Ukládání odpadu na skládky: Produkce dle ČSÚ a nové vyhlášky

Produkce, nakládání s odpady a jejich využívání jsou úzce propojené skupiny činností, které na sebe vzájemně navazují a závisejí na sobě (např. recyklovaný odpad jako materiálově využitý snižuje množství odpadu končícího na skládkách). Produkce odpadů pak také souvisí s odpovědnou spotřebou. Znovuvyužití odpadů je v současnosti frekventované téma a to zejména v souvislosti s problematikou obnovitelnosti zdrojů.

Komunální odpad a jeho produkce

Dalším druhem odpadů je odpad komunální, který pro velkoměsto s vysokým počtem obyvatel je vždy problémem, kterému je věnována zvýšená pozornost. Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a jemu podobné odpady ze živností, úřadů apod., včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů.

Produkce komunálního odpadu je úměrná počtu obyvatel - v souvislosti se vzrůstajícím počtem obyvatel vzrůstá produkce odpadu. Problematická je také nerovnost mezi počtem trvale bydlících obyvatel a fakticky bydlícím obyvatelstvem, která může očekávanou produkci odpadu vycházející z počtu trvale bydlících obyvatel výrazně změnit.

Produkce komunálního odpadu v roce 2006 v Praze je o 5,6 % nižší než republikový průměr. Což je druhá nejlepší hodnota hned po Libereckém (o 6,4 % pod republikovým průměrem) a Královéhradeckém kraji (5,7 % pod republikovým průměrem). Nejvyšší produkci komunálního odpadu měli v tomto roce obyvatelé Středočeského kraje, kde na každého ročně připadlo téměř 350 kg komunálního odpadu. Také obyvatelé krajů v severozápadních Čechách produkují více než 300 kilogramů na obyvatele ročně (kraje Ústecký, Plzeňský, Karlovarský) a obyvatelé kraje Vysočina.

Výše produkce komunálního odpadu je ovlivněna celou řadou faktorů od převládajícího typu osídlení (městské, venkovské), přes sociální situaci většiny obyvatel až případně k věkové struktuře.

Čtěte také: Ukládání tříděného odpadu

Vývoj produkce odpadu komunálního v hl. m. Praze kopíruje vývoj v celé ČR. Celková produkce komunálního odpadu má v Praze mírně rostoucí tendenci. Výjimku tvoří rok 2002, kdy došlo k mimořádnému navýšení v souvislosti s katastrofickými povodněmi. Ve srovnání rok 2001 a rok 2006 v Praze vzrostla produkce komunálního odpadu o 22 %. K nárůstu došlo i v přepočtu na bydlící obyvatelstvo. Zvýšení produkce komunálního odpadu bylo registrováno téměř ve všech krajích s výjimkou Zlínského a Ústeckého kraje. K velmi výraznému zvýšení došlo v Pardubickém (41 %), Libereckém (28 %), a Plzeňském kraji (27 %).

Nakládání s komunálním odpadem

Podle Evropské unie jsou způsoby nakládání rozděleny do dvou skupin: využívání a odstraňování odpadu. Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Je zde zahrnut vytříděný papír, plasty, barevné a čiré sklo. Od roku 2004 je zahrnut také sběr nápojových kartonů. V celkové výši není zahrnut vytříděný papír v rámci sběru na základních školách.

Jedním ze způsobů odstraňování komunálního odpadu je v Praze skládkování. Při skládkování odpad není dále využíván a navíc jsou s ním spojené další náklady jako je například odnímání skládkových plynů a skládkové vody. Podíl skládkovaného odpadu z celkového množství komunálního odpadu v Praze, se kterým bylo nakládáno, tvořil v roce 2006 více než 16 %. To je o 24,4 p. b. méně než v roce 1998. V roce 2000 se sice tento podíl přechodně zvýšil, ale z uvedených dat je patrná klesající tendence s mírným meziročním navýšením v letech 2005 a 2006.

Termické využití odpadu je jedním ze způsobů využívání odpadů, avšak v případě energetického využívání je ohroženo ovzduší emisemi znečišťujících látek. V energetickém zařízení na využití odpadu v Malešicích (ZEVO Malešice, nazývaná též Spalovna Malešice) byla 17.10.2007 zahájena činnost dioxinového katalytického reaktoru, který snižuje emise dioxinů a furanů na tomto zařízení. V Praze je tímto využitím komunálního odpadu likvidována jeho největší část. V průběhu sledovaného období docházelo v podílu takto zpracovaného komunálního odpadu k meziročním výkyvům oběma směry, ale ve všech letech byla většina komunálního odpadu, který byl použit na vytápění a ohřev vody.

Dalším využitím odpadu je jeho recyklace, které ale musí předcházet jeho vytřídění na použitelné složky. Následující indikátor vytříděného komunálního odpadu je měřen v kilogramech na obyvatele Prahy a zaznamenal pozitivní vývoj. Ve sledovaném období se objem vytříděného odpadu v přepočtu na 1 obyvatele zvýšil téměř 6 krát. Nejvíce se meziročně zvýšila hmotnost vytříděného komunálního odpadu na počet obyvatel mezi roky 1998/1999 a to o téměř 95 %. Meziroční nárůsty jsou však zaznamenávány trvale.

Čtěte také: Jak účtovat poplatek za skládku

Co se týče podílu jednotlivých druhů vytříděného odpadu zaujímal v roce 2006 jednoznačně největší podíl vytříděný papír (54,6 %), dále sklo 24,4 %), plasty (19,9 %) a nápojové kartony (1 %). Tato struktura se v roce 1998 lišila především nízkým podílem plastů (9,9 %) Naopak podíl papíru mírně poklesl (1998 to bylo 57,6 %) a zejména skla (1998 to bylo 32,5 %). Nápojové kartony v té době nebyly ještě zařazeny do tříděného sběru odpadu. Pilotní projekt sběru tohoto odpadu byl zahájen v roce 2004 a v roce 2006 byl zařazen do režimu svozu tříděného odpadu.

Papír je jedním z nejdéle tříděných odpadů, je možné jej recyklovat pětkrát až sedmkrát. Hmotnost vytříděného papíru na obyvatele se také ve sledovaném období zvýšila. Nárůst byl obdobný jako u vytříděného odpadu celkem, vytříděného papíru v roce 2006 bylo 6 krát více než v roce 1998.

Celkově v Praze dochází k významnému zvyšování celkového objemu využitého odpadu a jeho podíl také roste. V roce 2006 se využilo 277 tun odpadu a v roce 1998 to bylo pouze 138 tun, což je dvojnásobný nárůst. Ve způsobu využití je hodnoceno pozitivně snižování podílu termicky využitého odpadu ve prospěch jiných, více ekologicky přijatelnějších způsobů využití odpadů.

Je možné, že množství tříděného odpadu a tím i následná recyklace se bude nadále zvyšovat, je to dáno zejména počtem sběrných nádob a jejich objemem. Svůj význam má i frekvence vyprazdňování plných nádob. Zvyšování počtu nádob je v rámci Prahy mírně problematické, protože každé sběrné místo musí mít povoleno zvláštní užívání komunikace.

Nová vyhláška upravující ukládání odpadů

V současné době se na MŽP vyhodnocují připomínky z vnějšího připomínkového řízení k návrhu nové vyhlášky, upravující ukládání odpadů na skládkách a využívání odpadů na povrchu terénu, která implementuje směrnici Rady o skládkách odpadů 1999/31/ES a rozhodnutí Rady 2003/33/ES. Rozhodnutí stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II. Vstoupilo v platnost dne 16. července 2004 a členské státy mají pro jeho implementaci do národních předpisů dvanáct měsíců. Vyhláška by tedy měla být v ČR účinná od 16. července 2005.

