové produkci podílela 20 terawatthodinami. Její rozvoj je ale prakticky nemožné rozšiřovat jinak, než modernizací stávajících elektráren, k čemuž nicméně postupně dochází.

Čtěte také: Uhlí vs. obnovitelné zdroje v Německu

Německo v roce 2023 také rozhodlo o konci zbývajících tří jaderných elektráren, které byly ještě v provozu. Výsledky produkce obnovitelné energie za loňský rok tak vyvrátily obavy, že nebude reálné zemi bez jaderných zdrojů energeticky zajistit. Díky nárůstu podílu energie z obnovitelných zdrojů výrazným způsobem klesá spotřeba uhlí. A to vede k nejnižším emisím Německa za posledních 70 let, jak informoval server Phys.

Za rok 2023 vyprodukovali Němci 673 milionů tun skleníkových plynů, což je téměř o deset procent méně než za rok 2022 a o 46 procent méně než v roce 1990. Podle studie je pokles emisí způsobený především poklesem výroby z uhlí. V roce 2022 se uhlí podílelo 34 procenty na celkové spotřebě energie, v loňském roce už to bylo pouze 26 procent.

Vývoj a podpora obnovitelných zdrojů

Německá vláda pracuje na rozsáhlé revizi legislativy týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a chce dosáhnout dohody v rámci vládní koalice začátkem příštího roku. Součástí reformy mají být na jedné straně nové cíle pro rozvoj OZE a na straně druhé nový investiční rámec včetně úpravy schématu provozní podpory. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.

Do nových cílů pro rozvoj OZE promluví zřejmě i nedávné snížení výhledu spotřeby elektrické energie s ohledem na pomalejší tempo elektrifikace vybraných sektorů. Připravovaná reforma má kromě nových cílů pro rozvoj OZE přinést i úpravy v oblasti financování. Nové zdroje se zřejmě už nebudou moci spolehnout na stávající mechanismus provozní podpory, který zajišťuje minimální garantovanou cenu za dodanou elektrickou energii, ale nijak neomezuje skutečnou cenu, kterou podporované zdroje získají na trhu s elektřinou."Konkrétně pracujeme na zavedení oboustranných rozdílových smluv," uvedl Christian Schmidt, ředitel sekce elektroenergetiky na Ministerstvu hospodářství a energetiky.

Zahraniční server Clean Energy Wire připomněl, že úpravu schématu provozní podpory požaduje po Německu evropská legislativa, podle které musí nově přidělené provozní podpory pro větrné, solární, geotermální, vodní či jaderné elektrárny po roce 2026 zahrnovat opatření vedoucí k zamezení překompenzace.

Čtěte také: Německá energetika

Výzvy a kritika

Navzdory politické shodě čelí plán kritice části průmyslu. Deutsche Industrie- und Handelskammer (DIHK) varuje, že státem řízená a dotovaná výstavba plynových elektráren může Německo na desítky let uzamknout do nákladné technologie. „Bezpečnost dodávek je pro ekonomiku zásadní. Moderní plynové elektrárny k ní mohou do určité míry přispět. Státem nařízená a dotovaná výstavba plynových elektráren je ale špatný přístup,“ uvedla Helena Melnikovová z DIHK. Podle ní se náklady nevyhnutelně promítnou do účtů spotřebitelů a mohou dosahovat miliard eur ročně.

Komora místo toho prosazuje tržně orientovaný, technologicky neutrální model, v němž by dodavatelé elektřiny měli povinnost zajistit dodávky na trhu, nikoli spoléhat na dotace pro konkrétní typ zdrojů.

Bateriová úložiště a jejich budoucnost

V Německu probíhala zlatá horečka. Firmy masivně budovaly obří bateriová úložiště s vidinou budoucích zisků. Ty ale vůbec nemusí přijít. Baterie mají doplňovat obnovitelné zdroje energie. Německo ukazovalo, že to jde. Firmy, které v Německu vybudovaly bateriová úložiště, se bojí, že přijdou o miliardy eur. Jedenáct z nich nyní tlačí na regulátora kvůli poplatkům.

Baterie slouží k ukládání energie v době nízkých cen, tedy obvykle v době přebytků, a následnému prodeji v době vyšších cen. Investoři sázeli na to, že tento byznys bude dvacet let osvobozen od síťových poplatků. Provozovatelé úložišť by mohli poplatky platit dříve a teoreticky i zpětně. Síťový regulátor poplatky brání. Podle šéfa Spolkového úřadu pro síť (Bundesnetzagentur) Klause Müllera mají motivovat úložiště k šetrnému chování k síti.

