Ochrana před znečištěným životním prostředím: Metody a vývoj v České republice


19.03.2026

Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky vrací zpět do přírody ve formě odpadu. Stoupá i množství odpadu.

V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka. V Československu se projevovalo nemocemi dýchacích cest, trávicí soustavy, nemocích kůže a podkožního vaziva (např. žloutenka aj.) i civilizačních chorob.

Historický kontext ochrany životního prostředí

Doba od roku 1948 do konce 50. let znamenala narušení ekologické rovnováhy. Např. v horách, kde docházelo k rozsáhlé devastaci dřevin. V 60. letech se situace pomalu zlepšovala až do listopadu 1989. Další vývoj v 90. letech zakončím přijetím zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Budu sledovat rozdíly ve svobodě projevu a tisku v letech 70. - 80. let.

Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Kontrolu nad vydanými zákony a nařízení, v době socialismu neexistoval. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství kontrolovalo zemědělství a jiných ministerstev. Ministerstvo dohlíželo i na výrobu veškerých materiálů. Vláda podávala do tisku nepravdivé zprávy a problémy zlehčovala.

Pokud někdo překročil stanovené normy, které nejčastěji zvítězily, problémy stávaly bezvýznamnými. Jestliže se znečišťování ovzduší stalo natolik, že to již vláda nemohla přehlédnout, byla mu určena pokuta. Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. 35/1967 Sb. o opatřeních proti znečišťování ovzduší, který se vztahoval na vypouštění zplodin z továrního komína, na znečištění parní trakcí, hořením nebo zapařením dolů a skládek.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

V 60. letech se začalo více dostávat do povědomí lidí, že nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné. V 70. letech se začala veřejnost seznamována s negativními účinky průmyslové výroby, ale i lidské nedbalosti. Lidé si začali uvědomovat, jak je životní prostředí narušeno. Teprve v 70. letech se průměrná věková hranice se průměrná věková hranice.

Problémy v oblasti životního prostředí a jejich řešení

Vlivem stálého okyselování půdy imisemi a hnojivy vznikla velká nutnost vápnění. V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka. Znečišťují ovzduší a na zemědělských plodinách se projevují materiální škody.

Situace se nezlepšila ani, když došlo 5. 1. k technické závadě. K druhé havárii došlo 24. 2. a chybou při jeho zavážení. Komplikace s elektrárnou byly utajovány. Bezpečnosti provozu a likvidace jaderného odpadu nebylo do důsledků řešeno, aby byla zajištěna kompletní bezpečnost. Stavba jaderné elektrárny Temelín začala v roce 1986. V lednu roku 1990 oznámila vláda, že se dokončí pouze dva rozestavěné bloky. Průběhu 90. části podílela. Dokončení stavby bylo drahá a kvůli níž se stavba protáhla o pět let.

Vládní orgány v Československu svolaly na 30. 4. a projednaly, jak bude probíhat monitorování situace. Do 15. 5. denně zasedala a sledovala množství radioaktivity na našem území. Radami pro těhotné matky, děti a staré nebo nemocné lidi raději nevycházet a zdůrazňovaly se základní hygienické zásady. Pak následovala pětidenní přestávka a teprve 5. 5. zvýšení radioaktivity“.

V 80. letech docházelo k narušení Krušných hor. Neustálému smogovému oblaku, který se projevuje zejména v zimě. Předseda odpověděl 16. podle kterých se má postupovat a které je rozděleno na dva stupně. O něm veřejnost prostřednictvím krajského deníku Průboj. Situace byla zlehčena a podhodnocena.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Roku 1974 vydala vláda ČSR usnesení č. 40 o komplexním řešení ochrany a tvorby životního prostředí. Nepodpořila ani výrobu dalších čističek vod. V roce 1983 nastal lýkožrout smrkový.

Krkonošský národní park (KRNAP) byl zřízen vládním nařízením č. 40/1963 Sb. Byl v době socialismu jediným národním parkem v ČSR. Lesa. Životního prostředí zůstalo nevyslyšeno. Lanovka dostavila podle původního plánu až na vrchol. Byla ponechána bez reakce orgánů, které se na stavbě lanovky měly podílet.