Čtěte také: Úložiště jaderného odpadu: obce v ohrožení?

Rozhodnutí Rady zavádí odlišné ukazatele, postupy a limity, než jsou v dosud platných předpisech ČR. Obsáhlé změny by bylo třeba učinit ve vyhlášce MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb. a ve vyhlášce ČBÚ č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech.

Proto se Ministerstvo životního prostředí dohodlo s Českým báňským úřadem, že do novel uvedených prováděcích předpisů budou převzaty všechny požadavky rozhodnutí Rady. Nová vyhláška MŽP stanoví požadavky na ukládané odpady a vyhláška ČBÚ, resp. novela vyhlášky č. 99/1992 Sb., stanoví způsob hodnocení podzemních úložišť a jejich zařazování do skupin, stanovených rozhodnutím Rady pro skládky jednotlivých skupin.

Připravovaná vyhláška MŽP - oproti platné vyhlášce č. 383/2001 Sb. - stanovuje nové podmínky využívání odpadů na povrchu terénu a dále upravuje:

• Technické požadavky na skládky odpadů a podmínky jejich provozování.
• Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku, případně pouze za určitých podmínek.
• Způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti a způsob prokazování přijatelnosti odpadu do zařízení k využívání a odstraňování odpadů.
• Technické požadavky pro nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů.
• Požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky.
• Požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky.
• Způsob vytváření a čerpání finanční rezervy.
• Obsah plánu úprav skládky.
• Technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu.

Nově nebo odchylně jsou ve vyhlášce stanovena následující témata (opět v porovnání s vyhláškou č. 383/2001 Sb.):

• Přísnější limity ukazatelů vyluhovatelnosti odpadů umožňující jejich přijetí na příslušné skládky.
• Podrobnější členění skupiny skládek S-ostatní odpad do 3 podskupin podle druhů odpadů na ně ukládaných.
• Prokazování požadavků na přijetí odpadů na skládku nebo do zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu.
• Požadavek na zpracování "Základního popisu odpadu" jako průvodního dokumentu k odpadu a dokladu o vyhovění požadavkům pro ukládání odpadů na jednotlivé skupiny skládek.
• Odpovědnost původce odpadu za úplnost a správnost všech informací o odpadu poskytovaných oprávněné osobě (provozovateli zařízení).
• Stanovení tzv. kritických ukazatelů, jejichž sledování a ověřování je považováno za dostatečné ověřování kvality odpadu při jeho opakovaných dodávkách do příslušných zařízení.
• Seznam odpadů, které lze přijímat za stanovených podmínek na určité skupiny skládek bez zkoušek.
• Požadavky na laboratoře, odběr vzorků, technické normy analytických stanovení ukazatelů.
• Odděleně jsou stanoveny požadavky a podmínky pro využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládek, k zavážení vytěžených povrchových důlních děl za účelem jejich rekultivace, a na povrchu terénu. Základními kritérii je obsah škodlivin v sušině odpadu a vyluhovatelnost, která se sleduje pouze jedním ukazatelem - výsledky ekotoxikologických testů.

Biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO)

Biologicky rozložitelné komunální odpady (dále jen BRKO) je skupina odpadů biologického původu, které jsou v komunálním odpadu kvantitativně významnou skupinou odpadů a způsob nakládání s nimi může pozitivně nebo negativně ovlivnit základní složky životního prostředí. Převážná část těchto bioodpadů je předurčena k látkovému nebo materiálovému využití. Obsahují rostlinné živiny a organické látky, které je možno stabilizovat a výhodně uvádět do přírodního koloběhu jako organické hnojivo - kompost.

BRKO se mohou také zpracovávat technologií anaerobní digesce, při které kromě organického hnojiva - digestátu vzniká další produkt - bioplyn, který je vhodný k výrobě elektrické energie, tepla a motorového paliva. Nejdůležitějšími složkami BRKO v obcích jsou odpad rostlinných částí z parků, zahrad apod. a kuchyňský odpad.

