Při příležitosti Dne Země se podíváme na význam a smysl ekologických oborů. V dnešní době, kdy čelíme klimatickým změnám a degradaci životního prostředí, nabývají tyto obory stále větší důležitosti.
Pavla Wernerová, finanční poradkyně se zaměřením na ekologické investování a inspirátorka v oblasti každodenní ekologie, se podělila o své zkušenosti a názory.
Původně je profesí fotografka, k financím se dostala postupně. Aktivně investuje asi pět nebo šest let. Postupem času se z mé záliby stala veřejná věc. Nedávno jsem se stala i finanční poradkyní a věnuji se tomu profesně. Chci lidi individuálně vzdělávat a vysvětlovat jim, jaké jsou možnosti.
Na počátku to pro mě bylo o ekologii jako takové - řešila jsem, že nechci investovat do fosilních společností a jiných znečišťujících průmyslů. Postupem času to začalo nabírat i etický charakter - jestli je morálně správně na těch věcech vydělávat. Hodně důležitá pro mě ale je etická stránka dopadu na zvířata.
Pro každého člověka znamená udržitelné něco jiného, každý má jiné hodnoty. Ráda si zkouším všechno možné a potom tomu, co mi dává smysl, věnuji víc peněz. Největší část zastávají ETF a podílové fondy, potom jsem velkým fanouškem lokálních firem - přes peer-to-business půjčky půjčuji konkrétním firmám, které mi dávají smysl. Nově mám v portfoliu jednu nemovitost. Také tam jsou jednotlivé akcie, mám tam několik ekologických firem, které mě zaujaly vyloženě z fanouškovského hlediska.
Čtěte také: Co přináší nová norma pro dieselové emise?
Často to vidím u ETF nebo podílových fondů - mají v názvu ESG nebo sustainable a zároveň zahrnují fosilní společnosti. Problémem je hlavně oblast reklamy, kde slova jako „ekologický, udržitelný“ nejsou nijak legislativně omezena a může je používat kdokoliv bez ohledu na reálný produkt. Na to se firmy hodně spoléhají a využívají toho. Pro zákazníka je potom těžké se v tom vyznat.
Hodně lidí si myslí, že ekologické investice musí být dražší a méně výhodné. Když si to ale srovnám s klasickými investicemi, rozhodně si nemůžu stěžovat - výnos je zde srovnatelný nebo občas i lepší. Ekonomicky to určitě dává smysl. Budoucnost s přísnějšími ekologickými opatřeními udržitelným investicím nahrává.
Na začátku září byl zahájen nový vzdělávací program Farmářská škola, který je zaměřený na vzdělávání v ekologickém zemědělství. Vznik tohoto programu lze označit za historický milník ekologického zemědělství v Česku, protože po více jak třiceti letech fungování ekologického zemědělství se u nás díky Farmářské škole cíleně tvoří další generace poučených ekologických zemědělců a zemědělkyň.
Farmářská škola je prvním vzdělávacím programem v Česku zaměřeným výhradně na ekologické a biodynamické zemědělství. Studium je tříleté a model vzdělávání je zcela odlišný od současného vzdělávání na středních a vysokých školách nebo univerzitách. Je totiž postaven na získávání znalostí a zkušeností skrze celoroční praxi na ekologických farmách, kde studenti i žijí. Praxe tvoří osmdesát procent náplně studia, teorie dvacet procent.
Aktuálně je do programu zapojeno přes čtyřicet ekofarem v Česku a na Slovensku, každá s odlišným zaměřením, ať už na ekologickou či biodynamickou produkci a zpracování zeleniny, ovoce, chovu zvířat a polařiny, tedy produkce obilovin a dalších polních plodin.
Čtěte také: Alternativní pohon LPG
Zajímavé a možná trochu nečekané je, že zájemci o studium a praxi ekologického zemědělství se většinou rekrutují z jiného než zemědělského prostředí.
Ředitel Jiří Prachař k tomu dodává: „V prvních třech letech, kdy běžela neakreditovaná verze, jsem potkal neuvěřitelné mladé lidi, kteří chtějí jít do zemědělství, kteří se opravdu práce nebojí a kteří chtějí dělat takové zemědělství, které je udržitelné a v souladu s přírodou a chtějí vstupovat právě do ekologického zemědělství.
Mezi studentkami prvního ročníku akreditované verze Farmářské školy je například osmadvacetiletá Anna Hubáčková, která studovala magisterský obor sociální pedagogika a poradenství na Masarykově univerzitě v Brně a působí jako lektorka, koordinátorka a metodička vzdělávacích programů. Jde tak o studentku bez předchozího zemědělského vzdělání. Na otázku, proč se rozhodla vstoupit právě do vzdělávacího programu Farmářské školy odpověděla: „V současné době vnímám péči o krajinu a o půdu jako jednu z nejsmysluplnějších činností, jak přispět snaze o širší transformaci.
