Fyzická geografie a geoekologie Karolinka: Výzkum horských potoků v Beskydech

25.03.2026

Unikátní výzkumný projekt na horských potocích v Beskydech zkoumal více než šest stovek ryb. Odborníci zjišťovali, co se děje s vrankami pruhoploutvými a pstruhy obecnými, když do koryta potoka vejde těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auta.

Zkoumali také, jak se změní dno potoka, a vliv na bezobratlé živočichy. Ukázalo se, že při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně zhruba třetina ryb, v jednom případě to bylo dokonce 60 %, v případech, kdy nebyl proveden odlov. Fatální byly dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy, jejich mortalita byla téměř 100%.

„Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje. Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký,“ popisuje Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

„Zjistili jsme také, že během plošného zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, usazuje se kal. Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování. Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ pokračuje Miroslav Kubín.

„Český rybářský svaz se doposud nemohl opřít při vyčíslování škod na rybách při zásazích do vodních toků o žádnou tuzemskou ani zahraniční studii. Výsledky tohoto průzkumu jsou pro nás průlomové - dokazují, že pro ryby jsou práce v korytě potoka mnohdy fatální. Byla zjištěna přesná data a zodpovězeny mnohé naše otázky,“ dodává Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.

Čtěte také: Opatření k nápravě

Výzkum ukázal, že před technickými zásahy do vodního toku je potřeba záchranný odlov a transfer ryb na náhradní lokalitu. Data budou také využitelná pro případné vyčíslení škod, například při ilegální těžbě štěrkopísků.

V tomto roce připravuje AOPK ČR metodiku, která pomůže přírodu před negativními vlivy zásahů do vodních toků lépe chránit. Výsledky výzkumu jsou přenositelné na vodní toky pstruhového pásma v celé České republice.

Výzkum zajišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s partnery: Lesy České republiky, s. Instituce, které se na výzkumu podílely: Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci, Olomouc, Institute of Biodiversity, Animal Health and Comparative Medicine, Graham Kerr Building, University of Glasgow, Skotsko, Institut pro biologii a ochranu přírody na Göthenburgské univerzitě, švédský rybářský svaz v Göthenburgu, Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF OU, Ostrava, Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno, Biologické centrum AV ČR, v. i.

Dopady technických zásahů do vodních toků
Dopad	Popis
Mortalita ryb	Při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně zhruba třetina ryb, v jednom případě až 60 %.
Mortalita bezobratlých	Téměř 100%. Bezobratlí jsou hlavním zdrojem potravy pro ryby.
Změna dna potoka	Klesá členitost dna, mizí peřeje a tůně, usazuje se kal.
Ztráta úkrytů a trdlišť	Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště.