Ochrana životního prostředí v okolí malých letišť v České republice

Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví. Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Dopady a dilemata leteckého provozu

Analýza vědců z Massachusetts poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. „Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský.

Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné. Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop.

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Iniciativy Letiště Praha ke snížení emisí

Letiště Praha využívá hned několik projektů, které mu pomáhají k dosažení uhlíkové neutrality. Dochází k výměně vozidel za elektromobily a spolu s tím k vytváření infrastruktury pro jejich provoz. V roce 2023 Letiště Praha pořídilo celkem 15 elektrických a 13 plug-in hybridních osobních vozidel. Jsou instalovány fotovoltaiky na objektech letištní infrastruktury a pozornost je zaměřena také na menší projekty, jako je výměna osvětlení, kotlů, chladících jednotek nebo úpravy teplot v kancelářích. Dochází také k utlumení nočního provozu vzduchotechnických jednotek a osvětlení v terminálech.

Letiště Praha také mapuje možnosti využití potenciálu vodíku, ty budou známé v letošním roce z výsledků aktuálně probíhající studie. Nejen uhlíkovou neutralitou se zabývá Zpráva o udržitelnosti za rok 2023, kterou aktuálně vydala skupina Letiště Praha. ESG report za loňský rok reflektuje pevný závazek k udržitelnosti a společenské odpovědnosti. Zabýváme se v něm našimi aktivitami ohledně snižování emisí, grantovými programy, kterými podporujeme okolní obce a transparentností a etikou našeho podnikání. Nejprve jsme se zaměřili na snižování dopadů na životní prostředí, na které máme přímý vliv. Nyní své aktivity směřujeme k našim partnerům, protože zhruba 85 procent emisí na Letišti Václava Havla Praha pochází z činnosti třetích stran, konkrétně partnerů podílejících se na provozu letiště a leteckých společností. Největší podíl tvoří cyklus vzletů, přistání a pojíždění letadel po letištních plochách. Proto své partnery různými způsoby motivujeme k odpovědnějším postupům.

Pro dopravce pořádáme soutěž TOP Sustainable Airline, ve které kromě hluku a emisí sledujeme rovněž přístup celé aerolinky k udržitelnosti.

Monitoring a ochrana životního prostředí v okolí letišť

Letiště Praha provádí:

• pravidelně měříme vybrané zdroje produkující znečišťující látky, a to za účelem kontroly plnění limitů daných zákonem o ochraně ovzduší,
• měříme kvalitu ovzduší na letišti a v jeho okolí,
• sledujeme přehledy emisí z letadel na letišti a v jeho blízkém okolí.

Doposud žádná z měření neprokázala hodnoty, které by překračovaly imisní limity stanovené platnou legislativou. Sledujeme rovněž emise, které vznikají při jednotlivých fázích letu letadla - přiblížení, přistání, pojíždění a vzletu (tzv. LTO cyklus).

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze monitorujeme ovoce a zemědělské plodiny. Jako vhodné vzorky, které odrážejí potencionální nebezpečí ve vztahu k ohrožení potravního řetězce člověka i zvířat, byla vybrána jablka, pšenice, jahodové listí a trvalý travní porost. Ve vzorcích se stanovuje obsah těžkých kovů a organických látek. Z výsledků vyplývá, že odebrané vzorky splňují dokonce i požadavky kladené na dětskou výživu. Výslednou, souhrnnou roční zprávu o monitoringu zasíláme obcím a městským částem, v jejichž lokalitách vzorky odebíráme.

V rámci přípravy investičních akcí odebíráme vzorky zemin a půd v určených lokalitách. A to nejen v samotném areálu letiště, ale i pod příletovými a odletovými koridory. Letiště Praha se dlouhodobě zaměřuje na monitoring škodlivin ve vodě, ovzduší, půdě a zemědělských plodinách. Kromě klasických metod využívá rovněž tzv. biomonitoring, v jehož rámci sleduje obsah škodlivin v pylu a medu od letištních včel. V současné době však sleduje nad rámec legislativních požadavků rovněž zcela nové polutanty z řad pesticidů a perzistentních organických látek, například perfluoroalkylované sloučeniny (PFAS). Je tak zřejmě jednou z prvních tuzemských společností, která se na monitoring těchto látek zaměřuje. V roce 2022 byl realizován rozsáhlý monitoring nových polutantů a na základě získaných dat realizuje Letiště Praha řadu konkrétních opatření ke snížení rizik.

Hluková zátěž a ochrana přírody

Nejvíce vnímána je zejména problematika hluku z leteckého provozu. Minimální výška letu je, kromě fáze startu a přiblížení, stanovena na 1000 ft - 300 metrů. Důležitým faktorem, který upravuje vzájemný vztah letiště a obyvatel v okolí letiště, jsou stanovená hluková ochranná pásma.

Letecký provoz nad národním parkem má vliv především na faunu, tedy živočichy, kteří v národním parku žijí. Dostupné studie se shodují na tom, že vcelku zanedbatelný je vliv občasných střetů letadel s ptáky. Během letu a stoupání je možné dosáhnout snížení emisí volbou režimu optimalizace.

Letecká doprava se jako zdroj hluku projevuje zejména v okolí mezinárodního letiště Praha/Ruzyně. To provozuje společnost Letiště Praha, a. s. Ostatní pražská letiště nepatří k významným zdrojům hluku na území hl. m. Letiště Praha/Ruzyně (ICAO označení LKPR) je významným článkem dopravní infrastruktury České republiky.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Rok 2022 byl ve znamení pokračující rehabilitace leteckého provozu, ale provozní čísla stále nedosahují úrovně předcovidového roku 2019. Tento rostoucí trend se projevil mj. i na počtu přepravených cestujících, kde bylo dosaženo hodnoty 10,7 milionů cestujících, což znamenalo nárůst o přibližně 144% proti roku 2021.

Letiště Praha, a. s. jako provozovatel letiště Praha/Ruzyně má v souladu s § 42a zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vypracovat za každý kalendářní rok „Zprávu o hlukové situaci“ na letišti. Ve zprávě je popsán rozsah a skladba leteckého provozu se zaměřením na zastoupení tzv. letadel okrajově vyhovujících a z něj vyplývající hlukové zatížení. Ve zprávě se dále uvádí předpokládaný rozvoj letiště a posouzení účinnosti protihlukových opatření.

Provozní plochy letiště Praha/Ruzyně tvoří dvě navzájem se křížící dráhy: RWY 06/24 a RWY 12/30, které jsou doplněny systémem pojezdových drah spojujících je s odbavovacími plochami. Označení dráhy odpovídá azimutu zaokrouhlenému na desítky sníženému o jeden řád. Špičková hodinová kapacita dráhového systému je 46 pohybů (startů a přistání).

Protihlukové aktivity Letiště Praha, a. s.

Společnost Letiště Praha, a.s. jako provozovatel LKPR a nositel odpovědnosti za hluk z leteckého provozu přistupuje k řešení této problematiky v souladu s hlukovou strategií Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO), která je založena na konceptu vyváženého přístupu k regulaci hluku letadel. Princip vyváženého přístupu spočívá v dosažení maximálních environmentálních přínosů zaváděných protihlukových opatření při nákladově efektivním řešení.

Snížení hluku u zdroje znamená snížení hlučnosti samotných letadel. Toho je dosahováno několika způsoby. Jedním z nich je legislativní omezení vycházející z požadavků EU, kdy na letištích EU mohou být provozována pouze letadla s odpovídající hlukovou certifikací. Dalším opatřením je poplatková politika letiště, kdy je aplikován hlukový poplatek při přistání v závislosti na hlučnosti letadla.

Hlukový poplatek je zaveden v souladu s ICAO’s Policies on Charges for Airports and Air Navigation Services, 9. edice z roku 2012, a podle potřeby projednáván v souladu se Směrnicí 12/2009/ES, transponované do zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, v platném znění. V roce 2022 hlukový poplatek platilo každé letadlo s maximální vzletovou hmotností nad 9 tun, které operovalo na letišti Praha/Ruzyně. Na základě hodnot uvedených v osvědčení o hlukové způsobilosti (hlukovém certifikátu), který každé letadlo musí předložit, bylo letadlo nově zařazeno do jedné ze 14 hlukových kategorií. Výše poplatku pak odpovídala hlukové kategorii, do které bylo letadlo zařazeno, denní době, ve které byl let realizován a maximální vzletové hmotnosti letadla. Poplatek se účtoval za každý vzlet a přistání.

