Ochránci přírody Třebíč: Činnost a projekty

V srdci města Třebíče najdeme kromě historické zástavby i zelenou oázu, park Hrádek. Městský park Masarykovy jubilejní sady Na hrádku byl založen v roce 1926 místním okrašlovacím spolkem. Na jeho zalesněnou část navazuje prudký skalnatý svah, odkud je krásný výhled na městské památky UNESCO. Jižně exponovaný svah údolí řeky Jihlavy je unikátní ukázkou pestrých rostlinných a živočišných společenstev skalní stepi. Ten se může pyšnit naučnou stezkou s názvem „Přírodní bohatství městského parku Hrádek“.

Naučná stezka v parku Hrádek

Naučnou stezku zde vybudovala základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kněžice ve spolupráci s městem Třebíč v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě. „Lokalitu jsme vytipovali na základě předchozí studie přírodně cenných lokalit nacházejících se ve městě“, říká Václav Křivan z Českého svazu ochránců přírody Kněžice. „V posledních letech jsme v nejzajímavějších částech parku Hrádek provedly ochranářské zásahy s cílem potlačit výskyt invazního trnovníku akátu.

První z tabulí zhruba 1,5 km dlouhé stezky se nachází při vstupu z ulice Hrádek u bývalého DDM a informuje návštěvníka o historii parku a dendrologii. Další tabule jsou umístěny na hraně jižního svahu u pěší stezky a věnují se zvířatům a hmyzu žijícím v parku.

„Cílem programu NET4GAS Blíž přírodě je přilákat veřejnost do přírody a také vzbudit zájem o její ochranu. A nejedná se jen o přírodu vzdálenou lidským obydlím, ale stejnou měrou také o přírodu ve městech, kterou místní mohou zažívat o to častěji,“ říká Zuzana Kučerová ze společnosti NET4GAS, která je generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody od roku 2007. Stezka v parku Hrádek je 85.

Aktivity Českého svazu ochránců přírody

Český svaz ochránců přírody je spolek lidí, kteří mají rádi přírodu a chtějí ji aktivně chránit. V současné době má téměř 7000 členů. Mezi nimi jsou profesionální odborníci i nadšení dobrovolníci, dospělí i děti. Každý může pomoci. Máte rádi přírodu?

Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru

Společnost NET4GAS je spolehlivým a bezpečným provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v České republice a rozvíjí odpovědnou politiku ochrany životního prostředí s ohledem na současné a budoucí generace. Od toho se odvíjí nejen její odpovědné podnikání, ale také dlouhodobá strategie firemní filantropie realizovaná od roku 2007 v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě. Je dlouholetým generálním partnerem Českého svazu ochránců přírody, se kterým se podílí na zpřístupnění přírodně cenných lokalit veřejnosti, a také celostátních přírodovědných soutěží Zlatý list a Ekologická olympiáda, které pořádá Sdružení mladých ochránců přírody ČSOP.

Další aktivity a projekty na Vysočině

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině realizuje různé projekty, například: Vracíme sovy lesu - ve spolupráci s LČR, s.p. Ornitologický průzkum navrhované PR Hraběcí stolek, k.ú.

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině se zabývá ochranou a výzkumem přírody se zaměřením na avifaunu. Jsme neziskovou organizací, která byla založena v roce 2007 a která sdružuje zájemce o ornitologii a ochranu přírody v Kraji Vysočina. Právní forma organizace: Pobočný spolek zapsaný pod sp. zn. L 38231 ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze s dnem zápisu 1.1.2014 (od svého vzniku v r. 2007 do konce roku 2013 jsme byli občanské sdružení).

• č.ú.: 2733156001/5500 (Raiffeisenbank, a.
• Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. Ing. Mgr. Ing. Ing.

Pobočka ČSO na Vysočině sdružuje fyzické i právnické osoby se zájmem o ochranu a výzkum ptáků a jejich prostředí na Vysočině. Pobočka ČSO na Vysočině vybírá roční členský příspěvek 100 Kč a členové obdrží časopis Crex, který od r. 2020 vydáváme společně s Jihomoravskou pobočkou ČSO. Členské příspěvky Pobočky ČSO na Vysočině plaťte nejlépe na náš účet č.: 2733156001/5500 (případně v hotovosti při předávání Crexu).

