Ochranné Pásmo Skládky Odpadu: Legislativa a Bezpečnost

Široce využívaným způsobem odstraňování odpadů je skládkování. V roce 2015 bylo v ČR vyprodukováno 5,3 mil. tun komunálních odpadů. Z toho bylo 36 % využito materiálově a 11 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 47 % komunálních odpadů [1].

Vznik a Nebezpečí Skládkového Plynu

Skládkový plyn vzniká samovolně anaerobním rozkladem biologicky rozložitelného odpadu působením bakterií. Množství vznikajícího plynu a jeho složení závisí na složení odpadu, jeho stáří, vlhkosti a stupni zhutnění. Dále na pH vodného prostředí ve skládce, na rychlosti zavážení odpadů a dalších faktorech [3].

Hlavními složkami skládkového plynu jsou metan (CH4) a oxid uhličitý (CO2). Vedle těchto plynů obsahuje skládkový plyn ještě dusík a někdy velmi vysoké koncentrace sulfanu. Měrná hmotnost skládkového plynu je silně závislá na procentuálním zastoupení jeho hlavních složek (CH4 a CO2) a v průběhu času se může měnit. V počátečních fázích rozkladu je vyšší než měrná hmotnost vzduchu v důsledku vysokého obsahu CO2.

Výbušnost a zápalnost skládkového plynu závisí na obsahu metanu ve směsi s inertními plyny a vzduchem. Výbuch je možný tehdy, pokud se koncentrace metanu ve vzduchu pohybuje v rozmezí, které je definováno dolní a horní mezí výbušnosti. Zápalná teplota metanu se vzduchem činí 540 °C [3].

Z minulosti jsou známy případy výbuchu skládkového plynu v objektech v blízkosti skládek. V případě, že není vhodně odčerpáván, může skládkový plyn vrstvami uložených odpadů i vrstvami podloží skládky migrovat všemi směry, a to i do vzdálenosti několika set metrů od vlastní skládky.

Čtěte také: Postup při ohrožení života

K jednomu z těchto případů došlo v roce 1986 ve městě Loscoe, v anglickém hrabství Derbyshire, kdy byl výbuchem skládkového plynu zničen rodinný dům, a došlo k vážnému zranění tří osob. K prvním projevům migrace skládkového plynu docházelo v okolí skládky již o dva roky dříve, kdy na zahradách rodinných domů v okolí skládky začaly usychat stromy a tráva, nicméně tyto jevy nebyly vyhodnoceny jako důsledek vyvěrání skládkového plynu. Po výbuchu bylo přistoupeno k pravidelnému měření koncentrací metanu v domech sousedících se skládkou a byla učiněna opatření k odvádění skládkového plynu pomocí horizontálních a vertikálních šachet ve skládce a jeho likvidaci spalováním.

Typické složení skládkového plynu

V tabulce č. 1 je uvedeno typické složení skládkového plynu.

Odplynění Skládek a Bezpečnostní Opatření

Účelem odplynění skládky je odvádět vznikající plněn tak, aby bylo zabráněno jejich nekontrolovatelné migraci po okolí a aby bylo zabráněno možnému výbuchu nebo vznícení plynu na tělese skládky i v jeho okolí.

• Pro skládky třídy I není nutno navrhovat odplyňovací systém.
• Pro skládky třídy II musí být navržen pasivní odplyňovací systém.
• Pro skládky třídy III musí být navržen odplyňovací systém, který může být aktivní nebo pasivní. Odplyňovací systém pasivní u skládek třídy III je totožný jako třídy II. Aktivní odplyňovací systém je určen pro potřeby energetického využívání skládkového plynu nebo pro jeho nucené spalování.

K prostorům, ve kterých lze očekávat výskyt výbušné atmosféry, patří zejména podzemní objekty skládky, jako jsou jímací studně plynu a čerpací stanice odpadních vod (viz obrázek č. 2). Pro energetické využití skládkového plynu jsou využívány kogenerační jednotky, tvořené spalovacím motorem, generátorem, či kompresorem a příslušenstvím pro přívod, úpravu a regulaci tlaku plynu.

Tyto kogenerační jednotky mohou být kontejnerového typu (viz obrázek č. 3), kdy vlastní kontejner je rozdělen na část čerpací se zařízením pro přívod, odlučování kondenzátu a regulaci skládkového plynu, motorovou část a část ovládací, ve které je zpravidla umístěn rozvaděč s prvky pro distribuci elektrické energie a ovládacími prvky kogenerační jednotky. S možným výskytem výbušné atmosféry je možno počítat zejména v části čerpací z důvodu výskytu velkého množství armatur, které zpravidla nejsou v trvale technicky těsném provedení ve smyslu přílohy B, ČSN EN 1127-1 ed.2 [4], tedy v provedení vylučujícím možnost výskytu výbušné atmosféry v jejich okolí.

