V České republice probíhá řada projektů zaměřených na ochranu přírody a obnovu cenných stepních lokalit. Některé z těchto projektů jsou financovány z programu LIFE Evropské unie a zapojují dobrovolníky do ochrany přírody formou krátkodobých aktivit.
Projekt LIFE SouthMoravia, který byl spuštěn v roce 2020 a uzavřen po pěti letech, si kladl za cíl zlepšit stav stepních lokalit na jižní Moravě. V praxi to znamenalo odstraňování náletů a invazních druhů, návrat pastvy a celkovou obnovu otevřeného charakteru krajiny. Konkrétně se jednalo o sedm evropsky významných území.
Evropská unie dlouhodobě usiluje o boj s invazními druhy, které mají negativní dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví či hospodaření. V roce 2016 nabyl účinnosti tzv. unijní seznam, který obsahuje ty nejnebezpečnější druhy. V projektu LIFE SouthMoravia jsou z hlediska unijních druhů nejzávažnější klejicha hedvábná (Asclepias syriaca) a pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Oba druhy se šíří neuvěřitelnou rychlostí a dokážou během pár let zničit velmi cenné biotopy, které mají mnohdy status prioritního habitatu. Každé ohnisko tak musí být potlačeno a plocha sanována.
Pro potřeby stanovení invazivnosti rostlin je používán Seznam nepůvodní flóry ČR, který zpracoval tým profesora Pyška. Boryt je v Pyškově seznamu veden jako dva poddruhy. U subspecie tinctoria najdeme popis naturalizovaný archeofyt, kdežto poddruh praecox je považován za příležitostný invazní neofyt. Velký problém s borytem je v EVL Děvín, kde se během několika málo let rozrostl na ploše více než 20 ha. Místy tvoří boryt souvislé žluté porosty, čímž dochází k degradaci původní vzácné stepní květeny. Jeho likvidace je poměrně složitá, bohužel pouhé sečení nepomáhá. Chemické ošetření v podobě plošné aplikace herbicidu by zase znamenalo úhyn rostlin na celém jižním svahu Děvína.
V rámci projektu LIFE South Moravia byly využívány různé metody obnovy. Tou hlavní bylo zavedení pastvy. Zvířata postupně „prožrala“ křoviny, které jsme pak vyřezali, a pastva pokračovala dál. Už po dvou až třech letech byl vidět znatelný posun. Tam, kde se vyskytovaly invazní druhy, jsme využívali cílenou aplikaci herbicidů nebo mechanické odstranění. Úspěšné bylo i ruční trhání borytu barvířského - to byl příklad skvělé koordinace dobrovolníků i odborníků.
Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru
Projekt se zaměřoval na stepní trávníky a lesostepi. Stepní stanoviště jsou mimořádně pestrá území, které jsem si zamiloval a jsou to moje nejmilejší biotopy. Stepi vynikají prostorovou rozmanitostí a zároveň tím, že na nich probíhá celá škála přirozených procesů - pastva, seč, orba, občas i vypalování. To všechno po staletí utvářelo krajinu a její druhovou pestrost. Dnes tu najdeme řadu kriticky ohrožených druhů rostlin i živočichů.
Mobilizace dobrovolníků pomáhá chránit přírodu mnoha způsoby. Snižuje náklady ochranářských organizací, umožňuje činnosti, které by jinak nebyly vlastními silami možné, podporuje udržitelnost výsledků projektu. Evropská unie uznala význam dobrovolníků pro ochranu životního prostředí, zejména jejich roli při správě sítě Natura 2000, a tento aspekt začlenila do Akčního plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství (tzv. Akční plán 15).
Dobrovolníků bylo naštěstí dost, a mnozí z nich odvedli obrovský kus práce - ať už při výřezech, nebo při likvidaci borytu. Co se týče zemědělců, šlo hlavně o pastevce, se kterými byla většinou skvělá spolupráce. Konvenční zemědělce jsme moc neoslovovali - tam, kde jsme se o to pokusili, jsme často narazili na nepochopení. Místní obyvatelé byli spíše vlažní. Mnozí o projektu ani nevěděli, i když jsme o něm psali a proběhly reportáže v televizi.
V roce 2020 skupina českých i zahraničních dobrovolníků z Kaprálova mlýna pomáhala s likvidací invazních rostlin na dvou projektových lokalitách. První velkou akcí bylo vytrhávání borytu na jižním svahu EVL Děvín. Po dobu tří týdnů tak na Pálavě usilovně pracoval například Švéd, Němec, Litevec nebo Ruska a podařilo se ručně vytrhat boryt na celé zasažené ploše, více než dvaceti hektarech.
Projekt má zajištěnou určitou udržitelnost. Teď už nepůjde o velké zásahy, ale o to, aby se území udržela v otevřeném stavu - aby znovu nezarostla. Proto připravujeme tzv. After LIFE plán, který zajistí pokračování pastvy a péče i po skončení projektu.
Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie
Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody