Využijte oblíbené momentky vašeho života a my vám z nich uděláme krásné originální obrazy. Způsobů, jak využít fotoplátno, existuje hned několik a záleží na vašem vkusu a fantazii, jak své fotografie využijete.
Nikdy nedávejte fotoplátna různých provedení vedle sebe. Můžete tím pokazit ráz celého interiéru. Využijte své představivosti a my vám za bezkonkurenční ceny vytvoříme fotoplátna zcela podle vašeho stylu.
První zcela relevantní otázkou je, jak vybrat optimální tiskovou technologii? Jednou z cest je tisk neboli „vyvolání v minilabu“, což má nejblíže ke klasickému vyvolávání fotografií.
V Centru Fotoškoda používáme nejmodernější technologie založené na řešení Noritsu a software EZ Controller a AccuSmar. Jedná se o technologie fotochemického tisku, která je to vhodná pro formáty do A4 vč. panoramatických (305 x 914 mm) s výstupním rozlišením až 640 DPI. Výhodou je skvělý poměr kvality/ceny/rychlosti (jde o relativně levný a vysoce produkční tisk). Více například v sekci fotoslužeb Centrum FotoŠkoda.
Další možností je termosublimační tisk, což je opět založeno na fotochemickém procesu (stejně jako výše uvedené řešení Noritsu). Výhodu tisku na bázi termosublimace je opět rozumný poměr mezi cenou a kvalitou. Takto vytištěné (vyvolané) fotografie jsou většinou ještě navíc opatřeny speciální ochrannou vrstvou (laminací), která je chrání před nepříznivými okolními vlivy, typicky: poškrábání, omak, vlhko, voda a prach. Je zde však také omezení co do formátů (opět do velikosti cca A4). Termosublimační tiskárny dodává například: Canon, Fujifilm, Polaroid nebo DNP.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Velice oblíbeným a v současnosti jednoznačně nejrozšířenějším řešením je inkjet (inkoustový tisk) a populární inkoustové tiskárny. Jedná se již o plně digitální tiskovou technologii, která v podstatě nemá omezení co se formátů a velikosti týče. Jde o velmi flexibilní řešení, nabízející tu nejvyšší možnou fotorealistickou kvalitu, dále široký gamut a v neposlední řadě i největší výběr médií a vysoký archivační potenciál. Současně však nepatří mezi ta nejlevnější řešení (inkousty jsou zkrátka stále drahé). Pro menší formáty a větší počet fotografií se vyplatí spíše některé z výše uvedených řešení. Pokud však chcete co nejvyšší kvalitu tisku a současně preferujete větší formáty, inkoustový tisk je jasnou volbou. Mezi přední výrobce inoustových tiskáren (pro hobby použití) patří: Canon, Epson a HP.
Tisk ve fotolabu má tu výhodu, že po vás nevyžaduje vůbec žádné hlubší znalosti problematiky, nestojí vás to čas, práci a nepotřebujete tedy žádné know-how. Stačí donést fotografie na nějakém nosiči (CD, USB, DVD) nebo je poslat online do kvalitní sběrny a pak si je vyzvednout a zaplatit. Na druhou stranu, nemáte celý proces pod kontrolou a zejména náročnější fotografové mohou být někdy z výsledných tisků zklamáni či jinak nespokojeni s finálním výsledkem.
Na druhé straně máme tisk ve vlastní režii, kde platí přesný opak než ve fotolabu. Celý proces je sice mnohem náročnější na čas, energii, zkušenosti a znalosti, v neposlední řadě zde jsou nutné investice (tiskárna, papíry, inkousty atd.). Odměnou je vám však plná kontrola nad výsledkem a perfektní snímky. V obou případech však platí, že pořádná předtisková příprava fotografií je základ.
Kvalitní a ověřený fotolab najdete například v Centru Fotoškoda.
Důležitý je formát a velikost. Zde spousta uživatelů a fotografů stále tápe. Jak velké snímky a v jakém formátu? Chci fotografie do fotoalba nebo rovnou na zeď?
