Ochranné Zbarvení v Přírodě

Bílí tygři jsou vyšlechtěnou formou tygra indického, nikoliv samostatným druhem. Bílé zbarvení srsti je znakem semialbinismu, tedy částečného albinismu, který značí nedostatek barviva. Od pravých albínů se liší modrým zbarvením očí. Také čenich, oční víčka a polštářky tlap jsou načervenalé nikoliv růžové. Bílá barva srsti zvíře opticky zvětšuje.

Tato bílá forma tygra indického byla v minulosti uměle vyšlechtěna v Indii, kde se vyskytují klasicky zbarvení tygři indičtí. V roce 1951 lovci v přírodě odchytili světle zbarvené mládě, které se dostalo do soukromé sbírky maharadži z Révy. Odchycené mládě byl samec a maharadža jej pojmenoval Mohan. Maharadžovi se zalíbilo světlé zbarvení srsti, a tak se rozhodl uměle vyšlechtit bílého tygra. V dospělosti zplodil Mohan několik mláďat s nepříbuznou klasicky zbarvenou samicí Begum. Někteří jejich potomci měli světleji zbarvenou srst.

Jedním z nich byla tygřice Radha, se kterou Mohan zplodil čtyři bílá mláďata. Tak započal chov této šelmy, která se vyskytuje pouze v chovech v lidské péči, nikoliv ve volné přírodě. Potomci Mohana pak putovali v 60. letech do zoologických zahrad po celém světě.

V přírodě jsou klasičtí tygři indičtí samotářská zvířata, která se setkávají pouze na dobu rozmnožování. Když je samice připravena k páření, vydává pachové signály a charakteristický řev. Březí je 103 dní, poté rodí obvykle 2-3 mláďata. Samec se péče o potomky neúčastní, naopak by jim mohl ublížit. Tygr je největší kočkovitá šelma a po ledním a hnědém medvědovi i třetí největší suchozemský predátor. Na lov se vydává v noci, kdy loví především vysokou zvěř, divoká prasata, opice a ptáky.

Zoo Liberec získala první bílé tygry v roce 1994, kdy ze Zoo Eskilstuna (Švédsko) dovezla tehdy dvouleté sourozence Isabellu a Columba. O pár let později zoo získala samce Sitara ze Zoo Madrid (Španělsko), kam na oplátku putoval Columbus. Po dalších třech letech se 10. května 2002 podařilo odchovat první mláďata. V roce 2003 uhynuli v Liberci a Madridu oba samci, Sitar i Columbus. V obou případech šlo o náhlá úmrtí spojená s vnitřním krvácením. Liberecká zoo se proto musela poohlédnout po novém samci, a tak v roce 2005 ze Sóstó pod Ještěd dorazil tehdy patnáctiletý Tibet. Už v roce 2006 dovezla Zoo Liberec ze Zoo Beauval (Francie) dalšího samce, tentokrát ročního Parise. Po dvou letech se začal poprvé pářit s Isabellou i její dcerou Artemis.

Čtěte také: Rohože proti znečištění vody

Dne 7. září 2009 pak Zoo Liberec získala dalšího jedince, a to jednoletou samici Suryu Báru (přízvisko získala podle oštěpařky Báry Špotákové, která je její patronkou) ze Zoo Bratislava. Zároveň ale tentýž rok, 19. listopadu, uhynula samice Isabella. Ze spojení Parise a Suryi Báry se dne 1. 7. 2011 narodila čtyři mláďata - samec Achilles a tři samice Afrodita, Artemis a Gaia. Stejnému rodičovskému páru se 25. 2. 2016 narodila i posledních mláďata. Tygřata, samec a samice, dostala jména Maia a Shankar. V listopadu roku 2020 byl eutanázován samec Paris.

Pigmenty

Pigment je látka, která je sama o sobě barevná. Pigmenty můžou být anorganické i organické, intra- i extracelulární, rozpustné nebo nerozpustné (korpuskulární). Hlavním pigmentem povrchu lidského organismu je melanin obsažený v kůži, vlasech a oku. Melanin je polymer metabolitů tyrosinu nebo dopaminu (polyindolchinon vázaný na bílkovinu). Bývá žlutohnědé až černé barvy.

Pro patologii pigmentů je důležitá také alkaptonurie (defekt homogentisát-1,2-dioxygenázy, která katalyzuje přeměnu homogentisátu na maleinylacetát, výsledkem je hromadění kys. homogentisové v pojivových tkáních a moči - ochranóza, homogentisurie). Addisonova choroba (periferního typu) - panhypokortikalismus (nedostatečnost kůry nadledvin) z adrenálních příčin, v důsledku poklesu krevní koncentrace kortizolu je zvýšená produkce ACTH a MSH (mají společný prekurzor POMC - proopiomelanokortin), následkem je generalizovaná hyperpigmentace kůže zvláště zvýrazněná v místech s fyziologicky zvýšenou pigmentací (linea alba, perianální a perigenitální oblast), vystaveným slunečnímu záření (ruce, obličej) a v místě kožních jizev, dále dochází k ložiskové melaninové pigmentaci bukální sliznice v místě melanodermie - hyperpigmentace kůže z různých příčin, např. po zánětech.

Ceroid (výskyt) - makrofágy kolem hematomů (směs ceroidu s hemosiderinem se označuje jako hemofuscin), lysozomální akumulace lipidů (např. v makrofázích při steatózách a lipidózách), ve svalovině (tenké střevo, myokard atd.) při avitaminóze E, ve sliznici tlustého střeva (prostoupená pigmentofágy, nejasná patogenese) - melanosis coli (na rozdíl od tzv. Lipofuscin - tzv. pigment z opotřebování (zmnožuje se ve stáří, především v buňkách s malou mitotickou aktivitou - tzv. buňky stálé). Odlíšení od hemosiderinu na základe Perlsovy reakce.

Lipochrom - normálně se vyskytuje v tukové tkáni, patologicky zmnožen je při zvýšeném příjmu karoteinoidů v potravě (např. mrkev, rajčata, paprika) - karotenemie (oranžové zabarvení kůže). Tyto pigmenty vznikají degradací hemoglobinu. Hemoglobin se uvolňuje při rozpadu erytrocytů, hemolýze. Ta může být intravaskulární nebo extravaskulární.

Čtěte také: Ochrana zdraví při svozu odpadu

Hemosideróza - nadměrné ukládání hemosiderinu v RES (hlavně Kupfferovy buňky jater v periportálních oblastech, slezina, uzliny - pigmentace endotelií splavů), ukládání vede k nevelkému zmnožení vaziva, krevní cestou se hemosiderin dostává do ledvin a tam se ukládá v buňkách proximálních tubulů. Hemochromatóza - podmíněna zvýšeným vstřebáváním železa v duodenu (železo přijímané v potravě je ve formě Fe3+, v žaludku se redukuje na Fe2+ a v této podobě je též resorbováno, v enterocytech je opět oxidováno na Fe3+ a buď se ukládá ve formě ferritinu nebo je transportováno transferinem), přebytečné železo se ukládá podobně jako hemosiderin v buňkách RES (slezina je ale postižena méně, v ledvinách se ukládá v buňkách distálních tubulů), je provázena výraznou fibroprodukcí (v játrech může vést až k tzv. cirhóze). Hemoglobinemie - provází prudkou hemolýzu (např. při tranfuzích inkompatibilní krve), kdy se vyčerpá haptoglobin a RES nestačí zpracovat všechen hemoglobin.

Chrysocyanóza - modravé zbarvení po podávání koloidního zlata i.v. Prostá pigmentace amorfním uhlíkem (saze), k plicní tkáni se chová inertně (nepůsobí fibroprodukci), zvýšeně se ale ukládá v ložiscích fibrózy (např. tuberkulózní ložiska) - tzv. antracóza.

Čtěte také: Vybavuje vám chránič při zapnutí spotřebiče s vyšším výkonem? Zjistěte proč.

tags: #ochranne #zbarveni #v #prirode #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Test ekologických prostředků do myčky
• Tipy pro focení v zimě
• Produkce odpadu dle ČSÚ
• Proč třídit odpad?
• Problémy s odpadní hadicí Beko