Ochrana přírody: Výzkumy a studie v České republice

Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. Kniha nabízí souhrn více než 80 průzkumů veřejného mínění z posledních let a výsledky nového výzkumu, který proběhl na reprezentativním vzorku 2 673 respondentů. Vznik publikace „Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí“ podpořil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí.

„Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.

Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. „Nejen, že výrazná většina Čechů tráví ráda svůj čas venku, ale průzkumy opakovaně ukazují, že více než ostatní Evropané si vybírají místo své dovolené právě podle přírody v okolí,“ dodává Krajhanzl.

Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí. Většina třídí odpady (často až vždy třídí podle svých slov 91 %), dává přednost kohoutkové vodě před kupováním balené (79 %) či uvádí, že snižuje svou spotřebu vody (81 %) a energie (77 %). Méně jsou ochotni omezit cestování osobním automobilem (56 %) nebo kupovat ekologicky šetrné výrobky (30 %). Ještě slaběji se Češi v ochraně přírody a životního prostředí občansky angažují.

„Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

„Výzkum ukazuje, že zhruba třetina občanů není přesvědčena o tom, že má smysl chránit přírodu a životní prostředí. Tahle skupina je pro nás velmi důležitá. Studie jako první svého druhu ukazuje, jaké jsou postoje a chování Čechů v jedenácti oblastech ochrany přírody, krajiny a životního prostředí, například v otázkách znečištění ovzduší, energetiky či spotřebitelství. Čtenáři v ní najdou čtrnáct charakteristik, které jsou typické pro vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí, a také podrobné výsledky aktuálního výzkumu.

Sociální aspekty ochrany přírody

Text se zaměřuje na sociální aspekty ochrany přírody a zachování kvalitního životního prostředí jako předpokladů pro dobré fungování a rozvoj společnosti. První části se věnuje přístupu sociologie a sociálních věd k otázkám životního prostředí, vzniku a rozvoji environmentálního hnutí a hodnotovým proměnám jako podmínce dosažení trvale udržitelného rozvoje a způsobu života. Zabývá se též českou ochranou přírody, jejím vývojem, institucemi i aktéry a utvářením environmentální politiky v České republice.

Další část se věnuje empirickým výzkumům s hlavním důrazem na výzkum z roku 2016 zaměřený na postoje a chování zainteresované veřejnosti, tedy té části populace, která se o přírodu a životní prostředí zajímá a aktivně participuje v organizacích zabývajících se přírodou a životním prostředím - např. environmentální výchova, ochrana konkrétních populací rostlin a živočichů, péče o vybrané lokality, ochrana přírody na globální úrovni, volnočasové spolky související s přírodou (myslivost, rybaření, turistika, včelařství, lesnictví). Zjišťujeme zapojení těchto osob do aktivit a organizací ochrany přírody a životního prostředí, včetně doby dětství, vnímání hrozeb a problémů spojených s ochranou přírody a životním prostředím v České republice a globálně a také hodnocení činnosti relevantních institucí a aktérů.

Ekoturistika a chráněná území

Jeden z podstatných předpokladů zlepšení kvality ochrany přírody a obecněji biodiverzity v chráněných územích představuje promyšlený rozvoj ekoturismu, bezpochyby posilující zaměstnanost a ekonomickou prosperitu venkova a zároveň zainteresovanost místních komunit na ochraně přírody.

Stručně o historii projektu Záměr podpořit rozvoj ekoturistické infrastruktury v zájmu ochrany přírody a místní ekonomické prosperity vznikl již v roce 2016 (Pelc l.c.). Na základě jednání mezi MoTA a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zambijská strana oficiálně požádala o realizaci projektu v rámci rozvojové pomoci České republiky dopisem vyjadřujícím značný zájem o spolupráci v této oblasti i podáním žádosti MoTA Velvyslanectví ČR v Zambii.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Zmiňovaná iniciativa zambijských úřadů vyústila v polovině roku 2019 v uzavření smlouvy mezi Českou rozvojovou agenturou a AOPK ČR o realizaci této studie.

Národní parky v Zambii

Studie proveditelnosti se zaměřila na tři národní parky v Zambii:

• Národní park Kafue: Největší národní park Zambie se nachází v převážně rovinaté krajině a pokrývají jej miombové lesy, savany a místy, zejména na severu mokřadní planiny. Na ploše velké jako Morava vzniklo celkem 20 celoročních a několik dalších sezónních ekoturistických zařízení.
• Národní park Sioma Ngwezi: Třetí největší národní park (5 270 km2) leží na jihozápadě země na hranici s Angolou a Namibií a charakterizuje jej rovinatá krajina porostlá miombovovými a akáciovými lesními a savanovými formacemi na kalaharských píscích, někde jsou otevřené travnaté pláně a pánve periodicky zaplňované vodou.
• Národní park Lower Zambezi: Rovněž rozsáhlý národní park (4 094 km2) je situován podél hraniční řeky Zambezi široké 0,5-2 km (v parku v délce asi 120 km), na niž navazuje nivní terasa široká 2-15 km a řetězec kopců vysokých přes 1 000 m n. m. a svahy Velké příkopové propadliny.

SWOT analýza a vyhodnocení

Účelem studie proveditelnosti bylo jasně definovat projekt a určit, zda ho bude možné realizovat. Jako součást studie byla vypracována analýza SWOT (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby). Podrobná SWOT analýza šesti lokalit ve zmiňovaných třech národních parcích byla navržena podle mezinárodních standardů a provedena samostatně každým odborníkem.

