Ochrana ovzduší a kritika akčního plánu: Žaloby, spory a snahy o zlepšení

V posledních letech přibývá lidí, kteří se při hájení svých práv obracejí na soudy. I tak může působit přehršel žalob či oznámení, které míří k soudům a na policii. Například o stavbu spalovny, špatný vzduch nebo těžbu uhlí.

Žaloba Hnutí Duha na Moravskoslezský kraj

Zástupci Hnutí Duha staví svou žalobu na Moravskoslezský kraj na několika bodech. Vadí jim dosavadní - podle nich nestandardní - příprava stavby krajské spalovny. Ta má vzniknout v areálu bývalého Dolu Barbora v Karviné. „Požadujeme, aby soud zamítl územní rozhodnutí pro stavbu spalovny a nařídil provést ho znovu,“ řekl Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Příprava projektu podle něj dosud probíhala dost narychlo. Zástupci kraje s ním ale nesouhlasí.

„O žalobách bude rozhodovat nezávislý soud. „Soud jsme požádali o odkladný účinek žaloby. Pokud by ho uznal, musel by se zastavit proces přípravy stavby spalovny do doby, než se naše žaloba vyřeší,“ věří ekolog Kropáček.

Snaha o zlepšení ovzduší soudní cestou

Na soud se v kraji v poslední době obrátili například i dva členové sdružení Vzduch z Ostravy-Radvanic. Domáhají se toho, aby vydal akční plán krátkodobých opatření ke zlepšení ovzduší v jejich městském obvodu, kde lidé trvale dýchají vysoce nadlimitní množství škodlivin. Kraj namítá: „Opatření jsou zahrnuta v dokumentech. Nyní není možné akční plán vydat.“

V úspěch věří i zástupci Frenštátu pod Radhoštěm a obce Trojanovice, dalších institucí, které se snaží domoci spravedlnosti prostřednictvím policie. Podali trestní oznámení na úředníky Obvodního báňského úřadu, kteří v minulosti souhlasili se zakonzervováním staveb v areálu Dolu Frenštát, a dle kritiků tak nechali otevřené dveře jeho zprovoznění.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Návrh novely lázeňského zákona a spory o kompetence

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v návrhu novely takzvaného lázeňského zákona stanovit cíle pro čisté ovzduší v lázeňských městech. Tímto by se mělo zaručit čisté ovzduší v lázeňských městech. Odpovědné za jejich plnění by měly být obce spolu s poskytovateli lázeňské péče. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) na takový krok ale MZd nemá pravomoc. S návrhem podle připomínek nesouhlasí ani Karlovarský kraj, kde sídlí nejznámější české lázně, považuje ho za další zhoršení podmínek pro samosprávu či podnikání.

Připomínkovým řízením prošel takzvaný lázeňský zákon, kterým chce ministerstvo zdravotnictví mimo jiné zavést takzvaný „akční limit“ pro znečištění ovzduší. "Zavádí se pojem 'akční limit', kterým se rozumí taková hodnota znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována. Poskytovatelé lázeňské péče mají společně s obcí, na jejímž území se lázeňská péče poskytuje, podnikat aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě," píše se v návrhu zákona, jehož platnost MZd navrhuje od roku 2025.

Návrh uvádí, že opatření se mohou týkat například řešení dopravy, centrálního vytápění, způsobu úpravy zeleně nebo hluku. Odpovědnost za opatření vedoucí k danému cíli budou mít společně poskytovatelé lázeňské péče, státní správa a samospráva. V současné době mají poskytovatelé lázeňské péče povinnost předložit ministerstvu každých pět let zprávu o stavu klimatických podmínek v místě. Nově by ale mělo být možné v případě, že nebude ovzduší dostatečně čisté, nařídit obci trvalý monitoring a zprávy žádat každý rok.

Kritika a spory o kompetence

MŽP ale považuje takovou regulaci za zásah do svých kompetencí. "Kompetence v této oblasti tak nemůže vykonávat ministerstvo zdravotnictví, jelikož nemá pro výkon státní správy v této oblasti stanovenu pravomoc. Což porušuje zásadu legality a legitimity, čímž je navrhovaná právní úprava od počátku protiprávní," píše v připomínkách resort životního prostředí. A žádá odstranění institutu akčních limitů z celého návrhu zákona „na všech relevantních místech, a současně též ze všech relevantních částí materiálu jako celku“.