Deník Frankfurter Allgemeine uvedl, že všechny nové projekty, se kterými se počítalo do roku 2029, jsou nyní zastaveny. Podle poradenské firmy mají celkovou kapacitu 16 gigawattů (schopnost uchovávat či dodávat tento výkon), což odpovídá osminásobku výkonu jaderné elektrárny Temelín. Nyní tak hrozí, že Německo nebude mít úložiště v rozsahu, na jaký spoléhalo.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu

Za prvních devět měsíců roku 2024 vyrobilo Německo poprvé v historii více elektřiny z větrné a solární energie než z fosilních paliv. Větrná a solární energie dohromady tvořily 45 % výroby. Celkem 59 % německé elektřiny pocházelo letos z obnovitelných zdrojů, kromě větru a slunce se na tom podílely i vodní elektrárny. V roce 2023 tvořily obnovitelné zdroje pouze 52 % německé elektřiny, meziročně tak došlo k výraznému pokroku. Jen letos přibylo úctyhodných 11 gigawattů nové solární kapacity.

V polovině léta mělo Německo 92 gigawattů instalovaného solárního výkonu, čímž překročilo svůj cíl pro rok 2024, který je 88 GW. Do konce července se výroba elektřiny z fosilních paliv oproti stejnému období roku 2024 propadla o 14,5 % a dosáhla nejnižší úrovně v historii. Emise uhlíku v Německu v roce 2023 klesly o 10 % oproti předchozímu roku a očekává se, že letos opět o něco spadnou. Tempem překonává Německo ostatní významné průmyslové země.

Ember vysvětluje, že rychlý rozvoj solární energie je důsledkem politiky současné vládní koalice sociálních demokratů, zelených a liberálů. Vláda v uplynulých letech snížila byrokracii, zjednodušila povolování a usnadnila připojování pro malé fotovoltaické systémy. Vedle solárních zdrojů se dařilo i těm větrným, i když tam o boomu nejde mluvit. Instalace větrných elektráren v Německu udržely krok s instalacemi v předchozím roce a dosáhly 2,3 gigawattů. Kromě toho se utěšeně rozrůstá i kapacita baterií, které jsou důležité pro využití plného potenciálu obnovitelných zdrojů.

Agentura Reuters uvádí, že kapacita baterií v rozvodné síti v Německu vzroste v roce 2024 o 1/3.

Aktivity Skupiny ČEZ v Německu

Skupina ČEZ působí v Německu od roku 2001. V současnosti zde podniká zejména v oboru poskytování komplexních energetických služeb zastřešených skupinou Elevion Group. Obnovitelné zdroje energie, zejména výstavba solárních a větrných zdrojů, jsou nejdůležitějším pilířem udržitelné energetické politiky a hrají klíčovou roli při transformaci německého energetického trhu, tzv. Energiewende, jejímž cílem je zajištění ekologicky šetrné a bezpečné energetiky.

Celkově vlastní společnosti Skupiny ČEZ ve Spolkové republice Německo cca 60 turbín v pevninských parcích větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 145 MW. Na německý trh moderních energetických služeb ČEZ vstoupil v roce 2017. Dnes patří prostřednictvím Elevion Group B. V. Nejvýznamnějším zástupcem oblasti zelená energetika v případě velkých výrobních zdrojů je skupina BELECTRIC, která realizuje aktivity v rámci celého hodnotového řetězce solárních elektráren a bateriových úložišť od developmentu až po vlastní provoz a údržbu.

Prostřednictvím fondu Inven Capital vstoupil ČEZ do firmy Sunfire, jež rozvíjí a uvádí do průmyslové výroby nejpokrokovější energetické technologie přispívající ke snižování emisí CO2 a rozvoji decentralizovaných zdrojů, a také do společnosti sonnen, světové jedničky ve výrobě inteligentních bateriových systémů na skladování energie pro domácnosti. Investicí do společnosti tado° se ČEZ v roce 2016 vedle smart zákaznických řešení v oblasti elektrické energie vydal i do oblasti chytrého řízení tepla, resp. chlazení. V roce 2018 svůj podíl v tado˚ navýšil v řádech desítek procent, zástupce má také v představenstvu společnosti. Další německou start-up investicí je koupě podílu ve společnosti Cloud & Heat Technologies, která přináší unikátní řešení využívající teplo ze serverů k vytápění a ohřevu vody pro komerční prostory.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #Německo

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]