Obory prevence vzniku odpadu

Multidisciplinární studijní program Technologie odpadů a prevence rizik prohlubuje znalosti v oblastech bezpečnosti, biologie, energetiky a zemědělství s důrazem na moderní technologie a postupy v odpadovém hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů, energetického využití a recyklace odpadů.

V oblasti prevence havárií získají studenti znalosti, jak předcházet haváriím a zajišťovat bezpečnost při provozu technologií pro nakládání s odpady.

Cílem doktorského studijního oboru je připravit odborníky s hlubokými znalostmi z oblasti ochrany životního prostředí a příbuzných chemických a biochemických oborů, informatiky a matematického modelování.

Předměty doktorského studia navazují na tento základ a prohlubují znalosti v oblastech analytických metod pro sledování kvality vod, ovzduší a kontaminací půd a znalosti technologií pro výrobu pitné vody, čištění odpadních vod, zpracování kalů a pevných odpadů, odstraňování polutantů z ovzduší a dekontaminačních technologií.

Důležitou částí studia je také prevence vzniku všech forem odpadů, jejich recyklace a využívání jako druhotných surovin. Studenti jsou vedeni k samostatnému komplexnímu řešení výzkumných projektů.

Čtěte také: Magisterské programy v oblasti ochrany životního prostředí

Absolventi se uplatňují ve výzkumných, vzdělávacích, projekčních a dalších institucích, ve státní správě od místních odborů životního prostředí po ministerstva.

Material Flow Analysis (MFA)

Material Flow Analysis (MFA) čili analýza materiálových toků je systematický přístup k hodnocení toků a zásob materiálů v rámci definovaného systému v daném prostoru a čase. MFA poskytuje kompletní a konzistentní sadu informací o celkových tocích a zásobách daného materiálu v rámci zvoleného systému. Pojem materiál v pojetí MFA symbolizuje či zastupuje jak látky, tak zboží.

Existují dva druhy zdrojů - přírodní zdroje a antropogenní zdroje. Mezi přírodní zdroje se počítají například minerály, voda, vzduch, informace, půda nebo biomasa (včetně rostlin, živočichů i lidí). Antropogenní zdroje jsou ty, které byly vytvořeny nebo přeměněny lidmi - např. kulturní dědictví, technologie nebo umění. Tyto zdroje se nachází v tzv. antroposféře, tedy v domácnostech, zemědělství, zdravotnictví, infrastruktuře atd.

Díky masivní těžbě hornin a minerálů dochází k přeměně přírodních zdrojů na antropogenní zdroje. Tato přeměna je v některých případech tak výrazná, že antropogenní toky už překonaly svou mocností přírodní toky. Například tok kadmia spojený s lidskou činností je asi tři až čtyřikrát větší než přírodní (geogenní) tok způsobený erozí, počasím, mobilitou nebo vulkanickou činností.

Odpadové hospodářství probíhá na rozhraní mezi antroposférou a životním prostředí. Vzhledem ke vzrůstající spotřebě lidské společnosti roste i množství produkovaných odpadů a jejich složení se v čase mění. Prapůvodním cílem odpadového hospodářství bylo zachování základních hygienických podmínek a předcházení epidemií. Nicméně významné změny v produkci množství a kvality odpadů proběhly až během 20. století.

Čtěte také: Přírodní vědy: Přehled oborů

Dnes je odpadové hospodářství integrovaným konceptem několika způsobů nakládání s odpady, jako je skládkování, energetické využití, materiálové využití, opětovné využití či prevence vzniku odpadu.

Dotace na technologie pro prevenci vzniku odpadu

Získejte až 60% dotaci na technologie, které promění odpad v hodnotu, recyklát ve vstupní surovinu a výrobek ve skutečně cirkulární řešení. Výzva cílí na osm konkrétních oblastí podpory, které pokrývají celý cyklus materiálového nakládání - od prevence vzniku odpadu přes recyklaci, redesign výrobků až po zpracování kritických surovin z odpadu. Možnosti jsou široké a každá firma si v nich může najít to své.

Moderní podnikání se stále více soustředí na efektivní nakládání se zdroji - a právě v tomto duchu je nastavena aktuální dotační výzva, která podporuje zavádění technologií pro znovupoužití vlastního výrobního odpadu. Jde o výjimečnou příležitost, jak zefektivnit výrobu, snížit objem odpadu a současně ušetřit náklady na nákup primárních surovin. Podpořeny budou projekty, které dokáží zbytkový materiál vrátit zpět do výrobního cyklu.

Zpracování vybraných odpadů na nové výrobky, polotovary či suroviny už dávno není výsadou několika málo recyklačních firem - stává se důležitým pilířem moderního průmyslu. Výzva podporuje pořízení technologií, které umožní přeměnit konkrétní odpady ze skupiny 16 Katalogu odpadů na plnohodnotné druhotné suroviny, připravené k dalšímu využití bez nutnosti další úpravy. Podpora se vztahuje na vybraná katalogová čísla odpadů ze skupiny 16, například vyřazené elektrozařízení, pneumatiky, kovové a plastové části autovraků nebo technické plasty z vyřazených komponent.