Podle Karlovarského kraje „záměr novelizace lázeňského zákona ve formě doplnění ‚akčních limitů‘ neřeší stávající nefunkční záležitosti v oblasti lázeňství, naopak přidává další povinnosti a výdaje pro obce a provozovatele lázní, tedy zhoršuje správu měst a podnikání v daném sektoru“. Podle připomínek Karlovarského kraje jsou jiné problémy lázeňských měst, které by mělo MZd řešit.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

„Lázeňský zákon musí definovat lázeňskou péči také jako preventivní zdravotní péči ve vztahu k úpravě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,“ navrhuje kraj. Složitou proveditelnost navrhované změny kritizuje také Svaz měst a obcí České republiky. „Nově má prováděcí právní předpis stanovit akční limity hodnot znečištění ovzduší vnitřního území lázeňského místa. Prováděcí právní předpis zatím zřejmě nebyl vydán a bez znalosti akčních limitů nelze posoudit, jak velkou komplikaci a finanční zátěž to bude znamenat pro poskytovatele lázeňské péče a obec. Z novely ani z důvodové zprávy nevyplývá, k čemu budou Ministerstvu zdravotnictví sloužit výsledky trvalého imisního monitoringu ovzduší uvnitř vnitřního území lázeňského místa, respektive jaký dopad bude mít překročení akčních limitů na přírodní léčebné lázně. Na kvalitu ovzduší v příhraničních oblastech mají navíc významný vliv sousední státy a není v možnostech obce tyto zdroje znečištění ovlivnit. Je nutné, aby si předkladatel uvědomil, že vzdušné proudění nezná hranice; situaci, kdy budou např.

Podle připomínky Hospodářské komory ČR v návrhu chybí, jaké znečišťující látky by se měly v akčních limitech sledovat. Namítá také, že monitoring, ale i nápravná opatření mohou obcím přinést nemalé náklady. Ministerstvo financí naopak v připomínkách žádá, aby MZd vyčíslilo náklady pro stát.

Lázeňství v České republice

V České republice je dnes 93 registrovaných poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče, dohromady mají 25 tisíc lůžek a zaměstnávají 11 tisíc lidí. V roce 2022 se v nich léčilo přes 842 tisíc lidí, z nich asi 293 tisíc byli cizinci. Na seznamu přírodních léčebných lázní je 38 měst, zejména v Karlovarském kraji (6) nebo Olomouckém (6), hlavně v Jeseníkách (5), ale také v kraji Ústeckém (5), Královéhradeckém (4), Zlínském (4), Jihočeském (3), Libereckém (2), Jihomoravském (2), Moravskoslezském (2), Středočeském (2), Plzeňském (1) či Pardubickém (1).

Počet léčebných pobytů v lázních v roce 2022

Příklady a specifika lázeňských měst

Jedním z lázeňských měst, která měla v minulých letech potíže se znečištěním ovzduší, jsou Teplice. Na jedné ze dvou stanic měřících znečištění ovzduší v Karviné byl letos už 14krát překročen celodenní limit pro množství prachu v ovzduší. Na podobné stanici v severočeských Teplicích už sedmkrát. Obě měřicí místa jsou přitom vzdálená jen asi dva kilometry vzdušnou čarou od tamních lázní, kde lidé očekávají, že budou během léčení dýchat čistý vzduch.

Druhé největší lázně v České republice, Mariánské Lázně, které jsou také jedním z trojice západočeských lázeňských měst zařazených na seznam UNESCO, nyní nově získávají statut klimatických lázní. Klima Mariánských Lázní se vyznačuje svým jedinečným terapeutickým potenciálem, který je dán různými nadmořskými výškami a specifickými topoklimatickými poměry. Naopak ve Františkových Lázních se vám bude dýchat lépe. Prašnost je u nás hluboko pod průměrem České republiky, v okolí nenajdete žádný těžký průmysl a v samotném městě je velmi omezená doprava. Smog je pro nás neznámý pojem. Všudypřítomné parky a lesoparky tvoří plíce Františkových Lázní, o které s láskou dlouhodobě pečujeme.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

tags: #ochrana #ovzduší #vadný #akční #plán #kritika

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní krása s Algi Chamot
• Koš na odpadky ve skříňce
• Dopady vztahu dětí k přírodě
• Dopady cihelného prachu
• Udržitelné řešení pro vinařskou usedlost v Mikulově