Čtěte také: Recenze KINOMAP aplikace pro rotopedy
Pro klasická foto alba jsou běžné velikosti 9×13 cm, 10×15 cm, 13×18 cm, 15×21 cm). Více na stránce vyvolání fotografií v CFŠ. V případě větších rozměrů je zásadní, jak velkou plochu fotoobrazu či velkoformátové fotografie pověsíme a kam. Nutno důkladně zvážit také z jaké vzdálenosti se na ní budeme dívat. Fotografie do velikosti A4 (cca 30×20cm) jsou vhodné spíše do fotoalba nebo fotoknihy ale nikoli na zeď. Na zdi mají smysl fotoobrazy od velikosti cca A3 (cca 30×45cm) nebo ještě lépe A2 (cca 40×60cm) a větší.
Jak jsme již zmínili výše, k reprodukci snímků do fotoalba většinou plně postačí termosublimační tisk nebo „mokrý“ fotolab (Noritsu). Na fotoknihu je situace velmi podobná. Dnes není výjimkou výroba fotoknih pomocí technologií digitálního tisku (inkoustový nebo práškový/toner). Pro velkoformátové fotografie je inkjet jasnou volbou.
Velkoformátová fotografie není nijak standardizována, záleží na konkrétním segmentu. Mezi fotografy se jako velkoformátový snímek uvádí nejčastěji plocha o rozměrech od A3 výše (tedy 30×45, 30×40 cm a větší). V reklamním tisku (indoor/outdoor) je respektován velkoformát až od 150 cm (delší strana). Co se týče běžného merkantilního tisk nebo knižního trhu, tam zase většinou hovoříme o velkém formátu už při B4 (250x353 cm) popřípadě SRA4 (225x320 cm). Takže otázka je to velmi zapeklitá nicméně co je nebo není VF tisk je vlastně irelevantní, podstatný je výsledek.
Digitální zrcadlovky a bezzrcadlovky snímají mají poměr obrazu 3:2, zatímco kompakty a fotomobily 4:3. Je tedy nutné respektovat původní předlohu a dle toho zvolit odpovídající formát papíru: 10×15 (2:3) ale 15×20 (3:4); 30×45 (2:3) ale 30×40 (3:4) atd. Problémem jsou zde automatické příjmy fotografií (SW, fotokiosky, služby), kde je obraz často oříznutý nebo s bílými okraji. Kvalitní sběrny fotografií a minilaby však i na toto myslí a zákazník je na takovou skutečnost upozorněn (buď automaticky nebo personálem).
Zvlášť opatrní musíte pak býti v případě atypických formátů typu “čtverec” (1:1) či “panorama” (3:1, 2:1). Poměr 3:2 nebo 4:3 je standard, čtverec 1:1 (square) je zajímavý a působí velmi symetricky. Panorama (2:1 nebo 3:1) silně zdůrazní prostor.
Čtěte také: Obraz Ježíše
V případě velikosti tištěné fotografie mám svou teorii, která se mi zatím vždy osvědčila: „vyber vždy o stupeň vyšší formát, než jaký jsi původně chtěl(-a)“. Například navýšení z A3 na A2. Je tam sice samozřejmě cenový rozdíl, ale ten výsledek vždycky za to stojí.
Zejména u inkjetu (inkoustového tisku) je výběr papírů obrovský. Základem je lesklý a matný. Pro náročnější zákazníky jsou k dispozici saténové nebo perleťové papíry. A pro ty nejnáročnější nebo vyloženě umělecké fotografy a kreativce, jsou strukturované papíry typu „fineart“.
Pro více informací o papírech najdete v našem průvodci: Jak vybrat fotografický papír.
High-end v případě médií, určených pro tisk fotografií. Využití najdou ale také v umělecké sféře a jsou oblíbeným materiálem pro malíře i umělecké fotografy. Jde o média z ryze přírodních materiálů bez chemických příměsí nebo jen s jejich minimálním množstvím. Patří sem baryty, akvarely, papíry s vysokým podílem buničiny a samozřejmě malířská plátna.