Budování vodního díla mělo za následek zničení dunajské krajiny. Nezasáhly v takové míře do životního prostředí. Rudé právo /2. 6. se však maďarská strana přestala podílet na tomto projektu.

Role médií a organizací v ochraně životního prostředí

Časopis řídil Ivan Makásek. Zpočátku byl časopis pod neustálou kontrolou vyšších orgánů, ale v 80. událostem v Černobylu. Bedřich Moldan, Jaroslav Stoklasa a Ivan Dejmal. Náplň tohoto svazu byla propagace socialistických myšlenek. Často i postihy osob přispívala k nechuti jednotlivých lidí pouštět se do podobně zaměřených akcí. Ekologická sekce při biologické společnosti ČSAV na podnět československé vlády. Konečnému vytištění však nedošlo, protože zpráva se ztratila. Štrougalovi odeslala, aby seznámil se zprávou širokou veřejnost.

Ve srovnání se 70. deník Mladá fronta, 80. léta byla proti tomu dobou uvolněnější. Proměny, Studie, Obrys, Rozmluvy aj. Dokumentační středisko nezávislé kultury (dále pouze ČSDS). Jan Vladislav a místopředsedou Jiří Gruša. Jejich uchovávání a zpracovávání. Oblastech politiky, kultury a společenských věd, musela tvořit tajně. Samizdatově vycházet Ekologický bulletin. Problémy jednotlivých oblastí cestou dialogu. Litoměřicích a v Praze a Děti Země. Otevřených dopisů adresovaných příslušným orgánům a nejčastěji samotné vládě.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Následovaly další petice a demonstrační projevy. Životní prostředí od návrhu ustoupila. Samostatný státní útvar při českém ministerstvu.

Současná situace a statistiky

22. října 2018 Český statistický úřad dnes ve svém pražském sídle otevřel výstavu věnovanou čtvrtstoletí statistiky životního prostředí. Výstava na jedenácti panelech mapuje jednotlivé oblasti sledování environmentálních dat a kromě důležitých statistických údajů přináší i bližší pohled na metody zjišťování informací o životním prostředí.

Stále se zvyšující nároky na ochranu životního prostředí spojené s řadou aktivit na mezinárodní i národní úrovni vyvolávají rychle rostoucí poptávku po environmentálních informacích. Tento zájem je motivován potřebou hodnocení stavu a vývoje jednotlivých složek životního prostředí a také popisem jeho vzájemných vazeb s ekonomickým vývojem společnosti.

„Když ČSÚ zařadil před pětadvaceti lety do svého portfolia data o životním prostředí, šlo o logické a nutné doplnění oblasti, která je v moderní demokratické společnosti v popředí zájmu. Shromažďování a publikace těchto dat byla jedním z kroků, které úřad posunul k světovému statistickému standardu. Za 25 let, kdy ČSÚ data o životním prostředí zpracovává, jsme se dostali i v této oblasti na úroveň, která dokáže uspokojit i ty nejnáročnější uživatele,“ připomíná Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Oddělení statistiky životního prostředí založila v roce 1993 budoucí předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová jako součást Krajské statistické správy v Ústí nad Labem. Umístění oddělení v severních Čechách mělo tehdy své opodstatnění, neboť severočeské pánevní okresy patřily v 80. letech k oblastem s nejvíce znečištěným životním prostředím.

Počátkem 90. let se proto začaly zjišťovat a publikovat informace o životním prostředí za Českou republiku, a ve spolupráci se saským a polským statistickým úřadem také za oblast tzv. Černého trojúhelníku. Potřeba informací o vlivu poškozeného životního prostředí na zdravotní stav populace vedla také k zahájení unikátního mezinárodního projektu „Programu Teplice (1991-1999)“.

Společenská poptávka po relevantních datech od té doby významně stoupala a ovlivnila vznik a rozvoj statistických zjišťování v environmentální oblasti až do jejich současné podoby.

„Statistika životního prostředí se od dob svého založení zbavila všech dětských nemocí a po čtvrtstoletí jejího trvání můžeme vidět, že se jedná o velmi progresivní a žádaný statistický obor se značným potenciálem do budoucna,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ.

Výstava bude pro veřejnost otevřena ve všední dny od 8 do 18 hodin až do 30.

tags: #ochrana #před #znečištěným #životním #prostředím #metody

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]