Čtěte také: Česká ochranná nálepka emisí

K výbuchu skládkového plynu může dojít v případě, přijde-li výbušná plynná atmosféra do styku s dostatečně účinným iniciačním zdrojem. V prostoru skládek a jejich okolí je nutno při stavbě zařízení a budov zohlednit možné nahromadění, či silné vyvěrání skládkového plynu ze stavebních objektů, jako jsou potrubní vedení a kabelové kanály, sběrače průsakových vod, jámy, šachty, studny, vrty a sondy úrovně hladiny podzemních vod, či vodní drenáže pod skládkou a v jejím okolí.

Místa, která jsou ohrožená výbuchem, musí být vyznačena. Průsakové vody ze skládek je nutno jímat do nepropustných bezodtokých jímek a následně zneškodňovat. Před vstupem do plynem ohrožených prostorů musí být provedeno měření stávající atmosféry přístroji v nevýbušném provedení. Při překročení kteréhokoliv z těchto kritérií v průběhu práce osob se okamžitě musí zahájit evakuace pracoviště. Ve zvláště zdůvodněných případech je, za nepřetržité analýzy ovzduší, možná práce osob v dýchacích přístrojích.

V případě, že v jednotlivých objektech skládky odpadů nelze vyloučit vznik výbušné atmosféry, je nutno, dle § 4 nařízení vlády č. 406/2004 Sb., zpracovat písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem. určení prostorů a zařízení, u kterých budou uplatňovány požadavky přílohy č. 2 nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

Zóny s Nebezpečím Výbuchu

• Zóna 0: Prostor, ve kterém je výbušná atmosféra tvořená směsí s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy přítomna trvale nebo po dlouhou dobu nebo často.
• Zóna 1: Prostor, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry nebo mlhy pravděpodobný.

Mezi nejčastější nedostatky patří chybějící protokoly o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed.3, definující požadavky na provedení elektroinstalací v jednotlivých objektech skládky. Často se lze setkat i s případy, kdy protokol zpracovaný je, nicméně neobsahuje informace o zařazení jednotlivých prostorů s nebezpečím výbuchu do zón.

Na obrázku č. 4 je zachyceno provedení elektroinstalace v prostoru jímky odpadních vod. V tomto prostoru lze očekávat výskyt výbušné atmosféry v důsledku možného vyvěrání metanu z odpadních vod. Prostor je trvale větrán pomocí ventilátorů pro přívod a odvod vzduchu. Na místě je zde zařazení vnitřního prostoru jímky odpadních vod a vnitřního prostoru potrubí pro odvod vzduchu z jímky, minimálně jako Zóna 2.

Čtěte také: Význam ochranné nálepky

Lze se setkat také s případy, kdy protokoly o určení vnějších vlivů obsahují zařazení prostorů do zón s nebezpečím výbuchu, pro jednotlivé objekty ohrožené vznikem výbušné atmosféry však není zpracována písemná dokumentace o ochraně před výbuchem.

V případě, že jsou na skládkách odpadů ukládány materiály, které podléhají biologickému rozkladu, je nutno posoudit možnost vzniku výbušné atmosféry jak v objektech v areálu vlastní skládky, tak v objektech v okolí skládky, kde k výskytu výbušné atmosféry může dojít v důsledku migrace skládkového plynu. Objekty s možností výskytu skládkového plynu musí být na základě pravděpodobnosti výskytu výbušné atmosféry zařazeny do příslušných zón.

V článku byly uvedeny základní požadavky pro snížení rizika výbuchu skládkového plynu, uvedené v ČSN 83 8034, mezi které patří vhodné provedení zařízení do prostorů s nebezpečím výbuchu, či vybavení prostorů systémy detekce hořlavých plynů.

Legislativa a Normy

• Ministerstvo životního prostředí: Souhrnná data o odpadovém hospodářství ČR v letech 2009-2015.
• ČSN 83 8034: Skládkování odpadů - Odplynění skládek.
• ČSN EN 1127-1 ed.2.: Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika.
• ČSN 33 2000-5-51 ed.3: Elektrické instalace nízkého napětí -- Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy.
• ČSN EN 60079-10-1, ed.2: Výbušné atmosféry - Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné plynné atmosféry.
• Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu.
• Nařízení vlády č. 116/2016 Sb. o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh.

tags: #ochranné #pásmo #skládky #odpadu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace Odpadu: Technické Služby
• Skryté poklady Rokytné
• Nebezpečí v drtičkách odpadu
• Výroba a recyklace papíru
• Odpoledne v přírodě