Zcela odlišný je příběh studenta Martina Tlačbaby, kterému je třicet šest let a hospodaří konvenčně na 150 hektarech rodinného statku. Původně vystudoval provozně ekonomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
Je nutné zdůraznit, že přístup k půdě se ve výzkumech a analýzách objevuje jako hlavní bariéra pro začátek hospodaření. Půda se stala předmětem investic a spekulací a její cena vzrostla natolik, že již často nemá ekonomicky smysl ji pořizovat pro zemědělské účely, pachtovné také roste. Další zmiňovanou bariérou je nedostatečný přístup k financím potřebným k založení farmy a rozvinutí faremní infrastruktury. V neposlední řadě je to bariéra přístupu ke znalostem a vzdělání. Tuto „poslední“ bariéru snad alespoň částečně odstraňuje právě Farmářská škola.
Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví
Ekologické zemědělství je moderní forma obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce.
Podle studií je v půdě ekologických farem oproti konvenčním farmám více žížal, nachází se na nich více ptáků a hmyzu. Ekologické farmy uplatňují pestřejší osevní postupy, v potravinách se nenacházejí rezidua pesticidů a výčet by mohl pokračovat.
Počet ekologických zemědělců sice pomalu, ale stabilně roste, ke konci roku 2022 působilo v ČR 5 050 ekologických zemědělců a 990 výrobců biopotravin. Podíl ekologicky obhospodařované půdy je 16,2 procent, čímž se ČR řadí mezi země EU s vysokou mírou zastoupení ekologického zemědělství. Výzva a specifikum ČR spočívá ale v tom, že 85 procent této plochy tvoří trvalé travní porosty a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl pouhých 1,6 procent.
Hana Librová dlouhodobě a soustavně podporuje environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu (EVVO). Původní (dlouhá léta a namnoze i v současnosti užívaný) pojem „ekologická výchova“ je značně nepřesný. Environmentální výchova, respektive environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, jsou proto mnohem příhodnějšími pojmy, neboť přesněji vystihují cílevědomou snahu o zlepšování vztahů a přístupů lidí k přírodě a životnímu prostředí, a to i na základě zvýšené citlivosti i ohleduplnosti a vnímání jejich nenahraditelných hodnot i stupňujícího se poškozování.
Snahou environmentální výchovy je příprava na smysluplný život v rychle se proměňujících makro- i mikroekonomických, sociálních i politických podmínkách. Velmi účinně se sociální normy prosazují v běžném životě prostřednictvím tzv. kulturních vzorů, tj. vzorů žádoucího sociálního chování. Těmito osobnostmi mohou být, a v rostoucí míře už jsou, právě učitelé, především školní koordinátoři EVVO, ale i ekopedagogové středisek EV, kteří svým osobním žitým příkladem působí na své žáky a klienty.
V každodenní praxi se může jednat o zcela drobné, zdánlivě bezvýznamné činy, jakými jsou například záchrana topícího se brouka v jezírku či vypuštění zbloudilé včely z tramvaje.
Antropocentrismus je postoj nebo názor, který klade do středu nějakého jevu, procesu, vidění či hodnocení člověka. Antropocentrická ekologická etika je přesvědčena, že východiskem i centrem každého hodnocení a vůbec měřítkem všech věcí je a zůstane člověk. Tato etika argumentuje právem všech lidí žít ve zdravé přírodě, či spíše ve „zdravém životním prostředí“. Zdůrazňuje totéž právo pro budoucí lidská pokolení.
Ochrana přírody o sobě tvrdí, že je biocentrická. Ochrana přírody je biocentrická v tom, že přiznává přírodě samostatnou hodnotu, nezávislou na prospěchu člověka (tropický prales chráníme kvůli této hodnotě, ne jako zásobárnu léčiv).
V oblasti zemědělských a aplikovaných přírodních věd patříme v ČR k těm nejlepším univerzitám, jak dokládají výsledky hodnocení doma i v mezinárodních žebříčcích, např. Academic Ranking of World Universities.
Jsme tuzemskými lídry ve vysokoškolském vzdělávání zaměřeném na komplexní péči o životního prostředí, a to spolu důrazem na aplikovatelnost vědomostí v praxi. Ochrana přírody a aktivní management životního prostředí jsou samozřejmou součástí kultury vyspělé moderní společnosti a jejich význam a důležitost v budoucnosti jen poroste.
Technická fakulta ČZU nabízí unikátní studentům získat kombinaci dovedností a znalostí v technických inženýrských programech, které pokrývají oblasti vzdělávání zemědělství, dopravu, strojírenství a energetiku včetně IT. Fakulta nabízí dva zcela jedinečné studijní programy, a to Inženýrství údržby a Precizní zemědělství, které je možné v České republice studovat právě jen na naší fakultě.
tags: #maji #ekologicke #obory #smysl #vyznam