Mimo standardního hlukového poplatku jsou na LKPR zavedeny poplatky za nedodržení slotové koordinace (plánovaného času přistání) a za nedodržování pravidel pro noční provoz. Hlukový poplatek je regulační nástroj k motivaci leteckých dopravců provozovat na LKPR tišší letadla. Poplatky sankčního charakteru jsou určeny k dodržování nastavených pravidel, zejména v noční době.

Výnosy z hlukových poplatků jsou využívány k pokrytí nákladů na řešení hlukové problematiky, tj. na monitorování hluku z leteckého provozu, hlukové studie a realizaci protihlukových opatření u chráněných objektů v ochranném hlukovém pásmu, v minulosti spočívající ve výměně oken a balkónových dveří.

Hlavním cílem územního plánování je nezvyšování počtu obyvatel dotčených hlukem z leteckého provozu. K tomu slouží zejména institut ochranného hlukového pásma letiště, které je vyhlášeno na území, kde se předpokládá překročení hodnot hygienického limitu hluku z leteckého provozu pro chráněný venkovní prostor a pro chráněný venkovní prostor staveb. Hygienický limit hluku z leteckého provozu pro chráněný vnitřní prostor staveb v ochranném hlukovém pásmu být překročen nesmí.

Vzhledem k povinnosti nepřekračovat hygienický limit hluku z leteckého provozu pro chráněný venkovní prostor a pro chráněný venkovní prostor staveb za hranicí ochranného hlukového pásma je toto regulačním opatřením, které svou hranicí určuje rozsah provozu (kombinace počtu pohybů a typů letadel) a využívání jednotlivých směrů drah. Tvar a rozsah ochranného hlukového pásma (viz. Obrázek 3) reflektuje provoz na dráhovém systému. Hranice je vedena po významných územních prvcích a dobových intravilánech obcí. Ochranné hlukové pásmo letiště je vymezeno dvěma zónami A a B.

Pro splnění limitu hluku z leteckého provozu pro chráněný vnitřní prostor staveb a v ostatních případech jako protiváha k určité stavební regulaci byla od roku 1998 postupně prováděna na celém území ochranného hlukového pásma výměna oken a balkonových dveří obytných a pobytových místností stávajících staveb za protihluková s předepsanou vzduchovou neprůzvučností. Jednalo se o bytové a rodinné domy, o stavby školní a předškolní výchovy, stavby pro zdravotnické a sociální účely a funkčně obdobné stavby.

Provozní opatření ovlivňují zásadním způsobem provoz na letišti. Při jejich nastavení musí být brán v úvahu, mimo dosažených přínosů z hlukového hlediska, také vliv na bezpečnost provozu a kapacitu letiště a vzdušného prostoru. Hlavním cílem je, aby leteckým provozem bylo dotčeno co nejméně obyvatel a aby mohl být v rozumné míře umožněn bezproblémový rozvoj sídelních celků v okolí letiště.

Vlivem meteorologických a technických podmínek dochází k situacím, kdy není možné z důvodu bezpečného provedení letu nastavená protihluková provozní opatření dodržet. Distribuce provozu na dráhovém systému, kdy se prioritně používá RWY 06/24, aby letadla nelétala přes hustě osídlené části hl. m. Prahy a počet dotčených osob byl co nejnižší. Pro RWY 12/30 platí provozní omezení tak, aby byl letecký provoz ve směru hustě osídlených částí hl. m. Prahy minimální. RWY v používání se určuje v následujícím pořadí RWY 24, RWY 06, RWY 30 a RWY 12.

Protihlukové postupy pro přílet, kdy gradient klesání na trati konečného přiblížení nesmí být menší než 3° (5,2 %) a letadla na ni musí být usazena před sestoupením pod předepsanou výšku. Toto opatření zajistí, aby se přibližující letadla pohybovala od stanovené vzdálenosti před letištěm v úzkém proudu. Reverzní tah při jiném než volnoběžném režimu může být v době od 22:00 do 06:00 použit pouze z bezpečnostních důvodů. Toto opatření zajistí snížení hlukového dopadu při přistání v blízkém okolí letiště v noční době.

Motorové zkoušky v jiném než volnoběžném režimu nejsou v noční době povoleny. Výjimku tvoří motorové zkoušky prováděné v odůvodněných případech u letadel, která mají plánovaný odlet v nočních nebo ranních hodinách. V tomto případě mohou být motorové zkoušky v jiném než volnoběžném režimu prováděny pouze v okrajových hodinách noční doby od 22:00 do 23:00 a od 05:00 do 06:00. Toto opatření zajistí snížení hlukového dopadu při motorových zkouškách v blízkém okolí letiště zejména v noční době.

