Ochrana přírody a krajiny je v České republice komplexní oblast, která zahrnuje jak práci v terénu, tak šetrné hospodaření a minimalizaci dopadů spotřeby na ekosystémy. To je ochrana přírody ve smyslu zákona 114/92 Sb. a dalších národních, EU a mezinárodních dokumentů. Někteří lidé usuzují, že ochrana přírody je luxus, který nám nic praktického nepřináší.
S ochranou přírody začali naši předkové již kolem 12. století, kdy svébytným způsobem chránili lesy určené k honitbě zvěře. Na úrovni státu pak prvky ochrany přírody nesl dokument českého krále Karla IV. Maiestas Carolina - mimochodem i s přísnými tresty pro ty, kteří by přírodu ničili (nutno říci, že návrh nebyl přijat pro odpor šlechty). Prvním chráněným územím u nás se staly rezervace Žofínský prales a Hojná Voda v Novohradských horách (1838). Nejstarší chráněné území nejen ČR, ale i Evropy vzniklo v roce 1838 a je jím Žofínský prales v Novohradských horách.
Právní ochranu přírody a krajiny lze rozlišit podle dvou základních hledisek, kterými jsou úroveň ochrany a objekt ochrany. K jeho nejvýznamnějším ustanovením patří to, které výslovně uvádí, že zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy vydané k jeho provedení jsou zvláštními předpisy ve vztahu k zákonům o lesích, vodách, územním plánování a stavebním řádu, o ochraně nerostného bohatství, zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství (§ 90 odst. 4). Tato přednost v praxi znamená, že právní úprava v zákoně o ochraně přírody a krajiny má přednost před právní úpravou ve výše uvedených předpisech.
Právní úprava ochrany ptáků vyplývá z transformace evropské legislativy - tzv. směrnice o ptácích (79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků).
Problematika ochrany krajiny je dále rozebírána v tématech konektivity krajiny (fragmentace krajiny), krajinného rázu, územního systému ekologické stability (ÚSES), významných krajinných prvků a přírodních parků. Šíření invazních druhů včetně odkazu na podrobné informace o invazních druzích. Mezinárodní ochrana přírody - informace o členství v mezinárodních organizací, evropských směrnic a nařízení, mezinárodních úmluv a mezinárodní spolupráci. Postupy při realizaci péče o vodní ekosystémy, lesní ekosystémy, nelesní ekosystémy, neživou přírodu, památné stromy. Dále je sekce věnována speciálním opatřením pro druhovou ochranu (záchranné programy, projekty), návštěvnické infrastruktuře, stráži přírody a pozemkům v majetku státu.
Čtěte také: Přírodní bohatství Česka
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se kromě vlastníků pozemků podílejí i obce a stát. ÚSES zajišťuje organismům trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.
Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů. K činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud se zamýšlí zásah do významného krajinného prvku, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umiseťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.
Ochrana se vztahuje na stromy se stanovenou velikostí (tj. obvod kmene nad 80 cm). Kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, podléhá oznamovací povinnosti orgánu ochrany přírody v zákonem stanoveném rozsahu (kácení musí být oznámeno do 15 dnů od provedení kácení). Kácení se zpravidla provádí v období vegetačního klidu.
Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Může také uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.
Zasahovat do jeskyní, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyní nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
Přechodně chráněnou plochu vyhlašuje orgán ochrany přírody rozhodnutím, a to pro ochranu nalezišť nerostů nebo paleontologických nálezů. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období.
Zvláště chráněná území se člení do dvou podskupin, na tzv. velkoplošná zvláště chráněná území a tzv. maloplošná zvláště chráněná území.
Ochranný režim každého ZCHÚ je dán dvěma okruhy ochranných podmínek. Druhý okruh představují bližší ochranné podmínky, které jsou (resp. mají být) stanoveny v samotném vyhlašovacím právním aktu (tj. v nařízení vlády nebo ve vyhlášce). Mezi činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, patří např. činnosti, terénní a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu.
Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se nevyhlásí konkrétní individuální ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území (tzv. základní ochranné pásmo).Pokud není takové pásmo vyhlášeno, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V ochranném pásmu je třeba zajistit, aby nedošlo k ohrožení zvláště chráněného území nebo stromu činnost jako např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace apod.
Chráněny jsou všechny druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů ve všech jejich vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno chráněné rostliny trhat, sbírat, poškozovat nebo ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Totéž platí i pro chráněné živočichy, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Výjimku z uvedených zákazů je možné udělit jen ve veřejném zájmu (viz § 56).
Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci
Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Ptačí oblasti zřizuje Vláda ČR nařízením. Jejich ochrana má být zajištěna vyhlášením za zvláště chráněné územní (popř. jejich částí).
Pokud je záměr posouzen autorizovanou osobou bez významného negativního vlivu, může se realizovat. Jedná-li se o tzv. jiné naléhavé důvody převažujícího veřejného zájmu mohou být důvodem ke schválení jen tehdy, vydala-li k zamýšlené koncepci nebo záměru stanovisko Evropská komise. Ministerstvo životního prostředí v tom případě na základě dožádání příslušného orgánu požádá Evropskou komisi o stanovisko.
Pokud orgán ochrany přírody zjistí, že povinný, který způsobil škodu na životním prostředí, nesplnil povinnost uloženou rozhodnutím nebo opatřením k nápravě a náprava není možná, může orgán ochrany přírody uložit povinnému, aby provedl přiměřená náhradní opatření k nápravě.
Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti protiprávního jednání a k rozsahu hrozící nebo způsobené újmy ochraně přírody a krajiny. Pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.
V současnosti v ČR najdeme 4 národní parky (NP), 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), více jak 2000 maloplošných chráněných území různé úrovně ochrany a 6 biosférických rezervací UNESCO. Plus další území zapojená do mezinárodních projektů ochrany přírody - NATURA 2000. V Česku chráníme celkově více jak 15 % rozlohy našeho státu.
Chráněná území v ČR dělíme na velkoplošná (NP a CHKO) a maloplošná (Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památky a Přírodní památky). Ochranná pásma s různým stupněm ochrany najdeme také u významných vodních zdrojů nebo lokalit výskytu rostlinného či živočišného druhu.
| Typ chráněného území | Počet |
|---|---|
| Národní parky (NP) | 4 |
| Chráněné krajinné oblasti (CHKO) | 26 |
Spolu s dalšími organizacemi zajišťuje Veronica náhradní hnízdní podložky pro čápa bílého a další akce na ochranu ptáků, budky pro netopýry a péči o handicapované živočichy. Kromě jiného každoročně pořádá Evropskou noc pro netopýry, prodej vánočních jedlí bělokorých v květináčích a jejich jarní výsadbu v lesích v okolí Brna. Zabýváme se také ochranou obojživelníků při tahu, ochranou plazů a ochranou netopýrů na letních koloniích a na zimovištích. Zabýváme se podrobným mapováním situace kolem územních systémů ekologické stability (ÚSES) a vůbec veřejné zeleně v Brně. Ve spolupráci s mezinárodní organizací CEEWEB jsme se zapojili do projektu propagace služeb ekosystémů. Ekosystémové služby je možno rozdělit mj. na služby podpůrné, zásobovací, regulační a kulturní.
Vydali jsme proto publikaci Služby přírody, které zároveň vychází v osmi dalších jazykových mutacích. Brožura srozumitelným způsobem na praktických příkladech vysvětluje, jaké služby nám příroda přináší. Jako zástupci veřejnosti se angažujeme v tvorbě územních plánů, v řízeních vedených Českou inspekcí životního prostředí, soudy, ombudsmanem.
tags: #ochrana #prirody #a #krajiny #prezentace