Obnovitelné zdroje dřeva a jejich význam

Dřevo jako zdroj obnovitelné tepelné energie má významné místo v procesu snižování emisí CO2. Jeho případné znevýhodnění či až vyřazení z vytápění by mělo významný dopad na podíl OZE v celostátní bilanci, jak ukazují zkušenosti z Německa.

O obnovitelných zdrojích se hovoří zejména ve spojitosti s výrobou elektřiny a tepla. Bohužel většinou skutečně jen hovoří a píše, velmi málo se dosud u nás používají.

Význam dřeva jako obnovitelného zdroje

Při příležitosti blížícího se veletrhu ISH digital vydala německá iniciativa Holzwärme, tedy iniciativa podporující energetické využití dřevní hmoty zprávu, která popisuje význam a rozsah využití dřevní hmoty jako obnovitelného zdroje energie. Ve zprávě se uvádí: „Zpřísnění evropského cíle snížit emise CO2 již do roku 2030 o 55 % znamená posílení významu využití CO2 neutrálního dřeva pro zásobování teplem v průmyslu, v místních topných sítích a jeho zahrnutí do energetické strategie budov.“

Je nutné podporovat propagaci moderních a účinnější ústřední soustav vytápění dřevem. „Jen málokdo ví, že s podílem přibližně 5 % na německé konečné spotřebě energie má energie ze dřeva přibližně stejné zastoupení jako energie větrná. A že na trhu s teplem je její podíl dokonce 65 %.“

Z výše uvedeného pohledu má teplo ze dřeva nezastupitelnou roli jak v plnění ekologických závazků spojených s emisemi CO2, tak v systému péče o krajinu.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Iniciativu Holzwärme podporuje devět sdružení a institucí z oboru energetického využití dřevní hmoty. Záštitu přebral Thomas Bareiß, státní parlamentní tajemník německého federálního ministerstva hospodářství (Parlamentarischer Staatssekretär im Bundeswirtschaftsministerium).

• Arbeitsgemeinschaft der deutschen Kachelofenwirtschaft e. V.
• Bundesverband Bioenergie e. V.
• Deutscher Energieholz- und Pellet-Verband e. V.
• Deutsche Säge- und Holzindustrie Bundesverband e. V.
• Fachagentur Nachwachsende Rohstoffe e. V.
• Industrieverband Haus-, Heiz- und Küchentechnik e. V.
• Bundesverband der Deutschen Heizungsindustrie e. V.

Dřevo jako biomasa

Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které souhrnně nazýváme dřevinami. Dřevo vzniká v rostlinách z meristémových buněk. Je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, coby jeden z druhů biomasy.

Dřevo (dendromasa) patří z energetického pohledu do kategorie biomasy zemědělské a lesnické produkce, kde hraje z hlediska množství a dostupnosti rozhodující roli. Současně roste také úloha zemědělské energetické biomasy (energetické plodiny, zemědělské zbytky - sláma obilovin a řepky, bioplyn z odpadu živočišné produkce, energetické plantáže lesních dřevin a energetických rostlin na zemědělských půdách ap.).

V uvedených souvislostech se energetické využití dřeva dostalo v posledních letech, v novém kvalitativním pojetí, do popředí zájmu lesnicky, průmyslově a ekonomicky vyspělých zemí světa. Spalování dřeva již není chápáno jako relikt historie nebo jako okrajový problém, spojovaný jen s dřevním odpadem v lesním hospodářství a dřevozpracujícím průmyslu, a má spolu se zemědělskou biomasou rozhodnout o tom, zda cílů, které si EU ve využívání OZE vytyčuje, bude dosaženo.

Přínosy energie z biomasy

Hlavní přínosy, které energie z biomasy přináší, se charakterizují takto:

Čtěte také: České startupy a energie

• Snížení emisí skleníkových plynů - uzavřený koloběh uhlíku.
• Spalováním fosilních paliv se nezvratně zvyšuje podíl CO2 v atmosféře. Spalováním biomasy se do atmosféry vrací jen ten CO2, který byl dříve z atmosféry fotosyntézou odčerpán.
• Snížení emisí ostatních škodlivin (SO2, NOx a jiné). Obsah síry ve dřevě se udává ve výši 0-0,05 %, což v horším případě představuje 1/60 - 1/100 obsahu síry v hnědém uhlí (podle jeho kvality).
• Využití vlastních energetických surovin přímo v regionech, bez dálkového transportu energie - uzavřený okruh tvorby a užití surovin v regionu.
• Snížení závislosti na zranitelném importu energie, zvýšení bezpečnosti dodávek energie a snížení hospodářsko politické závislosti státu.
• Řešení problémů regionální politiky v souladu s programem EU:
  • vstup investic do regionů,
  • vytváření nových pracovních míst,
  • vytvoření konkurenčního prostředí na trhu s energií, zejména vůči monopolu dodavatelů elektřiny a zemního plynu.

Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie

Podíl OZE na celkové vnitrozemské spotřebě energie všech států EU činil v roce 1995 5,44 % (část připadající na biomasu 3,3 %) a představuje 74,3 Mtoe z celkové hrubé vnitrozemské spotřeby o objemu 1366 Mtoe. Pro časový horizont 2010 byl přijat cíl zdvojnásobení podílu OZE na 12 %, tj. zvýšení na 182 Mtoe, když celková hrubá vnitrozemská spotřeba se má zvýšit o 16 % na 1583 Mtoe.

Hlavní tíhu zvýšení podílu OZE nese biomasa, u níž má dojít k trojnásobnému zvýšení produkce ze současných 44,8 Mtoe na 135 Mtoe a dosáhnout 74% podílu na všech OZE.

Předpokládaný nárůst 90 Mtoe z biomasy do r. 2010 se člení takto:

• Bioplyn (odpad živočišné výroby, kaly, skládky) - 15 Mtoe
• Zemědělské a lesnické zbytky (nevyužité, nadbytečné a recyklační dřevo, sláma) - 30 Mtoe
• Tekutá paliva - 18 Mtoe
• Energetické plantáže na zemědělské půdě 27 Mtoe

Tento úkol EU se považuje za ambiciózní, ale realistický. Optimizmus se opírá o poznatky zemí, které mají největší realizovaný podíl OZE na vlastní energetické bilanci a již v roce 1995 dosáhly dvojnásobku cíle EU pro rok 2010 (Švédsko 25,4 %, Rakousko 24,3 % a Finsko 21,3 %).

Využití OZE v ČR

Energetické využití OZE v ČR je v počátečním stadiu. Jejich podíl na celkové spotřebě primárních zdrojů energie dnes činí cca 1,5 %. Z toho podíl palivového dřeva z lesní prvovýroby činí 1/3 a týká se převážně tradičního rovnaného palivového dřeva se zastaralými způsoby jeho těžby i spalování a relativně malého množství štěpek.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Snaha o řešení ekologicko-energetických problémů životního prostředí v ČR je spojena především s přijetím a ratifikací příslušných mezinárodních dohod a s přípravou na vstup do EU, z čehož vyplývají konkrétní závazky a úkoly. Jejich plnění je zahrnuto v cyklicky upřesňovaném Státním programu úspor energie a využití OZE.

Využití OZE je součástí Energetické politiky schválené vládou ČR 12. 1. 2000, z níž vyplývá, že podíl všech OZE se má zvýšit z 1,5 % na cca 3 až 6 % do roku 2010 a na cca 4 až 8 % k roku 2020. Z těchto údajů je zřejmá určitá opatrnost a skepse, kontrastující se známými záměry a realizovanými postupy sousedních zemí.

Druhy dřeva a jejich vlastnosti

Každý druh dřeva má svoje zvláštní vlastnosti, což ovlivňuje možnosti jeho využití. Měkké dřevo je takové, které se snáze opracovává, pochází většinou z jehličnatých stromů, zatím co tvrdé dřevo se získává hlavně z listnatých stromů. Krom několika výjimek měkká dřeva podléhají hnilobě snáze než tvrdá.

Dřevo se po vytěžení dělí do několika základních skupin. Jednou z těchto skupin je i palivové dřevo. Za palivové dřevo je obvykle považováno dřevo, které má až do 70% hniloby nebo je různými způsoby znehodnoceno a nevhodné tak k dalšímu zpracování.

Využití dřeva jednotlivých druhů stromů

• Smrk (Picea) nabízí měkké, ale dosti pevné a pružné dřevo. Smrk navíc patří k nejdostupnějším dřevinám, jeho dřevo nachází uplatnění ve stavebnictví, tesařství i truhlářství a nábytkářství, používá se dokonce i na výdřevy v dolech, ale i k výrobě papíru, dřevité vlny a buničiny.
• Jedle (Albies) se dříve hojně používala k výrobě nábytku, lodních stožárů a člunů, ovšem dnes je toto dřevo špatně dostupné, jelikož jedle nedovedou odolávat průmyslovým exhalacím.
• Borovice lesní (Pinus sylvestris) patří mezi u nás mezi rozšířené jehličnaté dřeviny s dřevem nažloutlým až narůžovělým. Borovice obsahují mnoho pryskyřice a dřevo má výraznou pruhovou kresbu letokruhů, pro kterou je vyhledáváno v nábytkářství a truhláři.
• Modřín opadavý (Larix decidua) je vlastně poloopadavým jehličnanem, který je známý svým výrazným přechodem mezi jarním a letním dřevem. Jde o velice trvanlivé a odolné dřevo střední hustoty.
• Buk lesní (Fagus sylvatica) nabízí tvrdé, kvalitní dřevo, které však oproti dubu špatně snáší vlhkost a střídání vlhka se suchem. I přes svou tvrdost prostě nevyniká trvanlivostí. Ovšem pro účely palivové jde o dřevinu naprosto jedinečnou.
• Dub (Quercus) je mnohostrannou dřevinou, která u nás nabízí mnoho svých druhů. Jde o rozšířenou a oblíbenou tuzemskou listnatou dřevinu střední hustoty, jejíž dřevo výborně snáší vlhko.