Letadla jsou po zastavení na stání neprodleně (nejpozději 5 minut po zastavení) připojena k vnějšímu zdroji napájení a pomocné energetické jednotky (APU) musí být po dobu stání vypnuty. Jejich opětovné zapnutí je možné nejdříve 20 minut před odletem. Po odpoutání musí letadla stoupat s maximálním gradientem při zachování letové bezpečnosti. Proudová letadla se mohou odklonit od SID nebo od prodloužené osy RWY při jiném způsobu odletu stanoveném službou ATC až po minutí výšky 5000 ft / 1530 m AMSL nebo až po minutí dané vzdálenosti od letiště, dle principu co nastane dříve. Turbovrtulová letadla se od osy RWY nebo SID mohou odklonit až po dosažení výšky 5000 ft/ 1530 m n. m. v denní době a 3200 ft/ 980 m n. Tato opatření zajistí sdružení letadel do úzkého proudu do určité vzdálenosti od letiště.

V roce 2020 došlo k razantnímu snížení provozu, který sebou přinesl také významné snížení hlukového zatížení v okolí letiště. Letiště následně reagovalo a v rámci vyváženého přístupu přehodnotilo efektivnost uvedených opatření ve vztahu k dalším environmentálním dopadům (emise CO2 a škodlivin v ovzduší) a ve vztahu k nákladové efektivnosti. V důsledku čehož byly v první polovině července roku 2020 dočasně pozastaveny protihlukové postupy pro odlet v denní době pro RWY 24, RWY 30 a při odklonu od standardní odletové tratě nebo prodloužené osy RWY severozápadním směrem také pro RWY 06. V noční době pro všechny RWY a po celý den pro RWY 12, jejíž provoz se dotýká hustě obydlených částí Prahy 6, 5, 13 a 4, zůstávají protihlukové postupy i nadále v platnosti.

Z důvodu snížení hlukové zátěže je u letadel provádějících první zatáčku podle takto dočasně upravených pravidel uplatňováno rychlostní omezení 220 kts (cca 410 km/h) až do okamžiku dosažení výšky 5000 ft nad mořem (cca 1,1 km nad úrovní letiště), které umožňuje minimalizovat poloměry oblouku a v některých případech i zvýšit úhel stoupání letadla.

Popis provozních opatření ke snížení hluku z leteckého provozu je publikován v Letecké informační příručce AIP CR LKPR AD 2.21 Postupy pro omezení hluku. Případné změny před publikací v AIP schvaluje v souladu s Leteckým předpisem L15 Ministerstvo dopravy ČR.

Provozními omezeními se rozumí opatření ke snížení hluku, která omezují přístup některých letadel na letiště či snižují jeho provozní kapacitu, nebo částečná provozní omezení, která se vztahují např. na stanovenou dobu během dne nebo pouze na některé letištní dráhy. Na letiště Praha/Ruzyně je zamezen přístup letadlům bez certifikace a letadlům certifikovaným podle Hlavy 2 dle ICAO, Annex 16/I. V noční době je na letišti Praha/Ruzyně povolen provoz pouze typů a verzí letadel zařazených do Bonus listu, která zároveň splňují kritéria pro zařazení do hlukové kategorie LP 1 až 9.

Plánovaný počet pohybů reflektuje legislativní povinnost Letiště Praha, a. s. dodržet za hranicí OHP hygienické limity hluku z leteckého provozu, který v noční době činí 50 dB v ekvivalentní hladině akustického tlaku A vztažené k charakteristickému letovému dni.

Stejně jako popis provozních opatření je i popis provozních omezení publikován v AIP CR LKPR AD 2.21 Postupy pro omezení hluku.

Významným technickým opatřením je systém monitoringu leteckého hluku a letových tratí (TANOS). Monitoring leteckého hluku je nezbytným nástrojem k zjišťování aktuální hlukové situace. Monitoring letových tratí umožňuje především kontinuální kontrolu stanovených protihlukových postupů a zajišťování podkladů pro řešení stížností. Zobrazování trajektorií letu je možné v 2D i 3D. Aktualizované výsledky stacionárních měřicích stanic jsou měsíčně zveřejňovány na webových stránkách letiště. Tyto hodnoty slouží k průběžné orientaci, nejsou však porovnatelné s hygienickými hlukovými limity, neboť nejsou vztaženy k tzv.

