Obnovitelné zdroje energie ve Španělsku

Španělsko si klade za cíl do konce desetiletí vyrábět 81 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. V loňském roce pocházelo rekordních 56 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Strategii energetického sektoru stanovila vláda v tzv. Národním integrovaném energetickém a klimatickém plánu (Plan Nacional Integrado de Energía y Clima - PNIEC). Tento plán definuje cíle snižování emisí skleníkových plynů, přechod na obnovitelné zdroje energie (OZE) a zvýšení energetické účinnosti.

Podpora výroby komponent pro OZE

Španělská vláda spustila nový program, v rámci kterého nabídne 480 milionů eur na podporu výroby komponent pro obnovitelné zdroje. Finance mají být poskytovány v rámci programu obnovy a posílení odolnosti ekonomiky. Kromě zařízení na výrobu solárních panelů a větrných turbín bude podpora směřována i do výroby baterií a elektrolyzérů. Nový program navazuje na předchozí program, který nabídl přes 200 milionů eur na výrobu komponent pro solární elektrárny.

Evropští developeři obnovitelných zdrojů a přidružených technologií, jakými jsou například bateriová úložiště, často spoléhají na komponenty dovážené z jiných zemí, především z Číny. V kontextu rostoucích geopolitických rizik a v nedávné době i možné globální obchodní války se tak častěji diskutuje i o vyšší soběstačnosti Evropy v oblasti výroby komponent pro obnovitelné zdroje či baterie.

Navýšení výrobních kapacit v Evropě se však neobejde bez značných investic, které má podpořit i nový program. Jeden z takových programů nyní představilo i španělské ministerstvo ekologické transformace. Podle serveru PV Tech bude tento program rozčleněn do dvou subprogramů. První z nich nabídne celkem 35 milionů eur pro projekty s rozpočtem mezi jedním a třiceti miliony eur. Zbytek financí poté bude směřovat do projektů s rozpočtem přesahujícím 30 milionů eur.

V průměru by jednotlivé projekty měly moct čerpat podporu do výše až 15 % přípustných nákladů, přičemž maximální výše podpory pro jeden projekt má činit 150 milionů eur. Maximální výše podpory, jak v absolutní, tak i relativní hodnotě, má záviset na velikosti společnosti žádající o podporu a regionu, kde bude projekt realizován. Malé a středně velké podniky tak mají získat nárok na vyšší podporu než průměrných 15 %.

Čtěte také: Zelená energie ve Španělsku

Nový program podle serveru navazuje na předchozí program RENOVAL, v rámci kterého bylo letos rozděleno již 210 milionů eur. Tyto prostředky budou směřovat na podporu sedmi projektů na výrobu komponent pro solární elektrárny. Téměř veškeré finance, konkrétně 200 milionů eur, obdrží společnost Sunwafe, která plánuje do roku 2030 vybudovat továrnu na výrobu waferů s roční kapacitou výroby 20 GW.

Výpadek proudu v roce 2025

Po poledni v pondělí 28. dubna 2025 se miliony lidí ve Španělsku a Portugalsku ocitly bez elektřiny. Výpadek ochromil dopravu, telefonní spojení, finanční služby. V pěti regionech byl vyhlášen stav nouze a spuštěny nouzové postupy. Obnova trvala dvanáct hodin. Příčiny největšího blackoutu nebyly oficiálně potvrzeny ani po dvou týdnech od události. Jakou roli sehrála obnovitelná energie při masivním výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově?

Španělský provozovatel sítě v úterý uvedl, že došlo k souhře dvou událostí - výpadku výroby energie z klasických zdrojů a následné masivní ztrátě energie z OZE. K výpadkům proudu může dojít bez ohledu na to, jakým typem energie je síť napájena. V roce 2003, kdy síť byla napájena primárně fosilními palivy, došlo ke dvěma rozsáhlým výpadkům.

Keith Bell, profesor elektroniky a elektrotechniky na Univerzitě ve Strathclyde, řekl: „Události tohoto rozsahu se v průběhu let staly na mnoha místech po celém světě, v energetických systémech využívajících fosilní paliva, jadernou energii, vodní energii nebo variabilní obnovitelné zdroje.

Pratheeksha Ramdas, hlavní analytik společnosti Rystad Energy, uvedl: „Nemůžeme říci, že vysoký výkon větrné a solární energie způsobil výpadek - v minulosti jsme v systému viděli mnohem větší množství OZE. Vyšší množství obnovitelných zdrojů však mohlo ztížit absorpci frekvenčních poruch. Existuje mnoho možností, které mohou tyto poruchy způsobit: porucha v systému nebo slabé přenosové vedení. Je to ponaučení pro ostatní země.

Čtěte také: Více o obnovitelných zdrojích

Plynové a jaderné elektrárny mají vysokou setrvačnost, což je termín pro odolnost sítě vůči změnám frekvence. Je také nutné k těmto zdrojům připojit ještě dostatečnou kapacitu bateriových úložišť. Tedy část energie uschovat a dotovat síť ve chvíli poklesu výkonu OZE. Tímto by se i OZE mohly stát „tvrdšími“, tedy s vyšší setrvačností, které podrží síť. Bateriová úložiště lze mimo to také využít pro přebytky v síti. Pokud tedy dojde k náhlému výpadku např, větrného, nebo fotovoltaického zdroje, soustava bateriových úložišť podrží síť po nějakou dobu, tedy dostatečnou dobu do najetí špičkových zdrojů např.