Energetická krize a obnovitelné zdroje

Energetická krize v roce 2022 opravdu zamíchala kartami ve výrobě elektrické energie. Zatímco výroba v uhelných elektrárnách v České republice narostla o 14 %, prudce zdražující plyn zaznamenal značný propad o 55 %. Vodní elektrárny rovněž zaznamenaly pokles výroby - o 17 %. Celkový objem vyrobené elektřiny se zvýšil o 2,7 %, zatím co vývoz poskočil proti roku 2021 o závratných 52 %.

Výroba elektřiny v České republice stojí na dvou hlavních zdrojích - na uhlí a jádru. V současné době pochází z obnovitelných zdrojů jen asi 10 % elektrické energie, zatímco z uhlí bylo v loňském roce vyrobeno 41,94 % a z jádra 37 %.

Obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie

Zdroje na výrobu elektrické energie můžeme rozdělit na:

• Obnovitelné zdroje: Patří sem především sluneční, větrné a vodní elektrárny, ale i geotermální energie a bioenergie (například z biomasy). Dalším populárním obnovitelným zdrojem, i když ne uhlíkově neutrálním, je dřevo.
• Neobnovitelné zdroje: Řadí se sem zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina.

Výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů energie

Hlavní výhodou je snížení emisí skleníkových plynů a dalšího znečištění. Obnovitelné zdroje energie jsou prakticky nevyčerpatelné a snižují závislost dané země na dovozu fosilních paliv. Výroba a distribuce také podporují místní ekonomiku vznikem nových pracovních míst.

Mezi nevýhody patří nepředvídatelnost. Velká část těchto zdrojů totiž závisí na počasí. Výstavba potřebných zařízení vyžaduje vyšší počáteční investici a často i větší prostor, třeba pro větrné farmy nebo solární parky.

Srovnání se sousedními státy

V rámci Evropské unie mají fosilní paliva, jádro i obnovitelné zdroje zhruba třetinový podíl. Když se ale podíváme na jednotlivé státy, tyto rozdíly mohou být docela výrazné. Zatím co třeba Švédsko a Finsko spoléhají zejména na jádro a obnovitelné zdroje, naprostá většina elektřiny na Kypru a v Estonsku se vyrábí pomocí fosilních paliv.

Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropě ale v posledních letech prudce klesá a fosilní paliva jsou nahrazována obnovitelnými zdroji.

Polsko má nejvyšší podíl využívání uhlí na výrobu elektřiny ze všech států Evropské unie, zatímco Česká republika je na druhém místě. Je nutno zmínit, že Polsko vůbec nevyužívá jádrovou energii, na rozdíl od Slovenska, kde je jádro hlavním zdrojem energie.

Zelená dohoda pro Evropu

Snahu o udržení planety v co nejlepším stavu má i Evropská unie. Proto také vznikl Evropský Green Deal nebo též Zelená dohoda pro Evropu. V čem spočívá? Členské státy EU se zavazují k tomu, že podniknou určité kroky k tomu, aby společnými silami zabránili klimatické katastrofě a pokusí se dosáhnout toho, aby v roce 2050 byla Evropa klimaticky neutrální kontinent.

Dřevo jako skvělý materiál

Všude čtete, že dřevo je skvělý materiál, který bychom měli více využívat. Zřejmě s tím i souhlasíte, ale možná si nejste přesně jisti, proč? Pojďme se na to podívat.

1. Dřevo je přírodní surovinou pocházející z lesa. To ale nestačí. Aby bylo obnovitelnou surovinou, potřebuje trvale udržitelnou péči. Tu u nás zajišťují zkušení lesníci.
2. Každý český les musí být ze zákona obhospodařován trvale udržitelným způsobem. K tomu jsou navíc téměř ¾ našich lesů certifikovány uznávanými systémy PEFC a FSC. To znamená, že je zachovávána jejich různorodost, produkční schopnost a regenerační kapacita. Takové lesy jsou schopné naplňovat naše potřeby nejen nyní, ale i v budoucnu.
3. Využíváním dřeva z českých lesů snižujeme množství skleníkových plynů, které vznikají při dopravě dřeva ze vzdálenějších zemí.
4. Dřevo je přírodní materiál, který se i bez jakéhokoliv dalšího zpracování po čase samo rozloží na potřebné minerály do půdy. Recyklací můžeme ale prodloužit jeho využití. Dřevěné výrobky se na konci jejich životnosti dají snadno přetvořit a zbytkové dřevo se rozdrtí a poslouží na výrobu materiálů na bázi dřeva, například dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek.
5. Oproti ostatním materiálům má dřevo „ekologický náskok“ ještě před začátkem jeho využití, protože na sebe váže uhlík. Dřevo vzniká na základě procesu, který se nazývá fotosyntéza. To znamená, že se dřevo přeměňuje ze vzdušného oxidu uhličitého na kyslík a cukry, které jsou složeny z uhlíku. Kyslík se vrací zpět do ovzduší a z cukrů buduje svou biomasu - dřevo.
6. Tím, že na sebe dřevo váže oxid uhličitý, má mnoho dřevěných výrobků nízkou či dokonce zápornou uhlíkovou stopu. Jinak řečeno - dřevěný výrobek mnohdy „zadrží“ více uhlíku, než vytvoří a napomůže tak ke snížení množství CO2 v atmosféře.
7. Zejména při využívání lokálního dřeva je na zpracování dřeva (kácení, obrábění, doprava) potřeba mnohem méně energie než na výrobu ostatních materiálů.

České dřevo je přírodní materiál s trvale udržitelným a lokálním zdrojem. Vzhledem ke stupňujícím se nárokům na environmentální šetrnost se dřevo nabízí jako úžasné a snadné řešení ke snížení emisí skleníkových plynů a spotřeby energie.

Vytápění dřevem

Inteligentní a udržitelné využívání přírodních, obnovitelných surovin, jako je dřevo jako obnovitelný zdroj energie, v kombinaci s energeticky účinnými systémy vytápění přispívá ke splnění ambiciózních cílů v oblasti ochrany klimatu a nízkých emisí. Vytápění dřevem má mnoho výhod. Dřevo je například nejen obnovitelným zdrojem, ale má i vysokou energetickou hodnotu, nízký emisní faktor a je účinné. Palivové dřevo má vysokou energetickou hodnotu.

Dopad znečištění ovzduší na naše zdraví a životní prostředí je tak obrovský, že znečištění ovzduší je po změně klimatu druhým největším problémem životního prostředí. Spalování dřeva v domácnostech se starými kamny a krby přispívá ke znečištění životního prostředí mnohem více než moderní kamna.

Výběr palivového dřeva

• Tvrdé dřevo je pro použití v kamnech vhodnější než měkké dřevo. Měkké dřevo má vysoký obsah pryskyřice, a proto kratší dobu hoření.
• Dub je robustní a trvanlivé dřevo, které má tmavě hnědou barvu a charakteristickou hrubou kresbu. Je těžké a má hustou strukturu. Dub při spalování vydává příjemnou vůni.
• Smrk je měkké měkké dřevo se světlou, žlutobílou barvou a rovnoměrnou kresbou. Je lehké a měkké, což usnadňuje manipulaci nebo přepravu.
• Buk je tvrdé dřevo se světle až tmavě hnědou barvou a jemnou až středně jemnou kresbou. Je robustní, odolný a má vysokou hustotu, což z něj činí dobré palivové dřevo. Buk hoří pomalu a rovnoměrně a má dobrou výhřevnost. Při spalování má také příjemnou vůni.
• Bříza je měkké listnaté dřevo světlé, bělavé až žlutohnědé barvy s jemnou kresbou. Má nižší hustotu než tvrdší dřeva, jako je buk nebo dub, a je lehká a měkká, což usnadňuje práci a přepravu.

Dbejte na to, aby palivové dřevo pocházelo z regionálních lesů a z udržitelného lesního hospodářství. Podpoříte tak ochranu životního prostředí a budete se chovat udržitelně.

Optimální palivové dřevo je sušené déle než rok a má zbytkovou vlhkost 15-20 %. Výběr správného palivového dřeva má zásadní význam pro jeho výhřevnost. Velikost polen by měla odpovídat velikosti kamen.

tags: #obnovitelne #zrdroje #dreva #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Recenze odpadkového koše KIS Chic Bin
• Minecraft Tekkit Classic a příroda
• Seznam znečišťujících látek
• Čištění odpadů Krtkem
• Rizikové faktory ohrožení plodu