Výsledky kontinuálního měření leteckého hluku v okolí letiště Praha/Ruzyně, které jsou získány v souladu s požadavky Metodického návodu Ministerstva zdravotnictví ČR pro měření a hodnocení hluku z leteckého provozu, jsou zveřejňovány vždy jednou ročně na webových stránkách letiště po skončení hodnoceného roku. Monitorovací systém TANOS má zabudovaný i software umožňující matematické modelování.

Lokality stacionárních měřicích stanic od roku 2019:

1. Jeneč
2. Červený Újezd
3. Unhošť
4. Pavlov
5. Hostivice
6. Dobrovíz
7. Kněževes
8. Horoměřice - střed obce
9. Přední Kopanina
10. Horoměřice - JV okraj
11. Roztoky
12. Bílá Hora
13. Suchdol
14. Malé Kyšice

Pozn.: některé stanice leží mimo hranice hl. Pozn.: Limitní hodnota pro LAeq, 16 h = 60 dB. Limitní hodnota pro LAeq, 8 h = 50 dB. U stacionárních stanic umístěných v lokalitách v ochranném hlukovém pásmu mohou být limitní hodnoty překročeny.

Hlukové kontury (izofony) zobrazují hlukové zatížení území, způsobené leteckým provozem na letišti Praha/Ruzyně v roce 2022. Kontury byly vytvořeny matematickým modelováním s využitím vstupních dat z reálného provozu. Izofony znázorňují stejnou hodnotu ekvivalentní hladiny akustického tlaku zakreslenou na topografickém podkladě. Kontury byly vytvořeny v ukazatelích, ve kterých jsou stanoveny hygienické limity. Důležitým faktem je, že pro hodnocení, zda došlo, nebo nedošlo k překročení hygienického limitu, slouží v tomto případě výsledky z akreditovaného měření. Hlukové kontury z leteckého provozu v tomto případě znázorňují vliv na dotčené území jako celek.

Přírodní památka Letiště Milotice

Přírodní památku tvoří travnaté plochy sportovního letiště. od Milotic (zámek) a 3 km jižně od centra Kyjova. Katastrální území Milotice u Kyjova, Svatobořice. Krajského úřadu Jihomoravského kraje č. 35/2014 ze dne 25. 8. od 1. 12. 2014. ÚSOP: 5977.

památky 22,5904 ha, rozloha ochranného pásma 4,5133 ha. prachy, prachovce a písky, místy s polohami štěrků. Vegetaci letiště tvoří trvalý travní porost kulturního charakteru s běžnými druhy trav a bylin, který je udržován pravidelným kosením.

Populace sysla obecného (Spermophilus citellus) čítající 100 až 400 jedinců. kolonií v Jihomoravském kraji. Veřejné vnitrostátní letiště (LKKY - Letiště Kyjov) pro malá letadla zde bylo zřízené již v roce 1951. podoby. Základní údržba travnaté plochy letiště spočívá v pravidelném kosením 3× za rok. vitální populace sysla obecného.

nárokům sysla. (kód CZ 0623018) pro panonskou biogeografickou oblast o celkové rozloze 26,9566 ha. programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR pro rok 2017. AOPK ČR, Praha. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo J. péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Hánová, A. citellus). - Diplomová práce. Juračková, K. citellus) v Jihomoravském kraji. Agronomická fakulta, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Vedoucí práce: Prof. RNDr. Uhlíková, J. České republice. Matějů, J., Nová, P. et Uhlíková, J. sysla obecného v ČR. - Ochrana přírody 2006, 62(7): 16-20. Pavelčíková, L. Milotice na období 2023-2032. Plesník, J., Hanzal, V. et Brejšková, L. seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Slavík, P. Milotice na období 2014-2022. Uhlíková, J., Matějů, J., Nová, P. et Vohralík, V. Sysel obecný - hlodavec, který nesyslí. - AOPK ČR, Praha, 16 pp. Zajíček, R. evropsky významnou lokalitu Milotice - letiště CZ0623018.

tags: #ochrana #životního #prostředí #malá #letiště

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický výlet na Cínovou stezku
• Co dělat, když voda neodtéká?
• Energie z obnovitelných zdrojů
• Úhyn ryb na Kalimantanu
• Šumperk: Kvalita ovzduší