Příklady zpracování odpadů:

• Zpracování elektrozařízení: Vyřazené spotřebiče (např. monitory, myčky, chladničky) lze rozebrat, roztřídit a zpracovat pomocí automatizovaných třídicích linek a drtičů na samostatné plastové, kovové a skleněné frakce.
• Recyklace pneumatik: Pomocí dezintegračních linek lze získat pryžový granulát, který je zbaven textilních a ocelových vláken.
• Zpracování autovraků: Po ekologické likvidaci a rozebrání vozidla lze zpracovat plastové části interiéru na regranulát, využitelný v automobilovém nebo stavebním průmyslu. Hliníkové díly (např. blistry, bloky motorů) je možné po dekontaminaci a úpravě podle kvalitativních norem využít jako vstupní materiál ve slévárnách - za předpokladu, že splní podmínky legislativy pro přechod z odpadu na druhotnou surovinu (tzv. End-of-Waste).

Dotaci lze využít na pořízení technologií jako jsou drtiče, mlecí linky, třídicí systémy, separátory, regranulační jednotky, extruzní zařízení nebo homogenizační technologie.

Čtěte také: O ekologických oborech

Skutečně udržitelný přístup k nakládání s materiály začíná už ve fázi návrhu výrobku a nastavení výroby. I z tohoto důvodu výzva OP TAK podporuje projekty, jejichž cílem je snížení množství materiálových vstupů při výrobě výrobků minimálně o 10 % jejich hmotnosti, a to při zachování jejich funkčních a kvalitativních vlastností. Tato aktivita je vhodná pro podniky, které chtějí využít moderní technologie k přesnějšímu řízení výroby, snížení zmetkovitosti nebo k optimalizaci konstrukčních řešení s ohledem na úsporu materiálu.

Příklady snížení materiálových vstupů:

• Výroba osvětlovací techniky: Nové návrhy hliníkových svítidel využívající tenkostěnné profily a integrované konstrukce vedou k výrazné úspoře materiálu bez snížení výkonu nebo funkčnosti.
• Výroba dřevěného nábytku: Díky pokročilému CNC obrábění a optimalizaci návrhů spojů lze výrazně snížit spotřebu deskového materiálu při zachování pevnosti a stability konstrukce.
• Výroba plastových kelímků: Úpravou tvaru formy lze dosáhnout snížení celkové hmotnosti výrobku při zachování stejného objemu - například zavedením žebrování, tenčích stěn nebo optimalizace přechodů.

Dotace pokrývá investice do výrobních strojů, nástrojů, forem, softwaru i souvisejících inženýrských služeb, které vedou ke snížení spotřeby materiálů.

Zvyšování recyklovatelnosti výrobků je jedním z klíčových principů tzv. ekodesignu - tedy přístupu, kdy se produkt od počátku navrhuje s ohledem na celý svůj životní cyklus. Výzva podporuje investice do technologií, které umožní upravit konstrukci nebo materiálové složení finálního produktu tak, aby bylo po skončení jeho životnosti možné využít výrazně vyšší podíl jeho hmoty jako druhotnou surovinu. Způsobilé projekty musí prokázat, že nové provedení výrobku dosahuje vyšší míry recyklovatelnosti než stávající řešení - a to buď změnou konstrukce, volbou vhodnějších materiálů, nebo jejich kombinací.

Plastové obaly a nádoby: Nahrazení vícevrstvých nebo pigmentovaných plastů monomateriály s vyšší čistotou, které lze plně mechanicky recyklovat, včetně úprav konstrukce (např. oddělitelné etikety, standardizované uzávěry).

Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, forem, nástrojů a montážních technologií, které umožňují nově navržené výrobky vyrábět v souladu s požadavky na recyklovatelnost.

Specifickou, ale velmi zajímavou aktivitou v rámci výzvy je podpora technologie pro protektorování pneumatik - tedy jejich repasování pomocí nového běhounu. Jde o jedinou výslovně jmenovanou výjimku v rámci výzvy, která se jinak zaměřuje výhradně na výrobu nových produktů z druhotných surovin či zpracování vlastních odpadů. Podpora je určena pro podniky, které chtějí rozšířit nebo modernizovat stávající protektorovací provoz, případně nově vstoupit do této oblasti s využitím inovativních technologií. Klíčem k úspěšné žádosti je prokázání, že protektorovaná pneumatika splňuje příslušné bezpečnostní a technické normy (např. EHK 108 a 109).