Možnosti nakládání s BRKO zahrnují kromě předcházení jejich vzniku u zdroje domácím kompostováním, kompostováním komunit a komunitním kompostováním také jejich sběr (odděleně nebo společně se směsným komunálním odpadem), anaerobní digesci v bioplynových stanicích a kompostování v kompostárnách, energetické využití ve spalovnách a odstranění skládkováním na skládkách komunálního odpadu. Environmentální a hospodářské přínosy jednotlivých technologií zpracování výrazně závisí na místních podmínkách, jako jsou hustota obyvatelstva, typ osídlení, zástavby a infrastruktury v obci, nadmořská výška obce apod.

Množství komunálních odpadů se většinou uvádí v hmotnostních jednotkách (v tunách za rok, kg za týden aj.). Hodnoty vyjádřené v objemových jednotkách jsou výjimkou, v tom případě se také uvádí informace o místě zjištění v rámci procesu nakládání s odpadem (např. v domácnosti, ve sběrné nádobě, po vyložení ze svozového automobilu, uložení na skládce odpadů). Informace o množství komunálních odpadů na území obcí a v regionech jsou vzhledem k vybavení objektů k nakládání s odpadem vážícím zařízením běžně dostupné.

Množství odpadů se stanoví z evidence odpadů, kterou vedou průběžně všichni původci odpadů a oprávněné osoby včetně obcí v souladu se zákonem o odpadech. Složení komunálních odpadů je většinou sledováno jako složení směsného komunálního odpadu, tj. zbytkového odpadu po vytřídění využitelných a nebezpečných složek. Takto se sleduje granulometrické složení odpadu a látkové složení odpadů.

Zdroje dat o produkci a nakládání s komunálním odpadem

Pro získání informací o produkci odpadů je možno využít dva základní datové zdroje. Informační systémy CENIA a ČSÚ, poskytují různé informace o tocích odpadů. Odlišnost informačních systémů plyne především ze způsobu zjišťování dat rozdílnou metodikou. Údaje, které jsou vedeny CENIA, se získávají z hlášení údajů o produkci a nakládání s odpady za předchozí rok na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, jenž celostátně shromažďuje MŽP.

CENIA i ČSÚ mají zaveden systém verifikace dat, kdy se verifikuje formální i obsahová správnost dat. Data ze systému CENIA jsou veřejná avšak jejich dostupnost je se zpožděním až 1 rok. Data systému ČSÚ jsou k dispozici ke 30. 6.

Problematikou BRKO z pohledu obsahu biologicky rozložitelných složek v jednotlivých druzích odpadů se zabývá Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky, která byla vytvořena jako metodická pomůcka pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů. Metodika obsahuje vymezení BRKO, postupy výpočtu, resp. měrná množství BRKO přípustná k ukládání na skládky, koeficienty rozložitelných složek jednotlivých odpadů a další použitelné údaje.

Jelikož se jedná o obecně platnou metodiku, doporučenou MŽP a podloženou dvěma výzkumnými projekty VaV, koeficienty a údaje o obsahu biologicky rozložitelných složkách byly převzaty i pro výpočty energetického potenciálu v projektu ReStEP. Koeficienty uvádí následující tabulka. Tyto koeficienty byly přiděleny jednotlivým odpadům v datové vrstvě interaktivní mapy a následně použity k hmotnostnímu vyjádření podílu biologicky rozložitelné složky u jednotlivých odpadů. Biologicky rozložitelná složka jednotlivých odpadů byla následně převedena na energetický potenciál dle tabulkových indexů výhřevnosti jednotlivých druhů odpadů (materiálů) v GJ na tunu.

tags: #ulozeni #odpadu #na #skladky #produkce #csu

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro čištění ucpaného odpadu vany
• Ochrana životního prostředí v Číně
• Eko Královéhradecko
• Příčiny a důsledky ohrožení rodiny
• Informace o kaprech Koi