Ochrana odumřelých a doupných stromů

Předmět projektu: V rámci projektu jsou vyhledávány a značeny odumřelé a doupné stromy na lesních pozemcích ve správě LČR v Kraji Vysočina. Jsou vyznačovány odumřelé stromy resp. jejich pahýly v počtu do 5 ks na 1 ha, dále prokazatelně doupné stromy a stromy s výskytem význačných druhů ptáků. Označené stromy jsou ponechány v porostech k přirozenému dožití a následnému rozpadu. Označené stromy jsou zakreslovány do lesnických map.

Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie

Výsledky projektu: V roce 2007 bylo označeno 348 stromů, které zůstanou v lesních porostech na dožití. V roce 2008 se do vyhledávání a značení odumřelých a doupných stromů na Vysočině zapojilo 21 lidí, kteří celkem označili 629 stromů, z nichž je 541 stromů doupných s celkovým počtem 1 149 dutin.

Publikace: Kodet V.

Změny hnízdního rozšíření ptáků

Předmět projektu: Základní sběr ornitologických dat členy sdružení a dalšími dobrovolníky. Kvantifikace změn plošného rozšíření ptáků v Kraji Vysočina na základě proběhlých mapování hnízdního rozšíření (KUNSTMÜLLER et KODET 2005, ŠŤASTNÝ et al.

Výsledky projektu: Dílčími výstupy jsou databáze ornitologických dat a přehled ornitologicky významných lokalit v Kraji Vysočina.

Publikace: Kodet V., 2008: Změny hnízdního rozšíření ptáků (Aves) na Vysočině podle mapování z let 1973 - 1977, 1985 - 1989 a 2001 - 2004.

Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody

Ochrana motáka lužního

Předmět projektu: Českomoravská vrchovina je územím s největší populační hustotou silně ohroženého motáka lužního v rámci celé ČR a zřejmě i střední Evropy. Důsledná ochrana tohoto druhu je zatím závislá na přímých lidských aktivitách. V rámci projektu probíhá vyhledávání a individuální ochrana hnízd formou domlouvání se z hospodařícími subjekty (obsíkání hnízd, posun sklizně) a praktická pomoc zemědělcům při vyřizování žádostí o náhradu újmy.

Výsledky projektu: V roce 2007 bylo dohledáno 71 hnízd motáka lužního, přičemž přímá ochranná opatření se podařilo realizovat na třetině hnízd.

Vliv biopásu na ptactvo

Výsledky projektu: Byl prokázán pozitivní vliv přítomnosti biopásu na počet jedinců ptáků během sledovaného období, a to celkově jak pro ptáky zdržující se přímo na lokalitě, tak i pro ptáky pouze přeletující a tedy i celkově pro všechny ptáky zaznamenané na lokalitě.

Vítání ptačího zpěvu

Termín: 11.-13.4.

Předmět projektu: Víkendová akce pro zájemce o ornitologii a ochranu ptáků.

Výsledky projektu: Na této víkendové akci pro zájemce o ornitologii a ochranu ptáků se během 3 dnů vystřídalo celkem asi 50 účastníků.

Termín: 1.5. a 3.5.

Výsledky projektu: Ve čtvrtek 1. května 2008 proběhla tradiční akce Vítání ptačího zpěvu v Novém Městě na Moravě a v sobotu 3.

V této publikaci s podtitulem Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina se na 220 stranách dozvíte vše podstatné o hnízdním výskytu ptáků na Českomoravské vrchovině. Pro 132 vybraných vzácnějších druhů byla shrnuta dostupná data a stručně okomentovány změny v rozšíření a početnosti. Jestliže byl u těchto vybraných druhů zaznamenán hnízdní výskyt v letech 2001-2004, jsou texty doplněny i mapkou hnízdního rozšíření. Mapky jsou zpracovány podle stejné metodiky jako Atlasy hnízdního rozšíření ptáků ČR. V každém kvadrátu je tedy vyznačeno možné, pravděpodobné nebo prokázané hnízdění, pokud zde bylo zaznamenáno v letech 2001-2004. Konkrétní data jsou uvedena v textové části. Dalších 72 běžně hnízdících druhů ptáků na Českomoravské vrchovině je vypsáno v závěru knihy. Jednotlivé druhy doplnil svými ilustracemi Vít Liška.

Vydání publikace bylo podpořeno v rámci výběrového řízení MŽP na podporu projektů předkládaných nestátními neziskovými organizacemi. Publikaci vydal ČSOP Jihlava ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava.

Citace: KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina. - ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava, 220 s. + 8 s.

28. 6. Ornitologická bibliografie Vladimíra Fialy má svoji 91. položku, která představuje souhrn výsledků za půl století jeho působení na nejvýznamnější rybniční soustavě Českomoravské vrchoviny. Náměšťské rybníky učarovaly již autorovy předchůdce Václava Čapka, Jindřicha Mrázka a Otakara Smítala, jejichž data autor také zpracoval. Publikace tak představuje unikátní přehled vývoje avifauny na ucelené rybniční soustavě za více než 120 let. Téměř pravidelné kontroly rybníků Vladimíra Fialy v týdenních intervalech po tak dlouhou dobu jsou světovým unikátem. Celobarevná publikace obsahuje na 350 stranách téměř 200 autorových fotografií a přes 60 grafů. První autorovy fotografie Náměšťských rybníků, které dokládají jejich tehdejší stav, pocházejí z roku 1957.

Citace: FIALA V., 2008: Náměšťské rybníky a jejich ptactvo 1885 - 2008.

Crex - časopis Jihomoravské pobočky ČSO a Pobočky ČSO na Vysočině: Členové poboček dostávají zdarma (kdo má zaplacený členský příspěvek 100 Kč/rok). Nečlenové si jej mohou zakoupit za 250 Kč (+ 50 Kč poštovné a balné, objednávky na vysocinabirdlife.cz).

Přehled všech vyšlých čísel Crexu najdete ZDE a jeho předchůdce Zpravodaj JMP ČSO ZDE. Vydavatelem byla do roku 2018 Jihomoravská pobočka ČSO a od roku 2020 vydává Crex Jihomoravská pobočka ČSO společně s Pobočkou ČSO na Vysočině.

Na návrh orgánu veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím nařídit zvláštní opatření (např. Oznámit na Krajskou veterinární správu Státní veterinární správy pro kraj Vysočina - inspektorát Třebíč ( telefon 568 838 321) jakékoliv podezření z týrání nebo nedostatečné péče o zvíře nebo podat podnět na podezření z týrání zvířete obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v daném případě odboru životního prostředí MěÚ Třebíč.

Městský úřad Třebíč, odbor životního prostředí, Masarykovo nám. 116/6, 674 01 Třebíč. Za přestupek proti týrání zvířat dle jeho závažnosti a povahy lze udělit dle § 27 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, fyzické osobě pokutu do výše 500.000,- Kč a právnické osobě dle § 27a téhož zákona pokutu do výše do 500.000,- Kč.

V souladu s platným zněním zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo životního prostředí orgánem příslušným k vydávání rozhodnutí o povolení k provozování záchranných stanic pro handicapované živočichy podle § 5 odst. 9 tohoto zákona a je také příslušné k vedení přehledu záchranných stanic a k jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato kompetence náleží Ministerstvu životního prostředí od 1. 10. 2008, kdy vstoupil v platnost zákon č.

V následujícím přehledu jsou zobrazeny záchranné stanice, které mají svou činnost řádně povolenu v souladu s výše uvedeným zákonným ustanovením. U každé stanice jsou uvedeny její kontaktní údaje, územní působnost (tak jak je uvedená v rozhodnutí MŽP o povolení k provozování záchranné stanice), rozsah péče, kterou může daná záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí, a další informace.

tags: #ochranci #prirody #trebic #cinnost

Oblíbené příspěvky:

• Problémy hotelů s ekologií
• Informace o komunálním odpadu pro rodiny s dětmi
• Metody likvidace průmyslového odpadu
• Krásy české přírody v nové knize
• Výhody a nevýhody karbonového stativu