Jaderná energetika ve Španělsku

Je proto možná překvapující, že Španělsko si před několika lety po vzoru Německa stanovilo za cíl postupné uzavíraní jaderných elektráren. A to přesto, že mnoho zemí pod tlakem okolností vyvolaných zejména konfliktem na Ukrajině změnilo v tomto ohledu svůj postoj a stejně jako např. sousední Francie přistoupily k výstavbě nových jaderných bloků nebo prodlužování jejich životností. Navíc v polovině minulého roku Evropská komise a Evropský parlament schválily zařazení jaderné energie do taxonomických mechanismů Evropské unie, které platí od 1. ledna 2023.

Podíl elektřiny bez emisí CO2, kam spadá jaderná, vodní, větrná a solární energie, dále přečerpávací turbíny a ostatní obnovitelné zdroje, činil loni 63,8 % z celkového objemu elektřiny Španělska. Z toho jaderná energie vyrobila 31,75 % této čisté elektřiny. Kromě toho jaderná technologie již dvanáct let po sobě vyrábí více než 20 % elektřiny spotřebované v zemi. V loňském roce byla jaderná energetika třetím největším zdrojem výroby elektřiny po kombinovaném cyklu a větrné energetice.

Nicméně proces uzavírání jaderných elektráren prozatím platí a je naplánován do roku 2035. Avšak některým elektrárnám končí životnost dříve a je potřeba do jejich provozu ještě zainvestovat. Rozvoj jaderného programu ve Španělsku začal v 60. letech 20. století výstavbou a uvedením do provozu první jaderné elektrárny José Cabrera (známé též pod názvem Zorita) v provincii Guadalajara. Španělsko mělo v době největšího rozmachu jaderné energetiky dokonce 10 reaktorů.

Čistá výroba elektřiny z jádra v roce 2022 činila 55 983,50 GWh, což představuje již zmíněných cca 20 % celkové výroby elektřiny. Hrubá výroba činila 58 589,95 GWh, což je o 3,5 % více než v předchozím roce. K 31. prosinci 2022 činil celkový čistý instalovaný výkon parku pro výrobu elektřiny ve Španělsku 119 091 MW, z čehož 7 117 MW čistého výkonu odpovídalo jadernému parku, což představuje 5,98 % celkového čistého instalovaného výkonu v zemi. Hrubá kapacita činí 7 398,7 MW.

Čtěte také: Nuclear power: A renewable resource?

Uvidíme, jak se Španělsko k jaderné energetice postaví nyní. V červenci proběhly předčasné volby a jedno z témat, které například aktivně komentovala tehdejší opozice, byl právě i návrat k jaderné energetice. Tento postoj byl podpořen i španělským jaderným průmyslem, který je připraven znovu otevřít diskuzi o budoucnosti této technologie. Volby však nedopadly úplně jasně. Vyhrála sice opozice, která se k jádru přiklání, ale má problémy sestavit většinu. Otázkou tedy zůstává, jaký bude další vývoj, komu se podaří vládu sestavit či zda nedojde dokonce k novým volbám a jaké místo jaderná energetika zaujme v plánech budoucí vlády. S vládní změnou by se mohlo očekávat i španělské posílení jaderné aliance v rámci EU, kam se řadí i ČR a která vznikla letos na jaře.

Ke konci roku 2022 bylo na celém světě v provozu 422 reaktorů ve 33 zemích. Dalších 58 nových reaktorů bylo ve výstavbě v 17 zemích. K 31. prosinci 2022 bylo na světě 191 jaderných reaktorů v 18 zemích, kterým různé regulační orgány udělily povolení k provozu na dobu delší než 40 let. Představují více než 45 % stávajících jaderných reaktorů. Ve Spojených státech, kde má většina reaktorů povolení na 60 let, má šest z nich povolení k provozu na 80 let.

Stojí za zmínku i skutečnost, že členové energetického výboru Evropského parlamentu v rámci snahy o dekarbonizaci evropského průmyslu dosáhli politické dohody o znovuzavedení jaderné energie do zákona o čistém nulovém průmyslu (NZIA - Net-Zero Industry Act). Díky jednotnému seznamu budou moci všechny technologie využívat výhod, které byly původně nabízeny pouze „strategickým“ technologiím, jako je například povolení do 18 měsíců nebo dokonce 9 až 12 měsíců u projektů, které jsou považovány za vysoce důležité pro veřejnost. Evropská komise rovněž požaduje, aby 40 % evropských požadavků na některé komponenty potřebné pro výrobu průmyslových projektů, na něž se vztahuje NZIA, bylo vyráběno v EU.

tags: #obnovitelné #zdroje #energie #Španělsko

Oblíbené příspěvky:

• Kategorie ERC
• Zajímavosti Nového Města na Moravě
• Vlnové délky a závislost
• Podmínky skladování dřeva
• Udržitelný rozvoj na UPOL