Na základě celkového vyhodnocení vyšlo jako nejvhodnější místo pro výstavbu ekoturistického zařízení na soutoku řeky Shishambe a Kafue v národním parku Kafue.

Finanční podpora a další kroky

Výsledky studie byly předány prostřednictvím Velvyslanectví ČR zambijskému Ministerstvu turismu a umění spravujícímu chráněná území a následně prezentována a předána České rozvojové agentuře.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Jako nejracionálnější se jeví využití programu rozvojové spolupráce ČR. V současné době je připravováno alternativní doplnění projektů o studijní a výzkumné výměny mezi ČZU a Zambijskou univerzitou (UNZA) v Lusace včetně vybudování zázemí pro tyto aktivity v navazujícím prostoru ekokempu.

Studium Ochrany přírody a životního prostředí na Technické univerzitě v Liberci

Významnou roli ve výuce budou hrát také odborníci z univerzitního Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CXI TUL, kteří se zapojí zejména do environmentálně-technologické části studia.

Studium je koncipováno tak, aby studenti zažili co nejvíce praxe přímo v terénu. Katedra biologie a ekologie FP TUL navazuje na dlouholetou tradici výzkumů travních ekosystémů, které převzala od někdejšího Výzkumného ústavu rostlinné výroby, dnes Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu. Studenti se zapojují i do aktuálních výzkumů v chráněných územích.

Významným benefitem programu je také mezinárodní rozměr. Součástí studia jsou předměty vyučované v angličtině, které připravují půdu pro výměny studentů s Technickou univerzitou v Drážďanech, jež realizuje magisterský program v anglickém jazyce Organismic and Molecular Biodiversity v Žitavě a Zhořelci. Oba programy se mohou vzájemně doplňovat o specifické předměty, které nabízí pouze jednotlivé univerzity.

Účinnost ochranářských opatření

Ochrana přírody je úspěšná a vyplatí se. Kdyby bylo ochranářských zásahů ještě víc, mělo by to zásadní význam pro zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, což je krize, která může vést ke zhroucení ekosystémů a snížení schopnosti planety podporovat život. Současně by stejná opatření mohla snižovat dopady klimatických změn. To jsou hlavní výsledky velké mezinárodní studie, která vyšla 25. dubna v časopise Science.

Aktuálně publikovaný výzkum byl takzvanou metastudií - jeho autoři totiž hodnotili všechny dostupné kvalitní výzkumy a data shromážděná o účinnosti jednotlivých opatření a pak jejich výsledky sjednotili pomocí jedné metriky. Výsledky podle nich ukazují, že ochrana přírody funguje - i když to tak mnohdy nemusí vypadat a současně to některým lidem může připadat až příliš drahé.

Ochrana přírody ve skutečnosti funguje tak, že zastavila a někdy i zvrátila úbytek biologické rozmanitosti. Je zřejmé, že se ochrana přírody musí stát prioritou a současně musí získat další významné zdroje a politickou podporu v celosvětovém měřítku. Kromě toho se ale současně musíme zabývat i systémovými příčinami úbytku biologické rozmanitosti, jako je například neudržitelná spotřeba a výroba,“ vypočítala.

Autoři provedli metaanalýzu 186 studií, které se zabývaly dopadem široké škály ochranářských zásahů v celosvětovém měřítku a v čase. Všechny tyto práce hodnotily výsledek opatření ve srovnání s tím, co by se stalo bez těchto zásahů. Studie měly velký rozsah i časově - pokrývají více než stoleté období ochranářských opatření a hodnotí opatření zaměřená na různé úrovně biologické rozmanitosti - druhy, ekosystémy i genetickou rozmanitost.

Ochranářská opatření jako vytváření a správa chráněných území, likvidace a kontrola invazních druhů, udržitelné řízení ekosystémů nebo obnova těch poškozených ve většině případů (přibližně ve dvou třetinách) zlepšila biologickou rozmanitost daného místa anebo přinejhorším zpomalila rychlost jejího poškozování. Navíc výsledky ukazují, že když už se nějaké zásahy zrealizují, bývají většinou dost účinné.

I v menšině případů, kdy se díky použitým opatřením nepodařilo obnovit nebo zpomalit úbytek druhů nebo ekosystémů, měly podle výzkumníků vlastně tyto pokusy smysl. Daly se ale mnohem hůř vyjádřit čísly, protože spočívaly v tom, že se autoři poučili ze selhání a mohli své metody na základě této zkušenosti vylepšit.

Vědci současně připomínají, že více než polovina světového HDP, téměř 44 bilionů dolarů, je středně nebo vysoce závislá na přírodě. Podle dřívějších studií by si komplexní celosvětový program ochrany přírody vyžádal investice ve výši 178 až 524 miliard dolarů (4,18 až 12,3 bilionu korun), které by se soustředily především do zemí s obzvláště vysokou úrovní biologické rozmanitosti.

V současné době se přitom do ochrany přírody na celém světě ročně investuje více než 120 miliard dolarů (asi 2,8 bilionu korun).

tags: #ochrana #prirody #vyzkumy #studie

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad v ČR
• Vliv emisí přirozeného původu
• Řešení problémů s černými skládkami a šedou vodou
• Česká regulace pornoreklamy
• Psychologie ohrožení života