Vyznačující se vyšší gramáží a výraznou povrchovou strukturou, která skvěle přijímá a „drží“ inkoust. Obrazy na těchto médiích mají výjimečnou hloubku obrazu, velký rozsah barev i vysokou hranovou ostrost. Fineart média jsou vhodná jak pro černobílé tak výtvarné, stylizované fotografie.
Pro více informací o papírech najdete v našem průvodci: Jak vybrat fotografický papír. Plátno i ostatní fineart média jsou typická výraznou strukturou povrchu. Výtisky vypadají jak umělecká díla starých mistrů.
Udává plošnou hmotnost a počítá se v g/m2. Často se nepřesně uvádí že gramáž = tloušťka papíru, což je zavádějící, byť spojitost zde je (papíry s vyšší gramáží mají zpravidla širší profil, ale není to pravidlem).
Ve fotografii volíme média s vyšší gramáží cca 250 g/m2 - jsou pevnější, lépe se s nimi manipuluje a lépe se zpracovávají a dále adjustují (laminují, kašírují na desky, rámují). Na druhou stranu mívají současně i větší „tvarovou paměť“. Pokud je přenášíte srolované v tubusu, pak se hůře rovnají (platí hlavně pro větší formáty > A4).
Více o tématu papíru, gramáží atd. najdete v našem průvodci: Jak vybrat fotografický papír.
Máme vytištěno a zbývá jen nějak ochránit své krásné fotografie. Tou základní a nejoblíbenější možností - navíc desítkami let ověřenou - patří fotografie uložené ve fotoalbu. Oblíbenou adjustací posledních let jsou stále populárnější fotoknihy.
K dalším oblíbeným prvkům zušlechťující naše fotografie patří laminace (potažení tenkou vrstvou průhledné fólie), chránící povrch fotografie jak před nepříznivými vlivy (vlhko, prach, poškrábání) tak i před UV zářením a tím postupným vyblednutím. Velkoformátovým fotografiím sluší nakašírování (celoplošné nalepení) na desku (kapa, dibond) nebo vložení do nějakého pěkného rámu.
Vítejte v naší komunitě, kde vám postupně představíme vybrané umělce, se kterými spolupracujeme. V jejich profilu najdete nejen inspiraci a tipy na tvorbu, ale často i zajímavý životní příběh, který ovlivnil je samotné i jejich uměleckou dráhu.
Pod názvem Vlčina, který může symbolizovat živočišnou vůni vlka signalizující skrytou přítomnost tohoto zvířete, ale i kůži, umožňující dívat se a vnímat věci z vlčí perspektivy, se v holešovické Bold Gallery svou největší výstavou představuje jedna z nejzajímavějších malířek své generace Lenka Černota. Pětatřicetiletá vizuální umělkyně, která je celoživotně fascinována právě vlky, zde nabídne od 18. srpna průřez svou tvorbou s akcentem na poslední velkoformátová plátna. Autorčino tvůrčí soužití s těmito dravými a zároveň magickými zvířaty se vyvíjí od realistických záběrů po abstrakci, která volně naznačuje vlčí pohled na svět.
Výstavu Vlčina Lenky Černoty v holešovické Bold Gallery na adrese U Měšťanského pivovaru 6a v Praze 7 je možné navštívit do 26. září.
Výstava je souborem jeho prací za posledních šest let. Inspirací je nejčastěji krajina Vysočiny a okolí města Polička, kam autor uniká před městem do svého ateliéru v obci Radiměř. Tématem jsou převážně určité výseče z krajiny, netradiční zátiší a nejčastěji je předlohou vlastní zahrada.
Velkoformátové kresby ukazují zájem o stavebnost rostlin a stromů, rozmanitost barevných ploch a světelných proměn. Kresby se nesnaží popisně kopírovat krajinu, ale své zážitky nejen z přírody, jsou převáděny intuitivním způsobem na plochu, kde vzniká obraz jakési „vnitřní krajiny“.
tags: #obraz #na #plátně #příroda #velkoformát #tipy