Příklady protektorování pneumatik:

• Pořízení linky na studené protektorování: Technologie, která aplikuje nový běhoun na zachovalý základ pneumatiky pomocí předvulkanizovaného pásu.
• Automatizace procesu inspekce a přípravy pláště: Investice do strojů na neinvazivní kontrolu stavu kostry pneumatiky (např. střihové interferometrie).
• Zavedení recyklační jednotky na zbytky běhounů: Využití odpadu z výroby nových běhounů při protektorování jako vstupu pro další materiálové využití - např. granulát pro výrobu tlumicích desek.

Výzva umožňuje podpořit dlouhodobý hmotný majetek (např. výrobní stroje a zařízení) a související služby (např. projektová dokumentace, zaškolení obsluhy).

Z pohledu firem, které chtějí začít s cirkulárními investicemi co nejefektivněji, představuje tato aktivita ideální vstupní bod. Jednoduchá podmínka - alespoň 5% hmotnostní podíl druhotné suroviny ve finálním výrobku - je splnitelná bez zásadních zásahů do technologie nebo výrobních procesů. Druhotná surovina musí mít přidělený status „přestala být odpadem“ dle § 9 zákona o odpadech (tzv. End-of-Waste), ale jinak může jít o široké spektrum recyklátů z různých oborů - od plastů přes sklo až po textilní nebo stavební materiály.

Příklady využití druhotných surovin:

• Plastikářský průmysl: Přimíchání regranulátu z technického plastu (např. polypropylenu) do vstřikovaných dílů pro automobilový průmysl.
• Nábytkářství: Výroba dřevěných panelů s příměsí rozemletých MDF nebo dřevního odpadu, např. pro výrobu polic nebo obkladových desek.
• Sklářství: Použití střepů z recyklovaného skla při výrobě technického skla, obkladových prvků nebo izolačních materiálů (např. pěnové sklo).
• Výroba sportovních a dětských prvků: Využití recyklované pryže (např. z pneumatik) pro výrobu tlumicích povrchů na hřištích nebo sportovištích.

Závislost na těžko dostupných nebo geopoliticky rizikových materiálech představuje rostoucé riziko pro evropský průmysl. Cílem není jen ekologický přínos, ale především posílení soběstačnosti, odolnosti výroby a stabilizace nákladů.

Příklady náhrady kritických surovin:

• Strojírenství a elektrotechnika: Náhrada vzácných kovů ve slitinách nebo magnetických prvcích za běžně dostupné alternativy (např. feritové magnety místo neodymových).
• Výroba elektroniky a baterií: Snížení podílu lithia, kobaltu nebo grafitu díky přechodu na nové typy chemického složení (např. sodíko-iontové baterie).

Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, míchacích a dávkovacích systémů, forem, lisů nebo analytických technologií, které umožní použití nové - ekologicky a ekonomicky výhodnější - receptury.

Vedle náhrady kritických surovin podporuje výzva také jejich cílené získávání z odpadu nebo z druhotných surovin. Jde o pokročilé recyklační nebo separační procesy, jejichž výstupem je samotná kritická surovina (viz. pilotní projekty EU EIT Raw Materials). Tato aktivita je vhodná pro firmy, které zpracovávají vyřazená zařízení, baterie, kovy nebo jiné komplexní odpady a chtějí posílit svou pozici v oblasti tzv. urban mining.

Dotaci lze využít na pořízení technologií pro drcení, třídění, loužení, pyrolýzu, magnetickou nebo chemickou separaci, případně pro řízení a monitoring celého procesu.

Nejčastěji používané kritické suroviny v praxi:

• Lithium, kobalt, mangan, grafit - baterie, elektronika, elektroauta
• Vzácné zeminy (např. neodym, dysprosium) - magnety, elektronika, větrné turbíny
• Galium, germanium, indium - solární panely, LED diody, polovodiče

Výzva Oběhové hospodářství - výzva II v rámci OP TAK bude vyhlášena v říjnu tohoto roku a patří mezi nejpraktičtěji využitelné dotační nástroje pro výrobní i zpracovatelský průmysl. Na rozdíl od minulých výzev zavádí tato také novou povinnost předložit tzv. „Cirkulární audit II“ - odborný posudek, který doloží dopad projektu na principy oběhového hospodářství.

POZOR - výzva je nastavena jako průběžná s omezenou alokací. Projekty budou hodnoceny v pořadí, v jakém budou podány - kdo dřív podá, má dříve nárok na dotaci.

Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC)

Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control - IPPC) je soubor opatření pro regulaci vybraných průmyslových a zemědělských činností zaměřených na omezování znečištění, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na jejich využívání, s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí. Technická úroveň průmyslových a zemědělských zařízení je porovnávána s nejlepšími dostupnými technikami - BAT (Best Available Techniques).

tags: #obory #prevence #vzniku #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Ohrožená zvířata v ČR
• Udržitelné štětce na make-up
• O přírodě
• Bioodpad Libčice nad Vltavou
• Sběrná místa Znojmo